Návštěva člena rodiny zaměstnance na služební cestě

Chtěl bych se zeptat na návštěvu člena rodiny na služební cestě. Zákoník práce v § 161 řeší otázku návštěvy člena rodiny u tuzemských cest a v odst. 3) stanovuje povinnost zaměstnavateli nejdéle ve čtvrtém týdnu poskytnout náhradu jízdních výdajů . U zahraniční pracovní cesty § 168 zhruba říká, že "trvá-li zahraniční cesta déle něž 1 měsíc a byla-li návštěva člena rodiny zaměstnavatelem sjednána nebo určena před vysláním na pracovní cestu ...". Určuje někde zákoník práce či jiný předpis povinnost zaměstnavateli, že u zahraniční pracovní cesty nad určitou délku (např. 3 měsíce) se toto musí poskytnout?

Ne prosím, zákoník práce č. 262/2006 Sb. je postaven na liberálním principu, což znamená, že většina věcí, tedy především práv zaměstnance, musí být dohodnuta mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. U vyslání zaměstnance na pracovní cestu to platí dvojnásob. Obecně platí, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu, jestliže to bylo s ním dohodnuto. Maximální dobu trvání pracovní cesty právní předpisy neomezují, pouze stanoví, že jde o „dobu nezbytné potřeby“. Pracovní cesta není limitována ani prostorově. Zaměstnavatel ale může zaměstnance na pracovní cestu vyslat pouze za předpokladu, že se na tom se zaměstnancem dohodl. Svůj souhlas s vysláním může zaměstnanec vyjádřit i konkludentně nastoupením pracovní cesty podle pokynů zaměstnavatele.

To vše platí v plné míře i pro zahraniční pracovní cesty. I na zahraniční pracovní cestu může být zaměstnanec vyslán jen se svým souhlasem. Před vysláním na dlouhodobou zahraniční cestu může si zaměstnanec sjednat s tím, kdo ho jménem zaměstnavatele posílá na tuto cestu, právo na úhradu jízdních výdajů k návštěvě rodiny.Zaměstnavatel nakonec může (ale nemusí) určit obecně (např. ve vnitřním předpise pro poskytování cestovních náhrad), že bude při dlouhodobých cestách poskytovat svým zaměstnancům náhrady jízdného k návštěvě rodiny, do zaměstnancova bydliště nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět, nejvýše však v částce odpovídající jízdnému do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště nebo bydliště zaměstnance v České republice. Jedná se o jízdní výdaje hromadným dopravním prostředkem (letadlem, autobusem, vlakem) nebo vlastním autem zaměstnance. Zákoník práce nestanoví žádné limity ani četnost těchto návštěv, vše ponechává na sjednání či stanovení před začátkem dlouhodobé zahraniční pracovní cesty. Právní úprava v § 168 zákoníku práce stanoví jen maximální výši úhrady.

Proto v případě, že jste náhradu jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny se zaměstnavatelem nedohodl před nástupem dlouhodobé zahraniční pracovní cesty, pak Vám bohužel právo nevznikne. Tyto záležitosti je třeba vyjasnit a dohodnout před nástupem na pracovní cestu.