Ochrana zdraví

Kontrola zamestnance v pracovní neschopnosti

15.04.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: zamestnanci, nemoci

Vzhledem ke zmene v zákonu o nemocenském pojistení vydal nás zamestnavatel nové narízení ohledne docasných pracovních neschopností. Konkrétne se jedná o to, ze pozaduje, aby kazdý zamestnanec, který je lékarem uznán docasne práce neschopným, oznamoval zamestnavateli telefonem nebo sms zprávou, ze opoustí svuj byt a jde napr. k lékari, do lékárny, atp. V prípade, ze zamestnanec svuj odchod predem nenahlásí, bude zkontrolován zamestnavatelem a nebude-li doma, bude mu nemocenské kráceno o 100 %. Nasi zamestnanci pracují v delnických profesích a nemají sluzební telefony. Jedná zamestnavatel v souladu se zákonem?

Z toho je videt, ze zamestnavatel si precetl pouze ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce o svém právu kontroly dodrzování lécebného rezimu zamestnance, ale ze se neseznámil s ostatními bezprostredne souvisejícími predpisy, se zákonem c. 187/2006 Sb., o nemocenském pojistení a se zákonem c. 20/1966 Sb., o péci o zdraví lidu.

Tak predne. O tom, jestli zamestnanec má povoleny lékarem vycházky nebo ne, ví zamestnavatel z dokladu o pracovní neschopnosti. Tam je rubrika, kde lékar vypíse, kde se zamestnanec po dobu pracovní neschopnosti zdrzuje (v prípade, ze mu povolil odlisné místo pobytu po dobu pracovní neschopnosti od místa trvalého bydliste) a pak tam lékar uvádí vycházky od do. Podle zákona c. 187/2006 Sb. má osetrující lékar povinnost oznámit zamestnavateli, ze vycházky povolil. To je praktické v prípade, kdy napr. první týden nemoci vycházky nepovolí a povolí je az v druhém týdnu nemoci. Tiskopisy pracovní neschopnosti vydávala CSSZ a lékari meli dostat pokyn, aby zamestnavateli nejakým zpusobem sdelili (nejlépe asi telefonem) povolení vycházek, pokud povolují vycházky pozdeji, nez vyplnují doklad o pracovní neschopnosti. Osetrují lékar má zákonnou povinnost sdelit povolení vycházek zamestnavateli. Podle zákona c. 187/2006 Sb. si totiz musí zamestnavatel s osetrujícím lékarem poskytovat vzájemnou soucinnost.

A nyní kontrola. Tu provádí zamestnavatel nebo v prípade, kdy neschopnost trvá déle nez 14 kalendárních dnu, i orgán nemocenského pojistení. A v zákone c. 187/2006 Sb. je o kontrole více nez v zákoníku práce. Tam je nejdulezitejsí ustanovení o povinnosti docasne práce neschopného zamestnance v § 65 zákona c. 187/2006 Sb. a jeho odst. 1 písm. f): „pojistenec je povinen oznámit príslusnému orgánu nemocenského pojistení, poprípade zamestnavateli, pokud kontrolu provedl zamestnavatel, duvody své neprítomnosti v míste pobytu v dobe kontroly, dodrzování rezimu docasne práce neschopného pojistence, a to nejpozdeji v pracovní den následující po dni této kontroly, poprípade po dni, kdy se o ní dozvedel“. Z toho vyplývá, ze zamestnavatel nemuze predem zavázat zamestnance na pracovní neschopnosti, aby do práce posílal sms nebo telefonoval pokazdé, kdyz pujde k lékari nebo do lékárny. V praxi se musí postupovat tak, ze zamestnavatel prijde na kontrolu a kdyz zjistí, ze zamestnanec není doma, tak by mu to mel dát vedet, ze tam byl (napr. vzkaz ve schránce), aby zamestnanec mohl nejpozdeji následující den splnit svoji zákonnou povinnost a oznámit zamestnavateli, kde v tu dobu bezprostredne byl a z jakého duvodu a pak se teprve celá zálezitost vyresí.

Stanovisko MPSV k otázkám kontroly ze strany zamestnavatelu je takové, ze by zamestnavatelé meli postupovat setrne a v zádném prípade by nemeli predem stanovit, ze za kazdou  neprítomnost v bydlisti bude kazdý  zamestnanec postizen krácením náhrady mzdy na nulu. To není smysl a cíl tohoto ustanovení. MPSV údajne v nejblizsí dobe zverejní na svých webových stránkách urcitý metodický pokyn pro zamestnavatele, jak postupovat pri aplikaci § 192 az § 194 zákoníku práce a hlavne taky pri kontrolách.

Navíc zamestnavatel musí o kontrole provést záznam a jedno vyhotovení musí prokazatelne dorucit zamestnanci. Tento záznam je stejná písemnost jako napr. výpoved,  takze nelze to obejít a zamestnanci bez dalsího zkrátit náhradu mzdy. Zde je malá potíz v tom, ze u pracovních neschopností, které nejsou delsí 14 kalendárních dnu, se jedná vyslovene  o zálezitost mezi zamestnavatelem a zamestnancem, o náhradu mzdy nebo platu z titulu prekázky v práci a tam by o duvodnosti krácení náhrady nebo dokonce jejího odnetí z titulu porusení lécebného rezimu rozhodoval soud, to nejsou dávky nemocenského, to je náhrada mzdy. Na druhou stranu vsak v prípade, kdyz by zamestnavatel bez podrobnejsího vysetrení prípadu zamestnanci napr. náhradu mzdy odejmul zcela, mohl by zamestnanec tvrdit, ze mu nevyplatil rádne mzdu a mel by duvod k okamzitému skoncení pracovního pomeru ze strany zamestnance podle §  56 zákoníku práce, takze to je dvojsecná zbran.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM