Bezpečnost práce

Čím se liší starší a mladší zaměstnanci při používání internetu?

22.04.2005 | ZDROJ: Die BG | AUTOR: PARIDON H. – REISSNER A. – HOMMANN R.

Zhoršuje se s přibývajícím věkem schopnost zacházet s Internetem nebo je chybou předpokládat, že vyšší věk znamená při práci s internetovými zdroji nižší výkon? Výsledky výzkumu německého Ústavu práce a zdraví oborových společenství.

KLÍČOVÁ SLOVA: pracovníci starší, počítače

V projektu německého Ústavu práce a zdraví oborových společenství  bylo zjišťováno, zda se starší a mladší osoby liší při zacházení s internetovými stránkami a jaké závěry z toho lze učinit pro utváření internetových stránek.

Ke konstrukci internetových stránek existují poznatky z různých výzkumů. U nich jsou ovšem jen vzácně zohledněny zvláštní cílové skupiny, jako např. starší uživatelé. Z výzkumů, které se zabývaly rozdíly mezi mladšími a staršími osobami, lze učinit závěr, že pro starší osoby je zacházení s Internetem obtížnější.

V předloženém výzkumu mělo být zkoumáno, zda podle různých kritérií skutečně existují věkové rozdíly při používání internetových stránek. Zvláště šlo o otázku, zda existují rozdíly při orientaci na homepages.  K tomu bylo pomocí zařízení na sledování pohledu zjišťováno, jak často a jak dlouho byly osoby  fixovány na  jednotlivé stránky.  Lze dokonce  graficky znázornit místa, na něž byl upřen delší pohled.

Dále bylo měřeno, jak dlouhou dobu osoby potřebují, aby nalezli link. Testované osoby rovněž posuzovaly stránky pomocí několik kritérií a zodpověděly stručný dotazník.  Osoby po dosažení věku  45 let byly považovány za starší.

Testované osoby obdržely úkol orientovat se na stránce a pokusit se něco sdělit osobě odpovědné za tuto stránku s použitím  pouze na ní uvedeného linku. Poté, co testovaná osoba klikla na link, měla pomocí 13 výpovědí stránku zhodnotit. Každá odpověď byla hodnocena podle šestistupňové škály.

Analýza a hypotézy

1. Četnost fixace: Pomocí přístrojem stanovených dat bylo zjišťováno, jak často osoba hleděla déle (200 ms) na jedno místo na internetové stránce. Došlo se k závěru, že starší osoby jsou častěji fixovány než mladší, protože potřebují více fixací, aby se zorientovaly na stránce.
2. Délka fixace: Pomocí přístrojem stanovených dat je rovněž možno spočítat průměrnou dobu fixace. Došlo se k závěru, že starší osoby mají delší fixaci než mladší.
3. Orientační doba: Doba vyvolání stránky až do kliknutí linku byla měřena jako orientační doba. Došlo se k závěru, že starší osoby potřebují delší dobu k tomu, aby nalezly žádaný link.
4. Hodnocení: Pomocí 13 výpovědí byla stránka subjektivně hodnocena. Každá výpověď byla hodnocena jedním ze šesti stupňů. 1 znamenala špatné a 6 velmi dobré posouzení. Byl učiněn předpoklad, že u starších testovaných osoby  stránky hodnotí hůře, protože mají obtíže při přizpůsobování novým médiím.
5. Webová kompetence (zručnost při zacházení s internetem): byla stanovena pomocí různých otázek (např. kdy a jak často používáte internet). Z odpovědí byla vypočítána bodová hodnota mezi 1 (velmi nízká webová kompetence) a 12 (velmi vysoká webová kompetence). Bylo zjištěno, že u starších je tato kompetence nižší než u mladých.

Výsledky

U mladších trvala fixace v průměru 315,2 ms a u starších 306,4 ms. Tento rozdíl není významný. Průměrný počet fixací byl u mladších kolem 22,4 a u starších kolem 23,3. Ani tento rozdíl není významný. Ohledně zvýšených parametrů pohledu se tedy neprokazují očekávané rozdíly mezi staršími a mladšími. Starší osoby nefixují častěji ani déle než mladší, aby se zorientovaly na stránce.

Vzhledem k tomu, že se očekávané věkové rozdíly neprokázaly, bylo zvažováno, že chování  spíše souvisí s webovou kompetencí. K tomu, aby bylo možno stanovit závislost fixačních parametrů na webové kompetenci, byly osoby dodatečně rozděleny do dvou skupin. Všechny osoby, které dosáhly bodu 10 a více, byly označeny za „vysoce webově kompetentní“ a ostatní jako „nízce webově kompetentní“. U osob s nízkou kompetencí trvala fixace v průměru 314,4 ms a u osob s vyšší kompetencí 306,0 ms. Tento rozdíl není významný. Průměrný počet fixací byl u osob s nízkou kompetencí 29,5 a u osob s vysokou kompetencí 13,9. Tento rozdíl již je významný.

Nízce webově kompetentní osoby tedy potřebují v průměru více fixací k tomu, aby se zorientovaly na webové stránce. Že však existuje souvislost s kompetencí nejen u počtu, nýbrž i u délky fixací, to se ukazuje při výpočtu korelačních součinitelů, které jsou v obou případech významné.

Jaká je průměrná orientační doba, tj. doba, po kterou se osoby zdrží na jedné stránce až k prvnímu kliknutí? Mladší osoby měly průměrnou orientační dobu 25,6 s a starší 32,4 s. Osoby s nižší kompetencí měly průměrnou orientační dobu 34,6 s a osoby s vysokou kompetencí 21,5 s. Rozdíly byly významné. Rozdíl v závislosti na webové kompetenci byl výraznější než rozdíl v závislosti na věku. Prokazuje se tedy významná korelace orientační doby a webové kompetence, zatímco odpovídající korelace orientační doby a věku není významná. Nízce kompetentní osoby tedy potřebují relativně dlouhou dobu, aby se zorientovaly na webové stránce. Při výpočtu parciálních korelací pro pohledové parametry a orientační dobu, při nichž je parcializován význam proměnné „stáří“,  se znovu jasně ukazuje, že zjištěné proměnné jsou ve významné korelaci s webovou kompetencí (u všech tří proměnných je p <.01).

Stránky byly posuzovány prostřednictvím 13 výpovědí na šestistupňové škále, takže bylo možno ohodnotit jednu stránku 13 až 78 body. Čím vyšší bodová hodnota, tím lépe byla stránka hodnocena. Tři stránky, které byly nejlépe hodnoceny, obdržely v průměru 57 bodů a nejhůře oceněné stránky 41 bod. Zde se jednalo o bezbariérovou verzi jiné stránky, tj. o čistě textovou stránku. Zbývající stránky obdržely  50 až 55 bodů. Stránky byly oběma skupinami posuzovány velmi podobně, takže u žádné stránky nebyly významné rozdíly. Očekávané rozdíly v posuzování tedy zjištěny nebyly.  Srovnáme-li posouzení vysoce a nízce webově kompetentních osob, lze zjistit, že tu je určitá tendence. Rozdíly jsou sice pouze u jedné stánky významné, ale při pohledu na  všechny stránky dosahuje rozdíl s p-hodnotou .06 téměř hranice významnosti. Vysoce kompetentní osoby hodnotily téměř všechny stránky hůře než osoby nízce kompetentní.

Diskuse

Znázornění výsledků výzkumu k tzv. webové použitelnosti (Web-usability) lze nalézt na www.kommdesign.de a http://www.poynterextra.org/eyetrack2004/main.htm. Následující výčet obsahuje kritéria, jejichž působení bylo ve výzkumu zjištěno. Měla by být zohledněna při utváření webových stránek.

• Nejkratší doby hledání v menu nebo textech lze dosáhnout   barevným zvýrazněním. Tučný tisk je rovněž dobrý pro zvýraznění informací, kurzivka je spíše nevhodná. U blikajících prvků je doba hledání nejdelší. Podtržení mohou vést k záměně s hyperlinky, takže by bylo vhodné se jich vystříhat.
• Barevné kombinace černá s bílou a černá s žlutou jsou nejlépe čitelné.
• Písmo hůlkovými písmeny se výrazně déle zpracovává než písmo s velkými a malými písmeny.
• Menu by měla být uspořádána do sloupců a nikoli do řádek.  Takto je lze zpracovat o 20 až 30% rychleji.
• Informace v seznamech linků se nalézají rychleji a přesněji, jestliže obsahují zarážky (černé body před prvním slovem).
• Navigační chování ovlivňuje vnímání reklam. Jestliže uživatel hledá specifické informace, je pravděpodobné, že na jedné straně umístěné reklamy přehlédne. Jestliže však jsou stránky  prohlíženy spíše nestrukturovaně a bez cíle, je vyšší pravděpodobnost, že budou reklamy sledovány. Všeobecně však je  vzpomínka na tuto reklamu a její opětovné rozpoznání pochybné. 
• Animace a/nebo blikající prvky by měly být u informačních stránek vynechány.
• Všeobecně není radno, aby se na webových stránkách muselo „scrollovat“ s tím, že nejsou vidět přímo všechny informace. To však může vést k tomu, aby byly informace rozloženy a rozděleny do více webových stránek. Časté skákání tam a zpátky je méně efektivní než „scrollování“ přes dlouhou stránku. Je tu možnost „scrollování“ zabránit na vstupních stránkách a na dalších, obsahujících přesnější informace, je povolit.
• Uživatelé internetu očekávají lokalizaci určitých prvků na stránce. Navigační lišta je předpokládána nahoře a/nebo nalevo. Příslušná očekávání by měla být při utváření internetových stránek zohledněna, protože to usnadňuje orientaci na stránce. Stejně tak se doporučuje uspořádání navigační lišty v obráceném L-tvaru.
• Výzkum pohledového chování ukázal, že se na prvním místě upírá pohled na dominantní tučné titulky, že tedy přitahují pohledy, zvláště jestliže titulky jsou v hořejší oblasti stránky.
• Hypertext se při výzkumu softwaru – proti očekávání -  neosvědčil jako vhodné studijní médium pro laiky. Četné zřetězení informací je pro osoby, které nemají ještě stabilní vědomostní struktury, spíše problém. Nevědí, která informace je důležitá a v jakém pořadí se máme určitými věcmi zabývat. Pro experty je hypertext vhodnější, protože a) již vědí, co je důležité a co nikoli, b) mají přesnou představu o informaci, kterou hledají.
• Při posouzení softwaru  jsou menu, která obsahují jak symboly (ikonky), tak vysvětlující texty, vhodnější než menu, která obsahují výlučně symboly. Aplikace, které pracují výhradně s ikonkami, se  těžko učí.

Lze říci, že u zaměstnanců do 55 let hraje významnou roli při zacházení s internetem spíše než  věk webová kompetence. Hypotéza, že se s postupujícím věkem zhoršuje výkon, se nepotvrdila. To ukazuje, jak důležité je pro starší pracovníky chápat diferencovaně téma utváření práce a že paušalizované přijetí snížené výkonnosti ve stáří není udržitelné.

Přeloženo z němčiny, VÚBP

ZDROJ:
PARIDON, H. – REISSNER, A. – HOMMANN, R. Was unterscheidet ältere und jüngere Arbeitnehmer bei der Nutzung des Internets? / Čím se liší starší a mladší zaměstnanci při používání internetu? Die BG, 2005, č. 2, s. 63 – 68.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM