bezpečnost provozu

06.04.2022
Zdroj:
Může kuchařka ve stravovacím provozu pracovat osamoceně, když pracuje do večerních hodin? Pracuje se zařízeními připojenými do elektřiny a také s plynovými zařízeními (sporák, hořák atd.) Podle mého názoru by na směně neměla být sama a měla by s ní být třeba pomocná kuchařka, kdyby se cokoliv stalo, aby se dala včas poskytnout první pomoc.
30.12.2020
Provozovatel je povinen zajistit bezpečnost svých zaměstnanců a ostatních osob s jeho vědomím se vyskytujících v provozech nejen za běžných pracovních podmínek, ale také v mimořádných situacích, které lze předvídat. Jednou z takovýchto situací je kybernetický útok, ať už vedený jen na informační systémy, nebo zaměřený i na fyzické ovládnutí technologií a sabotáž. Význam těchto akcí pak poroste s přechodem na Průmysl 4.0. Příspěvek se zabývá historií kybernetických útoků na podniky v historii v cizině i u nás s vytýčením významných milníků v jejich vývoji, jejich dopady na podnik i bezpečnost a nutností tento problém řešit.
11.09.2017
Zdroj:
První část seriálu, který se bude věnovat provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení, shrnuje základní informace, které by měli znát zaměstnavatelé provozující elektrická zařízení. Klade důraz na bezpečné pracovní postupy při práci na elektrickém zařízení, bezpečnou obsluhu a zajišťování pravidelných kontrol a revizí elektrického zařízení.
18.05.2017
Článek definuje nově pojatou skupinu technických zařízení – vysoce rizikových technických zařízení, která odráží jak stávající systém péče o bezpečnost technických zařízení uváděných na trh, tak jejich provozování u uživatele. Tento přístup se porovnává se zkušenostmi v zahraničí a uvádí se možné zlepšení.
30.07.2012
Ve společnosti VÚJE Česká republika probíhal od poloviny roku 2009 do konce roku 2011 projekt se státní účastí s názvem Bezpečnostní aspekty vzniku vodíku v primárním okruhu za provozu jaderné elektrárny. Mezi hlavními cíli tohoto projektu bylo komplexní zmapování problematiky vzniku a vývoje vodíku za normálního provozu jaderné elektrárny s lehkovodním reaktorem. Byly provedeny analýzy uvolňování a shromažďování vodíku ve vytipovaných místech primárního okruhu ve všech provozních režimech. Při těchto analýzách se vycházelo z modelu vývinu vodíku, který byl sestaven na základě bilance odplyňovací stanice. Dále byly popsány procesy důležité z hlediska tvorby bubliny nekondenzovatelných plynů, které probíhají v kompenzátoru objemu. Mezi nejdůležitějšími závěry projektu je uvedeno, že při nominálním provozu a normálním odstavování se vodík nemůže uvolňovat a shromažďovat ani v nejvyšších místech primárního okruhu, ale při nestandardním odstavování a při setrvání v odstávce po delší dobu nelze vyloučit tvorbu vodíku a je potřeba udržovat v provozu odvětrávání primárního okruhu. Na základě analýz a závěrů byla navržena technologická doporučení, při jejichž dodržení nemůže dojít ke vzniku a případné iniciaci výbušné směsi. V kompenzátoru objemu by mohlo vlivem gravitace docházet k soustřeďování lehkého vodíku v horním prostoru a v potrubí, které vede k odlehčovacím ventilům. Řešitelé projektu vyřešili tento problém návrhem labyrintového odvaděče, který by měl vodík a ostatní nekondenzovatelné plyny odvádět do barbotážní nádrže.
11.01.2011
Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oblasti uplatnění lidského faktoru v procesu organizace a řízení provozu jaderné elektrárny.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail