Pořád se řeší alkohol na pracovišti, ale co návykové látky?

Problematiku alkoholu už mají všichni zažitou a technologie měření je jasná. Zcela však chybí informace o tom, jak řešit to, co odbýváme dovětkem "a návykové látky". Jak řešit základní problém, že uživatel dle dostupných testů vykazuje stopy návykové látky, ale NENÍ POD VLIVEM (to dokazuje pouze krevní zkouška)? Například užití nejčastěji užívané marihuany je detekováno testy ještě podstatně delší dobu, přestože pracovník již není "pod vlivem". A co má zaměstnavatel dělat, než dojdou výsledky krevní zkoušky?

Zkoušky na návykové látky se nyní již běžně provádí. Vzorky se však odebírají zejména z moči a ze slin a máte pravdu, že výsledek je znám po dlouhé době, třeba tří týdnů, a zaměstnavatel po tu dobu nemůže dělat nic. Pro něj platí zásada § 103 odst. 1 zákoníku práce, že nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. V daném případě je jediná možnost poslat zaměstnance domů z titulu překážky v práci. Když se návyková látka neprokáže, tak zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci dobu strávenou překážkou v práci ve výši průměrného výdělku. Pokud se prokáže, že zaměstnanec byl pod vlivem návykové látky, pak se s ním bude jednat o dalším setrvání u zaměstnavatele a doba strávená na překážce v práci se mu samozřejmě neproplácí.