Bezpečnost práce

Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii

10.07.2003 | ZDROJ: Státní zdravotní ústav | AUTOR:

Pro zavedení opatření ke zlepšení BOZP je důležitá především rámcová směrnice č. 89/391/EHS a jednotlivé (dílčí) směrnice. K dosažení pohody při práci se postupuje podle strategie EU pro léta 2002 – 2006.

KLÍČOVÁ SLOVA: eu, bezpečnost práce

Evropský sociální model je založen na dobře fungující ekonomice, na vysoké úrovni sociálního zabezpečení a vzdělání, a na sociálním dialogu, což vyžaduje zlepšení kvality zaměstnanosti, zejména ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

Rámcová směrnice

Rámcová směrnice č. 89/391/EHS je důležitá především pro zavedení opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato směrnice obsahuje některé klíčové body:

• Prevenci.
• Neustálé zlepšování.
• Zdraví a bezpečnost.
• Odpovědnost zaměstnavatele.
• Účast zaměstnanců.

Zásady prevence

Pokud zaměstnavatel přijímá opatření nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků při práci, měl by postupovat podle obecných principů prevence. Na přijímaná opatření je možné pohlížet jako na jednotlivé schody schodiště: žádný schod nesmíme vynechat, musíme postupovat po jednotlivých krocích nebo se o to alespoň pokoušet. Mezi jednotlivé kroky patří:

• Vyloučení rizika.
• Zhodnocení rizik, která nemůžeme eliminovat.
• Likvidování rizik u zdroje.
• Přizpůsobení práce jednotlivci.
• Využití technického pokroku.
• Nahrazení nebezpečného bezpečným - nebo méně nebezpečným.
• Vypracování politiky soustavné prevence pro všechny.
• Upřednostnění kolektivních ochranných opatření před osobními ochrannými prostředky.
• Poskytnutí odpovídajících informací a instrukcí.

Příkladem eliminování rizik u jejich zdrojů (bod 3) je použití uzavřeného systému k prevenci kontaminace ovzduší látkami unikajícími ze stroje nebo zařízení. V rámci přizpůsobení práce pracovníkovi (bod 4) je třeba vhodným způsobem upravit pracovní místo, vybrat vhodné pracovní zařízení, nástroje, pracovní metody a postupy, zejména s cílem vyloučit monotónní práci a práci s vnuceným pracovním tempem. Pod principem nahradit nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným (bod 6) rozumíme například nahrazení nebezpečné chemické látky nebo nebezpečného stroje méně nebezpečnými. Příkladem doporučení uvedeného v bodě 8 je použití vhodného větrání na pracovišti, které má přednost před individuální ochranou dýchadel maskami.

Zaměstnavatel by měl ovládat hodnocení rizik Preventivní opatření - ke kterým se zaměstnavatel rozhodne - by měla být navržena na základě tohoto hodnocení. Z těchto důvodů se slova jako „vhodný, přiměřený, pokud je to nezbytné“ objevují často v mnoha směrnicích. Z hodnocení rizik by mělo být jasné, jaká preventivní opatření jsou vhodná.

Kontinuální zlepšování

Princip stálého zlepšováni je základem všech opatření při ochraně zdraví a bezpečnosti práce. Jednotlivé směrnice jsou postupně revidovány a novelizovány, aby bylo možné dosáhnout stálého pokroku. Rada Evropské unie (EU) rovněž klade důraz na účinnou kontrolu, jako předpoklad zlepšení kvality pracovního prostředí. Kromě toho rámcová směrnice nijak neospravedlňuje jakékoliv snahy o snižování dříve dosažené úrovně v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci.

Zdraví a bezpečnost

Rámcová směrnice (a další směrnice) obsahují pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, která mají zajistit prevenci pracovních úrazů a nemoci, a přispět z celistvého (holistického) hlediska i k rozvoji pracovního prostředí.

Zdraví a bezpečnost při práci jsou ve velmi silném vzájemném vztahu. Pokud přijímáme opatření a určujeme priority, musíme brát v úvahu celé pracovní prostředí tak, aby jedno opatření (například prevence nebezpečí úrazu) nepřineslo nový zdravotní problém. Kromě toho by podle doporučení EU měly být služby pro zdraví a bezpečnost při práci natolik multidisciplinární, aby mohly vyřešit nejen ochranu zdraví, ale i problémy bezpečnosti práce. Měli by je zajišťovat lékaři, zdravotní sestry, i psychologové, a také hygienici práce a odborníci na bezpečnost práce (inženýři, technici).

Odpovědnost zaměstnavatele

Nejdůležitějším ustanovením rámcové směrnice je: „zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků v každém ohledu ve vztahu k práci“. Proto je odpovědností členských států vydávat obecné předpisy a nařízení, ale ne přebírat odpovědnost za zaměstnavatele. Většina směrnic obsahuje detailní informace pro zaměstnavatele, jak mají zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Princip odpovědnosti zaměstnavatele platí i tehdy, když pracovník neplní své povinnosti. Jak je uvedeno v rámcové směrnici, bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci by měly být zahrnuty v systému managementu podniku na všech úrovních: „preventivní opatření a pracovní i výrobní metody musejí být integrovány do všech činností v podniku i ve vedení na všech úrovních“. Zavedení rámcové směrnice v podniku tedy musí probíhat na všech stupních řízení. Systém řízení podniku je úzce spojen s odpovědností zaměstnavatele.

Účast zaměstnanců

Zaměstnavatel by měl konzultovat plánování a zavádění nových technologií se svými zaměstnanci a jejich zástupci. Zaměstnanci mají také právo podávat návrhy a účastnit se diskusí o všech otázkách vztahujících se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Zaměstnanci mají rovněž některé povinnosti: například musejí správně obsluhovat stroje a používat nástroje, musejí správně používat i osobní ochranné pomůcky, informovat zaměstnavatele o nebezpečné pracovní situaci a spolupracovat se zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel by se měl ujistit, že každý pracovník je odpovídajícím způsobem vyškolen v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, je nutné, aby dostal informace a instrukce specifické pro jeho práci.

Přiměřené informace by měly být také podávány pracovníkům z jiných podniků, kteří pracují v závodě. Školení má probíhat v pracovní době. Kromě toho by neměla opatření vztahující se k bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci za žádných okolností finančně postihovat zaměstnance.

* Další důležité otázky

Rámcová směrnice také obsahuje pravidla pro ochranné a preventivní služby, pro první pomoc, požární ochranu a evakuaci pracovníků, vážné hrozící nebezpečí a hodnocení rizika. Je třeba upozornit, že rámcová směrnice zahrnuje všechny oblasti činnosti - jak veřejných, tak soukromých (průmysl, zemědělství, obchod, administrativu, služby, vzdělávání, kulturu, volný čas, atd.).

* Jednotlivé směrnice

Podle rámcově směrnice by pro určité oblasti měly být přijaty směrnice jednotlivé. Rámcová směrnice je vždy platná, ale v mnoha oblastech jsou požadavky jednotlivých směrnic přísnější nebo více specifické. Je důležité vědět, že nikdy nebude možné nebo potřebné pokrýt všechny oblasti specifickými směrnicemi. Pokud nejsou specifikována pravidla v jednotlivých směrnicích, můžeme se vždy odvolat na obecná pravidla ve směrnici rámcové.

Nejdůležitější směrnice pro oblast ochrany zdraví a bezpečnost práci jsou uvedeny v příloze *.

Strategie EU v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci

Podle strategie EU pro léta 2002 až 2006 je k dosažení pohody při práci (neustále rostoucí) a třeba pokračovat:

• Ve snižování počtu pracovních úrazů a onemocnění souvisejících s prací
• Ve zvyšování úsilí při prevenci nemocí z povolání, především těch, které souvisí s expozicí nebezpečným látkám nebo faktorům pracovního prostředí, jako jsou azbest, hluk (ztráty sluchu), anebo jednostranné dlouhodobé přetěžování (poruchy podpůrně-svalového systému).
• V prevenci sociálních rizik vedoucích ke stresu a rizik spojených se závislostí na alkoholu, drogách a lécích.

Co je třeba dělat při vytváření strategie: Brát v úvahu změny ve složení pracovní síly. Brát v úvahu nové formy zaměstnanosti. Brát v úvahu velikost podniku. Zjišťovat, rozšiřovat a uvádět v život příklady dobré praxe. Podporovat kulturu prevence už v nejranějších stádiích výchovy. Začlenit handicapované osoby do trhu práce. Šířit informace. Vynucovat dodržování zákona nejvíce účinným způsobem. Zdůrazňovat význam sociálního dialogu. Kromě toho rozšíření EU vyžaduje kroky k zajištění uzákonění a účinné implementace dohod, to si vyžádá účinné předávání zkušeností a know-how.

Co musí udělat členské země EU:

• Stanovit měřitelné cíle pro snížení počtu pracovních úrazů a onemocnění souvisejících s prací.
• Zajistit zlepšení implementace platné legislativy
• Podpořit skutečnou kulturu prevence zahrnutím jejích principů do výuky a dalšího výcviku.
• Rada EU také vyzývá sociální partnery, aby v této oblasti hráli aktivní úlohu a spolupracovali s úřady i podnikateli.

* Příloha:
Přehled nejdůležitějších směrnic EU pro BOZP

Zdroj:
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v malých a středních podnicích. Příručka pro zaměstnavatele. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. 75 s.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM