Bezpečnost práce

Typy osobností a úrazy: statistická studie a účinné strategie

07.07.2005 | ZDROJ: | AUTOR: Peirce F. David

Je individuální typ osobnosti činitelem, který zvyšuje či snižuje počet úrazů v podniku?

KLÍČOVÁ SLOVA: úrazy, zaměstnanci, statistiky

V profesi BOZP je stále častěji upřena pozornost na typy osobností jako na možné činitele různých úrazů či nehod. Najděme odpovědi na tři základní otázky, abychom mohli rozvinout úvahu k dané problematice :

1. Je individuální typ osobností příčinný nebo přidružený činitel, který zvyšuje či snižuje výskyt úrazů?
2. Pokud existuje statisticky významný vzájemný vztah mezi určitými typem osobnosti a zvyšujícím se počtem úrazů, mají kvůli tomu s tímto trendem podobnou či stejnou zkušenost podniky nebo organizace?
3. Pokud existuje pevný vzájemný vztah mezi určitými typy osobností a zvyšujícím se počtem úrazů v nějakých podnicích, ale v ostatních nikoli, jakou úspěšnou preventivní strategii použít?

Úvod do typologie osobnosti

Určování rozdílů v lidech je staré jako lidstvo samo. Aristoteles psal o rozdílných druzích lidí, kteří navštěvovali Olympijské hry a  rozděloval je do rolí, které si zvolili hrát. Nicolo Machiavelli rozdělil různé osobnosti podle způsobu, jakým lidé myslí. Arthur Schopenhauer prozkoumal metafyzické aspekty osobnosti.

Carl Jung

Velký význam pro vědu mělo dílo Sigmunda Freuda, které však dal do pohybu švýcarský psycholog Carl Jung ve chvíli, kdy začal tvořit základ struktury teorie osobnosti.Stejně jako Freud věřil v existenci „kolektivního bezvědomí.“ Později použil termín „archetyp.“ Poté dal každému archetypu jméno, které charakterizovalo chovaní jednotlivců daného archetypu. Jung věřil, že uvnitř každého z nás je jakési  vnitřní přepojení , které formuje „uspořádané principy věcí, které vidíme a děláme.“ Dále byl zastáncem teorie, že ono  vnitřní propojení krystalizuje na počátku života a později je již neměnné. Jung ve své podstatě definoval čtyřhran osobnosti – horní osa – INTROVERZE VS. EXTROVERZE – dolní osa – BÝT RACIONÁLNÍ VS. BÝT IRACIONÁLNÍ. Každý, ze čtverců mřížky, je rozdělen na dvě poloviny, které mají doplňkové funkce – MYŠLENÍ VS. CÍTĚNÍ v horní ose a VNÍMÁNÍ VS. INTUICE na dolní ose. Jungovská typologie proto zahrnuje osm dílčích typů osobnosti mající:

1. Introvertní vnímání
2. Extrovertní vnímání
3. Introvertní intuici
4. Extrovertní intuici
5. Introvertní myšlení
6. Extrovertní myšlení
7. Introvertní cítění
8. Extrovertní cítění 

Myers & Briggs

Impozantní dílo dvou dam, Isabel Briggs Meyers a Katherine Briggs, zformovalo dnes nejlépe uznávané rozdělení osobnostních typů. Na rozdíl od Junga, který začal určením primární funkce, zpracovaly vše v rovině a přidaly další binární funkce – USUZOVÁNÍ VS. UVĚDOMĚNÍ SI – čímž se vytvořilo šestnáct rozdílných typů osobnosti. Jejich postupný vývoj „skladiště“ funkcí zahrnoval:

1. tok energie (z vnitřku ven – introverze vs. extroverze)
2. jak je absorbovaná informace – smysly nebo intuicí
3. jak jsou tvořena rozhodnutí – použitím myšlení nebo citu
4. jak jednotlivec jedná s okolním světem – použitím prostředků usuzování nebo prostředků uvědomění si.

Keirsey & Bates

Tito pánové se chopili odlišného vědeckého přístupu a rozdělili osobnost na dvě strany: temperament a charakter. Temperament je to první, co se na počátku života utváří v každém z nás a je predispozicí, která je jakýmsi první charakterem. Podle Keirseyho a Batese, temperament je mozkovým hardware a charakter mozkovým software. Kersey také vytvořil prostředek k testování, nazvané Kerseyho třídič temperamentu,  který rozdělil osobnost na čtyři typy temperamentu: racionalista, idealista, řemeslník, dozorce

Enagram

Další z  typologií osobnosti je na první pohled na ne-freudovské bázi, většinou uváděná jako Enagram. Tato teorie považuje za základ osobnosti psychologické motivace. Její prazáklad hledejme u šúfistů a jejich tradic, které byly na přelomu 20. stol. popsány Georgem Gurdjieffem ve spisech Claudia Naranja

Vzájemný vztah osobnosti a chování

Může teorie osobnosti pomoci v oblasti BOZP? Jak můžeme rozpoznat rizikovou osobnost a jak onu informaci použít pro zlepšení BOZP? A skutečně, z perspektivy BOZP, zapojení osobnosti hraje hlavní roli v automatickém či standardním rozhodováním.

Životní styl jednotlivců

Nejvýznamnějším mostem mezi osobností a reakcí se stal známý pod termínem „životní styl jednotlivců“ Byly definovány dva typy přidružených kontrastů : RISKOVANÍ vs. VYVAROVÁNÍ SE RIZIKA a MYŠLENÍ VS. CÍTĚNÍ.

Metodologie studie

Dvacet pět pracovníků z různých oblastí průmyslu bylo osloveno pro účast ve studii, která by objasnila vzájemný vztah mezi  osobnostními typy a úrazy. Nástroj, který stanovil životní styl, byl založen na čtyřech činitelích:

1. snadnost a rychlost stanovení procesu
2. schopnost ohodnotit sama sebe a určit životní styl v reálném čase
3. rozsáhlá validace nástroje s dalšími nástroji, který stanovují životní styl, se používala úspěšně dvacet let
4. nižší výdaje.

Výsledky definovaly čtyři sociální styly resp. temperamenty:

• Řidič (riskující a přemýšlející)
• Analytický (vyvaruje rizika a přemýšlející)
• Laskavý (vyvaruje rizika a reagující citově)
• Expresivní (riskující a reagující citově)

Činitele dat

V průběhu studie byly rozpoznány některé činitele dat včetně nedostatku periodických dat o úrazech, které  zaznamenávali zúčastnění pracovníci. Možný vliv dat byl způsoben fluktuací zaměstnanců a možný vliv na osobnost mohl být způsoben výsledky pracovních preferencí.

Závěry studie

25 zúčastněních společností zaznamenalo mezi roky 1999 až 2003 více, než 10 500 úrazů, lehčích i vážnějších. Více, než 10 000 pracovníků se podrobilo testu osobnosti , který určil jejich dominantní osobnost. Pouze ti pracovníci, kteří  podle testu patřili do skupiny Expresivních a Analytických (viz. metodologii studie), byly zařazeni do statistické analýzy a studie. Všechna úrazy, která se objevila ve zmíněných letech a byla zaznamenána do podnikových studií  byla  porovnána s jednotlivci, kteří vystupovali ve zmíněních studiích pod identifikačním kódem. Bez ohledu na závažnost úrazů, byla vytvořena rozsáhlá datová matice, v které byli jednotlivci shromážděni dle doby zaměstnání ( fáze rizika). Poté byl počet úrazů těchto pracovníků použit k jejich izolaci.

Provozní úrazy : jednotlivci s expresivní osobností

Tato studie se pokoušela o srovnání provozních úrazů jednotlivců v 25 společnostech, které se studie zúčastnily. Toto srovnání striktně směřovalo k pravděpodobné klasifikaci úrazů zmíněných zaměstnanců, kteří spadali do skupiny s expresivní osobností.

Dopad na management a kulturu

Základní rozdíly byly pozorovány ve filosofii managementu; toto byla okamžitá poznámka výzkumných pracovníků, kteří identifikovali pracovníky pro zařazení do studie. Velký okruh zaměstnanců se zajímal o závěry studie jako prostředek validace osobnosti z hlediska příčinnosti úrazů. Menší okruh viděl angažovanost ve způsobu měření nebo ve výkonu a projevení názorů  pro zlepšení programu BOZP.

Shrnutí

Data z této rozsáhlé studie zjistila příčinnou souvislost mezi rizikem a reakcí osobností a vzrůstajícím počtem úrazů. Závěry z této studie mohou mít trojí využití:

1. Statistická vzájemnost mezi rizikovými osobnostmi a vzrůstající úrazovostí by mohla být  použita pro zdůraznění významu BOZP a podpořit testování osobnosti.
2. Pracovníci BOZP mohou citovat ony korelace ke snížení nehodovosti a podpory tvrzení, že je třeba provést významné změny v podnikové kultuře.
3. Jádro věci by mohlo významně posloužit jako validace podnikům či pracovníkům BOZP, kteří již vzali v potaz důležitost BOZP v jejich kulturách a možná i přispět novějšími nápady  na zlepšení.

Z angličtiny pro BOZPinfo.cz přeložil Jan Černý.

ZDROJ:
Peirce, F. David. Personality Types & Injuries : a statistical study and effective strategies / Typy osobností  a úrazy : statistická studie a účinné strategie.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM