Bezpečnost práce

Programy a kampaně v bezpečnosti práce a jejich malá podpora ze strany odborů

11.04.2005 | ZDROJ: Sondy | AUTOR: Franta Miroslav

Jednou z cest, jak vytvářet odpovídající pracovní prostředí a podmínky, jsou kampaně BOZP. V ČR dosud proběhly nebo probíhají kampaně zaměřené na stavebnictví, zamědělství a vnitrozávodovou dopravu.

KLÍČOVÁ SLOVA: podmínky pracovní, prostředí pracovní, osvěta, kampaně

V loňském roce došlo v ČR poprvé ke snížení počtu smrtelných úrazů. Přesto se ukazuje, že dosažení významnějšího poklesu v pracovní úrazovosti se neobejde bez hledání nových přístupů v oblasti BOZP a bude vyžadovat nové impulzy a podněty. Výzkumy v oblasti BOZP ukazují, že přetrvává nízká úroveň vnímání reálných rizik, která zaměstnance ohrožují, často existuje nízká úroveň pracovní kultury a malá znalost zásad bezpečných pracovních postupů. Poznatky výzkumů se týkají zaměstnavatelů, zaměstnanců i ostatní veřejnosti.

Příčiny zmíněného stavu podle názorů odborníků tkví především v nízké informovanosti veřejnosti a majitelů malých a středních firem a živnostníků, což vede k vytváření dalších zbytečných rizik a malé motivaci k bezpečnému chování.

V souvislosti s přípravami vstupu ČR do EU došlo v přístupu státních orgánů a veřejné správy po roce 2000 k významnému posunu i v této zdánlivě nepodstatné oblasti. Příčinou kvalitativního posunu v oblasti BOZP byla nejen nutnost implementace příslušných právních norem v oblasti práce a její bezpečnosti, ale současně i zájem potenciálních investorů z vyspělých zemí, kde oblast BOZP  a jejího systémového řízení představuje jeden z důležitých ekonomických ukazatelů.

Vytvářet odpovídající prostředí a podmínky

V současnosti se posilují především oblasti, které posílí prevenci jako hlavní nástroj k eliminaci vzniku případných mimořádných událostí.

„Máme-li dosáhnout a zachovat vysokou úroveň kvality pracovního prostředí při trvale udržitelném rozvoji a měnících se ekonomických dimenzích a zároveň dosáhnout alespoň průměrných statistických údajů EU v oblasti poškození zdraví plynoucího z pracovních činností, musíme pro to vytvořit podmínky,“ uvedl předseda ČÚBP Jaromír Elbel.

Podle jeho vyjádření se jedná především o dvě klíčové oblasti, jichž si musí management každé firmy být vědom a najít v nich odpovídající řešení. Totiž aby lidé věděli, co mají dělat a jak se mají chovat, a zároveň aby se chovali tak, jak bychom si představovali. V prvním případě se podle J. Elbela jedná o srozumitelné a jasné stanovení pracovního úkolu, řádné školení a zácvik. S tím druhým souvisí opatření, která vytvářejí u zaměstnanců odpovídající motivaci k bezpečnému chování anebo jimiž firma svým zaměstnancům zajišťuje potřebnou úroveň pracovních a existenčních podmínek.

Komplexnost, která je základním požadavkem strategie BOZP EU na léta 2002 až 2006, otevřela širokou škálu možností. Strategie je založená na dosažení co nejlepší situace v prevenci rizik. V této prevenci se prosadily jako účinný a komplexní nástroj nejrůznější tematické kampaně. Tyto kampaně začaly vznikat postupně v rámci programu PHARE při dvoustranné spolupráci  ČR například s Nizozemím nebo Velkou Británií. V současné době se staly hlavním nástrojem, který by se postupně měl odrazit ve snižování počtu pracovních úrazů a poškození zdraví při práci.

Evropské kampaně se zaměřují hlavně na stavebnictví

Stavebnictví patří bezpochyby k odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů ve všech státech EU. Proto společným evropským cílem je dosáhnout ve stavebnictví výrazného snížení veškerých pracovních úrazů. Vývoj úrazovosti ve stavebnictví byl natolik varující, že nad celou oblastí převzal iniciativu Hlavní výbor inspektorů práce (SLIC) a začal v členských státech EU centrálně řídit společné kampaně za podpory orgánů Evropské komise.

„Podobná kampaň probíhala ve starých členských státech EU v letech 2003 a 2004 a v loňském roce byly zahájeny přípravy k uskutečnění stejných kampaní v nových členských státech,“ upřesnila základní informace vedoucí pracovní skupiny v ČR Marie Pečená z Českého úřadu bezpečnosti práce. „Metodicky se opíráme o poznatky SLIC v Lucembursku. V letošním roce proběhne osvětová kampaň ve dvou fázích, a to na jaře a na podzim.“

Podle názoru M. Pečené se však určitým problémem kampaně jeví skutečnost, že součástí kontrolní fáze bude prověrka dodržování evropských směrnic, a v tomto ohledu není v ČR doposud dořešena záležitost implementace směrnice o koordinátorovi BOZP na stavbách.

Rozsah informačních opatření kampaně bude záviset na množství finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že je část financí kryta z grantu Evropské komise, očekává se, že těžiště aktivit se uskuteční až v průběhu června. Podle vyjádření inspektorky Miluše Křehlové z Inspektorátu bezpečnosti práce z Ústí nad Labem budou nejspíše využity méně nákladné komunikační nástroje, například zprávy zasílané elektronickou poštou vybraným stavebním firmám, rozhovory v regionálních médiích, semináře pro širokou veřejnost a prezentace na webových stránkách. Kampaň by měla pozitivně ovlivnit především přístup zaměstnanců k dodržování bezpečných pracovních postupů na stavbách.

Stranou pozornosti nezůstalo ani zemědělství

Úrazy při chovu zvířat či přímo samotnými zvířaty a poškození zdraví nesprávnou prací se stroji a zemědělskými mechanismy jsou nejčastějšími problémy bezpečnosti práce v zemědělských provozech. Osvětová kampaň, kterou připravil v loňském roce Český úřad bezpečnosti práce ve spolupráci s dánskými experty v rámci programu PHARE, měla veřejnost upozornit na příčiny úrazů v zemědělství a způsoby, jak jim předcházet. Centrem pozornosti organizátorů kampaně byly zemědělské firmy s maximálním počtem dvaceti zaměstnanců.

„Ve spolupráci s dánskými konzultanty byly zpracovány informační a metodické brožury a každý regionální inspektorát měl navštívit a oslovit 50  až 70 zemědělských firem,“ uvedla Marie Licková z Českého úřadu bezpečnosti práce, která byla odborným garantem celé akce. „Kampaň byla uskutečněna a vyhodnocena v závěru loňského roku a s další podobnou kampaní se zatím nepočítá,“ dodala.

Závažným problémem je vnitrozávodová doprava

Vnitrozávodová doprava neboli doprava uvnitř konkrétního závodu, provozovaná zčásti na tzv. účelových komunikacích, tvoří paralelní součást silniční dopravy.

„Z pohledu bezpečnosti však představuje jeden z nejzávažnějších problémů,“ konstatoval další odborný garant kampaně Antonín Dušátko z Českého úřadu bezpečnosti práce. Podle dlouhodobých statistik četnosti úrazů v této oblasti tyto o 150 % převyšují celostátní průměr pracovních úrazů a průměrné procento pracovní neschopnosti se pohybuje nad horní úrovní celostátních údajů.

„Statistiky jsou neúprosné. Z celkového počtu dopravních nehod v ČR připadá na nehody v rámci vnitrozávodové dopravy 10,5 % a z celkového počtu pracovních úrazů vzniká plných 30% úrazů právě při provozu na účelových komunikacích a při manipulaci s materiálem. Za těmito údaji se skrývá například také 25 % smrtelných úrazů při provozu vozíků a dalších motorových dopravních prostředků, 14 % při provozu jeřábů, 10 % při provozu dopravníků a 8 % při provozu výtahů,“ doplňuje A. Dušátko.

V loňském roce se uskutečnila informační část této kampaně, kdy inspektoři navštívili firmy, v nichž jsou nejvíce zaznamenávány úrazy spojené s vnitřní dopravou a provozem manipulační techniky. Upozornili na problémy, které firmám tuto nepříznivou statistiku vytvářejí, a předložili ředitelům podniků možnosti, jak zmíněnou situaci řešit.

Hlavní náplní kampaně se v letošním roce stane celostátní prověrka k ověření účinnosti této odborné pomoci. Tato kampaň je ve srovnání s ostatními kampaněmi ryze národní a je organizována souběžně s opatřeními, která zajišťuje v rámci snížení dopravní nehodovosti BESIP.

„Letos bude sledováno, do jaké míry zaměstnavatelé zaměřili svoji pozornost na stav strojů a technických zařízení používaných ve vnitrozávodové dopravě, technický stav vnitrozávodových komunikací, pracovních a manipulačních ploch, úroveň školení zaměstnanců působících ve vnitrozávodové dopravě a další ukazatele podle aktuální situace,“ konstatoval A. Dušátko.

Program Správná praxe

Komplexní program nazvaný Správná praxe je projekt, který byl rovněž iniciován aktivitami Evropské unie. Byl vytvořen podle metodiky Evropské agentury bezpečnosti práce a zdraví ve španělském Bilbau. Program podporuje dlouhodobé cíle informační a osvětové kampaně, která se každoročně uskutečňuje pod názvem Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměřuje se na eliminaci nejrůznějších rizik spojených s pracovní činností.

„Program Správná praxe se zaměřuje na informativní přístupy k řešení konkrétních problémů na pracovištích,“ zhodnotil Miloš Paleček, ředitel  Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, který stál u zrodu programu v ČR před dvěma lety.  „Je orientován na posílení informovanosti veřejnosti a je určen především pro podnikatelské subjekty, zaměstnavatele a zaměstnance. Tohoto tematického programu osvěty se však může zúčastnit kterýkoliv subjekt, který je schopen popularizovat v dané oblasti své zkušenosti ku prospěchu širší veřejnosti. To se týká zejména letošního tématu, kterým je hluk na pracovišti. Uvedené téma výrazně překračuje rámec jednoho subjektu a promítá se do činnosti rezortů zdravotnictví, životního prostředí a dalších,“ dodal M. Paleček.

Oficiálně proběhne letos již druhý ročník. V loňském roce byl program Správná praxe tematicky zaměřen na stavebnictví a vítěz národního kola se na podzim zúčastnil vyhlášení Evropské ceny za správnou praxi v Bilbau.

V porovnání s předchozími kampaněmi přestavuje program Správná praxe soubor široce založených informačních kampaní, které se ze všech zmíněných kampaní nejvíc opírají o spolupráci nejrůznějších subjektů, zejména těch, které působí v tripartitě. Významnou součástí programu je národní portál BOZP Focal Point, který přináší uživatelům aktuální informace a řadu materiálů určených ke stažení a k dalšímu využití. Program v únoru vyhlásil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nejlepší účastníci budou oceněni na podzim při slavnostním vyvrcholení celoroční kampaně v rámci Evropského týdne BOZP.

Přínosnost programů a kampaní

Organizace kampaní a programů na podporu BOZP v několika posledních letech zaujala poměrně významné místo. Lze možná diskutovat o jejich významu a efektivnosti, nacházet slabá místa v jejich organizaci, ale zároveň je možné považovat je za kompenzaci nedostatku jiných nástrojů, které v této oblasti chybějí. Zaujaly svoje místo ve spektru aktivit iniciovaných státními orgány a otevřely prostor pro spolupráci všech dalších subjektů, které mají na snižování úrazovosti na pracovištích zájem.

Ukazuje se, že srozumitelně definované filozofie a koncept kampaní ve spojení se správnou načasovaností jednotlivých akcí a s propojením aktivit nejrůznějších subjektů představují v současnosti jeden z nejúčinnějších operativních nástrojů, jímž lze zajistit neformální působení v oblasti BOZP  a přiblížit zdánlivě složité záležitosti co nejširší veřejnosti.

Garanti těchto odborných kampaní se však shodují na tom, že iniciativu vycházející ze státních orgánů ostatní subjekty málo podporují. Přitom právě tyto kampaně jsou ojedinělou příležitostí ke spolupráci na všech úrovních řízení a v celé mozaice sociálních struktur. Možnosti spolupráce však povětšinou zůstávají v teoretické rovině, i když by to měly být právě nejrůznější profesní svazy a odbory na úrovni regionů, které by v této neformální komunikaci se širokou veřejností měly sehrát klíčovou roli.

ZDROJ:
Franta, Miroslav. Programy  a kampaně v bezpečnosti práce a jejich malá podpora ze strany odborů. Sondy, č. 13 (2005), s. 15.

 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM