Vzdělávání dospělých v BOZP v České republice

Přístup státu ke vzdělávání v BOZP 

Vzdělávání obecně se stále více rozvíjí. V současné době se nejvíce rozšiřuje myšlenka life long learning, neboli vzdělávání v celém průběhu života (celoživotního vzdělávání) a life wide learning neboli vzdělávání v různých oblastech, BOZP nevyjímaje. V Evropské unii se na proces vzdělávání klade stále větší důraz a jsou definovány přesnější požadavky. Česká republika navrhuje opatření v oblastech, jejichž úroveň dosud nedosahuje požadovaných standardů. Tato opatření jsou popsána v dokumentu Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Usnesení vlády ČR č. 475 ze dne 19.5.2003), který se věnuje problematice současného stavu i vyhlídkám do budoucnosti. Jedním z cílů Národní politiky je podpořit podnikatelské prostředí v oblasti BOZP a pokračovat tak ve vytváření efektivního systému výchovy a vzdělávání k BOZP od základního až po vysoké školství, doplněného systémem celoživotního vzdělávání. Systém bude zabezpečovat správné chápání principů a vlivů na BOZP a životní prostředí, u dětí a žáků účastnících se výuky a přípravy na povolání, a u dospělých při bezpečném výkonu činnosti. V České republice tak vznikají nové projekty, na republikové i mezinárodní úrovni, zaměřené na rozvoj vzdělávání v BOZP. Jaký je ale současný stav na úseku vzdělávání dospělých v BOZP?
 
Současná situace v ČR 

V současné době není v ČR vytvořen žádný ucelený a komplexní systém ve výchově a vzdělávání k BOZP.

• Současná legislativa týkající se školských zařízení (základních, středních, učňovských, vysokých škol) neřeší problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Problematika BOZP není na dostatečně vyhovující úrovni zahrnuta do učebních osnov, do projektů vzdělávání dětí, žáků a studentů. Učitelé na všech typech škol nemají potřebné znalosti k naplňování programu výchovy a vzdělávání k BOZP.
• U zaměstnavatelů, zejména u malých a středních firem není při další výchově a vzdělávání v oblasti BOZP dostatečně naplňován zákoník práce, který je jedním z právních předpisů, který zakotvuje povinnost zaměstnavatele seznamovat zaměstnance s pravidly bezpečné práce, a tedy je v BOZP vzdělávat.
• U dalších vzdělávacích subjektů lze zaznamenat řadu negativních skutečností. Výchovu a vzdělávání v oblasti BOZP může v podstatě poskytovat každý, a to bez záruky kvality poskytovaných služeb (v této souvislosti je role státu nedostatečná). Kvalita vzdělávacích akcí je zatím převážně závislá na odborné a pedagogické úrovni samotného lektora.
• Zájemci a odběratelé jsou nuceni, v důsledku chybějících informačních systémů na centrální i regionální úrovni, činit rozhodnutí o výběru vhodných vzdělávacích akcí zcela nahodile metodou pokusu a omylu.
• Rozsah i podpora osvětově výchovné činnosti v oblasti BOZP je ze strany státu nedostatečná. 

Vzdělávání dospělých v BOZP

Dospělou je v ČR osoba, která dosáhla 18 let věku. O vzdělávání dospělých hovoříme proto tehdy, jde-li dále o osoby, které dovršily 18 let věku a starší a/nebo které ukončily středoškolskou přípravu, která je s touto věkovou hranicí obvykle spojena. V souvislosti se vzděláváním dospělých v BOZP bude tedy řeč o vzdělávání na vyšších odborných školách, na vysokých školách a během pracovního života.

Vzdělávání v BOZP na vyšších odborných školách (VOŠ) a vysokých školách (VŠ)

Vyšší odborné školy (VOŠ) nabízejí odborné vzdělávání pouze v oboru Krizové řízení. Problematiku vyučují Soukromá veřejnoprávní akademie a Vyšší odborná škola, s.r.o. Náplní výuky jsou kromě všeobecných předmětů také odborné předměty, například živelní pohromy, průmyslové havárie, krizové řízení, havarijní plánování a další. Absolventi by měli být schopni účelně, promyšleně analyzovat rizika havárií a živelných pohrom. Jde zde tedy zejména o schopnost předvídat a následně vhodně reagovat a co nejefektivněji se vypořádat s náhlými problémy. Programy příbuzné problematice BOZP nabízejí též SOŠ a VOŠ požární ochrany ve Frýdku-Místku. V současnosti jsou rozpracovány některé návrhy dalších studijních programů pro výuku BOZP na vyšších odborných školách.
 
Z vysokých škol (VŠ) vyučovala v osmdesátých a devadesátých letech problematiku BOZP dlouhou dobu pouze Vysoká škola báňská v Ostravě ve studijním oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu s orientací na báňský průmysl. Pokusy o zavedení oboru se objevily také na VUT v Brně a ČVUT v Praze. Měnící se ekonomika, rostoucí požadavky legislativy a mezinárodních závazků (požadavků EU, OECD, WLO a dalších mezinárodních institucí) a celková orientace na zlepšení kvality života vyžadují také vytvoření efektivního systému vzdělávání v oblasti BOZP  se vztahem ke všem oblastem života společnosti.
Podle výsledků poslední studie, prováděné Vysokou školou báňskou v Ostravě v roce 2003, je vysokoškolské vzdělávání v BOZP zaměřeno na tři zásadní oblasti:

• vzdělávání k ochraně zdraví a bezpečnosti při výkonu práce v příslušné oblasti
• vzdělávání v BOZP pro manažery a vedoucí pracovníky všech úrovní
• Zpecializované vzdělávání zaměřené na odborníky v BOZP nebo v souvisejících disciplínách

Základní informace o BOZP jsou nedílnou součástí výuky při práci v chemických, fyzikálních, biologických a průmyslových laboratořích. Každý student je podrobně seznámen s bezpečnostními pravidly laboratoře, včetně možných rizik, před začátkem laboratorních cvičení. 
Většina technických universit zahrnuje v současnosti výuku BOZP do předmětů jako management či legislativa, též jako součást přípravy na výkon povolání konstruktérů, mechaniků, elektroinženýrů a jaderných inženýrů. Nejedná se  však o výuku systematickou, ze všech technických universit ji nabízí pouze Vysoká škola báňská v Ostravě (VSB) a Vysoké učení technické v Brně (VUT). Výjimkou jsou v tomto směru vysoké školy lékařské, na nichž jsou předměty Hygiena práce a Ergonomie zahrnuty na stejnou úroveň jako například toxikologie či fyziologie, a studia životního prostředí, jejichž nedílnou součástí jsou tyto předměty také.
Plně vypracované kurikulum zaměřené na vzdělávání v BOZP existuje pouze na Vysoké škole báňské v Ostravě.
Jsou to tyto předměty:

• Bezpečnostní inženýrství
• Technická bezpečnost osob a majetku
• Bezpečnost práce a procesů
• Bezpečnost průmyslu a požární ochrana 

a plánovány jsou i další obory.
U všech typů vzdělávání je důležitá návaznost na předcházející systém výuky tj. na základní a středoškolské vzdělávání a míra naplnění poptávky společnosti a rostoucích legislativních požadavků. Za klíčové je považováno jak získání úzce zaměřených vědomostí, tak míra praktických dovedností, nutných k řešení problémů  a začlenění BOZP do širokého kontextu požadavků na konkurenceschopnost a trvale udržitelný rozvoj společnosti. Absolventi programů VOŠ a VŠ potom mohou v praxi působit jako odborníci nebo specialisté na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (manažeři BOZP, bezpečnostní inženýři apod.).

Seznamování zaměstnanců s pravidly bezpečné práce, kvalifikační požadavky pro výkon práce, odborná způsobilost (podle zákoníku práce)

a) seznamování zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) stanoví, že při nástupu do práce musí být zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Zaměstnavatel je dále povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Znalost předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů každého zaměstnance a zaměstnanec je povinen se jich účastnit a podrobit se ověření znalostí během školení nabytých. V ČR se běžně provádějí tato školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

Nástupní/Vstupní školení - pro nové zaměstnance:

• vstupní školení BOZP a PO/vstupní instruktáž – obecná část
• vstupní školení BOZP a PO pro pracovní místo
• zaškolení  - základní, pokračující), doškolení, zaučení, zácvik)
• předání stroje, zařízení
• školení BOZP a PO pro vedoucí zaměstnance

Opakovaná/periodická školení:

• opakované školení BOZP a PO 
• opakované školení BOZP a PO pro pracovní místo
• opakované školení BOZP a PO pro vedoucí zaměstnance
• Mimořádné školení BOZP a PO

Školení pro odborné činnosti – získání nebo prodloužení odborné způsobilosti.

b) kvalifikační předpoklady zaměstnance pro výkon práce, odborná způsobilost
Kromě požadavků týkajících seznamování zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvedených v předchozím odstavci, a které se vztahují na všechny zaměstnance, je zaměstnanec podle zákoníku práce povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace. K osobám, jejichž práce vyžaduje nezbytné kvalifikační předpoklady/odbornou způsobilost, se řadí např. řidiči motorových vozidel, řidiči motorových vozíků, svářeči, obsluha jeřábů, vazači, obsluha elektrických zařízení, obsluha motorových pil a řada dalších činností (práce ve výškách, zacházení s nebezpečnými látkami zvláště chemickými, atd.). Osoby, jejichž práce vyžaduje nezbytné kvalifikační předpoklady/odbornou způsobilost, podléhají kromě běžných školení BOZP zvláštnímu režimu školení se specifickým obsahem a předepsanou periodicitou. Zajistit zaměstnancům takové školení patří mezi povinnosti zaměstnavatele. Dalším vzděláváním či školením si mohou zaměstnanci nebo osoby vykonávající danou profesi  kvalifikaci prohloubit.

c) zvláštní odborná způsobilost
Z hlediska BOZP se zaměstnanci některých profesí neobejdou bez tzv. zvláštní odborné způsobilosti nebo bez speciálního školení, které jim umožní výkon práce, která se od nich vyžaduje. V tomto případě jde o tzv. zvláštní odbornou způsobilost. Zákoník práce stanoví, že technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců a činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců mohou obsluhovat jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců, kteří budou příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči uznáni zdravotně způsobilými pro výkon výše uvedených činností, je dosažení věkové hranice stanovené zvláštními právními předpisy a získání odborného vzdělání a doby odborné praxe. Protože ani v tomto případě vláda nařízením nestanovila, která technická zařízení a které činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, a tedy ani bližší předpoklady zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců, považují se za předmět zvláštní odborné způsobilosti zpravidla vyhrazená technická zařízení, jejich zkoušky, revize, opravy, montáž a obsluha. Podmínky zdravotní a zvláštní odborné způsobilosti pro tato zařízení uvádí vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvíhací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanovení některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Postup ověřování zvláštní odborné způsobilosti osob, které tyto zařízení obsluhují, se řídí  zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Uvedené právní předpisy dosud pracují s pojmem „odborná způsobilost“. Osoby, jejichž práce vyžaduje zvláštní odbornou způsobilost, podléhají kromě běžných školení BOZP zvláštnímu režimu školení se specifickým obsahem a předepsanou periodicitou. Zajistit zaměstnancům takové školení patří mezi povinnosti zaměstnavatele. Bez prokázání zvláštní odborné způsobilosti absolvováním těchto školení nesmí zaměstnanci danou práci nebo činnost vykonávat.

d) odborná způsobilost v prevenci rizik
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen provádět úkoly v prevenci rizik. Předpokladem odborné způsobilosti je 

• dosažení věku 18 let
• získání odborného vzdělání a doby odborné praxe.

Bližší předpoklady získání odborné způsobilosti (získání odborného vzdělání a doby odborné praxe) měly být stanoveny nařízením vlády. Protože k tomu nedošlo, vydal Český úřad bezpečnosti práce Bezpečnostně technický požadavek (BTP) 0011/01 „Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku. Část 2: Odborná způsobilost osob pro prevenci rizik a rozsah jejich činnosti“. Český úřad bezpečnosti práce vydává Bezpečnostně technické požadavky (BTP) jako schválený praktický návod vyjadřující odborný názor orgánů státního odborného dozoru, ustanovených ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a případně jiných zainteresovaných subjektů jak zajistit bezpečnost práce a bezpečnost technických zařízení a tím předcházet rizikům ohrožení života, zdraví a majetku osob. Cílem BTP 0011/01 je napomoci jak zaměstnavatelům, tak odborně způsobilým osobám při vymezení vzájemných vztahů a stanovení rozsahu jejich činnosti v prevenci rizik pro přechodnou dobu než bude vydáno nařízení vlády podle § 132b, odst. 4 zákoníku práce, popřípadě jiný právní předpis. BTP především stanoví zásady pro ustanovení odborně způsobilých osob pro prevenci rizik  v případech, kdy zaměstnavatel není sám odborně způsobilý k prevenci rizik nebo kdy z jiných důvodů tuto povinnost nemůže plnit sám. Dále navrhuje potřebnou odbornou způsobilost pro výkon této činnosti a úkoly odborně způsobilých osob i zaměstnavatele.
Za odborně způsobilou osobu k plnění povinnosti v prevenci rizik vyplývajících z § 132b, zákoníku práce by podle Českého úřadu bezpečnosti práce měla být považována osoba se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, která má:

• ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru bezpečnosti práce, nebo
• ukončené postgraduální nebo pomaturitní studium v oboru bezpečnosti práce, nebo
• certifikát o odborné způsobilosti v oboru bezpečnosti práce vydaný akreditovanou osobou k certifikaci personálu podle ČSN EN 45 013, nebo
• doklad o úspěšné zkoušce inspektora státního odborného dozoru nad bezpečností práce a ten již není státním zaměstnancem, nebo
• doklad o rekvalifikaci v oboru bezpečnosti práce vydaný na základě vyhlášky MPSV č. 21/1991 Sb. o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb., nebo
• doklad o absolvování odborného kurzu pro bezpečnostní techniky podle schválených projektů a pověření Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Českým úřadem bezpečnosti práce.

Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen poskytnout odborně způsobilému zaměstnanci k plnění jeho úkolů k provádění prevence rizik potřebnou součinnost, prostředky a informace. Z výše uvedeného vyplývá, že na pracovišti zaměstnavatele musí existovat kvalifikovaná/é osoba/y pro prevenci rizik, jejichž počet se odvíjí od počtu zaměstnanců. V kompetenci zaměstnavatele je v zájmu zajištění BOZP ustanovit ještě další osoby, které se budou podílet na řízení BOZP v organizaci.
Charakter školení a vzdělávání osob, které mají být kvalifikovány jako osoby odborně způsobilé v prevenci rizik dostatečně vystihuje předchozí výčet uznávaného vzdělání. V ČR je odbornou způsobilost v prevenci rizik možné získat v rámci vysokoškolských programů nebo absolvováním stejnojmenných kurzů.

Ostatní vzdělávání v BOZP 

Vedle výše uvedeného vzdělávání a proškolování rozlišujeme v BOZP další odborné vzdělávání, tj. obecné odborné a speciální odborné vzdělávání BOZP) a další profesní vzdělávání, zahrnující zaměstnance správních úřadů působících v oblasti BOZP, zaměstnavatele, zaměstnance organizací, firem a další osoby zajišťující BOZP na pracovištích zaměstnavatele a specialisty provádějící činnost a poskytující služby v oblasti BOZP. Existující nabídka vzdělávání probíhajícího formou kurzů, certifikovaných kurzů, školení, seminářů a přednášek pro jmenované cílové skupiny zahrnuje

• přípravu specialistů (bezpečnosti práce, havarijního plánování)
• přípravu managerů BOZP a systémů řízení BOZP
• přípravu auditorů
• přípravu inspektorů bezpečnosti práce
• zástupců zaměstnanců
• osob odborně způsobilých v prevenci rizik 
• specializovaných odborníků (instruktor řidičů manipulačních vozíků, Zkušební komisař řidičů manipulačních vozíků)
• atd.

Na českém trhu jich existuje v současné době přes sedmdesát. Vzdělávat může v České republice v praxi každý, kdo si opatří živnostenský list nebo jiné oprávnění k poskytování vzdělávání. Vzdělávání je většinou poskytováno odbornými institucemi zabývajícími se vzděláváním obecně a/nebo vzděláváním v BOZP i soukromými vzdělavatelskými subjekty.
Pouze některé instituce se však mohou prokázat akreditací, tedy jistou formou záruky na kvalitu jimi poskytovaných služeb. Protože akreditace vzdělavatelů však není podmínkou pro vykonání této činnosti a není ani stanoveno, které vzdělávací programy mají být akreditovány a za jakých podmínek, má zájemce o vzdělávání k dispozici zcela nepřehlednou škálu poskytovatelů a jimi nabízených programů, ve které se mnohdy jen stěží orientuje, a jejichž kvalita může být diametrálně rozdílná.

Závěr
Evropské snahy o zvyšování kvality pracovního života i o zvýšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik jsou i v České republice podporovány koncepčními programy
a  přijímáním celé řady opatření. Vědou i praxí ověřenou skutečností je, že mezi nejúčinnější opatření patří ta, která jsou zaměřena na vytváření vhodných podmínek a jsou realizována zejména na poli prevence, výchovy a vzdělávání. Žádoucí změna hodnotových postojů k BOZP, bezpečného a zdraví neohrožujícího chování při práci se neobejde bez kvalitní, cílené a systematicky prováděné výchovy a vzdělávání v této sledované oblasti. Jedině důslednými opatřeními v oblasti výchovy a vzdělávání v BOZP může ČR dosáhnout úrovně požadovaných standardů. Jedním z takových opatření by mohlo být i vytvoření systému celoživotního vzdělávání v BOZP.

ZDE, v Tématické příloze, naleznete související články