Bezpečnost práce

Bezpečnost práce musí být

22.04.2004 | ZDROJ: Práce a sociální politika, elektronické noviny MPSV | AUTOR: Škromach, Zdeněk

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto bude hledat možnosti a cesty k tomu, aby v našem právním řádu prosadilo takové prvky, které vytvoří předpoklady pro důslednější dodržování BOZP, a které budou odpovídat pozitivním zkušenostem zemí Evropské unie.

KLÍČOVÁ SLOVA: bezpečnost práce

Česká republika se 1. května 2004 stává součástí Evropská unie, která klade velký důraz na preventivní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vláda České republiky si proto také stanovila jako jednu ze svých priorit zajištění bezpečnosti občanů a ochranu jejich životů a zdraví. Mimo jiné se zavázala připravit návrh nového průběžně financovaného veřejnoprávního systému úrazového pojištění, který bude výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření podmínek pro bezpečnou práci.

Odškodňování zaměstnanců za škodu způsobenou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je v platné právní úpravě konstruováno jako náhrada škody, která zaměstnanci vznikla. Zaměstnavateli je zákoníkem práce uloženo hradit škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, tedy zejména škodu vzniklou ztrátou na výdělku. Efektivní úrazové pojištění musí ale plnit vedle své sociální úlohy i nezanedbatelnou úlohu preventivní k předcházení úrazů a nemocí z povolání, a rehabilitační, jejímž cílem je návrat poškozeného do pracovního procesu. Současný systém je však relativně nákladný, postrádá efektivní motivační prvky pro zlepšování pracovních podmínek a předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání.

Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s návrhem změny systému úrazového pojištění. Nová právní úprava bude řešit zejména vznik pojištění, okruh účastníků pojištění, pojistné, dávky, motivační prvky, preventivní aktivity a organizaci a provádění. úrazového pojištění. Lze předpokládat, že řešení přinese snížení nákladů na provoz a správu pojištění, minimalizaci počtu neplatičů pojistného a tím zvýšení sumy přijatého pojistného. Měl by tak vzniknout ekonomický prostor pro preventivní aktivity podporované pojištěním, pro pracovní a výhledově i pro léčebnou úrazovou rehabilitaci. V EU se v oblasti pracovních úrazů a nemocí z povolání již dlouho využívají ekonomické pobídky, které mají formu různě vysokých pojistných sazeb pro jednotlivé podniky nebo sektory činností v závislosti na výskytu pojistných událostí.

Je známo, že jedním z nejrizikovějších odvětví je stavebnictví. Každý rok tragicky zemře na našich stavbách 40 až 50 lidí. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí již podruhé v tomto volebním období pokusilo prosadit návrh zákona o tzv. stavebním koordinátorovi a Poslanecká sněmovna již podruhé tento návrh neschválila. Přitom praxe v zahraničí jednoznačně dokazuje, že zavedení koordinátora na stavbách vede ke snižování úrazovosti a záchraně ohrožených lidských životů. V zemích EU, kde byla funkce koordinátora ve stavebnictví zavedena, se počet smrtelných pracovních úrazů snížil o více než 25 %. Stavební koordinátor upozorňuje investora na případné nedostatky, varuje před nimi a de facto jej chrání před problémy, které mu hrozí v případě, že vlivem nedodržení bezpečnosti práce dojde na jeho stavbě k pracovnímu úrazu, případně ke smrtelnému pracovnímu úrazu.

Kromě uvedených skutečností je třeba připomenout, že poslanci svým hlasováním odmítli schválit důležitou harmonizační normu. Česká republika navíc obdržela od Evropské komise dopis včasného varování k problematice chybějících právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. S ohledem na Rámcovou směrnici EU je tedy nutné do našeho právního řádu začlenit ještě některé důležité normy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především v oblastech týkajících se požadavků na pracoviště, pracovní zařízení, dočasná a mobilní staveniště apod. Pokud Česká republika nebude schopna prokázat přijetí potřebné legislativní úpravy, může Evropská komise navrhnout zavedení opatření podle takzvaných ochranných klauzulí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto bude hledat jiné možnosti a cesty k tomu, aby v našem právním řádu prosadilo takové prvky, které vytvoří předpoklady pro důslednější dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a které budou odpovídat pozitivním zkušenostem zemí Evropské unie.

ZDROJ:
Škromach, Zdeněk: Bezpečnost práce musí být. Práce a sociální politika, elektronické noviny MPSV 14.4.2004.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM