Bezpečnost práce

Harmonizace předpisů BOZP s legislativou ES a výhled do budoucnosti

18.03.2004 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR: Kučina Pavel

ČR s harmonizací právních předpisů v oblasti BOZP s předpisy ES v podstatě vyrovnala, na některých úsecích má však ještě vůči EU nějaké dluhy.

KLÍČOVÁ SLOVA: předpisy právní, eu

Vstup České republiky do Evropské unie ukončí a prověří rozsáhlou přeměnu právních i technických norem k obrazu úpravy v EU.

V oboru pracovního práva k nejrozsáhlejším změnám došlo v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP). Významné změny doznaly i právní předpisy, které stanoví obecné požadavky na bezpečnost výrobků a technické požadavky na některé výrobky a technická zařízení. I tato oblast úpravy s BOZP přímo souvisí.

Proces přibližování práva ČR a Evropských společenství (ES), které platí ve státech EU se označuje jako proces harmonizační. Tento proces je v ČR v podstatě ukončen. Harmonizo-vat je třeba jen několik mál Směrnic Rady ES. Harmonizované právní předpisy převážně nabyly již účinnosti s výjimkou některých ustanovení zejména těch právních předpisů, které upravují technické požadavky na výrobky a technická zařízení. Tato ustanovení nabývají účinnosti dnem přistoupení ČR k EU.

Harmonizací naplnila Česká republika čl. 118a Smlouvy o Evropském společenství, kde je obsažen závazek členských států podporovat sociální dimenzi jednotného trhu přijímáním směrnic obsahujících minimální požadavky, pokud jde o BOZP.

Harmonizované právní předpisy splňují zásady harmonizace, které stanoví, že:

1.) přijímaná právní úprava BOZP nesmí ukládat administrativní a finanční omezení, která by bránila zřizování a rozvoji malých a středních podniků;

2.) přísnější úprava, nebo úprava poskytující vyšší úroveň ochrany nesmí být taková, aby mohla narušit jednotný trh.

Pro oblast BOZP je základním dokumentem Směrnice Rady ES (rámcová směrnice) z 12. června 1989 o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměst-nanců při práci (89/391/EHS). Jedná se o směrnici, která je rozvíjena řadou dílčích směrnic dle článku 16 rámcové směrnice. Dílčí směrnice přinášejí podrobnější úpravu problémů naznačených v rámcové směrnici. Těchto dílčích směrnic přijala Rada ES již 15 a tento po-čet není konečný.

Jsou přijímány i další směrnice, které sice nevycházejí z rámcové směrnice, ale jejich obsah souvisí s úpravou bezpečnosti a ochrany zdraví.

Rámcová směrnice, dílčí směrnice k ní, i další směrnice Rady ES byly zásadními předlohami při tvorbě harmonizovaných českých právních předpisů, upravujících BOZP.

Předmětem rámcové směrnice 89/391/EHS je zavádět opatření ke zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K tomu účelu obsahuje směrnice všeobecné zásady pro prevenci rizik vyplývajících z pracovní činnosti, pro bezpečnost a ochranu zdraví, k odstranění riziko-vých a úrazových faktorů, pro informace, zprávy, vyváženou spoluúčast zaměstnanců, ško-lení zaměstnanců a jejich zástupců a všeobecná pravidla k provádění těchto zásad. Směrni-ce neomezuje současně nebo v budoucnu platná národní ustanovení a ustanovení ES, která jsou pro BOZP výhodnější. To je patrné už z názvů dílčích směrnic, kde je deklarováno, že směrnicí jsou vydány minimální požadavky na určitou oblast pracovních činností.

Dosud byly přijaty tyto dílčí směrnice k rámcové směrnici 89/391/EHS:

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (89/654/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zaří-zení zaměstnanci při práci (89/655/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při používání osobních ochran-ných prostředků zaměstnanci při práci (89/656/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (90/269/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jed-notkami (90/270/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci vystavené karcinogen-ním látkám (90/394/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci vystavené biologickým faktorům (90/679/EHS)

o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích, které se musí dodržovat na do-časných nebo mobilních staveništích (92/57/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnostní a/nebo zdravotní značky na pracovišti (92/58/EHS)

o zavedení opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnankyň krátce o porodu nebo kojících (92/85/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků těžebních závodů při vrtech (92/91/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků povrchových a hlu-binných dolů (92/104/EHS)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na rybářských lodích (93/103/EHS)

o bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků při práci s chemickými látkami (98/24/ES)

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v explozivním prostředí (99/92/ES)

V obsahu postupně přijímaných dílčích směrnic je možno vysledovat, že v zemích ES směřu-je vývoj od legislativy primárně zaměřené na bezpečnost k většímu zaměření na soci-ální aspekty práce. Stále větší důraz je kladen na systém a způsob řízení. Legislativa musí udržovat krok s technickým a společenským vývojem. Budoucí legislativa bude vytyčovat cíle a nikoliv stanovovat podrobné postupy, jak jich dosáhnout. Konkrétní řešení by mě-lo odrážet specifika situace na pracovišti a požadované úrovně bezpečnosti.

V nově přijímaných směrnicích je možno sledovat i vývoj v zaměření prevence rizik. V minulosti byla ve většině států zaměřena pozornost především na rizika působená strojním zařízením a rizika spojená s chemickými látkami. Později se pozornost přesouvá na prevenci pádů a na problematiku psychosociálních faktorů, zejména stresu při práci. Stále větší po-zornost bude věnována problémům vznikajícím v organizační a řídící sféře. Jedná se zejmé-na o hodnocení rizik a volbu a realizaci odpovídajících preventivních opatření. Do popředí zájmu se dostává i problematika bezpečnosti při zaměstnávání pracovníků starších věkových skupin, při atypické práci (např. práce doma a práce na dálku) a při nových formách práce.

Úprava povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP (jak ve směrnicích, tak v zákoníku práce) vychází z plné odpovědnosti zaměstnavatele za tuto oblast. Není tedy možné, aby nadále, jako tomu bývalo, někdo jiný vydával za zaměstnavatele pokyny, které zaměst-navatel bude pouze přenášet na zaměstnance, bez ohledu na specifiku pracoviště, pracov-ních zařízení, pracovních podmínek, ale i kvalifikaci a schopnosti zaměstnanců apod. Tvůrci právních předpisů, kterými se harmonizuje právní úprava BOZP s právem ES si uvědomují, že na tento způsob zajišťování BOZP je ale třeba přecházet postupně. Proto jsou v tomto přechodném období ještě do návrhů předpisů přebírána některá praxí ověřená a potřebná ustanovení těch právních předpisů, které by měly být novou úpravou zrušeny (např. z vyhl. č. 48/1982 Sb., nebo vyhl. č. 324/1990 Sb., apod.).

Právní úprava BOZP, jak je uvedena v zákoníku práce, má i s ohledem na předchozí odsta-vec velmi strohý obsah. Jsou zde zakotveny převážně jen základy práv a povinnosti subjek-tů. Podrobněji stanovené minimální požadavky na tu kterou oblast BOZP jsou tam, kde k tomu byla vláda zákonodárcem zmocněna, stanoveny prováděcími předpisy - nařízeními vlády. Při tvorbě harmonizačních prováděcích předpisů (tj. těch, které promítají do českého práva úpravu právem ES), bylo vycházeno z dílčích směrnic ES k rámcové směrnici Rady ES.

A co dále ........ ?

I když, jak bylo výše konstatováno, se ČR s harmonizací právních předpisů v oblasti BOZP s předpisy ES v podstatě vyrovnala, přeci jen nějaké dluhy vůči EU má.

Bezpečnost práce na staveništích

Tím nejpodstatnějším dluhem je zřejmě absence harmonizované právní úpravy bezpečnosti práce na staveništích. Problém je v tom, že směrnice Rady 92/57/EHS ukládá některé nové povinnosti, které zákoníkem práce zaměstnavatelům uloženy nejsou.

Jedná se o povinnosti:

 - určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví,

 - zpracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví a

 - příslušným úřadům oznámit započetí prací.

Listina základních práv a svobod, přijatá ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., uvádí v článku 4 odstavec 1, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích.

Tento ústavní princip způsobil, že výše uvedené povinnosti je třeba uložit zákonem. Novela zákoníku práce by tomto případě nebyla efektivní a proto nezbylo, než aby vláda navrhla parlamentu přijetí nového zákona, který bude upravovat komplexně problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích. Zákon byl Poslanecké sněmovně PSP ČR předložen jako zákon o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. V říjnu 2002 byl v prvním čtení v poslanecké sněmovně přikázán k projednání ve výborech. 19.2.2003 byl návrh zákona sněmovnou zamítnut.

Nový návrh projednali poslanci dne 12.12.2003 v prvním čtení a přikázali jej k projednání ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Zákon stanoví, kdy musí stavebník určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví. Činnost koordinátora bude spočívat zejména v tom, že bude koordinovat činnost více zaměstnavate-lů, kteří se budou na realizaci stavby podílet. Povinnost určit koordinátora bude dána rozsa-hem a objemem stavebních prací a osob, které stavební práce budou provádět. Bude se jednat o velké stavby, nikoliv např. stavby rodinných domů.

Do prováděcího předpisu k tomuto zákonu bude následně promítnuta směrnice Rady 92/57/EHS, o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích, které se musejí dodr-žovat na dočasných nebo mobilních staveništích.

Dále tedy platí právní úprava vyhláškou ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovištích

Dluh má ČR i k dokončení promítnutí směrnice Rady 654/89/EHS o minimálních požadav-cích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích. Zde platí zatím základní norma, uve-dená v § 134 zákoníku práce a podrobněji jsou uvedeny požadavky na ochranu zdraví na pracovištích nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro úpravu pracoviště platí nadále některá ustanovení vyhlášky ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Odborná způsobilost

Vláda byla zákonem č. 155/2000 Sb., kterým se doplňuje zákoník práce, zmocněna vydat ještě nařízení k provedení § 132b a § 134b. Jedná se o stanovení bližších předpokladů pro získání odborné způsobilosti pro plnění úkolů v prevenci rizik a o stanovení, která technická zařízení a které činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví a bližší předpo-klady zvláštní odborné způsobilosti pro obsluhu takových zařízení a výkon takových činnosti.

K odborné způsobilosti pro plnění úkolů v prevenci rizik vydal Český úřad bezpečnosti práce požadavky na tuto odbornou způsobilost v Bezpečnostně technických požadavcích č. BTP 0011/01 část 2. Tento předpis není sice právně závazný, ale doporučení v něm uvedená jsou v souladu s požadavky, které bude zřejmě budoucí nařízení vlády obsahovat. Odborná způ-sobilost pro obsluhu nebezpečných zařízení a výkon nebezpečných činností se řídí stávají-cími předpisy až do doby vydání nového právního předpisu.

Státní odborný dozor nad bezpečností práce

S otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přímo souvisí i státní odborný dozor nad bezpečností práce. V současné době tento dozor provádí Český úřad bezpečnosti práce prostřednictvím inspektorátů bezpečnosti práce v krajích. V souladu s principy, podle kterých se takový dozor provádí v členských zemích EU připravuje i ČR transformaci státního odborného dozoru nad bezpečností práce na komplexní inspekci práce.

Orgány inspekce práce nebudou dohlížet jen na bezpečnost a ochranu zdraví při práce ale na práci jako celek. Mimo státního odborného dozoru nad bezpečností práce budou orgány inspekce práce dozírat na pracovní podmínky a pracovní prostředí a vše, co s ochranou prá-ce souvisí.

Legislativní práce jsou nyní ve stádiu paragrafového znění, předloženého zpracovatelem vládě ČR. Dle plánu legislativních prací vlády by měl zákon o inspekci práce nabýt účinnosti k 1.1.2005.

Úrazové pojištění

Motivaci ke zvyšování úrovně BOZP mají na mysli zpracovatelé návrhu zákona o pojištění pro případ poškození zdraví při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání (zákon o úrazovém pojištění. Tento zákon by měl nahradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jak je nyní upraveno v § 205d zákoníku práce. Toto zákonné pojištění bylo v roce 1993 přijato jako provizorium. Příslušnými orgány EU je ČR kritizována, že v tomto pojištění existuje monopol dvou komerčních pojišťoven, kterým bylo zákonem pojištění svěřeno. Do doby přistoupení k ČR k EU musí být tento pro-blém novým zákonem vyřešen.

Úrazové pojištění zavádí nové prvky, kterými jsou např. úrazová rehabilitace, prevence, systém bonus - malus v placení pojistného apod.

Vládě ČR byl již předložen návrh věcného záměru zákona. Podle plánu legislativních prací vlády by měl být nový zákon účinný od 1.1.2005.

Autor:
JUDr. Pavel Kučina, Výzkumný ústav bezpečnosti práce

TISKNOUT | POSLAT MAILEM