Rozhovor s RNDr. Stanislavem Malým, Ph.D. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce

Rozhovor pro časopis Energetika o aktivitách VÚBP, v.v.i., a činnosti v oblasti BOZP všeobecně poskytl RNDr. Stanislav Malý, Ph.D. pověřený řízením ústavu. Rozhovor vedl PhDr. František Petružalek, šéfredaktor časopisu Energetika.

Pane doktore, můžete nám ve stručnosti představit činnost Výzkumného ústavu bezpečnosti práce?

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. je veřejnou výzkumnou institucí podle zákona č. 341/2005 Sb. Naším zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Předmětem naší hlavní činnosti je vědecký výzkum a aplikace metod v oblasti prevence rizik vyplývajících z pracovních činností. Jsme jediným národním výzkumným pracovištěm, které se zabývá problematikou BOZP v celé šíři a z mnoha pohledů s využitím poznatků z přírodních, technických a společenských vědních oborů. Mezi naše priority patří prevence, podpora znalostí souvisejících s BOZP včetně osvěty a propagace, podpora tvorby bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí vedoucího k omezování počtu úrazů a nemocí souvisejících s prací. Naše úkoly vyplývají z Úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), z požadavků Rady Evropské unie a Evropské komise, Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Eurostatu i platných právních předpisů ČR v oblasti BOZP. Naše úkoly se odvíjejí také ze závěrů a úkolů Rady vlády pro BOZP a z Národního akčního programu a plánů BOZP.

Vedle našeho hlavního tématu, kterým je BOZP, zajišťuje VÚBP pro MPSV také součinnost s MŽP (podle zákona o prevenci závažných havárií) v problematice prevence závažných havárií. Na půdě ústavu existuje Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) a buduje se s podporou Státního fondu pro životní prostředí v rámci evropských programů Centrum prevence závažných havárií. OPPZH provádí odborné posouzení bezpečnostní dokumentace podniků, které spadají pod zákon o prevenci závažných havárií. Budované Centrum prevence závažných havárií se zabývá různými aspekty spolehlivosti lidského činitele a analýz rizika a má poskytovat odbornou a informační podporu subjektům problematiky prevence závažných havárií.

Konečně je naším úkolem také monitorování stavu a vývoje bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a spolupráce na statistických šetřeních v této oblasti.

Historie VÚBP se začala psát před téměř 60 lety. Na které významné mezníky byste chtěl v této souvislosti upozornit?

Historie ústavu sahá prakticky do první republiky. Pomineme-li instituce té doby, a sice Masarykovu akademii práce, vzdělávací instituci blízkou sociální demokracii, a Elektrotechnický svaz československý pověřený normalizačními úkoly, vznikla v roce 1928 Československá normalizační společnost, jejíž počátky byly spjaty s uvedenou Masarykovou akademií práce. Psychologií a sociologií práce, jakož i bezpečností práce se zabýval v první republice Ústřední psychotechnický ústav, který byl založen v roce 1920 z iniciativy České akademie technické. Přebudováním tohoto ústavu vznikl v roce 1939 Ústav lidské práce (Institut für Abeitswissenschaft), jehož úkolem bylo bádání v oboru psychologie, fyziologie a sociologie práce. Jeho činnost byla zaměřena na výchovu k povolání, přípravu výuky učňů, péči o přeškolování dělníků a zaměstnanců, problematiku dorostu, poradenství k výběru povolání a otázku úrazové prevence a péče. Tento ústav lidské práce byl nahrazen v poválečné ČSR Československým ústavem práce (1945). Z malého oddělení bezpečnosti práce Československého ústavu práce přešli jeho pracovníci do nového Ústavu bezpečnosti práce. V Československém ústavu práce bylo dále oddělení bezpečnosti techniky a oddělení navrhování a posuzování norem z hlediska bezpečnosti práce. Ústav se soustřeďoval na problematiku psychologie a sociologie práce, což se stalo této instituci na počátku padesátých let osudným.

Československý ústav práce se dostal po roce 1948 do značných problémů. Byl nekompetentně kritizován zejména v souvislosti s odborným zaměřením na psychologii a sociologii práce, kde byla silná vědecká tradice první republiky. Nenávist doslova vyvolávalo spojení ústavu s myšlenkovým dědictvím Masarykovy akademie práce a samozřejmě i silný vliv západních humanitních věd, zejména amerických, britských a francouzských odborníků. Československý ústav práce byl předmětem kritiky stranického aparátu KSČ. Nový přístup k bezpečnosti práce a odbornému výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vedl také k ukončení činnosti Československého ústavu práce k 30. červnu 1951. Od 1. července 1951 zahájil činnost Ústav bezpečnosti práce, který sídlil na téže adrese jako Československý ústav práce. Tento nový ústav byl zřízen Ústřední radou odborů (ÚRO). Od počátku roku 1952 se používalo v korespondenci ministerstev a ÚRO již označení Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Tento posun k výzkumné činnosti byl výsledkem především diskusí uvnitř již vzniklého ústavu, kde zkušení odborníci z oblasti bezpečnosti práce zjevně posunovali zaměření ústavu k reálným československým podmínkám. Výnosem ze dne 25. června 1954 byl zřízen Výzkumný ústav bezpečnosti práce ROH a jeho pobočky na Slovensku s tím, že jeho úkolem je „provádět základní výzkum v oboru bezpečnosti práce, zejména zkoumat vlivy pracovního prostředí, výrobních zařízení, technologických pochodů a lidského činitele na bezpečnost a zdraví pracujících“.

V roce 1968 vznikl Český úřad bezpečnosti práce. Pro VÚBP bylo důležité, že došlo v souvislosti se vznikem tohoto úřadu k dohodě o převedení ústavu do jeho působnosti. Mimo jiné byl převzat i veškerý majetek movitý, jakož i inventář. Budova v Praze 1, č. p. 1283, Jeruzalémská 9 zůstala ve vlastnictví ÚRO ROH a byla ponechána v užívání výzkumného ústavu na základě nájemní smlouvy. VÚBP tak přestal být řízen odbory. V roce 1974 byl VÚBP v Praze převeden do centrálně řízených organizací výzkumné a vývojové základny.

Po revoluci začátkem devadesátých let se hledalo nové postavení ústavu v měnících se ekonomických podmínkách. Od 2. května 1994 převzalo funkci zřizovatele Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Organizační struktura ústavu prošla několika změnami, výrazně se snižoval i počet zaměstnanců. Ze 107 zaměstnanců v r. 1990 klesl jejich počet na 57 v r. 1996. Dalšími významnými milníky v existenci ústavu bylo jeho převedení v devadesátých letech na příspěvkovou organizaci a v novém tisíciletí na veřejnou výzkumnou instituci, kterou je ústav dosud.

Poslední období s ohledem na reformu vědy a výzkumu a reformu veřejných financí je pro ústav velice náročné, musí dále snižovat stavy zaměstnanců, opakovaně se hovoří o jeho slučování s dalším rezortním ústavem a musí řešit řadu dalších problémů. Nicméně funguje a žije.

Obsah činnosti VÚBP je široký, jaké služby nabízíte?

Kromě našich hlavních úkolů vyplývajících z vědecké a výzkumné činnosti, které již byly zmíněny v odpovědi na Vaši první otázku, máme dlouholetou zkušenost v oblasti zkušebnictví a certifikace. Státní zkušebna působí v rámci VÚBP již od roku 1968. V současnosti je VÚBP autorizovanou a notifikovanou osobou ke zkouškám a certifikaci osobních ochranných prostředků (OOP) a provádění posuzování shody v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 21/2003 Sb., přičemž výsledky jsou uznávány jak v ČR, tak v zemích EU. Provádíme také zkoušky a posouzení pomocných stavebních konstrukcí a vydáváme certifikáty potvrzující shodu s požadavky norem.

Naší součástí je dále odborná knihovna BOZP a Národní informační, vzdělávací a osvětové středisko (NIVOS), které řeší úkoly v oblasti propagace, osvěty a výchovy v oblasti BOZP. A samozřejmě nesmím opomenout činnosti VÚBP v oblasti informačních zdrojů – zejména bych oborový internetový portál BOZPinfo.cz, dále elektronický recenzovaný Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA), elektronickou Encyklopedii BOZP a další. Všechny tyto zdroje jsou dostupné on-line a tvoří rozsáhlou informační a znalostní základnu poznatků z oblasti BOZP přístupnou odborníkům i laické veřejnosti. Řadu odborných publikací a DVD je možné zakoupit v našem e-shopu a využít jich např. při školeních zaměstnanců z BOZP. Další materiály jsou na našich stránkách ke stažení zdarma. K dispozici jsou i softwarové nástroje MIPS a HTA umožňující provádět analýzu příčin selhání lidského činitele a slabých míst pracovního systému.

Rozsáhlé jsou naše aktivity v oblasti vzdělávání, jsme akreditovanou organizací k provádění zkoušek z odborné způsobilosti v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. a také zkoušek z odborné způsobilosti k provádění činností koordinátora BOZP na staveništi, což je v současnosti velmi žádaná kvalifikace. K těmto zkouškám organizujeme i přípravné kurzy, které zájemcům pomohou zvládnout široký záběr požadovaných znalostí, zejména z oblasti právních předpisů. Kromě toho však pořádáme i kratší semináře zaměřené na aktuální legislativní změny v BOZP – v roce 2013 např. seminář zaměřený na zákon o specifických zdravotních službách nebo seminář k nové normě ČSN EN ISO 19011:2012. Nabízíme i vzdělávací programy akreditované MŠMT Manažer bezpečnosti práce a Osoba odborně způsobilá na úseku požární ochrany.

Máte zpracovanou koncepci vědy a výzkumu v oblasti bezpečnosti práce na údobí let 2011 – 2017, jaké je její zaměření?

Předně je třeba říci, že se nejedná přímo o koncepci vědy a výzkumu, ale spíše o určitý program a plán, které vycházejí vedle dokumentů institucí jako je WHO, především z plánovacích střednědobých dokumentů Rady vlády pro BOZP. Aktuálně se jedná o Národní akční plán BOZP, kde je také část o vědě a výzkumu na léta 2013 a dále. Vedle těchto zdrojů se samozřejmě návrhy témat opírají také o potřeby současné praxe. Hlavními tematickými okruhy pro období 2011 – 2017 jsou: vývoj a změny podmínek práce a jejich vliv na pracovní úrazovost a nemocnost, nové formy rizik a ohrožení člověka v pracovním systému a uplatnění znalostních systémů v oblasti BOZP. Co se týče vývoje a změn pracovní úrazovosti, hodláme se zaměřit na systematický výzkum jejích příčin, které mohou odrážet změny v charakteru práce, včetně vlivu na rizikovost práce v ČR. Tento záměr závisí i na tom, jaký přístup zaujme zřizovatel MPSV k naší tradiční činnosti, kterou jsou analytické činnosti a statistiky pracovní úrazovosti. Minulé vedení ministerstva nám tyto činnosti odebralo, resp. nedostali jsme na ně příspěvek, takže jsme je s vypětím všech sil zajišťovali ve vlastní režii. Na konci roku 2012 nám nakonec byly některé tyto činnosti uznány a uhrazeny.

V oblasti nových forem rizik se budeme zabývat výzkumem chování lidí v mimořádných a krizových situacích a také riziky spojenými s novými materiály a technologiemi, především ochrannými prostředky (např. u nanotechnologií). Zde chceme využít odborného potenciálu naší zkušebny. V posledním tematickém okruhu, jímž jsou znalostní systémy v BOZP, se zaměříme na zpracování metodiky preventivních programů BOZP, možnost využití e-learningu a zvyšování profesní způsobilosti osob poskytujících služby BOZP, zejména v oblasti školení zaměstnanců. Jednou z významných priorit je také to, že výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví musí začínat již v předškolním věku a pak plynule pokračovat až do dospělosti. Dále je třeba zdůraznit, že plán vědy a výzkumu reflektuje i aktuální světový vývoj v oblasti demografie a zaměřuje se na specifické cílové skupiny výzkumu – starší pracovníky s ohledem na stárnutí evropské populace, zdravotně handicapované zaměstnance, ženy, mladistvé pracovníky nebo imigranty.

Byl jste řešitelem projektu „Výzkum nástrojů a metod řízení pro zvyšování spolehlivosti lidského činitele v provozu jaderných elektráren“. Můžete nám o něm říci více?

Tento projekt z programu Trvalá prosperita, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jsme řešili od roku 2009 do roku 2011 ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Předmětem řešení byl aplikovaný výzkum zaměřený na vliv lidského faktoru v procesu organizace a řízení provozu jaderné elektrárny. Výzkum se soustředil na zmapování současného stavu metodiky analýzy lidského činitele ve světě v provozu jaderných elektráren, ale i dalších průmyslových technologií. Dále zahrnoval vytvoření konkrétních nástrojů podpory řízení provozu jaderné elektrárny v mimořádných situacích a řešení organizačních faktorů a role vedení v provozu elektrárny. Další důležitou součástí bylo zpracování problematiky lidského faktoru při komunikaci s odbornou i laickou veřejností a zajištění její informovanosti.

V průběhu projektu jsme zpracovali řadu odborných materiálů – namátkou „Soubor požadavků na pracovní pozice s vlivem na riziko provozu JE", „Rešerše metod a postupů použitelných pro hodnocení pracovních činností a pracovních dispozic pro rizikové pozice“ nebo „Příspěvek ke zdokonalení hodnocení posádek BD (blokové dozorny) na JE“, ve kterém jsme využili analogii s řízením letadel posádkami pilotů a řízením provozu ropných těžebních plošin. Reagovali jsme také na aktuální situaci ve světě, mám na mysli havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima po zásahu tsunami a následném zemětřesení v březnu 2011. V reakci na tuto událost jsme zpracovali materiál „Důvěra v jadernou energii po Fukušimě“. Z průzkumů veřejného mínění před událostmi ve Fukušimě vyplývá, že od 90. let 20. století mělo využívání jaderné energie znatelnou podporu veřejnosti a respondenti ji upřednostňovali např. před uhelnými elektrárnami, které zatěžují okolí emisemi. Událostmi ve Fukušimě byla však celosvětově důvěra veřejnosti v jadernou energii otřesena, respondenti výrazně změnili svá stanoviska a začali upřednostňovat investice do výzkumu obnovitelných zdrojů. To se pak následně projevilo i v krocích jednotlivých vlád, například v odklonu Německa od využívání jaderné energie.

V roce 2011 jsme také vydali publikaci s názvem „Důvěryhodnost v oblasti jaderných elektráren a komunikace rizika“, která se věnuje vazbě JE na své okolí v případě standartního provozu i v případě havárií. Publikace obsahuje i praktické návody a zásady pro komunikaci rizika ze strany vedení elektráren směrem k veřejnosti a to za běžného provozu, ale zejména v případě hrozící nebo již vzniklé havárie.

Řešíte i další projekty z oblasti energetiky?

V současné době se neúčastníme žádného projektu, který by se přímo týkal energetického odvětví, jsme však řešiteli několika projektů zaměřených na oblast prevence závažných havárií. Zejména jde o projekt vybudování Centra prevence a omezování rizik závažných havárií, která má fungovat jako specializované pracoviště řešící na celorepublikové úrovni klíčové úkoly v oblasti prevence závažných havárií. Součástí má být i laboratoř analýzy rizik a spolehlivosti lidského činitele a pracoviště zaměřené na provoz a rozvoj integrovaného informačního a znalostního systému MAPIS. Dále je to např. projekt „Optimalizace stanovení zóny havarijního plánování a tvorby havarijních plánů na základě ohrožujících projevů nebezpečných chemických látek při provozních haváriích s ohledem na zvýšení ochrany obyvatelstva“, jehož součástí bude vytvoření podkladů pro úpravu právního předpisu a nastavení požadavků na zpracování vybraných částí havarijních plánů. V loňském roce skončil projekt "Optimalizace integrované inspekce závažných havárií", který měl přinést nové metodické a další postupy, které by racionalizovaly stávající zvyklosti a reflektovaly zkušenosti posledních deseti let s inspekcí podle zákona o prevenci závažných havárií. Také bych chtěl zmínit stále probíhající projekt, jehož výsledky budou mít obecnou platnost, a sice "Systém podpory kultury bezpečnosti v organizaci a jeho přínos z hlediska rozvoje lidských zdrojů". Domnívám se, že jeho výsledky budou velice zajímavé právě pro podniky energetického průmyslu, kde práce s lidským potenciálem je zásadní.

Kdybyste měl hodnotit energetiku jako obor, jak na tom je z hlediska BOZP a proč?

Domnívám se, že energetika patří u nás mezi odvětví s vysokou úrovní bezpečnosti, což ilustruje zejména tradičně nízký podíl na celkové pracovní úrazovosti i smrtelné pracovní úrazovosti v porovnání s jinými odvětvími. Podle mě je důvodem mimo jiné to, že řada energetických společností zavedla ve vztahu k řízení bezpečnosti podniku nějakou formu systémového přístupu. Také je nutné podotknout, že významná řada firem z oblasti energetiky získává rezortní titul Bezpečný podnik, kde nejsou právě jednoduchá kritéria splnění a na který nedosáhne řada podniků z jiných průmyslových odvětví. To vše svědčí o dobré práci v oblasti BOZP v podnicích energetického průmyslu. Legendární je dnes již práce s lidským činitelem v jaderných elektrárnách, o čemž jsem měl příležitost sám se několikrát přesvědčit. Svoji roli samozřejmě hraje i možnost investování prostředků do této oblasti.

Mezi tiskovými zprávami na vašich webových stránkách mne zaujaly ty, které jsou věnovány programům a soutěžím jako Bezpečný podnik, Podnik podporující zdraví a Profesionál BOZP. Jaké jsou jejich výsledky a přínos?

Programy jako Bezpečný podnik nebo Podnik podporující zdraví patří mezi dlouhodobé projekty, např. program Bezpečný podnik běží nepřetržitě již od roku 1996. Myslím, že jeho přínos nejlépe dokládá přetrvávající zájem společností o účast v něm, přestože pro získání titulu musí splnit řadu podmínek, projít auditem ze strany orgánů inspekce práce a v oblasti BOZP splnit více, než jim ukládá zákon. Navíc platnost certifikátu je jen tři roky a řada společností ho tedy získává opakovaně. Firmy však získávají možnost zavést systém řízení bezpečnosti podle ověřených standardů, k dispozici mají příručku s návodem pro zavedení systému a poradenství ze strany inspektorátů práce, které je zdarma. Je to jistě i otázka určité prestiže, která je s titulem spojena.

Novinkou je ovšem Profesionál BOZP. Tuto soutěž vyhlašujeme pod záštitou ministra práce a sociálních a ve spolupráci se SÚIP, v loňském roce proběhl první ročník této národní soutěže. Smyslem je ocenit přínos konkrétních osob, které svou angažovaností pomáhají zvyšovat úroveň kultury bezpečnosti práce v podnicích a zlepšovat přístup zaměstnanců, vedení podniků a potažmo i veřejnosti k problematice BOZP. Od soutěže si také slibujeme zvýšení povědomí a respektu k činnostem osob plnících úkoly v prevenci rizik. Do prvního ročníku se přihlásilo 14 odborníků z oblasti BOZP. Hodnotící komise, která posuzovala soutěžní projekty, byla složena ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, SÚIP, ČMKOS a také partnera projektu společnosti KIMBERLEY-CLARK PROFESSIONAL. Vítězem se stal pan Tomáš Neugebauer z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se svým projektem zvyšování motivace zaměstnanců ke školení BOZP, tvorby webových stránek a propagačních materiálů z oblasti BOZP. Zároveň byl v říjnu loňského roku vyhlášen nový ročník soutěže pro rok 2013 – termín uzávěrky přihlášek je stanoven na 30. června 2013. Zúčastnit se mohou jak fyzické osoby provádějící úkoly v prevenci rizik v pracovněprávním vztahu, tak osoby samostatně výdělečně činné. Přivítáme zapojení z řad odborníků v oblasti BOZP v energetice. Kompletní souhrn informací o soutěži včetně přihlašovacího formuláře naleznou zájemci na našich stránkách www.vubp.cz/profesional-bozp.

Kdybyste měl srovnat pozornost, která se věnuje BOZP v České republice s dalšími vyspělými zeměmi, v čem jsme na tom lépe a naopak v čem zaostáváme?

Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Musíme definovat, zda hovoříme o podpoře a pozornosti na úrovni státu nebo podniků. Pokud se jedná o podniky, tam je třeba rozlišovat podle odvětví a pochopitelně se větší pozornost BOZP věnuje v podnicích, které mohou do této oblasti investovat. Mezi těmito podniky jsou jistě na předních místech energetické firmy. Na úrovni státu vidíme určité kolísání, kdy jsou období větší či menší podpory této oblasti. S ohledem na rozpočty jsme v období určitého útlumu, ale je třeba konstatovat, že pracují příslušná oddělení a odbory na MPSV a MZd, že aktivně pracuje Rada vlády pro BOZP, že se udržují nezbytné mezinárodní kontakty jak na úrovni EU, tak i mimo ni. Myslím, že podobné to je i na úrovni jednotlivých států EU.

Otázka na závěr: Nedávno jste podepsal s ředitelem ČSZE Ing. Janem Klasem rámcovou dohodu o spolupráci mezi Českým svazem zaměstnavatelů v energetice a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. Co od ní očekáváte a naopak co nabídnete Svazu?

Pevně věřím, že tato spolupráce bude přínosná pro obě strany. Na zvyšování míry bezpečnosti na národní úrovni se musí podílet jak odborné instituce jako je např. VÚBP, tak zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanci, potažmo jejich zástupci v podobě odborových orgánů. Hlavním účelem uzavřené dohody je vzájemná výměna informací a zkušeností mezi námi a ČSZE, dojde tak ke spojení naší vědecké a výzkumné činnosti s praktickým řešením problematiky BOZP na podnikové úrovni. Počítáme s tím, že se naši pracovníci budou zúčastňovat jako přednášející seminářů pořádaných ČSZE pro pracovníky útvarů BOZP energetických společností, případně i odborných konferencí. Do budoucna není vyloučená ani účast na některých společných projektech v oblasti bezpečnosti práce v energetice.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail