Obsluha jednoduchých ručních zdvihacích zařízení

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl Ing. Jiří Kysela ze Státního úřadu inspekce práce.

Je zapotřebí k obsluze jednoduchých ručních zdvihacích zařízení (např. řehtačkový nebo lanový zvedák) kvalifikace jeřábník, nebo stačí seznámení s návodem k obsluze? Norma ČSN 27 0141, která tuto problematiku řešila, byla zrušena bez náhrady a norma ČSN ISO 12480-1 to nestanoví jednoznačně. Je zapotřebí k vázání břemen u takových zařízení kvalifikace vazač? Názory revizních techniků zdvihacích zařízení, se kterými jsem toto konzultoval, také nejsou jednoznačné.

V případě obsluhy jednoduchých ručních zdvihacích zařízení, např. řehtačkový nebo lanový zvedák, provozovatel vychází především z návodu výrobce k obsluze a údržbě, tzn. není nutná kvalifikace jeřábník. Tento návod, spolu s příslušnou legislativou, kterou je např. zákon č. 262/2006 Sb., zákon č. 309/2006 Sb., také řeší problematiku kontrol a revizí daného zdvihacího zařízení (ZZ). ČSN ISO 12480 -1 platí pro jeřáby provozované v režimu vyhrazených technických zařízení (VTZ), v tomto případě se o vyhrazená zdvihací zařízení nejedná. Pro Vámi uváděná zařízení tak systém bezpečné práce není uplatňován.

Kvalifikace vazač ve smyslu normy ČSN ISO 12 480-1 se nevyžaduje, je však vhodné zpracovat pro tyto činnosti např. technologický postup nebo již zmíněný systém bezpečné práce, se kterým je nutno následně prokazatelně seznámit dotčené zaměstnance. Systém bezpečné práce musí, vedle informací o technologickém postupu opakujících se operací, včetně možného způsobu vázání břemen, obsahovat také informace od výrobce týkající se používaných vázacích prostředků. Povinnost seznámit zaměstnance s návodem k obsluze konkrétního ZZ, případně vázacího a manipulačního prostředku, je neodstranitelnou podmínkou pro jejich obsluhu a používání.

Autor článku: 

Komentáře

Systém bezpečné práce a pověřená osoba

24.06.2013 - 18:38 Dagmar Hlaváčková
V souvislosti s problematikou nevyhrazených zdvihacích zařízení bych se ráda zeptala, pokud se firma rozhodne zpracovat Systému bezpečné práce, zda se jeho obsah musí přesně řídit zmiňovanou normou ČSN ISO 12 480-1 nebo jsou někde stanoveny pouze obecné body, které by měl obsahovat. Druhý dotaz se týká povinností pověřené osoby. Údajně i pokud společnost nemá vyhrazená zařízení, musí mít osobu pověřenou řízením jeřábů. Jsou někde dány povinnosti této osoby?

Nepřesná informace

01.07.2013 - 12:01 Jiří Krejčí
Co je vyhrazené a nevyhrazené zdvihací zařízení definuje jednoznačně Vyhl.č.19/1979 Sb.-zjednodušeně - vyhrazenými jsou jeřáby s motorickým pohonem nad 5 000 kg nosnosti. Co se týče rozsahu platnosti ČSN ISO 12480-1, tak tato norma se nevztahuje na jeřáby s ručním pohonem a pro jeřáby s nejméně jedním ručním pohonem. Dále pak neplatí pro jeřáby na plavidlech, s výjimkou jeřábů pozemních dočasně připevněných na plavidlech. Takže například pro jednoduchý elektrický kladkostroj pevně umístěný na traverze (má pouze motorický pohon) o nosnosti 500 kg již musí být Systém bezpečné práce zpracován. Doporučuji vždy konzultaci s revizním technikem ZZ. S pozdravem Ing.Jiří Krejčí - revizní technik ZZ

Z mé praxe

09.07.2013 - 16:42 Eduard Šimánek
Musím konstatovat, že jsem v praxi přestal rozlišovat vyhrazené a nevyhrazené, resp. řeším BOZP u nevyhrazených, jako by vyhrazaná byla. Samozřejmě v rozsahu přiměřeném a účelném. Pokud to hodně zjednoduším, je v praxi úplně jedno, jestli vás zraní břemeno zavěšené na vyhrazeném nebo nevyhrazeném zařízení. Naopak je dobré vždy prokázat, že jsem udělal něco ve větším, než požadovaném rozsahu, a ne se "handrkovat" s inspektory o parametrech nebo definicích technickcých zařízení. Co mi však přijde v praxi poněkud paradoxní je skutečnost, že inspektoří OIP vyžadují aby zaměstnavatel odborně způsobilému zaměstnanci ve vázání břemen (vazači břemen) určoval konkrétní vázací prostředky pro běžnou manipulaci atd. Je to obdobné, jako bychom řidiči s profesní způsobilostí určovali jakou rychlostí má vjet do konkrétní zatáčky, nebo jakou techniku jízdy má volit v každém konkrétním případě. Pokud by měl zaměstnavatel vše určit v místním provozních bezpečnostním předpisu (jak, kdy, proč, kolik), nepostrádají tedy odborné způsobilosti smysl? Nedostává se zaměstnavatel do polohy, kdy "radí" svému, z hlediska odbornosti výše postavenému, zaměstnanci? Prosím případné reagující, aby necitovali ustanovení zákoníku práce, pod která můžeme schovat prakticky cokoliv. Měli bychom při práci zachovat zdravý rozum a neřešit neustále dokola "slovíčkaření".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail