Bezpečnost práce

Odborníci na bezpečnost a ochranu zdraví při práci? Diskuse o novém profesním poli

11.09.2003 | ZDROJ: Sicher ist Sicher, 54, 2003, č. 6, s. 242 – 243. | AUTOR: Paech H. – Szewcyk D.

Němečtí odborníci se domnívají, že některé úkoly bezpečnostní služby, pro kterou vstoupila v Německu v platnost nová pravidla, se dotýkají také oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a ochrany životního prostředí.

KLÍČOVÁ SLOVA: vzdělávání

Pro bezpečnostní službu v Německu vstoupila v polovině minulého roku v platnost spolu se zákonem ke změně práva ohledně bezpečnostních služeb a nařízením o profesním vzdělávání odborníků pro ochranu a bezpečnost nová pravidla, o nichž se někteří odborníci domnívají, že obsahují potenciál, který by mohl mít příznivý vliv na veřejnou bezpečnost. Pravděpodobně se nemýlíme, předpokládáme-li, že některé úkoly bezpečnostní služby se dotýkají oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a ochrany životního prostředí, pakliže je přímo nepřetínají. S velkým zájmem bereme na vědomí, že nařízení bude v budoucnu upravovat profesní vzdělávání „odborníků na ochranu a bezpečnost“. Samozřejmě je zájem spojen i s určitým politováním, že „BOZP“ ve své oblasti nemůže až dosud nabídnout žádnou profesi vyžadující odborné vzdělání - i když tato oblast přispívá po desetiletí výrazným způsobem k bezpečnosti v německých podnicích - ať už je „veřejná“, nebo nikoli.

V časopise Sicherheitsingenieur č. 8/2000 se objevil pod názvem "Po nás budoucnost" článek, který se zabýval etickými otázkami, které by si měl klást každý bezpečnostní inženýr. V č. 12/2000 téhož časopisu se hlavní bezpečnostní technik společnosti KÖTTER Security, Drážďany J. Geißler vyjádřil, že bezpečnost lidí a věcných hodnot závisí na mnoha faktorech, „na něž si nikdo ani nepomyslí“. Ke službám bezpečnosti patří např. zajištění dat a informačních systémů. Na koncepci čištění v oblastech ohrožovaných prachem závisí do značné míry ochrana proti výbuchům a bezpečnost nebezpečných oblastí vůči kriminálním živlům na vstupních kontrolách. „Ochrana dat“, „čištění“ a „vstupní kontroly“ však podle všeobecného pojetí nemají s bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) co dělat, jsou však do „bezpečnostního průmyslu“ zahrnuty. Ostré hranice mezi „security“ a BOZP jsou u jednotlivých úkolů sotva možné, u jiných jsou nesporné. Nikoho by ani nenapadlo, že zajištění dopravy peněz by byla věc BOZP, i když právě tito pracovníci jsou ve svém pracovním procesu vystaveni velkému ohrožení.

Bezpečnostní služba a BOZP jsou tedy charakterizovány jak disjunktivními, tak i interferujícími dílčími oblastmi. A na této struktuře se bude sotva co měnit, neboť se v minulosti zřejmě prokázala jako účelná. Profesní vzdělávání „odborníků pro ochranu a bezpečnost“, nyní upravené nařízením, dává vznik otázce, zda by nebyl žádoucí protějšek v oblasti BOZP: profesně vzdělaný „odborník na BOZP“.

Přísně vzato je vzdělávání v oblasti BOZP až dosud stále zaměřeno na dodatkovou kvalifikaci na „odborníka pro bezpečnost práce“, kterou lze získat během 12-ti týdenního kurzu. Označení „bezpečnostní inženýr“, „bezpečnostní technik“ a „bezpečnostní mistr“ jsou označení činností, které nejsou zákonem chráněny. Vyjadřují pouze základní kvalifikaci. Kromě toho může být získána profese „diplomovaný inženýr pro bezpečnostní techniku“ na univerzitě ve Wuppertalu. BOZP je v zákonné hierarchii zařazena velmi vysoko. Kromě pracovních lékařů však profese odborníků v této oblasti není zaměstnáním získaným na základě školního vzdělání. Bylo by účelné, vyplatilo by se hospodářství? Vzhledem k tomu, že v zásadě všechny podniky jsou povinny zaručit bezpečnostně technickou péči, potřeba odborníků v oblasti BOZP vzrůstá. „Odborný pracovník pro BOZP“ by pro větší podniky jistě nebyl zbytečnou investicí, zvláště kdyby se vzdělávání týkalo nejen „ochrany před úrazy“, nýbrž i dalších aspektů bezpečnosti: bezpečnost zařízení, požární ochrana, ochrana proti výbuchům, prevence poruch aj.

Vzhledem k tomu však, že pekárna má jiné bezpečnostní potřeby než chemický provoz a odborník by měl působit specificky, spatřujeme zásadně dvě možnosti profesního vzdělávání: buď se někdo vyučí pekařem a získá kromě toho kvalifikaci „odborník na BOZP v pekárnách“ jakožto kvalifikaci dodatečnou, která by byla aplikovatelná pouze v pekárnách, nebo získá titul „odborník pro BOZP v průmyslu“ v samostatném profesním vzdělávání.

Co se týče BOZP, bylo by profesí, vyžadující odborné vzdělání, dosaženo první příčky žebříčku kariéry, který by mohl vést až k diplomovanému inženýrovi pro bezpečnostní techniku.

Profese vyžadující odborné vzdělání „odborník pro BOZP v průmyslovém hospodářství“ by měla umožnit specializaci, protože celý obor BOZP a ochrany životního prostředí by byl těžko zvládnutelný i tehdy, jestliže by odborník ovládal pouze základy. Specializace by však byla prováděna na základě všeobecných základních vědomostí. Tak si lze představit „prohlubovací směry“ pro nebezpečné látky, škodlivé imise, ochranu proti záření, požární ochranu atd.

Možná že by tito odborníci byli zajímaví nejen pro různé podnikové využití, nýbrž i pro nadpodnikové služby, které pečují na smluvním základě o několik podniků.

To všechno je hudba budoucnosti. Zda však tato hudba v budoucnu vůbec zazní, závisí na tom, bude-li to chtít „bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ a bude-li zapotřebí vzdělávání odborníků tohoto typu. Nejde též o to napodobovat, co provádí bezpečnostní služba, nýbrž vytvořit nutný doplněk. Konečně není k pochopení, proč by měl být potenciál pro „veřejnou bezpečnost“ umístěn výše než pracovníci v hospodářství.

ZDROJ:
Paech, H. – Szewcyk, D. Facharbeiter für Gesundheitsschutz und Arbeitssicherheit? Ein neues Berufsfeld wird diskutiert. Sicher ist Sicher, 54, 2003, č. 6, s. 242 – 243.

Zkrácený překlad z němčiny připravila S. Savická.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM