Bezpečnost práce

Ekonomicko-sociální aspekty BOZP

10.06.2004 | ZDROJ: Profit | AUTOR:

Dlouhodobý trend vysoké průměrné délky pracovní neschopnosti v ČR a absencí zaměstnanců v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání se negativně odráží na produktivitě ekonomiky.

KLÍČOVÁ SLOVA: úrazy, nemoci, podmínky pracovní

Každý den chybí na pracovištích pro nemoc či úraz průměrně 302 tisíc osob

V důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání přichází společnost minimálně o 25 miliard korun ročně. Přitom musíme vzít v úvahu, že dochází ke škodám a ztrátám nejen na lidském zdraví, ale i na majetku a na životním prostředí (zejména v souvislosti s haváriemi).

Průměrná délka pracovní neschopnosti v České republice dosahuje rekordních výšek. Téměř 7% zaměstnanců ze 4,4 mil. nemocensky pojištěných osob v ČR nepracuje; což pro ilustraci představuje počet obyvatel celého Karlovarského kraje nebo Ostravy. O tom, že se tento dlouhodobý trend odráží také na produktivitě ekonomiky, není žádných pochybností. Nenahraditelné ztráty na životech a poškození zdraví jsou pro nás všechny varováním.

PŘÍSTUPY PODNIKŮ

Stav a úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v konkrétním podniku odráží stav technického vybaveni, vyspělost kultury práce managementu i zaměstnanců, způsob jejích přípravy a výchovy, úroveň organizace a řízení apod.

V České republice existuje množství podniků, zejména těch velmi úspěšných, které budují dlouholetou tradici (image, goodwill, značka) v dané sféře podnikáni. Mají vysokou úroveň vnitřní podnikové kultury a aktivně se hlásí k odpovědnosti za všechny aspekty svého podnikání.

Marketingová strategie těchto podniků je zaměřena na prezentaci jejich přístupu v péčí o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků a životního prostředí. Tím získávají mnohem větší přízeň a sympatie, stávají se preferovanými jak zákazníky, tak i zaměstnanci a investory. Těmto podnikům a jejich manažerům je jasně, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nemá jen význam morálně - humánní, ale zejména i ekonomický a že se stává čím dál více existenčně podmiňujícím faktorem úspěšného podnikáni.

DŮSLEDKY NÍZKÉ ÚROVNĚ BOZP

Na druhé straně existuji podniky, které ještě na počátku 21. století chápou BOZP jen jako nutné zlo a snaží se přežít, aniž by plnily i ty nejzákladnější povinnosti.

Úrazy, nemoci z povolání, invalidita, nemocnost představují zátěž pro jedince, rodinu, podnik i celou společnost. Mohou znamenat ukončení aktivní pracovní činnosti (předčasné odchody do důchodu), zatížení zdravotního a sociálního systému (vyšší výdaje státního rozpočtu), snížení pracovní schopnosti, nezaměstnanost, ohrožení příjmu rodin, zvýšení objemu nevyužitého času a pokles produktivity práce, snížení konkurenční schopnosti podniků i celé ekonomiky.

V podnicích vede nízká úroveň BOZP a nedostatečná prevence ke zvýšení nehodových událostí. Nemocnost či úrazovost znamenají větší objem nevyužitelného produktivního času, menší využívání a efektivnost investic a výrobních zařízení, zvýšení potřeby vyššího počtu pracovníků, snížení celkové produktivity práce, vyšší nároky na organizaci a řízení pracovního procesu, ztrátu dobré pověsti či ohrožení tržních pozic.

Odráží se v hospodaření podniku, ve vyšších nákladech a ztrátách z důvodu placení náhrad, odškodnění, příplatků za ztížené pracovní prostředí, vyšších sazeb pojistného, řešení soudních sporů, sankcí a pokut apod.

ABSENCE FIRMÁM ŠKODÍ

Mezi mírou absence zaměstnanců a rentabilitou společnosti existuje přímá souvislost. To potvrzuje celosvětový průzkum, neboť organizace s průměrem 5 dnů absence na jednoho zaměstnance za rok vykazují o 60% vyšší ziskovost než organizace s průměrnou desetidenní absencí. Čeští účastníci této studie vykázali v průměru 14,4 dnů absence na zaměstnance za rok, což se projevuje nižší mírou rentability společností.

V případě vyšší absence zaměstnanců sahají podniky vesměs k přesčasové práci. Stávající zaměstnanci jsou tak vystavení vyššímu pracovnímu zatížení. Vyšší intenzita práce a prodlužování práce se mohou v delším časovém horizontu odrazit nejen v nárůstu stresu, ale ve svém důsledku ve zhoršení zdravotního stavu zaměstnanců a v neposlední řadě i v jejich absenci pro nemoc a úraz. Podniku tak nezbývá než zvyšovat počty zaměstnanců, což může negativně ovlivnit ekonomiku podniku.

RESPEKTOVÁNÍ EVROPSKÝCH STANDARDŮ

Plné členství v EU usnadní volný pohyb produkce a zvýší tlak na respektování rovných podmínek podnikání. V tomto směru se již v minulosti objevovaly stížnosti na „vylepšování“ nákladové pozice českých producentů z titulu nedodržování ekologických požadavků. Obdobné signály se mohou uplatnit v případě šetření nákladů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – tzv. sociální dumping.

Mnohé organizace podceňují význam rizik spojených s bezpečností práce. Většina firem zabezpečuje nezbytné, často jen základní požadavky týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (např. v případě sezónních výrob, kdy se do provozu „valí“ zakázky, je zájem provozních manažerů vyrábět i za cenu, že řada těchto z jejich pohledu „podpůrných“ požadavků nebude zcela a důsledně dodržena(.

Podle dosavadních výsledků analýz přesto existuje v české podnikatelské sféře reálný prostor a rezervy pro zavádění a zdokonalování systému řízení BOZP jako převážně neinvestičního zdroje růstu výkonnosti a produktivity práce.

Realizace však vyžaduje změnu přístupu jak managementů, tak i samotných zaměstnanců (např. příplatky za rizikovou práci). K tomu mohou napomoci nejen důsledné vynucování dodržování zákonných povinností a sílící tržní tlak zejména zahraniční konkurence, ale i například prosazení systému celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP a účinné osvěty a propagace.

ZDROJ:
Ekonomicko - sociální aspekty BOZP. Profit, č. 20 (2004), s. 24.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM