Správní delikty podle zákona o inspekci práce při práci ve výškách

Inspektoři oblastních inspektorátů práce při kontrolách často odhalují nedostatky v zabezpečení ochrany zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky (dále též "pracoviště ve výškách") způsobené nedodržováním příslušných právních předpisů.

Tyto nedostatky jsou nejčastěji kvalifikovány jako naplnění skutkové podstaty správních deliktů na úseku bezpečnosti práce ve smyslu § 30 odst. 1 písm. q) a písm. s) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“).

Základním právním předpisem při aplikaci těchto správních deliktů je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dale jen „zákon č. 309/2006 Sb.“). Prováděcím předpisem podrobně řešícím problematiku prací ve výškách je pak nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky (dále jen „nařízení vlády č. 362/2005 Sb.“). Toto nařízení vlády řeší oblast obou uvedených správních deliktů – požadavky na plnění povinností týkajících se pracoviště ve výškách i požadavky na plnění povinností při provádění činnosti ve výškách.

V případě nedostatků v plnění povinností týkajících se pracoviště ve výšce se bude jednat o správní delikt podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. q) zákona o inspekci práce, které přímo v textu na nařízení vlády č. 362/2005 Sb. odkazuje. V ustanovení § 3 tohoto nařízení vlády je stanovena povinnost k přijímání technických a organizačních opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajištění jejich provádění na příslušných pracovištích.

Správní delikty spáchané porušením povinností právnické osoby organizovat práci a pracovní postupy lze zařadit pod ustanovení § 30 odst. 1 písm. s) zákona o inspekci práce, které mj. uvádí: „Poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.“ V těchto případech, týkajících se činnosti na pracovišti, vycházíme z ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., které stanoví povinnost zaměstnavatele organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Je možné vycházet z ustanovení § 23 písm. a) tohoto zákona, které odkazuje na postup podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Dále pak použijeme zejména ustanovení § 3 odst. 1, případně ustanovení části VI přílohy k tomuto nařízení vlády. Na podporu takového postupu je vhodné uvést, že toto nařízení vlády, v souladu s původním zmocněním, upravuje způsob organizace práce a pracovních postupů, jež jsou předmětem zmíněného ustanovení § 5 zákona č. 309/2006 Sb.

Pro použití uvedených ustanovení je potřebné zadokumentovat fyzické činnosti při práci ve výšce. Na uvedený správní delikt je možné podle okolností aplikovat též nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, které v ustanovení § 4 odkazuje na povinnost dodržet nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Nedodrženo pak je ustanovení § 3 odst. 2 písm. q) zákona č. 309/2006 Sb., tj. bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovené právním předpisem.

Komentáře

Odhalují nebo konstatují?

01.03.2016 - 12:49 Eduard Šimánek
Bohužel já osobně nabývám dojmu, že někteří inspektoři ani tak neodhalují jako spíše pouze konstatují správní delikty a vůbec nehodnotí skutkovou podstatu nastalých situací. Jakýkoliv protiprávní stav je automaticky vyhodnocen jako správní delikt zaměstnavatele, a to bez ohledu na jakékoliv okolnosti, excesy zaměstnanců a liberační důvody. Prosím, aby účastníci diskuze neargumentovali objektivní odpovědností zaměstnavatele, protože objektivní odpovědnost by v praxi neměla být dávána na roveň odpovědnosti absolutní.

Re: Odhalují nebo konstatují?

01.03.2016 - 17:29 Tomáš Neugebauer
SÚIP a inspektoráty kontrolují dodržování povinností zaměstnavateli, nikoliv zaměstnanci (tak to vyplývá ze zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tzn., že provádějí srovnání skutečného stavu se stavem, který je požadován právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP. Vzhledem k tomu, že dosáhnout požadovaného stavu je povinností zaměstnavatele, jsou zjištěné rozdíly důsledkem chybného řízení BOZP zaměstnavatelem, nikoliv někoho jiného. Zaměstnavatel je obecně postihován za chybné řízení BOZP na svých pracovištích (dnes již jednotliví vedoucí zaměstnanci nemohou být postihnuti blokovou pokutou). Dnešní pojetí BOZP není primárně o plnění povinností, ale o řízení, tedy o managementu. Téměř každý nedostatek v zajištění BOZP je důsledkem chybného řízení BOZP zaměstnavatelem. Lze uvést, že téměř sto procent pracovních úrazů vzniklo v důsledku neplnění povinností zaměstnavatele, nikoliv postiženého, neboť on nevhodným nebo nedostatečným způsobem řídil zajištění BOZP, tedy prováděl prevenci rizik, na svých pracovištích. Vzniklý pracovní úraz byl primárně důsledkem chybného řízení zajištění BOZP zaměstnavatelem a až sekundárně důsledkem nedodržení požadavku právního nebo ostatního předpisu k zajištění BOZP zaměstnancem, neboť použitý postup běžně při výkonu práce používal, případně zaměstnavatel nemůže doložit, že zaměstnanec byl při výkonu této pracovní činnosti pravidelně kontrolován a postup mu byl vytýkán atd., atd. Vedoucí zaměstnanec nemá pracovat, tedy podílen se na plnění pracovního úkolu, ale má řídit, tedy řídit toto plnění, a to včetně prevence rizik, tedy zajištění BOZP. Tedy, podle mého názoru, je postup zcela správný, a pokud zaměstnavatel s průběhem nebo závěrem kontroly nesouhlasí, má se proti závěrům kontroly odvolat. To je jeho právo i "povinnost".

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 12:15 Eduard Šimánek
Pokud by bylo v pořádku, že inspektoři pouze zkonstatují protiprávní stav bez řádného prošetření skutkové podstaty, a nebudou se zabývat např. případným excesem zaměstnance, tak je úplně jedno, jestli zaměstnanec jednal oproti výslovnému zákazu a tento zákaz byl kontrolován nebo zda žádná regulace předmětného stavu nebyla vůbec, resp. inspektoři, a bohužel někdy i soudy, nám naznačují, že se zaměstnavatel může v BOZP "postavit třeba na uši" a stejně bude zodpovědný za protiprávní stav? Nepostrádá to trochu logiku? Skutečnost, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat BOZP je nepopiratelný fakt, ale není možné v právním státě chtít, aby činil opatření pro nepředvídatelné situace. Pokud by bylo možné zajistit BOZP na 100% úroveň, tak by procesy v prevenci rizik nemusely být neustále probíhajícími. Ochranná opatření nejsou přeci jen proaktivní, ale neméně důležitá jsou i ta reaktivní. Právo má sloužit k obecnému prospěchu, ale někteří inspektoři aplikují právo tak, že se stává pouze a jen nástrojem pro trestání zaměstnavatelů, a to v pořádku rozhodně není. Zaměstnavatel nevybavil zaměstnance potřebnými OOPP? Ano správní delikt je na světě. Zaměstnavatel vybavil zaměstnance OOPP, seznámil ho s jejich použitím, kontroluje jejich použití, ale zaměstnanec neměl OOPP v ochranné poloze při návštěvě inspektora? Ano, dle Vaší logiky je tu opět správní delikt? To je mírně deformovaný náhled na právo. Zaměstnavatel kontroloval 5 x za den v rámci soustavy kontrol a stal se úraz, měl kontrolovat 10 x za den? Měl zajistit nepřetržitý monitoring každého ze zaměstnanců? To je opravdu zcestné. Rozhodně nesouhlasím s používáním termínů, že někdo řídil "nevhodně" nebo "nedostatečně" BOZP, bez dalšího konstatování relevantních okolností. Skutečnost, že neexistují blokové pokuty pro zaměstnance, ještě neznamená, že za všechno může zaměstnavatel, což potvrzují liberační důvody, které v zákonu o inspekci práci přibyly od roku 2015. Uvádíte, cituji: "Lze uvést, že téměř sto procent pracovních úrazů vzniklo v důsledku neplnění povinností zaměstnavatele, nikoliv postiženého, neboť on nevhodným nebo nedostatečným způsobem řídil zajištění BOZP, tedy prováděl prevenci rizik, na svých pracovištích." Toto je Váš osobní názor nebo to vyplývá z nějaké seriózní studie? Já osobně se přikláním k závěrům H. W. Heinricha, který se již v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu a následně ve svých knihách uvádí své závěry, a to, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání spolehlivosti lidského činitele je přímou příčinou 88 % nehod. Z Henrichových prací vyplývá ještě jeden podstatný závěr, který se snaží někteří inspektoři zcela ignorovat, a to že žádné bezpečnostní opatření není dokonalé a nemůže zajistit úplnou eliminaci rizik. Uvedená myšlenka je základním principem managementu rizik, což uvádí RNDr. Mgr. Petr Skřehot ve své knize Prevence nehod a havárií (2. díl). Můžeme určitě řídit BOZP lépe nebo hůře, ale nikdy ne na 100 %. Ocenil bych, kdyby se inspektoři při konstatování správního deliktu alespoň zabývali základními principy práva, např. principem "nemo ultra posse obligatur", který nám říká, že k nemožnému není nikdo zavázán. Ono je pěkné konstatovat spáchání správního deliktu, ale pokud nelze z takové situace vyvodit reaktivní ochranné opatření, je tento přístup k aplikaci práva v praxi úplně k ničemu.

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 12:43 Tomáš Neugebauer
Neuvádím ve 100 %, ale v téměř 100 %, což je zásadní rozdíl. Také nulová úrazovost je nesmysl. Ale ukažte mi zaměstnavatele, který má doklad na to, že zaměstnance 5x denně kontroloval. "Téměř 100 %" vychází z teorie BOZP v návaznosti na teorii řízení. Za nebezpečné jednání každého zaměstnance je ve smyslu řízení vždy odpovědný zaměstnavatel (jen ve zcela výjimečných případech se negativní následek dostaví při prvním nevhodném pracovním postupu; pravděpodobnost se dá vypočítat). O tom to právě je! Tedy závěry p. Heinricha jen potvrzují mé tvrzení.

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 13:02 Eduard Šimánek
Teorie není praxe, a to se asi shodneme. Ano souhlasím, že každé závažné havárii předchází téměř 30 nehod menšího rozsahu a 300 skoronehod. Závěry pana Heinricha určitě nepotvrzují skutečnost, že by nehody byly následkem nevhodného řízení, ale naopak zdůrazňují nejzásadnější slabý článek a tím je spolehlivost lidského činitele. Kvalitní řízením BOZP můžeme nebezpečí selhání spolehlivosti lidského činitele snížit, ale asi těžko na hranici blížící se téměř nule. Ve smyslu řízení je zaměstnavatel sice odpovědný za svého zaměstnance, ale např. zmiňované jednorázové excesy jsou jaksi mimo dosah řízení. Rovněž se asi shodneme, že výkonnost v BOZP se dá stále zvyšovat, ale strohé konstatování inspektora, že něco bylo nedostatečné nebo nevhodné bez uvedení konkrétního důvodu je opravdu podnět "jako stehno".

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 13:35 Tomáš Neugebauer
Máte pravdu, že závěry p. Heinricha zdůrazňují nejslabší článek, který je nutné zesílit právě kvalitním řízením, což se právě neděje. Tedy chyba je v řízení! Jednorázové excesy jsou zcela výjimečné a ze statistického hlediska minimálně významné. Za celou svou téměř pětadvacetiletou praxi jsem se nesetkal s případem, že by inspektor při kontrole neuvedl konkrétní důvod nedostatku. A to mám za sebou desítky kontrol. Pokud se tento případ stane, o čemž pochybuji, zápis o kontrole je v rozporu s platnými právními předpisy a je chybou zaměstnavatele, že se proti tomu neohradí. Zásadní chybou každého kontrolovaného zaměstnavatele je, že když při kontrole je mu něco vytýkáno, tak se kontrolujícího nezeptá, co je porušeno! Tedy opět se jedná o chybu řízení. Tedy o neschopnost vedoucího zaměstnance.

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 14:00 Tomáš Neugebauer
Pane Šimánku, ještě jednou. Nechcete mi namluvit, že když přijdete na dílnu na kontrolu a zjistíte, že u brusky je mezi opěrkou a kotoučem mezera větší než 3 mm, že budete zjišťovat, kdo ji naposledy použil a zda neupravoval rozteč mezi opěrkou a kotoučem, zda byl poučen o tom, že mezera nesmí být větší než 3 mm atd. atd. Prostě zjistíte porušení, za které je odpovědný vedoucí zaměstnanec a víc vás nezajímá. On pochybil. Vy přicházíte na kontrolu výkonu jeho práce, nikoliv na kontrolu jeho podřízených zaměstnanců, jak dodržují BOZP.

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 14:49 Eduard Šimánek
Já osobně přicházím na kontrolu stavu zajištění BOZP a myslím si, že na zajištění BOZP by měli spolupracovat všechny zainteresované strany. Nekontroluji pouze práci vedoucích zaměstnanců, ale v rámci managementu BOZP se snažím odhalit kořenovou příčinu vzniku neshody, abych byl schopen stanovit účinná nápravná ochranná opatření. Skutečnost, že někdo v reakci na zjištěný nedostatek opěru nastaví správně nic neřeší do budoucna. Mé postupy jsou však ve zde probíhající diskuzi irelevantní, protože já nejsem inspektor a nikoho nemohu obvinit ze spáchání správního deliktu. Jedna věc je prokázat konkrétní zavinění nebo opomenutí v rámci řízení, druhá věc je tvrdit, že vedoucí může za všechno a za všech okolností. Opět zdůrazňuji, že mi praxi vadí zaměňování objektivní odpovědnosti za odpovědnost absolutní.

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 15:45 Tomáš Neugebauer
Ten příklad jsem uvedl záměrně, neboť systémově se jedná o totéž, i když postavení, jak jste sám uvedl, jsou rozdílná. Předpokládám, že s neshodou jste se upsal, neboť neshoda patří do systémového šetření, tedy do auditu, nikoliv do kontroly a již vůbec není možné, aby se dotýkala výkonu práce jednotlivým zaměstnancem. I když z vaší reakce mám pocit, že ne důsledně rozdělujete výkon BOZP a zajištění BOZP, tedy management BOZP. Napadlo mne, i když to nemusí být pravda, že z toho pramení vaše "nepochopení" pro postup inspektorů. Oni provádějí kontrolu zajištění BOZP, nikoliv provádění BOZP na pracovišti. Tedy provádějí kontrolu, jak zaměstnavatel zajistil plnění požadavků BOZP na svých pracovištích, nikoliv kontrolu, jak je BOZP prováděno. Zní to dosti nepochopitelně, avšak je mezi tím rozdíl.

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 16:41 Eduard Šimánek
Prosím, nehodlám tady rozebírat hlouposti. Neshoda je pouze slovo, které všeobecně vyjadřuje rozpor a skutečnost, že se využívá v systémových auditech snad neznamená, že se nesmí použít jinde. Jsou to snad synonyma. Hmmm, to ostatní opravdu zní nepochopitelně, tedy alespoň pro mne. Nicméně jste vyjádřil to, k čemu v praxi rovněž dochází, a to, že někteří inspektoři kontrolují "jak zaměstnavatel zajistil", ale toto jim nepřísluší - nemají hodnotit "jak", ale zda zaměstnavatel "splnil" či "nesplnil", což snad vyplývá ze zákona o inspekci práce. Pokud by hodnotili to, co jim přísluší, tedy splnil či nesplnil, nepadaly by perly typu "nedostatečně vyhodnotil" apod. Nejste náhodou inspektor státního dozoru?:-)

Re: Odhalují nebo konstatují?

02.03.2016 - 19:44 Tomáš Neugebauer
Pomaličku se dostáváme k jádru věci. Začíná být zřejmé, proč se vám postup inspektorů nelíbí. Neshoda není pouze slovo, ale je to odborný termín. Je to obdobné jako s osobními ochrannými pracovními prostředky - prostředky je termín a je chybné použít pomůcky, i když se o pomůcky do jisté míry jedná a prostředek je pouze slovo. Nejedná se o rozebírání hloupostí, ale naopak podstatných věcí, na kterých právě stojí vámi kritizovaný přístup inspektorů. Nevím, co je chybného na formulaci "nedostatečně vyhodnotil", pokud je to pravda. Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících mimo jiné z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Tedy záleží, jak jsou tyto povinnosti formulovány. Od toho se odvíjí kontrolní činnost. Nejsem inspektorem státního dozoru, ale chápu, jak musí být systém nastaven a jak je nutné se v něm pohybovat. Je nutné si uvědomit, že z vašeho pohledu hlouposti mají zásadní význam.

Re: Odhalují nebo konstatují?

04.03.2016 - 12:14 Eduard Šimánek
Nedostali jsem vůbec nikam. Já argumentuji právními principy, závěry zásadních výzkumů a odbornou literaturou a Vy svůj názor podložíte odkazem na teorii BOZP a nakonec objevíte, že zásadním problémem v praxi je rozdíl mezi pojmy prostředky a pomůcky? Omlouvám se, ale je na čase, abych ukončil svou diskuzi v tomto vlákně. Chápu, že budete mít nutkání ještě reagovat, ale zpětnou vazbu ode mne již neočekávejte, protože toto není odborná diskuze, ale plkání o tom, že lejno není ve skutečnosti ho*no (za ten skoro vulgární výraz se všem omlouvám, ale přijde mi to v tomto případě výstižné).

Anděl strážný

04.03.2016 - 18:37 Radoslav Vlasák
Skutečně nelze stavět objektivní odpovědnost na roveň té absolutní - ta totiž prakticky neexistuje. Vždycky je tady bohužel možnost "selhání lidského činitele", tedy ta nejpravděpodobnější příčina vzniku mnoha (snad i většiny) pracovních úrazů, kterou nemůže odvrátit ani bezchybná péče zaměstnavatele o oblast BOZP a její opravdu propracovaný systém. Matně si vzpomínám na někdejší výrok jednoho soudce při projednávání obdobného problému, že přece nelze důvodně požadovat po zaměstnavateli, aby za každým jeho zaměstnancem stál "anděl strážný" - čili dozor, který by právě to selhání lidského činitele mohl, byť jen teoreticky, eliminovat. I na to by měla činnost orgánů státního dozoru nad BOZP brát zřetel.

Re: Anděl strážný

04.03.2016 - 23:13 Tomáš Neugebauer
Samozřejmě, že je nutné rozlišovat objektivní a absolutní odpovědnost. Avšak nelze k tomu přistupovat způsobem, který zde naznačoval p. Šimánek (viz např. "nedostatečně vyhodnotil"). Vždy musí být dodržena stanovená pravidla.

Re: Anděl strážný

05.03.2016 - 10:31 Vít Hofman
Dobrý den, jen bych zde rád vstoupil do diskuze. Ohledně toho nedostatečného vyhodnocení rizika. Pojďme od teorie k praxi. Konkrétní pracovní úraz. Zaměstnanec v kanceláři uklouzne na plastovém trojúhelníku ("pravítku"), které je pohozeno z nedbalosti na zemi. Spadne a ošklivě se poraní. Samozřejmě, že se jedná o riziko, které se v kanceláři předvídat dalo, přesto nedošlo k jeho vyhodnocení. Je podle Vás toto oním "NEDOSTATEČNÝM vyhodnocením rizika"? A jak je to s konkretizací rizik. Tj. stačilo by vyhodnotit riziko: uklouznutí na kancelářských pomůckách spadených a ponechaných na podlaze nebo musí být vyhodnoceno konkrétní riziko: uklouznutí na trojúhelníku, propisce, papíru, eurofólii apod., aby ono hodnocení nemohlo být napadeno jako NEDOSTATEČNÉ? Možná jdu s případem až ad absurdum, ale obdobě by se dala situace převést na zcela jiný příklad. Např. manipulační motorový vozík. Běžně se v praxi setkávám s tím, že jsou hodnocena rizika ve vztahu k vozíkům, jako např. převrácení vozíku z důvodu přetížení, špatně manipulovaného břemene, najetí na nerovnost apod. Skutečně je tato rizika nutno řešit? A kam to v praxi vede? Pro mě, je hlavní riziko: Riziko vzniku úrazu pro nevhodnou organizaci práce a obsluhu vozíku. Jako opatření potom bude např. vypracování místního provozně bezpečnostního předpisu "pro vozíky" - tj. stanovení bezpečné organizace práce při provozu vozíků (stanovení podmínek provozu, podmínek pro obsluhu, požadavky na způsobilost zaměstnanců, atd.). Pokud bychom totiž přijali tu fylozofii, že je nutno hodnotit konkrétní rizika, jako např. pád pro najetí na nerovnost, přetížení apod... přece takových případů existuje nekonečně mnoho? Bylo by tedy možné dostát požadavku na hodnocení rizik? Nebo by potom každý úraz, který by vznik v příčinné souvislosti s dosud nehodnoceným konkrétním rizikem, znamenal pro zaměstnavatele NEDOSTATEČNĚ vyhodnocené riziko? Případů existuje skutečně mnoho a myslím, že na hodnocení rizik existuje obrovská spousta názorů. Co třeba nedávný úraz, ke kterému jsem se dostal. Zaměstnanec přišel o prst poté, co se poryv větru opřel do dveří traktoru a tyto náhle zavřel, při jeho výstupu, kdy se držel "za futra". Dalo se takové riziko předvídat? A bylo by v praxi k něčemu jeho vyhodnocení? A pokud vyhodnoceno nebylo, jedná se o porušení povinností zaměstnavatele, tj. tento se nemůže zcela zprostit odpovědnosti za takový úraz? Možná by to chtělo vydat alespoň nějakou oficiální metodiku pro hodnocení rizik od SUIP, nebo upřesnění zákonného požadavku, kam až při hodnocení jít a kam už nikoli. Možná i absence takového upřesnění je důvodem, proč pořád obrovská skupina OZO kopíruje v různých podobách rizika ROVS.

Re: Anděl strážný

05.03.2016 - 12:59 Radoslav Vlasák
Jenom úvaha - opět "svého času" bývalo zvykem "dělit" rizika na tzv. přijatelná a nepřijatelná. Proti těm nepřijatelným (tedy všem, kdy hrozí nebezpečí závažnějšího úrazu) se přijímala náležitá opatření. Těch přijatelných je ovšem v životě (a tedy i v pracovním procesu) každého z nás tolik, že vyhodnotit (a tím méně jejich případný dopad eliminovat) úplně všechna je prakticky nemožné. Názorný příklad: budu-li zatloukat hřebík kladivem do dřeva, bude tu riziko, že se kladivem uhodím do prstu/ů. A nejspíš nikdo přitom nebude oprávněně požadovat, abych při této činnosti měl např. navléknuty jakési plechové rukavice či hřebík přidržoval na potřebném místě "na dálku" (držákem apod.). Obecně - podle mého náhledu je důležité, aby byla odpovídajícím způsobem vyhodnocena ta opravdu tzv. nepřijatelná rizika a jejich možný dopad následně eliminován. U těch tzv. přijatelných by pak mělo ve většině případů stačit všeobecné poučení o nutnosti "obyčejné" pozornosti, opatrnosti, soustředěnosti, obezřetnosti apod. Ani v takovém případě však nelze paušalizovat. Kopírovat hodnocení rizik - pokud se jedná o obdobnou práci a pracovní prostředí, určitě není, zvlášť pro ty méně zkušené, na škodu použít kvalifikovaný a odborný "mustr" - a ten si potom přizpůsobit podle vlastního reálu (tedy ne pouze změnit název firmy atd.). Bezhlavě opisovat je samozřejmě nežádoucí - mám ale důvodné obavy, že při běžné kontrole orgány státního dozoru stejně nemají moc šancí takovou praxi odhalit.

Re: Anděl strážný

10.03.2016 - 14:38 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Hofmane, omlouvám se, že reaguji tak pozdě, ale bohužel uplynulé dny jsem opravdu neměl čas odpovědět. Na úvod je nutné uvést, že Evropská unie zavedla do zajištění BOZP vyhledání a vyhodnocení rizik při práci zaměstnavatelem, včetně stanovení opatření, bez toho, že by podrobněji tuto povinnost specifikovala (řekla A, ale již ne potřebné B [pouze vydala publikaci "Návod pro hodnocení rizik při práci"]). To vedlo a stále vede zcela zákonitě k různým výkladům plnění této povinnosti nejen v závislosti na znalostech jednotlivé osoby, ale také v závislosti na náhradním zdroji informací, z kterých dotyčná osoba čerpá. Bohužel, EU místo toho, aby stanovila nějaká jasná pravidla, vymýšlí zcela nesmyslné projekty jako je např. OiRA. Tedy jakékoliv stanovisko k vyhledání a vyhodnocení rizik při práci je, bohužel, pouhým stanoviskem konkrétní osoby nebo skupiny osob. Tento úvod byl nutný pro správné chápání níže uvedených informací. Nyní již k vašemu dotazu. Na vyhodnocení rizik z hlediska nedostatečnosti lze pohlížet ze dvou různých úhlů, kvantitativního a kvalitativního. Vy ve vašem příkladu na problém nahlížíte z hlediska kvantitativního. To znamená, zda byla vyhodnocena všechna možná rizika. Na to lze vždy odpovědět, že nebyla, neboť nejenže je to nemožné, ale podle mého názoru i nežádoucí (není to jen můj názor, ve výše zmíněném návodu se uvádí: Hodnocení rizik by mělo pokrýt pracovní rizika, která lze rozumně předvídat. K rizikům vyvolaným normálními životními aktivitami se běžně nepřihlíží. U těchto rizik nemá smysl provádět podrobné posouzení, pokud je pracovní činnost nebo organizace práce nezvyšuje). Pod pojmem "nedostatečné vyhodnocení rizika" chápu kvalitativní nedostatky, například nevhodně zvolenou metodu hodnocení, nemožnost přezkoumat proces hodnocení rizik, tzn. zjistit, jak bylo postupováno, ale i opomenutí některého zdroje rizika (nebezpečné vlastnosti) - například u rotačního nože nářezového strojku je hodnocena jen jeho ostrost, nikoliv však již to, že rotuje, což významným způsobem zvyšuje riziko. K vašemu konkrétnímu příkladu z kanceláře. Podle mého názoru se nejedná o nedostatečně vyhodnocené riziko. Jak již jsem naznačil, tak bych uvedenou situaci do hodnocení rizik vůbec nezahrnoval. Za největší možný nedostatek hodnocení rizik považuji "utopen" podstatných rizik v moři nepodstatných. K příkladu s motorovým vozíkem. Vyhledání a vyhodnocení rizik by nemělo být opisem požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Výjimku tvoří případy, kdy požadavek není plněn (zaměstnavatel by měl být upozorněn na to, že se jedná o závazný požadavek právního předpisu). Mělo by jít nad rámec těchto předpisů, jakož i do oblastí a činností, které nejsou těmito předpisy pokryty. Tedy nemohu souhlasit ani s detailním výpisem z právního předpisu, ani se značně obecnou formulací: "riziko vzniku úrazu pro nevhodnou organizaci práce". Těch důvodů by bylo více, avšak alespoň ten základní - vznik úrazu není rizikem. Riziko je kombinace četnosti nebo pravděpodobnosti a nejhoršího následku. Tedy měl byste mít uvedeno například: jedenkrát za pět let dojde k zlomení horní končetiny. Otázkou je, ke kterému nebezpečnému činiteli (stroj, jeho část, chemická látka, člověk apod.) toto riziko přiřadíte. Nabízí se možnost - manipulační motorový vozík, jízda s manipulačním motorových vozíkem, břemeno na manipulačním motorovém vozíku atd. To je závislé na tom, u čeho definujete zdroj rizika (nebezpečnou vlastnost), jenž ve svém důsledku vede k riziku. K vašemu příkladu s traktorem. Nejsem si zcela jist, ale mám pocit, že alespoň u některých typů je výrobcem provedeno zajištění dveří v otevřené poloze. Tedy výrobce toto riziko již identifikoval a přijal opatření. Není nutné, jej znovu vyhodnotit a přijímat opatření. Zaměstnanci by však s tímto opatřením měli být seznámeni - návod od výrobce. Vyhodnocení rizik nemá vliv na možnost zaměstnavatele se zprostit své povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu v případě vzniku pracovního úrazu. Pro to platí jiná pravidla. Tolik opožděně k vašemu dotazu. Jak již jsem uvedl, jedná se o můj názor a někdo jiný může mít zcela odlišný, neboť zásadním nedostatkem ve vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci je absence pravidel. Hodnocení rizik existuje v požární ochraně a má přesně stanovená pravidla, existuje v ochraně zdraví při práci a má pevně stanovená pravidla a existuje v bezpečnosti práce, ale pravidla nemá stanovená žádná. Vyhledání a vyhodnocení rizik v oblasti bezpečnosti práce je nutné vnímat tak, že musí být provedeno tak, abych byl v případě potřeby schopen jeho provedení obhájit, tzn., měl pádnější argumenty, než protistrana (vyhotoven protokol, který obsahuje nejen seznam rizik, ale i popisuje postup a metody jejich identifikace atd.). Vím, že to není vhodné řešení, ale jediné pravdivé.

Re: Anděl strážný

21.03.2016 - 11:54 Eduard Šimánek
Děkuji za Váš příspěvek a opravdu praktické příklady. Perfektně popsáno.

Re: Anděl strážný

21.03.2016 - 11:51 Eduard Šimánek
Děkuji za Váš příspěvek a souhlasím.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail