Dovolená proti vůli zaměstnance

Dotaz byl publikován v časopisu Sondy revue č. 9/2014.

V našem podniku jsou zavedeny dvanáctihodinové směny, střídavě máme denní a noční. Pokud některý měsíc není tolik směn, abych odpracovala potřebný počet hodin, zaměstnavatel mi to automaticky počítá jako čerpání dovolené, což se mi ani trochu nelíbí, protože ta se mi tím pádem krátí, aniž bych ji skutečně čerpala. Postupuje v souladu se zákoníkem práce či jinými právními předpisy? Pokud ne, jak se mohu bránit?

Pokud zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu zaměstnancům nerovnoměrně, musí se řídit zákoníkem práce. Prvním paragrafem, který musí respektovat, je§ 84, který stanoví, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Při rozvrhování pracovní doby by měl zaměstnavatel postupovat tak, aby se počet odpracovaných hodin, připadající na rozvrhované období, co nejvíce kryl s počtem hodin, které na toto období ze zákona připadají. Protože to vždy není stoprocentně možné, platí, že pokud v rozvrhovaném období zaměstnanec odpracuje více hodin, jedná se o přesčasovou práci zaměstnance. Pokud zaměstnanec odpracuje z důvodu nepřesného rozvržení pracovní doby méně hodin, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci za tyto chybějící hodiny náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Pro určování čerpání dovolené stanoví zákoník práce rovněž pravidla. Prvním pravidlem je, že podle § 217 má zaměstnavatel povinnost vypracovat rozvrh čerpání dovolené. Dobu čerpání dovolené je pak povinen určovat zaměstnavatel zaměstnancům podle tohoto písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud není v zákoníku práce dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na kratší době.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud zaměstnavatel dodrží výše uvedené ustanovení § 217 zákoníku práce (především uvedených 14 dnů), může zaměstnanci i na dobu, na kterou v rámci rozvrhu směn nemůže směnu rozvrhnout, určit čerpání dovolené.

Komentáře

Dotaz byl nesprávně pochopený

12.12.2014 - 14:45 František Himl
Dotaz byl nesprávně pochopený. Pisatelka má na mysli případ, kdy pracovník odpracuje všechny směny ve všech pracovních dnech v měsíci, ale např. 4x skončí směnu o 2 hodiny dříve z důvodu nedostatku práce a na konci měsíce chybí pracovníkovi 8 odpracovaných hodin. Tyto chybějící hodiny jsou pak nahrazeny FIKTIVNÍM čerpáním dovolené. Takový postup je samozřejmě protiprávní, ale bohužel běžně používaný.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail