Dotazy pro p. Senka

Vladimir Jindra - 08.06.2012 5:44:18 | odpovedet | poslat autorovi mail

1) pokud jsou jasne stanovene povinnosti OZO, je nutne mit s objednatelem smlouvu o 10ti stranach? vizte svou knihu "otazky"

2) kolik z firem, kde jste jako auditor SM BOZP, nedostalo certifikaci normy OHSAS?

3) v cem je "BOZP podle Senka" novym pristupem? Zatim jsem se jen docetl, ze prosazujete, hajite, podporujete ... zavadeni SM BOZP podle normy OHSAS, prominte, ale to neni novy pristup. Novy pristup je neco noveho, neco co zde neni, za coz normu OHSAS nepovazuji.

dekuji za odpovedi a jsem s pozdravem

Nove subtema pro diskusi

Tomas Neugebauer - 07.06.2012 10:30:53 | odpovedet | poslat autorovi mail

V nekterych prispevcich zde zaznelo, ze prezkouseni OZO by mel provadet OIP (obdoba v PO ci "banarine"). Davam do diskuse trochu jine reseni.

Za predpokladu, ze by urazove pojisteni bylo v kompetenci jednotlivych pojistoven, zamestnavatel by si mohl vybrat tu, jez by mu nabizela pro nej nejvhodnejsi podminky, pojistovny by mohly vyuzivat prirazek a bonusu, tedy pojistovny by se vyraznym zpusobem podilely na zajisteni urovne BOZP v jednotlivych firmach (zajistovaly by poradenskou cinnost, provadely by si vlastni hodnoceni rizik pro stanoveni vyse pojistneho atd.) by prezkouseni OZO provadely jednotlive pojistovny, pripadne jednotlive komise slozene ze zastupcu ruznych pojistoven nabizejicich urazove pojisteni.

Jaky je vas nazor na tento "nastrel"? Diky za stanoviska.

Konkretni pracovni napln OZO BOZP je fiktivni problem?

Tomas Neugebauer - 05.06.2012 19:49:47 | odpovedet | poslat autorovi mail

P. Senk, ktery, pokud je mi znamo, ma v BOZP prevazne teoreticke znalosti, povazuje schopnost vyuzivat platne legislativy pozadovanym smerem za prekrucovani. Je velice pohodlne, to co neumim, oznacit za negativni vlastnost, a tim se pozitivne profilovat. Mimochodem, ve smyslu p. Senka prekrucuje i advokat, nebot dela totez. OZO ma byt prave "advokatem" zamestnavatele pro oblast BOZP (i kdyz vim, ze zamestnavatel pochybil, musim se snazit najit skulinku, ktera alespon zmirni jeho pochybeni [tak dlouho musim predkladat vhodne argumenty kontrolnimu organu, az dosahnu sveho cile] - to je zakladni soucast prace OZO a p. Senk jiz nekolikrat zde dokazal, ze prave toto mu chybi, coz je jeden z duvodu jeho cernobileho videni BOZP).

Nebudu zde podrobne rozebirat v cem vsem se ve svem prispevku p. Senk myli a kde plete jablka s hruskami, nebot oboji je to ovoce (po posledni polemice s nim jsem dostal nekolik podporujicich e-mailu, jez oznacili p. Senka za pouheho teoretika, kteremu chybi prakticke znalosti, ale ma vyrazny obchodni talent [ja jeho prispevky chapu jako reklamu na jeho publikace - naznacil jsem to jiz odkazy na sve publikace v reakcich na prispevky p. Senka] - proc ne, ale mel by si uvedomit, ze je treba i praktickych zkusenosti, hlubsich teoretickych znalosti a predevsim schopnosti analytickych, kombinacnich a dedukcnich). Jiz jen tato polemika p. Senka a ostatnich je jasnym dokladem, ze definovani naplne cinnosti OZO je potrebne, nebot jinak bychom o tom nediskutovali. Byla by to pro nas ztrata casu, jakoz i pro ty, kteri pripravuji ruzne navrhy reseni tohoto problemu. Jak my, tak i p. Senk pocituje potrebu tento problem pojmenovat a zaujmout k nemu stanovisko. Nejedna se tedy o fiktivni problem. Dukazem toho je kolik energie tomuto "fiktivnimu" problemu p. Senk venoval (tak dlouhy prispevek na BOZPinfo snad nikdy nebyl; na reklamu by stacil kratsi).

Vlastne, jak on se zde prezentuje, tak se mylime my vsichni a jedine on ma ten spravny nazor smerujici do budoucnosti (nas smeruje zpet). Zrovna vsak proziva tezke obdobi, zakon c. 373/2011 definoval povinnosti lekare pracovnelekarskych sluzeb, a to dosti konkretne ( 57), a to vcetne "udavani" (to je zrovna si myslim zajimavy bod pro polemiku, nebot zde je jasne definovano, ze tento lekar je povinen castecne hajit i zajmy statu v oblasti BOZP, u OZO toto nemame - pripadny dalsi duvod ke stanoveni naplne jeho cinnosti). Lekar pracovnelekarskych sluzeb je prakticky totez, co OZO v bezpecnosti prace, v ochrane zdravi pri praci (v jednom z navrhu zakona o OZO byly dokonce tyto funkce reseny spolecne k podtrzeni tohoto vyznamu). Tvurci zakona (373) nepochopili, ze je to krok zpet! A tak pro BP nemame definovanu cinnost odborne osoby a pro OZP naopak mame (BP + OZP = BOZP). Co je pokrokove a co zpatecnicke?

Konkretni pracovni napln OZO BOZP je fiktivni problem

Zdenek Senk - 05.06.2012 11:13:44 | odpovedet | poslat autorovi mail

Za BOZP v organizaci odpovida zamestnavatel. Zamestnavatel = vsichni vedouci zamestnanci na vsech stupnich rizeni.
Moje otazka c. 1: Ma zamestnavatel stanoveno pravnimi predpisy, za co konkretne v oblasti BOZP odpovida?
Moje odpoved: Zamestnavatel ma stanoveno pravnimi predpisy, za co odpovida v oblasti BOZP, ale povinnosti nejsou definovany zcela konkretne.
Priklad povinnosti stanovene 104 odst. 1 ZP pro zamestnavatele, ktera je formulovana volne: ,,Neni-li mozne rizika odstranit nebo dostatecne omezit prostredky kolektivni ochrany nebo opatrenimi v oblasti organizace prace, je zamestnavatel povinen poskytnout zamestnancum OOPP. OOPP jsou ochranne prostredky, ktere musi chranit zamestnance pred riziky, nesmi ohrozovat jejich zdravi, nesmi branit pri vykonu prace a musi splnovat pozadavky stanovene zvlastnim pravnim predpisem." ( 104 odst. 1 ZP).
Vysledkem shora citovaneho ustanoveni je situace, kdy dva a nebo i vice zamestnavatelu pri stejne pracovni cinnosti maji rozdilne naroky na minimalizaci rizik a proto maji zamestnanci ruznych zamestnavatelu i rozdilnou vybavu OOPP.
Moje otazka c. 2: Jak muze zamestnavatel odpovidat za svoje podrizene zamestnance, kdyz neni konkretne stanoveno, za co za vsechno vlastne z hlediska BOZP odpovida?
Moje odpoved: Neni nutne formulovat v pravnich predpisech zcela konkretni odpovednosti a povinnosti, protoze vetsiho efektu se dosahne volnejsi formulaci pravnich pozadavku.
Poznamka: Zamestnavatele si nestezuji, ze nevi za co odpovidaji a jake maji povinnosti v oblasti BOZP, OIP uklada pri neplneni techto ,,nekonkretnich povinnosti" zamestnavatelum prislusne sankce a soudy si pri zduvodnovani svych rozsudku z oblasti BOZP take vedi rady.
Moje posledni otazka: Jak muzete prosazovat nazor, ze konkretni pracovni napln OZO BOZP predsadite pred povinnosti zamestnavatele, ktery za BOZP odpovida a zcela konkretnim zpusobem nema svoje povinnosti stanoveny?

Proc vas tolik trapi, ze OZO BOZP nevi, co ma pro zamestnavatele nebo objednatele delat?
Proc vas vic nezajima, ze zamestnavatel nevi, jake zalezitosti ma s OZO BOZP konzultovat a ktere veci muze vyresit zamestnavatel bez OZO BOZP?
Odpovim na polozenou otazku z meho pohledu:
Zamestnavatel ma pravnimi predpisy stanoveno, co ma s OZO BOZP konzultovat. Tyto informace jsou predevsim v 102 odst. 2 ZP a dale v 9 zakona c. 309/2006 Sb. a velmi dobra a z meho pohledu presna a konkretni formulace je predevsim v 9 odst. 4 pism. c) zakona c. 309/2006 Sb.: ,,Zamestnavatel je povinen: c) poskytnout odborne zpusobile osobe dokumentaci a informace o vsech skutecnostech a okolnostech, o nichz je mu znamo, ze maji nebo by mohly mit vliv na bezpecnost zamestnancu nebo vest k poskozeni jejich zdravi".
Ustanoveni neni ani presne, ani konkretni, ale je to z meho pohledu nejlepsi mozna formulace a predevsim dosahuje pozadovaneho cile nuti zamestnavatele, aby s OZO BOZP vse konzultoval.
V teto souvislosti bych chtel ocenit strucne a jasne stanovisko, ktere vyslovil pan Jaroslav Krabica, cituji: ,,Neprijde mi ta Vase polemika prilis stastna. Zda se mi, ze hledate problemy tam, kde nejsou. Zamestnavatel si zajisti OZO, aby mu plnila ukoly prevence rizik ( 102 odst. 2 ZP), tedy vsechna opatreni k zajisteni BOZP. Z 9 zakona c. 309/2006 Sb. muzeme vycist, ze zamestnavatel PLNI ukoly prevence rizik sam, jinak je ZAJISTI OZO. Neprijde mi tedy, ze by OZO byla zase az tak pasivni osoba - poradce, naopak, OZO je ten, kdo aktivne plni ukoly prevence rizik a napln je dana 102 odst. 2 ZP, tedy VSE!" Konec citatu.
Pan Tomas Neugebauer sice vase stanovisko napadl a vas text prekroutil, ale to co v 9 zakona c. 309/2006 Sb. pan T. N. cituje - tam rozhodne neni. Je to tradicni a stale se opakujici scenar, ktery pan T. N. pouziva prekrucovat texty ostatnich diskutujicich. Postupoval tak i v reakci na muj clanek, ale ja si jeho pruhlednych a nekorektnich aktivit nevsimam. Vzpomenu si vzdy na prislovi: ,,Pokud te nekdo kope do zad, znamena to, ze je za tebou".

Zpet k nasi zalezitosti. Take si myslim, ze hledame problem tam, kde neni.
Zamestnavatel ma povinnost z pohledu prevence rizik (pri poctu 26 zamestnancu a vice):
1. zajistovat ukoly v hodnoceni a prevenci rizik mozneho ohrozeni zivota nebo zdravi zamestnance a
2. provadet ukoly v hodnoceni a prevenci rizik mozneho ohrozeni zivota nebo zdravi zamestnance,
ale jen v pripade, ze je zamestnavatel odborne zpusobily (OZO BOZP). Pokud neni zamestnavatel OZO BOZP, ZAJISTUJE I PROVADI ukoly v hodnoceni a v prevenci rizik mozneho ohrozeni zivota nebo zdravi zamestnancu vlastni nebo externi OZO BOZP.
Ustanovenim uvedenym v 9 odst. 2 zakona c. 309/2006 Sb. zamestnavatel ze zajistovani ukolu v prevenci rizik ,,vypadl". Nekteri ctou v tomto paragrafu to, co tam neni, resp. co by tam chteli mit.
V 9 zakona c. 309/2006 Sb. NENI predevsim napsano ze:
- OZO BOZP zajistuje ukoly v prevenci rizik (zajistuje servis, sbira a vyhodnocuje podklady, navrhuje opatreni, pro rozhodovaci proces, ktery prislusi dle ZP zamestnavateli,
- a zamestnavatel provadi (realizuje) ukoly v prevenci rizik, tzn. na zaklade podkladu zpracovanych OZO BOZP urcuje svym rozhodnutim (vnitrnim predpisem, pridelenim OOPP, zajistenim skoleni, ), jak bude BOZP zamestnancu zajistena.
Tady je prostor pro zpresneni a pro zmenu pravniho predpisu, tzn. aby se dostal 9 zakona c. 309/2006 Sb. do vetsiho souladu s ustanovenim casti pate ZP.

Skolni priklad pro prakticke vysvetleni meho postoje
Firma rozhodne na porade vedeni spolecnosti, ze stary, zvetraly a drobici se azbestovy plot okolo cele firmy odstrani vlastni ceta udrzbaru.
Rozhodnuti bylo prijato jednomyslne bez pripominek. Termin realizace ihned, nejpozdeji do tri dnu.
Varianta c. 1: Druhy den je azbestovy plot okolo cele firmy odstranen a nahazen v kontejneru na odpad. OZO BOZP a ekolog firmy se cestou z prace nestaci divit co se to deje (o akci nebyli informovani) a v noci se obema zdaji divoke sny (priplatek za nocni praci jim nebyl vyplacen).
Varianta c. 2: Akce ,,azbestovy plot" je konzultovana s OZO BOZP a ten naznal po odborne uvaze, ze sice jde o nebezpecny azbest, ale jde o kratkodobou expozici a proto neni treba stanovit zadna dalsi opatreni. Pro uvedenou praci nebyly zamestnancum prideleny ani zadne OOPP.
Varianta c. 3: OZO BOZP byl predbezne informovan vedenim firmy o zameru odstranit azbestovy plot a mel za ukol se na jednani pripravit. Na porade OZO BOZP spolecne s ekologem prednesli a navrhli odpovidajici zpusob realizace akce tak, aby byl zajisten soulad s pozadavky pravnich predpisu.
Skolni priklad - zaver
U vsech tri popsanych variant neni dulezite, zda OZO BOZP mel stanovenu konkretni pracovni napln nebo zda OZO vi, co ma pro zamestnavatele delat (zajistovat), ale dulezita je jina zasadni a prvorada zalezitost OZO BOZP MUSI MIT POTREBNE ODBORNE ZNALOSTI o problematice BOZP! Tzn. pokud nema OZO BOZP odpovidajici odborne znalosti, nema ani moznost zajistit pro zamestnavatele takove sluzby v oblasti BOZP, aby byl zajisten soulad zamestnavatele (objednatele) s pravnimi predpisy.
Detailni vysvetleni jednotlivych variant skolniho prikladu
Varianta c. 1: OZO BOZP nepripravil nebo nezajistil pro vrcholove vedeni a pro dalsi vedouci zamestnance radne skoleni o problematice BOZP. Pokud by skoleni probehlo radne, bylo rozhodnuti porady vedeni spolecnosti podmineno odbornym stanoviskem OZO BOZP a z pohledu ZP i odbornym stanoviskem ekologa firmy. Radne proskoleny vedouci udrzby by neposlal svoje podrizene do takove akce bez projednani zalezitosti s OZO BOZP.
Varianta c. 2: Strucne receno OZO BOZP nema potrebne znalosti o problematice BOZP.
Varianta c. 3: OZO BOZP ma odborne znalosti na ocekavane vysi a bez toho, aby mel stanovenu konkretni pracovni napln svoji prace vi co je nutne v dane situaci udelat a zajistuje ukoly v prevenci rizik v souladu s pravem. Dalsi postup uz prislusi zamestnavateli / objednateli.

Kde je tedy pricina neuteseneho stavu BOZP v organizacich?
Korenovou pricinou selhani zamestnavatele (objednatele) a selhani OZO BOZP tedy rozhodne neni absence konkretni pracovni naplne OZO BOZP. Tzn. pricinou neni to, ze OZO BOZP nevi, co ma pro zamestnavatele delat, ale pricinou je to, ze NEMA POTREBNE ZNALOSTI o problematice BOZP.
Proto tak tvrdosijne zastavam nazor, ze uroven neuspokojivych sluzeb poskytovanych velkemu procentu zamestnavatelu/objednatelu nevyresime konkretne stanovenymi povinnosti pro OZO BOZP. Problemu ktere zpusobuji tento stav, je vice a jsou urcite zavaznejsiho razu, nez otazka konkretni pracovni naplne pro OZO BOZP.
Presto opravdove a bez ironie ocenuji aktivni pristup pani Mgr. Dobranske a dalsich, kteri maji snahu a zajem pozvednout uroven BOZP v Ceske republice. Rozdil je v tom, ze kazdy z nas spatruje teziste toho problemu jinde.
Take nesedim s rukama v kline a snazim se prispet ke zdaru veci.
Jak uz jsem uvadel drive, napsal jsem knihu 1309 testovych otazek BOZP, protoze me rozciloval pristup nekterych akreditovanych organizaci, ktere mely velky problem vytvorit 300 a nebo dokonce 400 otazek. Nazor: Z ceho mame tolik otazek vytvorit? Vypovida o odborne urovni techto lidi.
Maximalisticky soubor testovych otazek pro OZO BOZP se pohybuje zhruba na hodnote 1300 az 1500 otazek (neda se totiz ze vsech ustanoveni v pravnich predpisech vytvorit srozumitelna otazka a tri odpovedi).
Do knihy je take vlozena vzorova smlouva mezi OZO BOZP a organizaci pozadujici sluzby BOZP. Techto nekolik stran textu smlouvy mne dalo vic prace a starosti nez zbyvajicich cca 400 stran testovych otazek. Tesi me, ze jsem smlouvu, ktera je prukopnickym dilem ve spolupraci s pani JUDr. Danou Ondrejovou vytvoril. Snad pomoci ni nektere firmy donuti svoje OZO BOZP, poskytovat lepsi sluzby.
Prukopnickym dilem byla i moje kniha BOZP prakticky a prehledne podle normy OHSAS, ktera jako jedina na kniznim trhu popisuje BOZP pomoci systemoveho pristupu a je zde zduraznena vazba na pozadavky pravnich predpisu. Kniha patri k nejprodavanejsim kniham o BOZP na trhu.
V teto souvislosti je vhodne vysvetlit moje logo BOZP podle Senka. Rad delam veci nove a jinak, protoze to, co se dela dlouho, muze byt stale dobre, ale take zastarale, zkostnatele a nefunkcni. BOZP je v CR hodne zkostnatela, viz. napriklad probihajici diskuze k zavodni preventivni peci, alias k pracovnelekarske peci, alias k poskytovateli pracovnelekarskych sluzeb je toho dokladem, protoze nazvy se meni, ale smernice z roku 1967 plati stale. Jen pro info nekteri lekari jiz uctuji 800,- Kc za jednu vstupni lekarskou prohlidku zamestnance!
Snazim se byt aktivni i ve vztahu k pripominkovani zalezitosti BOZP smerem k MPSV. Pred nedavnem jsem predal na MPSV pomerne rozsahly dokument s pripominkami a namety ke zkouskam OZO BOZP.
Zaver
Uvedu nekolik poznamek k zamysleni a k uvaze, zda nektere z techto problemu nepatri k tem, co brzdi a nebo znemoznuji lepsi fungovani BOZP v CR?
1. Cituji z casopisu BHP c. 10/2009, str. 6: Ministr prace a socialnich veci, JUDr. Petr Simerka prohlasil na vyrocnim zasedani k 40. vyroci SOD: ,,Za sve cinnosti v teto problematice nevi, ze by byla ulozena pokuta, ktera by mela likvidacni charakter", konec citatu. Moje stanovisko k uvedenemu: Myslim, ze nikdo z nas nechce zamestnanost za kazdou cenu. Firma nemuze mit na svedomi opakovane mrtve delniky a dal podnikat. Neni prakticky ani teoreticky (statisticky) mozne, aby v CR nebyly pripady, kdy bylo rozumnejsi firmu donutit financnimi sankcemi k likvidaci nez secitat mrtve a zranene s trvalymi nasledky.
2. Pokud zamestnanec pri pracovnim urazu zemre, je to pro zamestnavatele financne vyhodnejsi, nez kdyz ma zamestnanec po pracovnim urazu trvale nasledky a pobira rentu.
3. V rozsudku Nejvyssiho soudu c. 1117/2007 je uvedena informace o pokute firme od IBP v hodnote 30.000,- Kc (zadna nula neschazi - 30 tis. Kc) za smrt dvou delniku ve vykopu, pri 50 % zavineni.
4. Mimo moralni motivaci neni zamestnavatel motivovan, aby nedochazelo k pracovnim urazum a k poskozeni zdravi zamestnancu.
5. Neni stejna uroven zkousek OZO BOZP, respektive uroven zkousek je velmi rozdilna. To neni muj dojem, tuto informaci si pomerne casto overuji a zjistuji u ucastniku svych kurzu. Zjistil jsem i nektere OZO BOZP (po absolvovani zkousky OZO u cizi organizace), ze nemaji vubec zadne znalosti o BOZP (byly nepolibeni BOZP).
6. Snizuje se pocet kontrol OIP zamerenych na BOZP, prevlada kontrola pracovnich smluv na pracovisti a podobnych ,,papirovych" zalezitosti.
7. Snizuje se uroven vydavanych pravnich predpisu, viz. NV c. 201/2010 Sb., zakon c. 373/2011 Sb. oba predpisy lze zaradit do skupiny ,,paskvilu".
8. Neustale zmenovani pravnich predpisu pro oblast BOZP. Zakon c. 133/1985 Sb. se zmenil od roku 1985 13x, ale naprosta vetsina zmen se netykala odborne stranky predpisu (zmeny byly vyvolany zmenami v jinych predpisech). Vyhlaska c. 246/2001 Sb. je od roku 2001 bez jedine zmeny.
Vycet problemu k reseni by mohl byt urcite mnohem delsi a mohl by mit ruzne varianty podle toho kdo by je psal a co by vyctem sledoval.
Myslim, ze je prospesne, ze se alespon timto zpusobem o problemech hovori a ze dojde i na prakticke kroky smerujici k naprave.

Pro potreby VUBP, zpracoval: Bc. Zdenek Senk

Posunme se v diskuzi dal

Zdenek Senk - 24.05.2012 16:07:28 | odpovedet | poslat autorovi mail

Vsichni diskutujici jsou v zasade ve shode. Jediny vaznejsi rozpor v nazorech na OZO BOZP zatim spatruji ve stanoveni a nebo nestanoveni konkretni naplne cinnosti OZO BOZP. Navrhuji posunout se v diskuzi dal a diskutovat o puvodnim clanku, ale zadam vsechny, tzn. i ty kteri se zatim do diskuze nezapojili, aby se vyjadrili k tomu zda je nutne a potrebne v pravnim predpise stanovit konkretni pracovni napln OZO BOZP.
Bez toho abych chtel nekoho ovlivnovat, napisu svuj nazor.
Konkretizovat pracovni napln OZO BOZP v pravnim predpise vnimam jako krok zpet a nebo jako krok spatnym smerem. Proto jsem i takovym zpusobem reagoval na vetu v clanku pani Dobranske, cituji: ,,Konkretni napln cinnosti odborne zpusobile osoby neni zatim ceskou legislativou jednoznacne stanovena.", konec citatu.
Domnivam se, ze stavajici formulace problematiky OZO BOZP ve vztahu k vykonavanym cinnostem je velmi dobra, respektive je urcite lepsi, nez kdyz zacneme pridavat paragrafy do ZP nebo zakona c. 309/2006 Sb. a zalezitost konkretizovat.
Na zaver mam otazku: ,,Co dosahneme kdyz bude pravnim predpisem konkretizovana pracovni napln OZO BOZP? Co je cilem a nebo ucelem teto aktivity?

<bez nadpisu>

Marcela Dobranska - 22.05.2012 18:56:08 | odpovedet | poslat autorovi mail

Predpokladam, ze zminovanou pani Mgr. myslel pan Bc. Senk mne. Proto reaguji a vkladam cely svuj prispevek, ktery byl publikovan v casopise Poradce BOZP cislo 5/2011 dotaz c. 5.

Cituji: Dotaz: Chci se zeptat touto cestou na vas nazor, kdo ma nebo by mel zpracovat u organizace provozni rady napr. skladu, dilenskych zarizeni, CS PHM, nabijeci stanice, sbernych mist odpadu apod. a jake by mel mit vzdelani a popripade v jakem oboru?
Vim, ze provozni rady by mely byt soucasti projektu, ale neni tomu tak. Absolventi kurzu BOZP se tomuto tematu uspesne vyhybaji. Osobne si myslim, ze provozni rady by meli zpracovavat oni nebo se na nich podilet.

Odpoved: Z Vaseho dotazu neni zcela zrejme o jaky kurz BOZP se jedna. Predpokladam, ze mate na mysli odborne zpusobilou osobu k zajistovani ukolu v prevenci rizik podle 9 a 10 zakona c. 309/2006 Sb., v platnem zneni se zkouskou a s platnym osvedcenim.
Konkretni napln cinnosti odborne zpusobile osoby neni zatim ceskou legislativou jednoznacne stanovena. Co vsak stanoveno je, tak to jsou okruhy znalosti odborne zpusobilych osob k zajistovani ukolu v prevenci rizik, ktere jsou uvedeny v priloze c. 1 k narizeni vlady c. 592/2006 Sb.:
a) znalost pravnich predpisu o bezpecnosti a ochrane zdravi pri praci,
b) znalost povinnosti zamestnavatele a prav a povinnosti zamestnancu a prav povinnosti odborove organizace nebo zastupce pro bezpecnost a ochranu zdravi pri praci,
c) znalost vseobecnych preventivnich zasad pro identifikaci nebezpeci, hodnoceni, odstranovani popripade minimalizaci rizik pri praci vcetne metod predchazeni pracovnim urazum nemocem z povolani,
d) dovednost pri prevenci rizik spocivajici v posouzeni otazek bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci vcetne zpracovani stanovene dokumentace,
e) znalost povinnosti a podminek poskytovani osobnich ochrannych pracovnich prostredku, jejich pouzivani, evidence a kontroly

Vnitrni predpisy by mela samozrejme zpracovavat odborne zpusobila osoba k zajistovani ukolu v prevenci rizik ve spolupraci s vedoucimi zamestnanci jednotlivych provozu.
Pokusim se shrnout seznam cinnosti odborne zpusobile osoby - tento seznam muze byt samozrejme v kazde firme jiny, dle konkretnich podminek ve firme a na jednotlivych pracovistich.
Hlavnim ukolem ustanovenych odborne zpusobilych osob k zajistovani ukolu v prevenci rizik je napomahat zamestnavateli ve vyhledavani rizik, zjistovat jejich zdroje a priciny, hodnotit rizika, navrhovat opatreni k jejich odstraneni, napomahat prosazovat je na pracovistich a napomahat pri plneni ostatnich ukolu zamestnavatele.
Rozhodovani o tom jaka opatreni budou prijimana je vsak plne v kompetenci zamestnavatele.
Pece o bezpecnost a ochranu zdravi pri praci ulozena zamestnavateli je nedilnou a rovnocennou soucasti pracovnich povinnosti vedoucich zamestnancu na vsech stupnich rizeni v rozsahu pracovnich mist, ktera zastavaji ( 101 odst. 2 zakonaku prace).
Napln odborne cinnosti odborne zpusobile osoby k zajistovani ukolu v prevenci rizik je takova:

a) radi zamestnavateli a ostatnim vedoucim zamestnancum zejmena pri:
- projekci, vystavbe a provozu podnikovych zarizeni,
- vyberu stroju, zarizeni, materialu a latek,
- vypracovani pracovnich postupu,
- vyberu ochrannych prostredku a pracovnich pomucek,
- vytvareni pracovist s ohledem na usporadani, vybaveni a udrzeni vhodneho pracovniho prostredi,
b) overuji zda vyrobni a pracovni prostredky a zarizeni pri jejich prejimani a uvadeni do provozu odpovidaji pozadavkum z hlediska zajisteni bezpecne a zdravi neohrozujici prace,
c) overuji zasady bezpecnosti prace a urazove prevence tim, ze:
- organizuji po odborne metodicke strance pravidelne kontrolu jednotlivych pracovist, pisemne sdeluji zjistene nedostatky zamestnavateli a vedoucim zamestnancum kontrolovanych pracovist,
- predkladaji navrhy opatreni na odstraneni zjistenych nedostatku a spolupracuji pri jejich realizaci,
- sleduji pouzivani ochrannych pracovnich prostredku a pracovnich pomucek,
- vysetruji nebo spolupracuji pri vysetrovani pricin vzniku pracovnich urazu, provadi analyzy pracovni urazovosti a stanovuji navrhy opatreni proti jejich opakovani ze stejnych zdroju a pricin,
- eviduji pracovni urazovost v podniku,
d) spolupracuji pri skoleni a zacvicovani:
- zamestnancu podniku, zamestnancu spolupracujicich podniku a fyzicky podnikajicich osob, pracuji-li pro zamestnavatele, nebo na stejnem pracovisti, zastupcu zamestnancu pro bezpecnost a ochranu zdravi pri praci,
- vyjadruji se k obsahu dohod pri zadavani zakazek dodavatelum praci a sluzeb
- z hlediska zajisteni bezpecnosti prace a spolupracuji pri ziskavani podkladu a predavani informaci o rizicich, plni-li ukoly zamestnanci vice zamestnavatelu na jednom pracovisti,
- spolupracuji s lekarem zavodni preventivni pece, se zastupci zamestnancu pro bezpecnost a ochranu zdravi pri praci a se zavodni radou.
K vasemu konkretnimi dotazu - osoba odborne zpusobila k zajistovani ukolu v prevenci rizik by se na tvorbe vnitrnich predpisu mela podilet, minimalne alespon kontrolovat jejich uroven, primerenost a vhodnost z hlediska minimalizace rizik na konkretnim pracovisti.

Za touto svou odpovedi si stojim, ale verim, ze nekdo muze mit jiny nazor.

Na vydani prislusne legislativy necekam s rukama v kline, ale aktivne se ucastnim zpracovani navrhu zmen zakoniku prace, zakona c. 309/2006 Sb. zakona c,. 251/2005 Sb. a dalsich predpisu.
Mgr. Marcela Dobranska, ROVS - Roznovsky vzdelavaci servis s. r. o.

<bez nadpisu>

Tomas Neugebauer - 22.05.2012 9:43:48 | odpovedet | poslat autorovi mail

Pred lety jsem pro BOZPinfo napsal obdobny clanek - http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/cinnostapostaveniozz.html. Rozbehla se pod nim zajimava diskuse. Doufam, ze tomu tak bude i pod timto clankem. Bohuzel technicke nedostatky tykajici se vstupu do diskuse, ktere stale pretrvavaji, ji asi zabranuji.

Nyni jiz k obsahu clanku. K podnetu k napsani clanku se nelze vyjadrit, nebot autor zapomnel citat oznacit bibliografickou citaci. Nelze tedy hodnotit vytrzenou vetu ve vetsim kontextu. Lze pouze uvest, ze veta uvadi pravdivou informaci, avsak, zda tato pravdiva informace ma hodnotu pozitivni nebo negativni z uvedeneho uryvku nelze urcit. Je mozne pouze doplnit, ze snahy o zakonne stanoveni povinnosti a odpovednosti OZO formou novelizace zakona c. 309/2006 Sb. jsou a byly predlozeny MPSV. Obsah navrhu neznam, takze se k nemu nemohu vyjadrit (snad obdoba, jak stanoveny povinnosti pro OZO v PO).

Problematice odborne zpusobile osoby k prevenci rizik (zakonik prace uvadi zkraceny nazev "...k prevenci rizik", nikoliv "v prevenci rizik"), vcetne vyse jejich mzdy, jsem venoval pet kapitol ve sve knize "Bezpecnost a ochrana zdravi pri praci v kostce neboli o cem je soucasna BOZP". Jedna z nich je venovana povinnostem teto osoby. V mnohem se s p. Senkem shodujem. Avsak p. Senk se v nekterych mistech tohoto clanku zasadne myli a nekde dokonce chybuje.

Myli se v tom, ze problemem je nepresna definice "pravnich a ostatnich predpisu". Nepresna je definice "prevence rizik". Ta je zasadni! Od ni se vse odviji. I ta je navrzena k novele. Dojde-li k tomu je vsak otazkou. Mnozi "odbornici" na BOZP se jeste dnes domnivaji, ze prevence rizik je podmnozinou BOZP ve smyslu prevence rizik se tyka pouze vyhledani a vyhodnoceni rizik pri praci - viz v clanku uvedene priklady skoleni atd. Tento termin je opravdu nutne obsahove novelizovat a ja osobne bych mu venoval v ZP samostatny paragraf, aby se zduraznil jeho obsahovy vyznam.

Zcela mylne je tvrzeni p. Senka, ze definice pravnich a ostatnich predpisu nepojima predpisy pro praci v lese, jakoz i predpisy EU (p. Senk neskoli zamestnance pracujici v lese z pozadavku narizeni vlady? - podle nej nemusi!). Zde je videt nedostatecna znalost systemu prava. Blize o nem napr.: http://bozppo.vfn.cz/teorie_prava.htm. V 349 odst. 1 zakoniku prace je uvedeno, ze "pravnimi a ostatni predpisy k zajisteni bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci jsou PREDPISY NA OCHRANU ZIVOTA A ZDRAVI... Predpisy na ochranu zivota a zdravi jsou prave narizeni vlady pro praci v lese, se zviraty atd. Obdobne je to s primo pouzitelnymi predpisy EU (narizeni). U v clanku uvedenych narizeni se jedna o predpisy o zachazeni s chemickymi latkami, jez upravuji otazky tykajici se ochrany zivota a zdravi.

Vetsina pozadavku BOZP z EU do naseho pravniho radu nevstupuje primo, nebot vetsinou se jedna o Smernice ES. Ty jsou prakticky adresovany vladam jednotlivych zemi. Neplati primo a jejich pozadavky musi byt do stanoveneho terminu zapracovany do narodniho pravniho radu (narizeni ES plati primo a neni nutne jej zapracovat do narodniho pravniho radu).

Znacne polemicky je bod "mzdovy predpis zamestnavatele". Zapracovani pozadavku 300 zakoniku prace bude v praxi v zcela jinych dokumentech, nez mzdovem predpise. Napr. v pracovnim postupu. S bodem c. 2 lze jen souhlasit. Jedna se o klasicky transfer rizika.

Tez reseni ucasti OZO na pracovnim urazu je vice nez diskutabilni (tak jak je popsano), nebot OZO je poradcem, nikoliv "plnitelem" zajisteni BOZP. Nema pravo nekomu neco naridit ci zakazat. On se nemuze spolupodilet na stanoveni opatreni, on muze pouze navrhnout opatreni. To je z pravniho hlediska zasadni rozdil. Zde je jeden z pramenu snahy stanovit povinnosti a odpovednost OZO.

Zaver clanku je znacne idealisticky a nevychazi z praxe. Je zde vyzva k tomu, aby inspektori dusledne resili problematiku OZO, bez uvedomeni si, ze pocet kontrol je tak nizky (pred lety jsem nekde cetl, ze rocne se prekontroluje cca 5 % firem), a domnivam se, ze se stale v oblasti BOZP snizuje, ze systemove toto reseni nema zasadni vyznam.