Moderní komunikační technologie umožňují zavádění nových forem práce. Jednou z nich je práce na dálku (teleworking). Tento způsob práce umožňuje omezit fyzickou přítomnost na pracovišti a optimalizovat si místo i čas vykonávané práce podle vlastních potřeb.

Práce na dálku se rychleji prosazuje v pružnějších a menších organizacích než ve velkých firmách. Zajímavý údaj přichází z Velké Británie, kde v současné době pracuje doma na počítačích přes 1 milion zaměstnanců. Očekává se, že v r. 2010 bude pracovat doma více než 50 % všech zaměstnanců. Proč?

Výhody režimu práce na dálku se projevují jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců. Pro zaměstnavatele jsou nespornými výhodami vyšší výkonnost zaměstnance a jeho menší stres, a z hlediska nákladů nezanedbatelné úspory na pracovišti. Zaměstnanci pracující doma nemusejí nikam dojíždět, mají pocit větší volnosti. Firma může snížit počet pracovních míst např. zavedením tzv. "kolujícího" pracovního místa, kdy pro 100 % zaměstnanců je k dispozici např. pouze třetina fyzických pracovních míst. Zaměstnanci pracovní místo využívají podle stanoveného klíče. Větší část pracovní doby pracují z domova a pouze na část své pracovní doby jsou fyzicky přítomni u právě volného stolu (pracoviště). Předpokládá se, že firmy tímto způsobem organizace práce mohou snížit náklady na pracovní prostory a dosáhnout tak až 45% růstu produktivity práce.

Práce na dálku má však kromě výše zmíněných výhod i řadu nevýhod. Jedním z hlavních problémů je narůstající odcizení. Zaměstnanci pracující doma ztrácejí kontakt se spolupracovníky případně i s okolím, protože při silné výkonové motivaci vlastně nikdy z "kanceláře" neodcházejí. Ani pro zaměstnavatele není tento způsob práce bez problémů. Zaměstnavatel musí přistupovat k pracovníkům na dálku s důvěrou, že skutečně odvedou kvalitní a včasnou práci.

Podívejme se na výsledky průzkumu, který byl v oblasti práce na dálku (teleworking) proveden ve Velké Británii.

41 % dnešních zaměstnanců by raději polovinu své pracovní doby pracovalo doma,
77 % podniků využívajících teleworking si myslí, že tento způsob práce je produktivnější než tradiční způsob organizace práce,
i když 60 % zaměstnanců pracujících doma na počítačích prohlašuje, že mají dost prostoru, ve skutečnosti z nich pracuje
- 30 % v obývacích pokojích
- 27 % v ložnicích
- 43 % v jídelnách či kuchyních,
33 % zaměstnanců pracujících z domova vyžaduje více komunikace s kolegy,
26 % vedoucích má pocit, že doma pracující zaměstnanci musejí být průběžně sledováni,
48 % zaměstnanců pracujících z domova konstatuje, že lepší pracovní podmínky doma by jejich práci mimo pracoviště výrazně zkvalitnily.

Je zřejmé, že s rychlým rozvojem informačních a komunikačních technologií bude tento způsob práce stále více využíván i v České republice. S jeho rozšířením však vyvstává řada otázek, na které bude nutné hledat odpověď.

Jedná se zejména o oblast pracovně právních vztahů a technického zabezpečení činnosti. Např. podle zákoníku práce je zaměstnavatel odpovědný za bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. Bude to platit i pro "pracoviště" doma? Za jakých podmínek poskytne zaměstnavatel svému zaměstnanci podporu (technické vybavení, náklady na připojení a provoz internetu, aj.)?

O tom, že se jedná o problémy, které stále více trápí všechny, kteří se zabývají pracovními podmínkami, svědčí podpis rámcové dohody o teleworkingu, platné pro celou EU. Dohoda mezi zástupci zaměstnavatelů a odborů byla podepsána v červnu minulého roku v Bruselu. Jejím cílem je regulovat podmínky pro osoby pracující různými způsoby s informačními a komunikačními technologiemi.

Teleworking je v ní chápán jako práce, která využívá informační a komunikační technologie a je prováděna mimo pracoviště.

Dohoda stanoví, že teleworking jako forma práce by měl být dobrovolný s jasným právem vrátit se do standardních podmínek práce a to jak na žádost pracovníka, tak zaměstnavatele, pokud ovšem v původním popisu práce není pracovní místo definováno jako teleworking. Zaměstnanci pracující v režimu teleworkingu mají mít stejná zaměstnanecká práva a podmínky jako jejich spolupracovníci na standardních pracovních místech. Předpokládá se, že zaměstnavatelé poskytnou technické vybavení a převezmou odpovědnost za ochranu dat. Zůstávají také odpovědni za bezpečnost a ochranu zdraví těchto pracovníků podle platné legislativy. Dohoda má být monitorována prostřednictvím ad hoc ustanovené skupiny vytvořené zaměstnavateli a odbory, přičemž každé čtyři roky má být vypracována zpráva o procesu její implementace. Zvláštností dohody je především její dobrovolný charakter. Je tak poprvé využita možnost dobrovolnosti stanovené v čl. 139 smlouvy o EU.

ZDROJ:
Paleček, M.: Doma nebo mimo domov? Zpravodaj ČÚBP č. 2 (2003).

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

TAKÉ SI MŮŽETE PŘEČÍST

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. - provozovatel portálu

Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu