Učitelka v MŠ podcenila závažnost úrazu dítěte

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Musí mít učitelka v MŠ nějaké zdravotnické školení, aby věděla, jak se zachovat při úrazu dítěte? Kdy má volat záchranku, nebo kdy může po úraze předat dítě pouze rodiči? Můj syn měl ve školce úraz - pád na zahradě. Žádné zranění nebylo vidět, stěžoval si na bolest, kdy neurčitě ukazoval na hrudník, vrchní část břicha, se slovy, že ho bolí tělo. Po cca půlhodině po úrazu jsem byla do školky přivolána já a bylo mi předáno dítě. Já jsem situaci ale vyhodnotila jinak než učitelka a chtěla jsem, aby byla přivolána rychlá zdravotnická pomoc. Syn jevil známky šoku (ospalost, klepaly se mu nohy, povrchně dýchal, nekomunikoval). V nemocnici bylo zjištěno závažné vnitřní zranění (poranění jater) a syn zůstal v péči JIP. Velice mě překvapilo, že pedagog nepoznal u dítěte šok a po pádu, kdy nebylo jasné, jak přesně dítě spadlo, raději nevolal lékaře. Učitelka to odůvodnila tak, že nemá tolik zkušeností s úrazy. Já ale také ne. Opravdu takové situace žádné nařízení neupravuje?

Paní učitelka musí být proškolena jako každý jiný zaměstnanec z BOZP a z poskytování první pomoci. Pro učitele je to ošetřeno dokonce dvojím způsobem. Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) platí, že ředitel/ka mateřské školy musí vydat školní řád a v něm stanovit zásady bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a také kontakty a telefonní čísla pro přivolání první pomoci. Tento školní řád musí být ve škole veřejně přístupný a měli by s ním být seznámeni i rodiče dětí navštěvujících školu. Vnitřní předpis je takový „vnitřní zákon" mateřské školy. Školské předpisy bohužel blíže neupravují zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví, a proto veškeré zásady bezpečnosti a ochrany zdraví stanoví výhradně ředitel školy. To je jeho zásadní odpovědnost. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo Metodický pokyn č.j.: 37 014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ten obsahuje článek o poskytování první pomoci, který by měl ředitel do školního řádu zapracovat. Je pak neoddiskutovatelné, že učitelka musí školní řád znát.

Druhým předpisem, který musí učitelka dodržovat, je zákoník práce a předpisy BOZP z pohledu učitelky jako zaměstnance. Ona se musí k dětem ve škole chovat tak, jako by poskytovala první pomoc spoluzaměstnanci na pracovišti. Zákoník práce samozřejmě ukládá, že musí být pravidelně školena z BOZP a nyní máme školení první pomoci ještě upraveno pracovnělékařskými službami. Každý zaměstnavatel (tedy i každá mateřská škola) musí mít svého lékaře pracovnělékařské péče a ten musí kromě preventivních prohlídek zaměstnanců nad pracovištěm vykonávat také dohled a dozor a v rámci tohoto dohledu musí zaměstnance školit. U mateřských škol je proto evidentní, že by toto školení pro učitelky mělo být samozřejmé a hlavně pravidelné.

Autor článku: 

Komentáře

Informací, které by mohly

08.04.2015 - 17:03 Norbert Chalupa
Informací, které by mohly vést k objektivnímu konstatování, zda učitelka pochybila či nikoli, se domnívám, není dostatek, čímž nechci učitelku hájit a prohlásila-li, že má nedostatek zkušeností s úrazy, tak to byl nešťastný výrok. Na druhou stranu, skutečně záleželo na tom, jak se dítě bezprostředně po úrazu chovalo? Ty známky šoku nemusely být takové bezprostředně po úrazu, jak jsou popisovány? Půlhodina po úrazu do příjezdu maminky mi za daných okolností neadekvátní nepřijde. Myslím si, že kdyby se jednalo o bezprostřední ohrožení zdraví, nebo života dítěte, tak by učitelky neváhaly a ihned rychlou záchrannou službu volaly. Z mých zkušenosti vím, že učitelky (obecně pedagogové), zejména v MŠ a ZŠ, jsou soustavně školeny a připravovány na dané situace. Troufám si tvrdit, že daleko více, než v některých organizacích a firmách jiného typu. Ať už o zkušenostech s úrazy řekla cokoli, tak někdy a někde tu zkušenost získat musí? Zaplaťpánbůh vše dobře dopadlo a jsem přesvědčen, že učitelka tuto zkušenost nikdy nezapomene. Nechci srovnávat nesrovnatelné, ale v jistém případě volala učitelka MŠ rodiči (mamince), že dítěti v MŠ našla na těle zakousnuté klíště a zda má klíště vytáhnou, ošetřit nebo si s dítětem zajde k lékaři? Odpověď zněla, že ohledně takové prkotiny nebude odcházet z práce a že klíště má vytáhnout sama. Vše dopadlo dobře, naštěstí. Co by se však dělo, kdyby za nějaký den po ošetření došlo ke komplikacím? Pozice učitelů, učitelek je nezáviděníhodná. Mají takovou zodpovědnost, že se mnohdy obávají pořádat různé akce, výlety, tábory atd., což je na škodu, zejména právě dětem. Jestliže je to doma nenaučí, tak ve škole se to obávají naučit, přestože by rádi. Co kdyby se stal úraz? Prosím, nezlehčuji popisovaný úraz tazatelky!

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail