BOZPinfo.cz logo
12:37 | Sobota 26. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VĚDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁŘE PRACOVNÍ MÍSTA
ČASOPIS JOSRA MSP & OSVČ

KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Čítárna > Články > Bezpečnost práce > Dopady zavádění směrnic EU 89/655 EHS a 92/63 EHS

Otázky a odpovědi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napište nám


Doporučit server

Pokud se Vám naše strany líbí, doporučte je kolegům:

Vaše jméno:

E-mail příjemce:

Článek

Bezpečnost práce

Dopady zavádění směrnic EU 89/655 EHS a 92/63 EHS

22.02.2002 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR: Straka Jaroslav

Dopady zavádění směrnic EU 89/655 EHS a 92/63 EHS do soustavy právních předpisů a podnikové praxe v České republice

KLÍČOVÁ SLOVA: legislativa, eu

Bezpečnost práce, ochrana zdraví a ochrana životního prostředí patří mezi prioritní oblasti, kterým je v EU věnována zvýšená pozornost. Proto harmonizace legislativy ČR v této oblasti, sblížení přístupů a důsledná implementace požadavků BOZP do praxe představuje jednu ze základních podmínek vstupu do EU.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce proto z pověření Ministerstva práce a sociálních věcí zpracoval v roce 2001 analýzu možnosti implementace požadavků směrnic EU z oblasti bezpečnosti práce do soustavy právních předpisů, platných v České republice. Cílem této analýzy bylo zjistit připravenost podniků v oblasti BOZP na vstup ČR do EU v roce 2003, t.j. jejich schopnost splnit do tohoto termínu požadavky příslušných směrnic EU.

V rámci studie byl:

  • posouzen stav implementace požadavků směrnic EU 89/655 EHS a 92/63 EHS do soustavy právních předpisů, platných v České republice,
  • upřesněny počty, struktura a hlavní činnosti aktivních ekonomických subjektů,
  • posouzeno vybavení pracovišť pracovními zařízeními,
  • zhodnoceny závady (vzhledem k požadavkům směrnic 89/655 EHS a 92/63 EHS), zjištěné inspektory bezpečnosti práce,
  • provedeno dotazníkové šetření pro zjištění informovanosti a potřeb podniků ve vztahu k výše uvedeným směrnicím.

Pro zhodnocení potřeby přechodového období byla vzata v úvahu hlediska věcná, časová a ekonomická

Z věcného hlediska se jedná především o závady u strojů dovezených v 90. letech nejen ze zemí EU, ale i z Asie. V řadě případů se nejednalo o stroje nové, ale o stroje starší, případně repasované. U posledních dvou skupin strojů pak většinou tyto stroje neodpovídaly požadavkům směrnic, které v EU vstoupily v platnost v r. 1989. V ČR byly obdobné požadavky vyhlášeny až zákonem č. 22/1997 Sb. V této souvislosti je však třeba uvést, že již i právní předpisy ČR platné před r. 1997 zajišťovaly dostatečnou úroveň bezpečnosti práce a technických zařízení a nevykazovaly významné rozdíly ve srovnání se směrnicemi EU. Výskyt závad z hlediska bezpečnosti práce byl proto způsoben především nedodržením platných bezpečnostních předpisů ze strany provozovatelů. Největší skupinu strojů, u kterých byly zjištěny nedostatky z hlediska bezpečnosti, tvoří především lisy používané v plastikářském průmyslu. Těmito zařízeními byly vybavovány především malé provozovny zaměstnávající 5 – 20 zaměstnanců. Jedná se tedy o poměrně omezenou skupinu malých podniků s nízkým počtem zaměstnanců produkujících plastikové výrobky.

Analýza úrazovosti ukázala, že toto možné zvýšení rizika ohrožení zdraví se neprojevilo zvýšenou četností úrazů a neovlivnilo klesající trend v tomto odvětví. Lze oprávněně předpokládat, že směrování inspekční činnosti právě do této oblasti a do provozů vybavených technickým zařízením dovezeným ve výše zmíněném časovém období přispěje k odstranění zbývajících závad v horizontu 2 až 3 let. K tomu přispívá i přirozená obměna a údržba strojního zařízení.

Strojní a technická zařízení, která vykazovala největší počet závad z hlediska splnění požadavků evropských směrnic, mají obvykle životnost 15 let s plánovanou opravou po 7 letech. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že do konce roku 2003 by měla všechna zařízení dovezená do r. 1997 projít plánovanou opravou umožňující i provedení úprav z hlediska bezpečnostních požadavků zakotvených v nařízení vlády implementujícím bezpečnostní požadavky směrnic EU 89/655 EHS a 95/63 EHS, které vstoupilo v platnost v r. 2001. Oprávněnost tohoto předpokladu je potvrzena i klesajícím meziročním počtem zjištěných závad. Je zřejmé, že rychlost odstraňování nedostatků bude záviset i na celkové ekonomické situaci podniků a jejich schopnosti investovat do obnovy a oprav pracovních zařízení.

Při oficiálně předpokládaném růstu výroby, produktivity práce a HDP se výše uvedený předpoklad, tj. splnění bezpečnostních požadavků směrnic EU v horizontu 3 let, ukazuje jako reálný.

Analýza nákladů podnikové sféry na splnění požadavků rámcové směrnice EU 89/391 EHS a na ni navazujících směrnic dospěla k částce cca 47 miliard Kč. Přitom je třeba vzít v úvahu skutečnost, že kvalifikovaný odhad výše nákladů byl prvním přiblížením vycházejícím z údajů dostupných v první polovině r. 2000 a přiklánět se více ke stanovení maximálně možných nákladů. Nejvyšší náklady by podle této analýzy měly být věnovány na úpravu pracovních prostředků (10 mld Kč), zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví pracovišť (14 mld Kč) a zlepšení pracovního prostředí (12,5 mld Kč).

Předpokládané celkové náklady na jeden podnik podle velikosti (tis. Kč):

 

Velké podniky

Střední podniky

Malé podniky

Položka

Počet
podniků (cca)

Předpokládané
náklady
(tis. Kč)

Počet
podniků (cca)

Předpokládané
náklady
(tis. Kč)

Počet
podniků (cca)

Předpokládané
náklady
(tis. Kč)

Průměrné náklady na podnik

2431

1 531 000 Kč

23 134

367 000 Kč

492 969

40 000 Kč

Počet zaměstnanců (pojištěnců)

 

2 685 432

 

1 862 124

 

621 530

Průměrné náklady na zaměstnance

 

1386 Kč

 

4535 Kč

 

31 730 Kč

Z kvalifikovaného odhadu nákladů podnikatelské sféry na splnění požadavků rámcové směrnice EU 89/391 EHS při její implementaci do soustavy právních předpisů České republiky je zřejmé, že náklady v malých podnicích, které se jevily jako nejvíce problémové, by ve většině případů neměly přesáhnout částku 40 000 Kč. Při tom je třeba vzít v úvahu že finanční prostředky v této výši není nezbytné vynaložit v jediném roce, ale je možné tuto částku rozložit do dvou až tří let, předpokládáme-li faktický vstup České republiky do EU začátkem roku 2004. To platí i pro zbývající dvě skupiny podniků, tj. střední a velké podniky.

Závěrem lze shrnout, že při zvážení věcných, časových i ekonomických hledisek a při předpokládaném příznivém vývoji ekonomiky v České republice by mohly být splněny požadavky rámcové směrnice i navazujících směrnic EU do data předpokládaného vstupu České republiky do EU. Nutnou podmínkou pro dosažení tohoto stavu je bezodkladné zahájení přípravy a realizace požadovaných bezpečnostních opatření v podnikatelské sféře a důsledné prosazování plnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci inspekčními orgány a příslušnými orgány státní správy. Nutnou, nikoliv však postačující podmínkou v této chvíli zůstává zajištění dostatečné informovanosti jak podnikatelské sféry, tak i státní správy o požadavcích, vyplývajících z příslušných směrnic EU a o jejich transformaci do soustavy právních předpisů, platných v České republice.

Zdroj:
Ing. Jaroslav Straka, VÚBP


TISKNOUT | POSLAT MAILEM