Bezpečnost práce

Příliš nebezpečná práce

31.10.2002 | ZDROJ: Sociální politika | AUTOR:

Vysoká pracovní úrazovost a úmrtnost v důsledku nemocí z povolání je většinou způsobena zanedbáním zásad bezpečné práce. Cílem vzpomínkového dne, který každoročně připravuje Mezinárodní organizace práce je na tyto skutečnosti upozornit a obecně propagovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

KLÍČOVÁ SLOVA: civilní ochrana, záchranářství

Každoročně 29. dubna připravuje Mezinárodní organizace práce tzv. vzpomínkový den, který je tripartitním pokračováním kampaně, kterou v roce 1995 zahájila Mezinárodní konfederace svobodných odborů. Jeho cílem je upozornit na stále neúměrně vysoký rozsah ohrožení při práci, velký počet pracovních úrazů a nemocí z povolání a obecně propagovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Organizátoři letošního vzpomínkového dne sice nemohli tušit katastrofu způsobenou povodněmi ve střední Evropě, ale věnovali zvláštní pozornost ohrožením, kterým jsou vystaveni zvlášť zranitelní pracovníci, totiž ti, kteří zachraňují postižené: pracovníci profesionálních i dobrovolných hasičských sborů, příslušníci policie, účastníci záchranných operací, lékaři a ošetřovatelky.
Mezinárodní asociace hasičů vyslala na letošní vzpomínkový den dva zástupce newyorského hasičského sboru jako symbol uctění památky 343 hasičů a 50 policistů, kteří zahynuli 11. září při útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Historie nás učí, že ti, kteří nasazují své životy k záchraně jiných, jsou vždy konfrontováni s nebezpečím, jehož důsledky se často dramaticky projevují v jejich dalším životě a v situaci jejich rodin. Obdiv k nim a ocenění jejich práce by proto neměly přicházet jen po velkých tragédiích, k nimž patří například i důlní nebo průmyslové katastrofy, ale odpovídající pozornost je třeba věnovat i jejich celkové ochraně.
podle globálního odhadu ILO přijdou každý rok o život přibližně dva miliony pracovníků v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání, z toho smrtelných pracovních úrazů je nejméně 350 000. Na každý smrtelný úraz připadá asi 1000 jiných pracovních úrazů, z nichž mnohé vyústí ve ztrátu příjmu, trvalou invaliditu a chudobu postižených. Znamená to, že každý den umírá 5000 pracovníků, tři lidi každou minutu, a většina z nich je obětí nedbání zásad bezpečné práce. Tato čísla představují dvojnásobek průměrného ročního počtu obětí v důsledku ozbrojených konfliktů na celém světě. Práce také zabíjí více lidí než alkohol a drogy dohromady a celková ekonomická ztráta měřená hrubým domácím produktem je 20krát větší než úhrn oficiální pomoci, kterou vyspělé země poskytují zemím rozvojovým. Nebezpečné látky způsobují ročně smrt 340 000 lidí, přičemž vedoucí postavení mezi nimi stále zaujímá azbest, na jehož následky umírá ročně 100 000 lidí. Expozice dalším látkám v pracovním prostředí, jako je prach různého složení, chemické látky, hluk a radiace, způsobuje svým obětem řadu dalších nemocí.
ILO odhaduje, že nejméně 80 % pracovních úrazů a polovině úmrtí v důsledku nemocí z povolání by bylo možné zabránit dodržováním zásad bezpečné práce. V zásadě je při opakovaných činnostech možné zabránit všem úrazům nebo se jim vyhnout. V průmyslově vyspělých i rozvojových zemích jsou nejvíce nebezpečné tři sektory: zemědělství, stavebnictví a práce v dolech.

ZDROJ:
Příliš nebezpečná práce. Sociální politika č. 10 (2002), s. 19.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM