Správa státních hmotných rezerv představuje zázemí v rozhodujícím okamžiku

O úřadu, jehož činnost není obecně známá, třebaže představuje důležitou součást jak záchranářských aktivit při ochraně životů, zdraví, majetku a životního prostředí, tak potřebný pocit bezpečí pro každého z nás, jsme si povídali s předsedou Správy státních hmotných rezerv Janem Žižkou.

Co si máme představit pod složitým názvem Správa státních hmotných rezerv?
Pod názvem nebo zkratkou SSHR se skrývá velmi zajímavá, ale i důležitá instituce s neméně zajímavou historií. Stát jejím prostřednictvím v minulosti zajišťoval nezbytné výrobní kapacity, suroviny a další nezbytné prostředky pro udržení válečné výroby. V dnešní době především zajišťuje materiální zázemí pro nevojenské krizové situace, jako jsou přírodní katastrofy, průmyslové havárie, teroristické útoky apod., jejichž reálná hrozba je dnes vnímána daleko pravděpodobněji než možnost vzniku vojenského konfliktu.

Správa státních hmotných rezerv má postavení ústředního orgánu státní správy pro hospodářská opatření v krizových situacích a pro státní hmotné rezervy. Smyslem její činnosti ve smyslu zákona je uspokojování základních životních potřeb spoluobčanů i ve složitých situacích stejně jako v klidovém období. Že se o ní mnoho nemluví, je vlastně vizitkou její práce, neboť perfektně fungující zázemí je obecně považováno za samozřejmost.

Jaké je složení státních hmotných rezerv a jak se vytvářejí?
Struktura státních hmotných rezerv prošla v posledních letech velkými změnami. Ty nejpodstatnější souvisejí se vstupem České republiky do Evropské unie a dalších mezinárodních společenství a s mezinárodními úmluvami. Hmotné rezervy jsou proto více než z poloviny tvořeny ropou a ropnými produkty, jejichž množství je určeno zákonem a mezinárodními závazky. Současná úroveň nouzových zásob ropy a ropných produktů v ČR podle kalkulace předepsané normami je na úrovni devadesátidenní průměrné spotřeby státu, přičemž to jsou zásoby udržované Správou státních hmotných rezerv. Lze konstatovat, že Česká republika je tedy v této oblasti velmi dobře připravena. Celkově se státní hmotné rezervy dělí na hmotné rezervy v užším slova smyslu, kdy vedle ropy a ropných produktů SSHR zabezpečuje ještě další suroviny a také potraviny. Dále na mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. Se záchranářskou činností souvisejí především pohotovostní zásoby určené pro 24 typových krizových situací. Patří sem mimo jiné náhradní mostní konstrukce, prostředky pro technickou obnovu železnic, přístroje pro náhradní televizní a rozhlasové vysílání, náhradní zdroje elektrické energie, zařízení pro likvidaci nákaz rostlin a zvířat, léky a zdravotnický materiál, úpravny vody a cisterny na pitnou vodu, čerpadla různých typů, vysoušeče, protipovodňové stěny, hasiva, ale i přídělové lístky nebo karty pro čerpání pohonných hmot.

Vytváří SSHR určité scénáře možného průběhu jednotlivých krizových situací?
SSHR zabezpečuje koncepci, přípravu a financování hospodářských opatření pro krizové stavy a zároveň také financování, obměnu, záměnu, půjčky, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv. Jejich pořizování probíhá podle požadavků jednotlivých rezortů odpovědných za vytvoření krizových plánů v daných oblastech. SSHR sama je gestorem řešení krizové situace, která by vznikla při nedostatku ropy a ropných produktů. Pro tento případ má vypracován podrobný krizový plán zahrnující i regulační opatření a případné uvolnění zásob. S ohledem na možnost vzniku stavu ropné nouze SSHR sleduje a vyhodnocuje rovněž celkovou výši zásob ropy a ropných produktů v celé ČR, tedy i komerčních zásob. V červnu letošního roku provedla komise IEA prověrku připravenosti ČR na stavy ropné nouze, čímž se rozumí legislativa, statistika, nástroje a opatření ke snížení poptávky včetně krajních opatření, jako je přídělový systém. Výsledek této prověrky byl jednoznačně kladný a tedy hodnocení České republiky pozitivní.

Jaká je úloha SSHR v mimořádných situacích?
SSHR se zpravidla zapojuje až do řešení velkých krizových situací, kdy vláda vyhlásí nouzový stav. Krizový štáb SSHR je pak napojen na ústřední krizový štáb a spolupracuje s krizovými štáby jednotlivých ministerstev. SSHR je v ústředním krizovém štábu garantem koordinace věcných zdrojů a poskytuje státní hmotné rezervy podle jeho požadavků.

Připravenost na krizové situace se pravidelně prověřuje. V loňském roce proběhlo například cvičení Zdroje. V simulované krizové situaci testovalo reálnost schválené metodiky postupu při vyžadování věcných zdrojů a ověřovalo schopnost zúčastněných subjektů řešit požadavky na nezbytné dodávky s využitím softwarového nástroje EPOZ. Pro rok 2006 se připravuje cvičení Vývoz, v jehož rámci bude prověřen mechanismus vývozu pohotovostních zásob v nevojenských krizových situacích posilovými prostředky Armády ČR. Koordinaci postupů a aktualizaci potřebných dat napomáhají rovněž pravidelné porady s tajemníky bezpečnostních rad krajů a příslušnými pracovníky krajských a obecních úřadů.

Ověřily se tyto postupy při jarní povodňové situaci?
Myslím, že můžeme být spokojeni. Pracovníkům Správy státních hmotných rezerv se podařilo v rekordně krátkém čase vyřešit od požadavku k dodávce více než dvacet případů pomoci z pohotovostních zásob, od čerpadel, elektrických generátorů přes protipovodňové stěny po dodávky náhradních mostních konstrukcí. Od chvíle, kdy postižená obec požádala o zajištění náhradního přemostění, do předání hotového mostu správci komunikace neuplynuly nikdy více než čtyři dny. Prostřednictvím SSHR byl zabezpečen nákup a distribuce 52 tun dezinfekčních prostředků. Na místě určení byly do 48 hodin od doby, kdy přišla žádost o nákup. S pomocí americké ambasády SSHR v rozmezí několika dnů realizovala nákup přípravku na ničení larev komárů, jeho dovoz, proclení a rozvoz do jednotlivých krajských hygienických stanic. Operativně zabezpečila i výdej pohonných hmot ze státních zásob pro potřeby HZS ČR, Policie ČR a dalších složek integrovaného záchranného systému.

Podílí se SSHR také na poskytování humanitární pomoci do zahraničí?
Ano. Tak, jak by jménem státu SSHR v krizové situaci přebírala zahraničními vládami poskytnutou humanitární pomoc a dále by ji distribuovala podle požadavků jednotlivých krizových štábů, realizuje i materiální humanitární pomoc České republiky do zahraničí. V uplynulém roce vzhledem k řadě přírodních katastrof pomáhala ČR prostřednictvím SSHR celkem dvanáctkrát ve všech postižených oblastech světa - v Pákistánu, USA, Rumunsku, Bulharsku, Srí Lance a Indonésii. K plnění tohoto úkolu máme vyčleněn speciální tým lidí, který je včetně veškerého vybavení připraven k okamžitému nasazení. Z hlediska příjemců je kladně hodnocena především operativnost a rychlost poskytované pomoci. Například letadlo s humanitární pomocí pro Srí Lanku startovalo do 48 hodin od vzniku krizové situace.

V situaci vzniklé přerušením dodávek ropy v mexickém zálivu způsobeným hurikánem Katrina na podzim 2005 se Česká republika jako členská země IEA připojila ke společnému opatření - uvolnění na trh 2 miliónů barelů ropy denně po období 30 dnů, kterým jako projev solidarity reagovalo 26 členských zemí IEA. Realizaci tohoto opatření zabezpečovala SSHR jako ochraňovatel nouzových zásob ropy ČR v souladu s ostatními členy IEA.

Je činnost SSHR mimo krizovou situaci nějak utlumena?
Právě naopak, protože neustále platí "těžko na cvičišti, lehko na bojišti". A pro SSHR je rutinní denní činnost tím pomyslným cvičištěm, kdy se na krizovou situaci připravujeme. Vlastní prověrkou, zda příprava byla dobrá a důsledná, jsou první minuty a hodiny po vzniku krizové situace, které jsou pro řešení nejdůležitější, a tak okamžitě prověřují připravenost, tedy práci v klidovém období.

V současné době stojí před Správou státních hmotných rezerv navíc i dva nové úkoly, které s přípravou na krizové situace bezprostředně nesouvisejí. Jedním z nich je podíl na splnění závazků ČR v oblasti biopaliv. Jde o plošné přimíchávání biopaliv, tedy bioetanolu do motorových benzinů a metylesteru do motorové nafty. Úloha SSHR v celém procesu není ještě zcela legislativně dořešena, nicméně se aktivně podílí na jednání mezirezortní skupiny, která se těmito problémy zabývá. Dalším úkolem, který před SSHR stojí, je zabývat se centrálními nákupy definovaných položek pro státní správu a přispět k zefektivnění tohoto procesu. Jde o řešení, které již bylo v některých zemích EU realizováno, a tudíž se otevírá možnost získaných zkušeností využít i v ČR.

Co je pro Vás osobně nejdůležitější?
Mojí prioritou je snaha postavit SSHR v systému státní správy na takovou úroveň, abych mohl s plným svědomím kladně odpovědět na tři základní manažerské předpoklady úspěšné činnosti: "CHTÍT, UMĚT, MOCI". Domnívám se, že vyjasnění třetího předpokladu je otázkou i úkolem pro příští období.

Naplnění tohoto předpokladu souvisí také s charakterem rizik současné doby, kdy je kladen velký důraz na informace a jejich dostupnost. Proto jsem stanovil jako prioritní úkol v oblasti informačních technologií seznamovat veřejnost s konkrétním obsahem a organizací jednotlivých oblastí, které SSHR zabezpečuje a bude zabezpečovat. Předpokladem ke splnění tohoto úkolu je vytvoření samostatného portálu SSHR, který by komplexně řešil informační toky nejen uvnitř SSHR, ale především směrem ven pro rezorty, kraje a další subjekty, které informace potřebují pro svoji činnost. Již nyní však lze přehled o širokém spektru činností Správy státních hmotných rezerv získat na www.sshr.cz. Osobně bych si přál, abychom neustále zlepšovali informovanost, připravenost a vybavení, protože se říká, a já tomu věřím, že štěstí přeje připraveným. Přes to všechno, stejně jako všichni spoluobčané, si přeji žít v klidnější době, než je tomu doposud.

ZDROJ:
Správa státních hmotných rezerv představuje zázemí v rozhodujícím okamžiku. In 112 [online]. Praha : MVČR, 2006 [cit. 02-10-2006]. Dostupný na wWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/srpen/zizka.html>.