Bezpečnost práce

Účinné řešení, ale určitě ne všelék

07.10.2004 | ZDROJ: Zpravodaj ČÚBP | AUTOR: Franta Miroslav

Zamyšlení nad účinností a efektivností programů a kampaní BOZP při formování povědomí občanů o významu a důležitosti bezpečnosti práce a ochrany zdraví.

KLÍČOVÁ SLOVA: kampaně, osvěta

Organizace kampaní a programů na podporu BOZP v posledních několika letech postupně zaujala, zejména v oblasti prevence, poměrně významné místo. Jsou však nejrůznější programy a informační kampaně právě tím nástrojem, který bezpečnost a ochrana zdraví dlouhodobě zajistí, nebo je to tzv. z nouze ctnost, vznikající v důsledku prudkého nárůstu pracovních úrazů v klíčových odvětvích a zvyšujícího se zájmu investorů, kteří oblast BOZP považují za samozřejmý standard? Či je skutečností, že se tímto způsobem kompenzuje absence dlouhodobě působících nástrojů, které by měly fungovat a zatím ještě nefungují? Domnívám se, že pravda se ukrývá někde uprostřed.

Hlavním důvodem, proč řešit otázky BOZP  tímto způsobem, se stala potřeba důrazněji řešit prevenci mimořádných událostí spojených se vznikem pracovních úrazů. Po přijetí ČR mezi členské země Evropské unie je nabíledni, že opatření získávají mezinárodní rozměr a s každou iniciativou či opatřením směřujícím  k vytváření a zdokonalování celkové pracovní pohody na pracovištích nastavujeme standardy, obvyklé pro mezinárodní společenství. Kromě toho lze konstatovat, že jakékoliv otálení by vedlo zbytečně k ekonomickým ztrátám, protože potenciální investoři by se obrátili jinam.

Ukazuje se, že správně definovaná filozofie a koncept kampaní a programů ve spojení se správně časově nastaveným a dobře strukturovaným komunikačním mixem představuje v současné době jeden z nejúčinnějších operativních nástrojů, který státní a správní orgány při zajišťování neformálního působení v prevenci a zdokonalování BOZP mají k dispozici. Velkým přínosem k úspěšnosti a neodmyslitelným organizačním předpokladem zmíněných aktivit je využití potenciálu územně příslušných inspektorátů bezpečnosti práce, které se na realizaci opatření v jednotlivých oblastech a odvětvích neodmyslitelně podílejí, a vstřícnost územních orgánů veřejné správy, odborových svazů a oblastních profesních komor. Teprve tím je dosaženo potřebného efektu programů a kampaní. Informace určené jednotlivým cílovým skupinám jsou adresnější a zásah zájmové cílové skupiny kvalitnější.

Přestože je tato oblast předmětem dlouhodobého výzkumu a z jedné nebo několika kampaní nelze vysledovat, do jaké míry bylo dosaženo i dlouhodobějších cílů. Řada podniků a zúčastněných subjektů pochopila smysl těchto opatření a k iniciativě kampaní se hlásí.

Velké podniky, které se pravidelně těchto programů v oblasti BOZP účastní a s jejich pomocí získávají ocenění za systémy řízení bezpečnosti  práce a zdokonalování pracovní pohody svých zaměstnanců, považují programy a kampaně BOZP za nedílnou součást managementu a příležitost k posilování dobrého jména firmy. O jejich zkušenosti, iniciativu, popřípadě spolupráci se opírá řada opatření směřovaná k malým a středním podnikům.

Výsledky v komunikaci se sociálními  partnery  ukazují, že programy a kampaně k BOZP vyvolané iniciativou státní správy mají vliv i na vstřícnější postoje  odborových i profesních svazů. I v této oblasti však zůstávají nevyužité možnosti, zejména hlubší spolupráce s profesními svazy – s oblastními hospodářskými komorami, svazem podnikatelů a asociací malých a středních podniků a živnostníků.

Přes veškeré snahy zůstává bohužel skutečností, že se opatření programů a kampaní BOZP míjejí účinkem a nesetkávají se s očekávanou odezvou u největší a nejsledovanější skupiny – u skupiny malých a středních podniků. Není určitě argumentem, že tyto kampaně pro jejich majitele představují zátěž, neboť veškerou podporu, informační a instruktážní tiskoviny včetně metodické pomoci a poradenství mají zajištěnou odborníky územně příslušných inspektorátů bezpečnosti práce. Přesto všechno jejich podíl a ochota se v programech angažovat je vzácná a hledají se mechanismy, jak tuto cílovou skupinu co nejlépe oslovit.

Programy a kampaně BOZP jsou, i přes řadu bolavých okamžiků, jako takové zcela určitě přínosem v účinném řešení aktuální situace v oblasti BOZP. Výsledky jsou standardním způsobem měřitelné a skýtají přiměřeně objektivní obraz o efektivnosti sdělení. Je však nutné vycházet ze skutečnosti, že východiskem každého projektu je akceptovat dlouhodobou filozofii formování povědomí v cílových skupinách.

Zatímco programy představují standardní přístup, v případě tematických kampaní, které se v řadě specializovaných odvětví obsahově protínají, musejí být tyto kampaně více provázány a koordinovány. Jinak hrozí nebezpečí, že v cílových skupinách vytvoří spíše informační šumy a zmatek, protože skupinám splynou. Cílové skupiny pak zpravidla reagují tím, že o kampaně všeobecně ztrácejí zájem nebo dokonce kampaně jako takové programově zcela odmítají.

Zmíněný stav komplikuje práci projektovým týmům především v těch nejcitlivějších otázkách, kterými jsou hledání partnerů, spolupráce s médii, monitorování mediálního obrazu a zhodnocení účinnosti opatření. Úskalím programů a kampaní BOZP je rovněž skutečnost, že jejich přemíra nebo periodické opakování vede postupně k obsahovému vyčerpání tématu a programy, i kampaně se stávají formální záležitostí.

Všeobecně lze konstatovat, že přípravou a realizací programů a kampaní BOZP lze po určitou dobu vykrýt „černé díry“ v oblastech tam, kde již řadu let různé systémy pokulhávají, například všeobecně ve školství, v profesním rozvoji nebo v celoživotním vzdělávání obyvatelstva apod. Programy a kampaně BOZP však zůstanou efektivním nástrojem managementu pouze tehdy, budou-li využívány racionálně a nebudou-li považovány za univerzální dlouhodobé řešení způsobu formování povědomí občanů a jejich výchovy v oblasti  BOZP.

ZDROJ:
Franta, M.: Účinné řešení, ale určitě ne všelék. Zpravodaj ČÚBP č. 3 (2004) s. 3.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM