Pracovní doba

Prescasy na rizikovém pracovisti

08.12.2008 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní doba

Mám dotaz ohledne poctu prescasových hodin. Týká se max. limit 416 hod. i pracovist zarazených do kategorie rizikových? Nebo je na takto zarazených pracovistích povoleno pouze 150 hod.? V zákoníku práce toto upraveno není.

Odpoved je jednoduchá, ani 412 hodin ani 150 hodin. Jak vyplývá z výslovného ustanovení § 93 zákoníku práce - práce prescas nesmí cinit v prumeru více nez 8 hodin v jednotlivém týdnu. Ustanovení § 93 zákoníku práce je transposicní ustanovení, tedy prevzaté ze smernice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o nekterých aspektech úpravy pracovní doby. Limit  8 hodin týdne a 150 hodin je maximální mozný limit práce prescas, kterou muze zamestnanci zamestnavatel v jednotlivém týdnu a v kalendárním roce narídit. To znamená, pokud zamestnavatel potrebuje, aby zamestnanec prisel napr. v sobotu a nedeli do práce (naléhavá oprava apod.) a jednalo by se o 16 hodin práce prescas, tak uz to sám zamestnanci narídit nemuze, musí se s ním dohodnout. Zamestnanci muze pouze narídit, aby prisel v sobotu do práce na 8 hodin. Veskerá dalsí práce prescas muze být konaná pouze na základe dohody zamestnavatele a zamestnance. Limit 416 hodin byl jednou (kdyz se v roce 2000 poprvé ustanovení o pracovní dobe formulovalo v souladu s právem ES) uveden v duvodové zpráve a pak ho ruzné výklady a nakonec i praxe prevzala jako dogma, jako maximální limit práce prescas v kalendárním roce.

Platí zásada, ze zamestnanec nesmí v kalendárním týdnu odpracovat v prumeru více jak 8 hodin práce prescas a dost, jiný limit jiz není. Zamestnanec, který v kalendárním roce nebude práce neschopen a pouze vycerpá 4 týdny dovolené, tak ten muze odpracovat 384 hodin (tj. 48 týdnu po 8 hodinách) práce prescas. Zamestnanec, který ale bude 20 týdnu nemocen a jeste bude 4 týdny cerpat dovolenou, tak ten muze konat práci prescas pouze v rozsahu 224 hodin (8 hodin krát 28 týdnu). Smysl a cíl smernice je jasný – zamestnanec nesmí v týdnu odpracovat v prumeru více jak 8 hodin,tj. kolik týdnu v kalendárním roce u zamestnavatele zamestnanec odpracuje, tolikrát 8 hodin muze odpracovat práce prescas. Tento pocet  je u kazdého zamestnance jiný.

V ustanovení § 93 odst. 4 zákoníku práce jsou obsazena jeste tzv. referencní období – „Celkový rozsah práce prescas nesmí cinit v prumeru více nez 8 hodin týdne v období, které muze cinit nejvýse 26 týdnu po sobe jdoucích. Jen kolektivní smlouva muze vymezit toto období nejvýse na 52 týdnu po sobe jdoucích.“ To je práve pomucka pro prípady, kdy zamestnanec zamestnavateli vyhoví a napr. ctyri týdny po sobe jdoucí bude delat 40 hodin týdne práce prescas, udelá vlastne behem mesíce 160 hodin. To nejde, pak musí nastoupit vyrovnávací období a zamestnavatel zamestnanci práci prescas po urcitý cas narizovat nemuze, treba 20 týdnu, az do okamziku nez se prescasová práce vlastne vyrovnala do prumeru 8 hodin týdne.

Pokud se týká práce v riziku, tedy práce zarazené podle vyhlásky c. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zarazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelu biologických expozicních testu, podmínky odberu biologického materiálu pro provádení biologických expozicních testu a nálezitosti hlásení prací s azbestem a biologickými ciniteli, do první, druhé, tretí a ctvrté kategorie, tak s tímto predpisem není práce prescas provázána není a nejsou stanoveny výslovne kategorie, kterým by byla práce prescas zakázána.

My máme zákaz práce prescas pouze v ustanovení § 241 odst. 3 zákoníku práce stanoven pouze pro tehotné zamestnankyne a v ustanovení § 246 odst. 3 zákoníku práce pro mladistvé zamestnance. Zamestnankyním a zamestnancum, kterí pecují o díte mladsí nez jeden rok zamestnavatel práci prescas podle ustanovení § 241 odst. 3 zákoníku práce narídit sice nesmí, ale ti ji mohou konat na základe svého souhlasu. Práci  prescas vsak nemuze zamestnavatel podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce narídit zamestnancum pracujícím na kratsí nez stanovenou týdenní pracovní dobu (napr. kdyz má zena pecující o díte sjednán polovicní úvazek na 20 hodin týdne). U vsech zamestnancu je totiz práce prescas az práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, proto kdyz zamestnanec, jenz má sjednán úvazek 20 hodin týdne a napr. zamestnavateli vyhoví a v dobe dovolených pracuje mesíc místo 20 hodin týdne 40 hodin týdne, jeste nepracuje prescas, protoze práce prescas je az práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu (40, 38 ¾  a 37 ½  hodin týdne), a protoze temto zamestnancum nelze narídit, aby pracovali více, nez kolik hodin mají sjednáno v pracovní smlouve, nelze jim ani narídit práci prescas.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM