Bezpečnost práce

Bezpečnostní inženýr na cestě k podnikovému bezpečnostnímu manažerovi

24.11.2003 | ZDROJ: Sicherheitsingenieur | AUTOR: Tenckhoff B., Hank U.

Zahraniční zkušenosti: Nevyhnutelnost změny profesního obrazu bezpečnostního inženýra. Profesnímu obrazu bude zanedlouho odpovídat spíše označení „Podnikový bezpečnostní manažer“. Tuto měnu by pozitivně podpořily vzdělávací reformy i spojení nejrozmanitějších oblastí vzdělávání.

KLÍČOVÁ SLOVA: bezpečnost práce, řízení, vzdělávání

Již po mnoho let se diskutuje o profesním obrazu bezpečnostního inženýra a jeho úkolech mezi odborníky. V rámci restrukturalizačních opatření je v podnicích z různých důvodů jeho funkce a postavení kritizováno. Právo na existenci bezpečnostního odborníka je odůvodněno pouze zákony a nařízeními. Existence jiných podnikové odborníků nevychází ze zákona, nýbrž z toho, že tvoří pro podnik nebo instituci hodnoty, a proto jsou nepostradatelní.
Jaké důsledky to má pro funkci bezpečnostního inženýra?
Úkoly bezpečnostního odborníka jsou stanoveny zákony a nařízeními. Existuje katalog úkolů v zákoně o bezpečnosti práce. Zákony však jsou stále více překonávány deregulačními myšlenkami, vznikajícími na evropské úrovni. Pro všechny podniky platný zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zde udává první směr, kudy se budeme ubírat. Nařízení o podnikové bezpečnosti, které  právě vešlo v platnost, v tom důsledně pokračuje. Oba předpisy poskytují firmám nezbytné svobody. Jsou zde však formulovány úkoly, jejichž realizace často zůstává na bezpečnostních expertech, i když vůbec nepatří do katalogu úkolů podle zákona o bezpečnosti práce. Například jde o  zákonem podporovanou  prevenci. Také již nemají velký význam často pevně stanovené mezní, směrné nebo jiné hodnoty. Spíše nyní jde o tzv. ochranné cíle. Toto posiluje vlastní odpovědnost podniků.
Tak se soubor úkolů bezpečnostního inženýra kontinuálně mění. „Klasický“ odborník na BOZP již není. Ke klasickým úkolům přistupují prevence, zajišťování kvality, ochrana životního prostředí, požární ochrana a v neposlední řadě krizový a nouzový management, přičemž nejde jen o známou ochranu objektů, nýbrž i o další fasety. Přirozeně se tento soubor úkolů netýká jen bezpečnostního inženýra, nýbrž i dalších odborníků.
Změna úkolů
Podíváme-li se na věc konkrétněji, zjistíme, že na jedné straně je deregulace na evropské úrovni a na straně druhé neustálá změna společnosti a světa práce.
Bezpečnost práce, ochrana zdraví, prevence, kvalita, krizový a rizikový management, podniková bezpečnost, ochrana životního prostředí, „nová kvalita práce“, zdravá práce, dobrý pocit a integrované systémy řízení – to všechno jsou výzvy, k nimž se v budoucnu bude muset bezpečnostní inženýr postavit čelem.   Zvláště je třeba zdůraznit úzkou souvislost mezi BOZP, dobrým pocitem, prevencí a osobním rozvojem. Zaměření podniků na „akcionářovu hodnotu“ nebude možno dosáhnout bez rovnocenné „zaměstnancovy hodnoty“. To má za důsledek, že se úkoly bezpečnostního inženýra budou chápat jako přímý důsledek potřeb pracovníků. V podnicích orientovaných na budoucnost se svazek práce bezpečnostních odborníků    a výše uvedených témat již osvědčil. Soustředění kompetencí je smysluplné. Bezpečnostní odborníci však jsou různí.
Další etapa  vývoje: spojení poradních činností s operativními, celkový preventivní způsob myšlení se stane podstatným a  pevná pravidla budou nahrazena ochrannými cíli.
V nastoupené cestě Evropské unie k harmonizaci a deregulaci uvnitř Evropy se bude pokračovat.

Manažer podnikové bezpečnosti

V budoucnu již nebudeme hovořit o bezpečnostním inženýrovi, nýbrž o podnikovém bezpečnostním  manažerovi.
Ten převezme přesahující, zvláště preventivní úkoly, které již nebudou převážně klasickými inženýrskými úkoly. Stane se motorem v podniku pro uvedená témata. Bude se významně podílet na „dobrém pocitu“  podniku, tj. hospodářském úspěchu. Tato změna bude doprovázena rovněž iniciativami spolku i jednotlivých zemí. Iniciativa za „novou kvalitu práce“ ukazuje, že BOZP a hospodárnost se nevylučují, nýbrž doplňují. To staví člověka do centra a navozuje přímou souvislost mezi dobrým pocitem pracovníka a kvalitou a výsledky práce v podniku. I zde bude mít podnikový bezpečnostní manažer velké pole působnosti.  Kvalita práce z hlediska podniku a kvalita práce z hlediska pracovníka se doplňují. Pracovní podmínky podporující zdraví a osobnost pracovníků hrají v podnikové strategii významnou úlohu. Firma RWE Net AG implementovala preventivní program, který již neklade hlavní důraz na zábranu úrazů a prací podmíněného nebezpečí pro zdraví, nýbrž začíná již dříve. Toto jsou cíle:

• prevence a zdraví podporující pracovní podmínky,
• utváření práce, přizpůsobené člověku,
• další pokles počtu úrazů a zvyšování kvóty zdraví,
• důsledná integrace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrana životního prostředí do podnikových procesů,
• celkový pohled na problémy a řešení v pracovní i soukromé oblasti,
• hospodářský prospěch pro podniky.

Modelovým výpočtem lze ukázat, že takováto opatření přinášejí  zvláště pro podniky hospodářský prospěch.
Za tímto účelem je třeba  zjistit, co vlastně stojí jeden den práce. Zeptali jsme se, co stojí 1 minuta. Předpokládejme, že každý pracuje 8 hodin denně, tj. 480 minut, přibližně 500 minut. Vyjdeme-li z toho, že se pracuje 200 dní v roce, je to 100 000 minut. Předpokládejme dále, že jeden pracovník  dostává ročně hrubého 40 000 €,   podnik musí zaplatit 25 000 € na sociální dávky a vedlejší mzdové náklady. Na společné náklady jako náklady na kanceláře, nájem, vybavení, kantýnu atd. připadne cca 10 000 € ročně. To jsou celkové náklady ve výši 75 000 €, které připadají na jednoho pracovníka v průměru na jeden podnik. Takže 100 000 minut práce stojí podnik 75 000 €. To je 75 centů za 1 minutu práce, tedy 375 € denně.  Předpokládáme-li, že jeden podnik má 6000 pracovníků a kvóta zdraví je kolem 95 %, znamená to, že schází 300 pracovníků denně. Tak  činí celkové náklady 22,5 mil. € ročně. Jestliže se podaří zvýšit kvótu zdraví o 1 %, ušetří podnik 4,5 mil. € ročně. Přitom je dobře možné cílevědomou činností dosáhnout hospodářského prospěchu pro podnik.
K tomu byl vyvinut preventivní program, který  není chápán pouze jako ústřední kostra budoucích úkolů a činností managementu podnikové bezpečnosti. Spíše by měly být tyto na budoucnost zaměřené rozměry BOZP chápány jako pozitivní prvek utváření budoucí podnikové a personální strategie.
Ústředními nabídkami programu je pořádání akcí a týmová práce.
S moderovanou týmovou prací jsou pracovníci intenzivně vtahováni do oblasti, která v první etapě nebyla očekávána: do  problémového řešení témat z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdá se to na první pohled podivné, ale smysl to dává.
Dlouhodobě bude k problémům, které je třeba řešit, vstupovat do pozadí BOZP a zaujme rovnocennou úlohu vedle ostatních podnikových témat.
Druhé těžiště tvoří pořádání akcí ke klíčovým tématům. Tak bude např. podána informace na motto Bezpečný nahoře – zdravý dole jak pro pracovníky, tak i pro rodinné příslušníky  k tématu práce ve výškách a zároveň to  postaví most k soukromému životu. Zvláště za tímto účelem  připravujeme v rámci pilotního projektu opatření a nabídky k prevenci stresu.          
Tímto způsobem budou sdělovány četné zajímavé informace o nebezpečí pro zdraví a o jejich zábraně. Tak může každý pracovník – i rodinný příslušník – s vyšší kompetencí v oblasti BOZP sám rozhodnout, které opatření je pro jeho práci – i pro soukromý život – správné. I zdánlivé „měkké faktory“, jako motivace a výkonnost, musí být zohledněny, neboť s technologicko-organizátorským rozvojem hrají rozhodující úlohu kombinované, převážně psychické zátěže a požadavky.
Realizace preventivního programu  v celém podniku ukazuje, že vedle hospodářských aspektů je dáno velké množství šancí:

• Aktivace kreativního a inovačního potenciálu pracovníků samostatně rozpoznávat a řešit problémy tam, kde každodenně vznikají.
• Zvýšeným pocitem vlastní hodnoty a identifikací s prací a podnikem dochází k aktivnímu spoluvytváření podnikových pracovních podmínek.
• Méně poruch v podnikovém dění.
• Zvyšování kvóty zdraví.
• Inovativní řešení problémů týmovou prací.

Souhrn

Změna profesního obrazu bezpečnostního inženýra se už nedá zastavit. Tendence ke spojování ve velkých koncernech mohou být vodítkem pro tento vývoj.
Reformy v oblasti vzdělávání bezpečnostních odborníků nejdou ještě dost daleko. Vzdělávání je stále ještě příliš „klasicky“ zaměřeno a málo zohledňuje aspekty budoucích spekter úkolů.  Změnu by pozitivně podpořilo i spojení nejrozmanitějších oblastí vzdělávání. Je však třeba myslet i na používané pojmy: Bezpečnostní inženýr již brzy nebude odpovídat profesnímu obrazu. „Podnikový bezpečnostní manažer“ by mohl mít větší výpovědní sílu.

ZDROJ:
Tenckhoff, B. – Hank, U.: Sicherheitsingenieur – auf dem Weg zum Betriebssicherheitsmanager. Sicherheitsingenieur, 34, 2003, č. 9, s. 12 – 17.

Z němčiny připravila dr. Stanislava Savická.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM