Pozdě nahlášený úraz příslušníka ozbrojené složky

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl JUDr. Pavel Kučina.

Sloužím jako příslušník ozbrojené složky. Zaměstnavatel pořádal prověrku z tělesné přípravy, které jsem se zúčastnil.  Při běhu jsem špatně našlápl a ucítil bolest v koleni. Bolest po chvíli trochu přešla a tak jsem myslel, že do druhého dne přejde a půjdu opět do služby. Věc jsem tedy nikomu nehlásil i přesto, že vedoucí prověrek, se po jejich skončení ptal, zda je vše v pořádku, zda někomu nevznikl úraz apod. Odpoledne však koleno začalo více a více bolet a tak jsem z domova zavolal vedoucímu, že nemohu druhý den nastoupit do služby, že půjdu na ošetření. Věc jsem oznámil jako pracovní úraz. Zaměstnavatel nechce úraz uznat jako pracovní, vzhledem k tomu, že jsem úraz nenahlásil okamžitě. Jde tedy o pracovní úraz a budu mít nárok na odškodnění?

Z vašeho dotazu není zcela jasné, zda jste příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání. Právní úprava odškodnění při služebním úrazu je ale jak u příslušníků bezpečnostních sborů, tak u vojáků z povolání téměř shodná a velice se podobá i úpravě v pracovněprávních předpisech.

Odpovědnost za škodu způsobenou služebním úrazem příslušníkovi bezpečnostního sboru upravuje ustanovení § 100 až § 111 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle těchto ustanovení bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k výkonu služby potřebný nebo který je během služby obvyklý anebo nutný, je konaný před počátkem služby nebo po jejím skončení a v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru.

Podle vašeho vylíčení vzniku úrazu by se mělo jednat o služební úraz, neboť prověrky z tělesné přípravy jsou nepochybně v přímé souvislosti s výkonem služby.

Odpovědnosti za škodu se může bezpečnostní sbor zprostit jen v případě jestliže prokáže, že příslušník škodu způsobil:

  • porušením právních předpisů, služebních předpisů, rozkazů, nebo
  • v důsledku požití alkoholického nápoje anebo v důsledku zneužití jiné návykové látky,

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Není rozhodující, zda jste úraz oznámil příslušnému služebnímu orgánu okamžitě po jeho vzniku nebo později. Pokud jste ale nevyužil výzvy vedoucího prověrek k oznámení, byť podezření, o úrazu při výkonu prověrek, musíte si uvědomit, že povinnost prokázat, že úraz vznikl právě při výkonu prověrek z tělesné přípravy a že se tedy jedná o úraz služební je na vás. To nemusí být s odstupem času jednoduché.

Odškodnění služebních úrazů vojáků z povolání upravuje obdobně zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, § 115 a násl.

Autor článku: 

Komentáře

trochu zmatený názor.....

02.08.2011 - 09:47 Josef Gajdošík
Po přečtení odpovědi, jsem nabyl dojmu, že v tomto případě má příslušník nárok na uplatnění plnění ze strany organizace za služební úraz. JUDr. Pavel Kučina ovšem nějak přehlédl § 92, odst. 3, písm. j) uvedeného zákona, který ukládá povinnosti příslušníkaí ohlásit neprodleně svůj služební úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí. Z dotazu jasně vyplývá, že příslušník své povinnosti porušil! Nevím proč, zde uváděné odpovědi na dotazy nejsou jednoznačné! Výrazy jako měl, snad, asi apod. bych tady zakázal. Chápu, že někdy to pro "nepřehlednou" legislativu nejde, ale ve většině případů vyhýbavé odpovědi nejsou na místě. Diskuzní fórum by mělo složit k objasnění problémů a ne k dalším nekonečným diskuzím.

Pozdě nahlášený úraz ...

02.08.2011 - 15:50 Taťána Staňková
Dle odst. j), 92, z.. 361/2003 Sb., má příslušník povinnost oznámit vedoucímu příslušníkovi svůj úraz BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU, jestliže mu to jeho zdravotní stav dovolí. Tazatel však svůj úraz nenahlásil ani na výslovný dotaz vedoucího prověrek, ve svém dotazu jasně uvádí, že "věc nikomu nenahlásil". Nenapadá mě tedy, jakým způsobem by mohl prokázat, že k úrazu skutečně došlo při plnění služebních povinností, a ne například při nějaké činnosti v bydlišti, kdy úraz hlásil telefonicky a po pracovní době. K odpovědi zde presentované bych chtěla podotknout, že je dosti zavádějící.

Pozdě nahlášený úraz

03.08.2011 - 09:44 Kuba Růžička
Dle odst. j), 92, z.. 361/2003 Sb., má příslušník povinnost oznámit vedoucímu příslušníkovi svůj úraz BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU, jestliže mu to jeho zdravotní stav dovolí. Tazatel však svůj úraz nenahlásil ani na výslovný dotaz vedoucího prověrek, ve svém dotazu jasně uvádí, že "věc nikomu nenahlásil". Nenapadá mě tedy, jakým způsobem by mohl prokázat, že k úrazu skutečně došlo při plnění služebních povinností, a ne například při nějaké činnosti v bydlišti, kdy úraz hlásil telefonicky a po pracovní době. K odpovědi zde presentované bych chtěla podotknout, že je dosti zavádějící.

Jak jistě víte, povinnost

04.08.2011 - 11:42 Kateřina Hrubá
Jak jistě víte, povinnost bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, má i zaměstnanec podle zákoníku práce. Pokud úraz hned nenahlásil, ale může prokázat, že se mu úraz stal v práci při plnění pracovních povinností (má na to například svědka), úraz bude odškodněn. Podobné je to i v tomto případě a JUDr. Kučina také píše, že nebude lehké prokazovat, že se stal služební úraz, cituji: "Pokud jste ale nevyužil výzvy vedoucího prověrek k oznámení, byť podezření, o úrazu při výkonu prověrek, musíte si uvědomit, že povinnost prokázat, že úraz vznikl právě při výkonu prověrek z tělesné přípravy a že se tedy jedná o úraz služební je na vás. To nemusí být s odstupem času jednoduché." Kateřina Hrubá, redakce BOZPinfo.cz

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail