zaměstnavatelé

Infografika pro zaměstnavatele (osvětové materiály kampaně pro zaměstnavatele s názvem CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ)

Na dotaz odpověděl Robert Křepinský.

Ode dne 12. března 2020 byl usnesením vlády zaveden program ochrany zaměstnanosti Antivirus, který byl následně upravován a prodlužován. V rámci tohoto programu stát prostřednictvím Úřadu práce ČR částečně kompenzuje firmám mzdové prostředky vyplacené zaměstnancům v pracovním poměru, aby pomohl zaměstnavatelům lépe zvládnout současnou situaci, a tito nebyli nuceni propouštět své zaměstnance.

Podněty směřující na diskriminaci z důvodu věku patří spíše k výjimečným, proto považuji za přínosné podělit se o svou zkušenost při kontrole, při níž byla taková diskriminace prokázána, a to u příspěvkové organizace zřízené obcí, zaměstnávající větší počet pracovníků.

V tomto článku je uveden postup při samotestování na covid-19 ve firmách. Tedy postup, jak od 1. března 2021 samotestovat antigenními testy s úhradou z veřejného zdravotního pojištění. Další informace jsou uvedeny v odkazech pod článkem.

Na dotaz odpověděl Robert Křepinský.

Dnem 5. 2. 2021 nabylo účinnosti Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 20599/2020-53/MIN/KAN, které se týká osob vracejících se z epidemiologicky rizikových oblastí do ČR. Tímto opatřením se zejména omezuje pohyb osob na území ČR a stanovuje se povinnost těchto osob podrobit se ve stanovených lhůtách testu RT – PCR na přítomnost viru SARS-Cov-2. Zaměstnavatel má povinnost do doby předložení negativního výsledku testu zamezit vstupu těchto osob na provozovny a pracoviště po stanovenou dobu.

Podcast vznikl jako jeden z výstupů projektu, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce  pod vedením Mgr. et. Mgr. Josefa Senčíka ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem  pod vedením MUDr. Vladimíry Lipšové z oddělení pracovního lékařství.

Zaměstnankyně se soudila se zaměstnavatelem o zaplacení přesčasů. Zaměstnavatel se hájil tím, že jí nikdy výslovně ústně ani písemně práci přesčas nenařídil a že bylo možné práci stihnout v osmihodinové pracovní době. A pokud by práce navíc přece jen byla, tak zaměstnanec souhlasil s tím, že základní mzda je stanovena již s přihlédnutím k této případné práci navíc. Jak rozhodly soudy?