Poskození zdraví

Je postraumatická stresová porucha zpusobená sikanou pracovní úraz?

13.09.2006 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: mobbing, bossing, úrazy

Je mozno posuzovat postraumatickou stresovou poruchu zpusobenou vleklým procesem sikany na pracovisti (zpocátku mobbing, pak i bossing) jako pracovní úraz? Jaký je potom dalsí postup pracovníka, nadrízeného orgánu (zrizovatele), inspektorátu práce, príp. jiných orgánu?

V tomto smeru Vás asi velice zklamu, protoze vsechny výzkumy týkající se mobbingu a bossingu, resp. veskeré sikany na pracovisti jsou jeste tak ríkajíc v plenkách a lékari jeste neprokázali prímou prícinnou souvislost mezi nemocí, napr. vámi zminovanou postraumatickou stresovou poruchou, a plnením pracovních úkolu. Aby se mohlo jednat o pracovní úraz musela by se totiz predevsím prokázat prímá prícinná souvislost mezi úrazem a plnením pracovních úkolu. Stejne tak kdysi pristupovaly soudy k otázce infarktu myokardu jako pracovního úrazu. Tehdy konstatovaly, ze v prípade infarktu myokardu platí, ze i kdyz tu zdánlive chybí zevní faktor úrazového deje, muze jít v tomto prípade o úrazový dej, jde-li o náhlé poskození zdraví, které nastalo pri náhlém vypetí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon presahuje hranice obvyklé, kazdodenne vykonávané práce, nebo je sice konán v hranici obvyklé tezké práce, ale za nepríznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranici obvyklé namáhavé práce, pro kterou vsak organismus pracovníka není prizpusoben anebo na kterou svými schopnostmi nestací. Bezprostrední prícinou vyvolávající infarkt myokardu je totiz psychické trauma (jednorázové pretízení pri plnení zvlást obtízných úkonu) nebo fyzické trauma (neobvyklé, beznému zarazení neodpovídající jednorázové pracovní vypetí). V souladu s tímto výkladem posuzují soudy tedy stejne námahu z telesné práce i námahu z dusevní práce. A zde by se muselo neco podobného prokázat i v prípade mobbingu nebo bossingu a to se zádnému soudu nepodarilo. Není proto zatím znám zádný judikát, ve kterém by soudy uznaly mobbing nebo bossing za prícinu pracovního úrazu. Pokud jde o moznosti právní ochrany, tak je mozno konstatovat, ze pracovneprávní legislativa se temito problémy zabývá jen okrajove. Podle § 7 odst. 2 zákoníku práce sice platí obecná zásada, ze nikdo nesmí výkonu práv a povinností zneuzívat na újmu jiného úcastníka pracovneprávního vztahu nebo ponizovat jeho lidskou dustojnost. Toto ustanovení sice zakotvuje i zákaz sikany v zamestnání, ale v konkrétním prípade je pro orgány inspekce práce a soudy obtízne aplikovatelné, nebot je prílis obecné. Mobbing tak predstavuje v praxi ceských zamestnaneckých vztahu velký problém. Jeho zákernost spocívá v tom, ze ten, kdo mobbing uplatnuje, jedná formálne podle práva a z hlediska porusení konkrétního ustanovení právního predpisu mu lze jen málokdy co vytknout. Z toho vyplývá, ze mobbingu se lze jen obtízne bránit. At uz formou stíznosti u orgánu inspekce práce a jejich kontrolní cinností, jak se dodrzují pracovneprávní predpisy, nebo soudní cestou, nebot konkrétní porusení pracovneprávních predpisu se zpravidla nezjistí. Stejne tak i soudy zatím nedovedou pracovat s obecnými ustanoveními zákoníku práce, pokud porusení právního predpisu nebo nárok zamestnance nejsou samotným zákonem dostatecne konkretizovány. Nejlepsí obrana proti mobbingu na pracovisti je i podle dostupných zahranicních poznatku vzdy predevsím zálezitostí odvahy samotného zamestnance. Muze proti agresi vystoupit mimoprávními prostredky, a to tím, ze se bude chovat asertivne, bude se snazit získat neformální podporu v bezprostredním okolí. Podávat stíznosti a pasivne cekat na pomoc od státních orgánu a institucí pusobících vne zamestnavatele zpravidla bývá málo úcinné nebo vubec neúcinné. Poradenskou cinností v této oblasti se zabývají nekterá obcanská sdruzení – napr. Práce & Vztahy. Z publikací na toto téma doporucuji Muj séf, muj neprítel? od PhDr. Pavla Bena.

JUDr. Eva Dandová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM