Bezpečnost práce

Analýza bezpečnostního procesu. Zlepšování bezpečnostních výsledků s procesními blokovými schématy a mapami

06.10.2003 | ZDROJ: Professional Safety | AUTOR: ReVelle J.-B.

Dokumentace vzniklá grafickou analýzou bezpečnostního procesu pomáhá identifikovat a odstranit potenciální zdroje úrazů a nemocí.

KLÍČOVÁ SLOVA: bezpečnost práce, prevence, podmínky pracovní

Každý profesionál v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí usiluje o to, aby zajistil co nejbezpečnější pracovní podmínky a poskytl zaměstnancům bezpečné a zdravé pracoviště. Největší část jeho snah je monitorování aktivity pracoviště pro identifikování a odstranění zvláštních i obecných příčin úrazů a nemocí dříve, než se někdo poraní nebo onemocní. Jednou z cest, jak zvládnout tuto odpovědnost, je dokumentovat každý krok v procesu tak, aby ti, kteří vykonávají práci, i ti, kteří na ní dohlížejí, chápali, který z jejích aspektů představuje nebezpečí. Tento dokumentační proces zahrnuje jak provádění blokových schémat, tak mapovací proces – a často souvisí s analýzou bezpečnostního procesu. Při použití této techniky je rozvíjeno lepší pochopení nebezpečných procesů. Dokumentace, vytvářená touto analýzou, je rovněž užitečná pro přípravu nových pracovníků, jakož i pro výcvik stávajícího personálu s ohledem na jeho odpovědnost v procesu.

Co je analýza bezpečnostního procesu

K tomu, abychom pochopili, co je to analýza bezpečnostního procesu, musíme chápat, co je to proces. Proces je série po sobě orientovaných, opakovaných událostí, které mají začátek a konec, jejichž výsledkem je produkt nebo služba. Rovněž je třeba chápat vztah mezi procesem a systémem. Systém je souhrn procesů, uspořádaný do sérií, které společně vytvářejí program, projekt nebo ucelenou organizaci. Iniciativa může být projekt, jako např. počáteční použití softwaru týkajícího se bezpečnosti. Program by mohl být nepřerušenou aktivitou, vedenou periodicky, jako např. analýza bezpečnostních dat nebo evidence užívání hasicího přístroje. Ve všech případech, ať je to program, projekt nebo ucelený podnik, jde o soubor procesů.

Co je procesní blokové schéma?

Nyní je třeba vědět, co může být dáno ke zlepšení pochopení procesů a systémů – základních prvků a složek organizace. Proces může být analyzován různými způsoby. Nejobecnější formou je grafický nástroj známý jako procesní grafické znázornění. Tento graf je sérií geometrických obrazců – obdélníků, kosočtverců, kruhů a různých jiných obrazců – uspořádaných (typicky) zleva doprava a shora dolů, spojených čarami se šipkami, které ukazují tok aktivity od počátku ke konci procesu. Autor používá prostou konvenci: obdélníky pro úkoly, kosočtverce pro rozhodnutí a kruhy ke spojení procesů se subprocesy.

Jedinou cestou, jak zajistit obecné pochopení, je graficky znázornit proces jako blokové schéma, lineární nebo jednorozměrný grafický obrazec.

Tým procesních analytiků začíná svůj úkol definováním posledního kroku – výstupu – z procesu a poté se ptá, co se má stát těsně předtím. Další otázka je, jak musí předchozí událost uspokojit všechny nutné podmínky tak, aby mohlo dojít k uvažovanému kroku. A tak tým postupuje od posledního kroku k prvnímu a určuje, kde proces začal. Po definování procesu jej zaznamená v blokovém schématu.

Co je procesní mapa?

Po vytvoření blokového schématu následuje sestavení procesní mapy. Ta je provedena ve dvou rozměrech. Postup sleduje stejné kroky jako při tvorbě blokového schématu, s výjimkou toho, že tok se nepohybuje zleva doprava, nýbrž jsou lidé, pozice, profese nebo funkce v procesu zaznamenávány vertikálně podél levé strany, shora dolů. Grafický výsledek jsou série obdélníků sestrojených zleva doprava a shora dolů po vertikální ose na mapě. Tým tak postupuje od jedné osoby k druhé, od jedné funkce k druhé nebo od jedné profese k druhé, tak jako potenciál pro procesní chyby nebo úrazy je tvořen mezi různými uvedenými oblastmi odpovědnosti.

Tato metoda poskytuje jasný vizuální obraz oblastí, které mohou ozřejmit různé kroky k minimalizaci celkového počtu akcí v daném procesu od možnosti selhání. Všechny tyto události předcházejí možný úraz. Při vytváření bezpečnostní procesní mapy získává tým výborný pohled na to, co může kontinuálně zlepšovat proces.

Co je zlepšování procesu?

Procesní podmínky jsou „tak, jak jsou“ a „jak by měly být.“ Jestliže tým vytváří první blokové schéma nebo procesní mapu existujícího procesu, patří to do procesu „tak, jak je“ – tedy do stavu procesu, jaký je v současnosti. To poskytuje základnu, z níž se vytváří revidovaný proces – proces „jak by měl být“. Po vytvoření procesní mapy „jak by měl být“ by měl tým začít budovat most mezi těmi dvěma. Tento most je podporován sérií kroků, které musí tým učinit, aby proces modifikoval.

Při použití blokového schématu nebo mapy může tým zabývající se zlepšováním procesu snadno identifikovat specifická místa v rámci procesu, kde je třeba monitorovat události ke stanovení míry výskytu úrazů, závad, chyb, přehlédnutí, opomenutí atd. Monitoring dat může být doplněn grafy, např. statistickými kontrolními grafy. Lze vypracovat seznam typů úrazů nebo závad/odchylek spojených s procesem, který je analyzován. Každý známý typ úrazu nebo závady/odchylky je označen číslem. Tým pak přidělí každému typu jednu nebo několik událostí v procesním blokovém schématu nebo v mapě tam, kde je známo, že se přihodily. Tým vyhodnotí kombinovaný dopad úrazů nebo závad/odchylek každé události. Na základě tohoto hodnocení tým stanoví, které grafy by měly být fyzicky umístěny ve výrobním patře, na staveništi nebo v kanceláři.

Kombinovaný dopad je určován počtem identifikačních čísel úrazů nebo závad/odchylek, zaznamenaným u každé události. Události s největším výskytem identifikačních čísel mají vyšší potřebu monitorování než ty s malým nebo nulovým počtem. Toto je prostá aplikace Pareto principu, rovněž známého jako pravidlo 80/20. V tomto případě bude 80 procent grafů zapotřebí k monitorování 20 procent procesních událostí. Anotační metodologie je rovněž cenná při identifikaci, kde jsou nutné změny v procesu „tak, jak je“, aby se vytvořil proces „tak, jak by měl být“. To je známo jako bezpečnostní procesní analýza.

Jaké jsou důvody pro PAIN?

Mohou být uvedeny některé důvody pro použití procesní analýzy a zlepšovací sítě PAIN (process analysis and improvement network). Akronym sděluje fakt, že lidé, procesy a produkty, všichni mohou zakoušet bolest (pain). Jestliže proces projevuje nežádoucí atributy, musí všechny zainteresované strany provést včas vhodné opravné akce k odstranění nebo alespoň omezení přítomnosti nebo vlivu negativních atributů. Nejobecnější z negativních atributů jsou:

• proces je příliš dlouhý (nadměrná doba cyklu)
• proces je příliš nekonzistentní (nadměrná variace)
• proces je příliš nákladný (nadměrná cena cyklu)
• příliš mnoho nehod (špatná bezpečnostní kultura / životní prostředí)
• příliš mnoho závad (špatná kvalita výrobního procesu)
• nedostatečná procesní dokumentace (školení a záznamy).

Funkce hlavního modelu PAIN jsou:

• management identifikuje proces, rozhodující pro úspěch organizace
• management vytváří tým, složený z vlastníka procesu, osoby na procesu nezúčastněné a expertů v daném procesu
• tým by měl obsahovat osobou, která má zkušenosti s PAIN a práci usnadní
• tato osoba demonstruje, jak sestavit procesní blokové schéma „tak, jak je“
• začít se sestavováním procesního blokového schématu „tak, jak je“ identifikací konečného kroku v procesu. Poté postupovat obráceně a skončit s prvním krokem
• kompletní sestavení procesního blokového schématu „tak, jak je“ s nejméně dvěma postupy vpřed
• přeměnit procesní blokové schéma „tak, jak je“ v jemu odpovídající procesní mapu „tak, jak je“
• v tomto bodě má tým několik možností, z nichž může volit v závislosti na jeho cílech; modely, které následují, a diskuse pomáhají ujasnit tento výběr.

Jestliže tým sestaví jeden nebo několik následujících modelů, zbývají tři kroky k tomu, aby byla sestavena procesní analýza a zlepšovací síť. Tyto kroky jsou vyjádřeny v konečných blocích hlavního modelu.

Modely PAIN

• Model A. Cílem tohoto sledu událostí je omezit procesní dobu cyklu.
• Model B. Cílem tohoto sledu událostí je omezit procesní variaci.
• Model C. Tento sled událostí má za cíl omezit počet procesních kroků.
• Model D. Cílem tohoto sledu událostí je omezit náklady na cyklus užití procesu.
• Model E a F. Tyto modely poskytují rady pro omezení všech typů nehod, jakož i omezení vzniku chyb/závad.

Závěr

Analýza bezpečnostního procesu je efektivní cestou, jak zdokumentovat a následně zvýšit pochopení procesu. Tato grafická analýza pomáhá společnosti identifikovat a odstranit potenciální zdroje úrazů a nemocí, které jsou vlastní mnoha průmyslovým a obchodním procesům.

Článek poskytuje rovněž informaci o postupu při analýze bezpečnostního procesu a definice, které je zapotřebí znát při provádění analýzy.

ZDROJ:
ReVelle, J.-B.: Safety process analysis. Improving safety results with process flowcharts & maps. Professional Safety, 2003, červenec, s. 19 – 26.

Z angličtiny připravila dr. Stanislava Savická.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM