Školení 1. pomoci

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Kdo je oprávněný (v rámci poskytování pracovnělékařských služeb) provádět školení první pomoci zaměstnanců? Jaké předpoklady dle legislativy musí školitel splňovat (vzdělání, kurz, certifikát)?. Stačí například bakalářské vzdělání v nelékařském oboru (ochrana veřejného zdraví)?

Odpověď na Vaši otázku nedává žádný zdravotní předpis. Zákoník práce ukládá pouze v § 102 odst. 6 zaměstnavateli povinnost zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který institucionalizuje pracovnělékařské služby, stanoví, že pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby. Poté, když vezmeme úvahu, že poskytovatelé pracovnělékařských služeb mohou být dva, a to poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství, tak nám jasně vyjde, že školení v první pomoci nesmí provádět nikdo jiný než lékař se specializací – všeobecné praktické lékařství nebo lékař se specializací pracovní lékařství. Lékař poskytující pracovnělékařské služby se nesmí dát v poskytování této služby nikým zastupovat.

Poznatky z praxe však ukazují, že zejména praktičtí lékaři, byť uzavírají se zaměstnavateli smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb, školení první pomoci nechtějí provádět a odkazují zaměstnavatele na organizace jako Zdravotní záchranná služba nebo na Český červený kříž, které se na to specializují. Praxe si je vědoma, že je to určitý problém, je však otázkou, zda to některá z novel zákona o specifických zdravotních službách bude řešit.

Autor článku: 

Komentáře

Obdobné problémy jsou i jinde

03.11.2014 - 15:30 Radoslav Vlasák
Paní doktorka Dandová popsala současný stav velmi výstižně - ona je tady tak trochu paralela s dalšími školeními v oblasti BOZP. Až na pár výjimek může tato školení fakticky provádět vlastně téměř kdokoliv, bez ohledu na jeho vzdělání a praktické zkušenosti (o těch pedagogických a rétorických raději ani nemluvě). Že je pak značná část prováděných školení účastníky přijímána jen jako jakési "nutné zlo", a tedy bez potřebného efektu, je dost pochopitelné. A když navíc místo skutečné kvality školení rozhoduje často pouze jeho cena...

Re: Obdobné problémy jsou i jinde

03.11.2014 - 17:40 Radovan Holy
A proč zbytečně zákonem ukládat požadavky na školitele? Odpovědný je zaměstnavatel, tak by měl i odpovědně vybrat. Naopak bych přitvrdil, ve fázi prokazování odpovědnosti za pracovní úraz, s ohledem na kvalitu provedeného školení.

Problém

03.11.2014 - 18:05 Radoslav Vlasák
Zaměstnavatel (zvlášť v menších a malých firmách, které většinou nemají bezpečnostního technika či OZO) toho o oblasti BOZP nutně nemusí (a většinou ani neví) vědět tolik, aby mohl odpovědně posoudit úroveň školení, které si většinou někde objedná. Nechávat tedy veškerou odpovědnost na něm není zrovna řešením problému. A hodnotit kvalitu provedeného školení při posuzování odpovědnosti za pracovní úraz - to už si vůbec neumím představit (že by se tím zabývaly orgány SOD nad BOZP, je dost iluzorní). Snad pouze kdyby úrazové pojištění fungovalo tak, jak by fungovat mělo - ale i tak by to byl "běh na dlouhou trať".

Re: Problém

04.11.2014 - 09:12 Radovan Holy
To, že zaměstnavatelé (a nejenom ti "menší"), o BOZP často nevědí téměř nic, není přece důvod k tomu, zbytečně zákonem ukládat požadavky na školitele. Naopak mi přijde zcela rozumnější, takovému zaměstnavateli nepovolit zaměstnávat. Co třeba povinné zkoušky: Minimum pro zaměstnavatele, mimo jiné i z problematiky BOZP, které by se skládaly buď před zaměstnáním prvního zaměstnance, nebo lépe, jakož to součást získání živnostenského oprávnění / založení společnosti. Alespoň by ten poplatek 1000 Kč k něčemu byl. Proč je praxí zcela ignorováno ustanovení zákona č. 309/06 :"zaměstnavatel může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti". Osobně jsem se tedy nesetkal s orgánem, který by znalosti zaměstnavatele prověřil. A pokud nejsou dostatečné, že by mu uložil povinnost zajistit OZO BOZP, popř. nějakou sankci. Podmínky v Česku jsou z tohoto pohledu zcela tristní. Defakto každý zde může zaměstnávat a přitom zcela beztrestně a úplně ignorovat pravidla BOZP. Chci tím říct, že je potřeba vyvíjet větší tlak na zaměstnavatele a podnikatele obecně, ale tento tlak musí být mířen správným směrem. Každý podnikatel si musí být plně vědom své odpovědnosti a stát nesmí tolerovat ignoraci pravidel BOZP. Proč v případě, že nezaplatím daně, mi do týdne dojde doporučený dopis včetně výpočtu penále? A proč když roky podnikám, aniž bych měl na provozovně zveřejněná čísla tísňových volání nebo zařazené práce do kategorií, neštěkne ani pes? Úrazové pojištění raději nerozebírat.

Re: Problém

04.11.2014 - 23:07 Radoslav Vlasák
Určitě zajímavý nápad - dost se ale obávám, že při uplatnění takového přístupu k zaměstnavatelům a podnikatelům by jich nejspíš moc nezůstalo. Tlak na dodržování pravidel BOZP samozřejmě ano - třeba již zmíněným (ale skutečně smysluplným) úrazovým pojištěním a jeho systémem "bonus x malus", protože právě ekonomický tlak bývá ve většině případů tím nejefektivnějším.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail