My pochopitelně, a to je třeba zdůraznit, podporujeme prioritně vznik samostatné, neziskové, tripartitně spravované úrazové pojišťovny. Byla by to instituce, v níž by odbory měly své zastoupení, přičemž by dostávaly informace o nakládání s finančními prostředky a se sociálními partnery by tuto pojišťovnu i spravovaly. Ovšem ke vzniku pojišťovny není podle nás v současné době politická vůle. O tom si sice můžeme myslet cokoliv, ale je zřejmé, že úrazová pojišťovna za stávající vlády nevznikne. Technicky je zřízení úrazové pojišťovny snadno proveditelné. Myslím si však, že zákon má nakonec šanci projít v podobě, jež je přijatelná pro odbory. Jeho šance na schválení v Poslanecké sněmovně vidím tak v poměru 50 : 50. Je zde totiž silná averze ze Strany svazu průmyslu a dopravy a dalších institucí.

Nicméně je třeba říci, že jiný systém, který by připadal v úvahu, tedy uvolnění tohoto trhu pro všechny pojišťovny, které budou mít akreditace k provozování úrazového pojištění, se nám jeví jako dražší záležitost. Což vyplývá z toho, že by stát přišel o kontrolu nad těmito platbami, stejně jako to nastalo u povinného ručení u aut. Jakmile bychom tento systém pustili do privátního sektoru, na tyto peníze bychom již nedosáhli a přechod na samostatnou pojišťovnu by byl ztracen.

Jaké jsou nejčastější připomínky, které k zákonu směřují? Co se vám v předkládané normě nelíbí?

Minulý týden se uskutečnilo vypořádání připomínek k zákonu. A to, jak se zdá, nebude jednoduché. Připomínek je několik desítek, přičemž ty, které předkládá ČMKOS, budou ještě separátně projednávány. Svá stanoviska vyslovila jak Asociace pojišťoven, tak ministerstvo financí. Z nich vyplývá, že některé problémy budou složitě řešitelné. Ministerstvo financí ČR zpochybnilo tu část zákona, na niž jsme spoléhali.

Jedná se o to, jak naložit s vybranými prostředky z úrazového pojištění, které přijdou na Českou správu sociálního zabezpečení. Zda peníze zůstanou v odděleném balíku, nebo se rozplynou ve státním rozpočtu. Úředníci ministerstva financí tvrdí, že výběry vždy budou příjmem státního rozpočtu a že nebude možné vytvářet oddělené finanční krytí na budoucí výdaje na prevenci. Stejně tak jako výdaje na odškodnění úrazů zůstanou podle nich výdajem státního rozpočtu.

V tomto případě je tak nabourávána naše zásada, které se chceme držet, totiž aby inkasované peníze zůstaly v jednom balíku, z něhož by se poté hradily systémy prevence a rehabilitace.

Spolu se zákonem o úrazovém pojištění je projednáván i zákon o nemocenské. Jaká je jejich vzájemná provázanost?

Naše připomínky upozorňovaly hlavně na problematiku výše odškodnění a výpočet dávek tak, aby rozdíly mezi stávajícím a nově zavedeným systémem byly co nejmenší. Navrhovatel, jímž je ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), přichází s jednorázovým odškodněním, které by bylo 12násobkem měsíční sazby. My navrhujeme zvýšit tuto hranici na 24násobek.

Další námitky se týkají posuzování úrazů, přičemž jsme se dohodli na co nejnižším snižování. Nám se nelíbí snížení výpočtového základu při pojistném plnění o 30 procent. To je pro nás nepřijatelné. My jsme navrhli nulu. MPSV nám přislíbilo, že i s touto připomínkou se lze vypořádat. Vyřešeno by to mělo být během prosince, aby v lednu zasedla Rada hospodářské a sociální dohody ke dvěma zákonům – o úrazovém pojištění a o nemocenské. Právě provázanost s novým zákonem o nemocenském pojištění může být ještě diskutována, protože návrh zákona dosud vnějším připomínkovým řízením neprošel a nevíme, jak ovlivní zákon úrazový.

ZDROJ:
BOHATA, Jan. Odbory podporují vznik nového zákona o úrazovém pojištění. Sondy - týdeník pro sociální otázky, č. 46, s. 2.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

TAKÉ SI MŮŽETE PŘEČÍST

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. - provozovatel portálu

Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu