Značení nebezpečných míst

Trochu nechápu spekulativní a až nic neříkající odpověď, proto si dovolím přiložit svůj asi trochu praktičtější názor. Pokud řetízek opatřený na viditelném místě tabulkou se zákazem vstupu vyloučí, aby se osoby při pohybu mohly uhodit např. do hlavy nebo i jiných částí těla, považoval bych toto za dostatečné opatření. Pokud by vzhledem k povaze provozu i přes přítomnost řetízku se zákazovou tabulkou, riziko "nárazu" osob do hrany schodiště přetrvávalo, tuto hranu bych doporučil označit žlutočerným šrafováním. Co se týče označení prvního a posledního stupně schodiště, domnívám se, že musí být značeno skutečně žlutočerným nebo červenobílým šrafováním a to tak, aby toto šrafování bylo viditelné jak při výstupu tak sestupu. Usuzuji tak zejména s ohledem přílohu NV. č. 101/2005 Sb., bod 5.10 s přihlédnutím k bodu 5.21 a dále s přihlédnutím k bodu 2, přílohy k NV. č. 11/2002 Sb.

Pane inženýre, na svých webových stránkách www.mojmirklas.cz zveřejňuji zajímavé informace k BOZP při pracích ve výšce. Prosím, mohu Váš článek (samozřejmě s uvedením autor) na těchto stránkách zveřejnit? Děkuji

Učíme se psát rok 2016 a také se učíme (na webu bozpinfo.cz) jak správně označovat schody. Po 11 letech od nabytí účinnosti NV č. 101/2005 Sb. (1. března 2005) se nemohou odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (OZO BOZP) dohodnout na triviální záležitosti, jako je správné označení schodišťových stupňů. Naštěstí nikdo do diskuze nevložit názor, že musí být označeny nejenom schody ve stavbách pro výrobu a skladování, ale všechny schody po kterých se u zaměstnavatele zaměstnanci a další osoby pohybují, , ale je vhodné řešit věci postupně. 1. Musíme si uvědomit co je cílem BOZP? Odpověď: Cílem BOZP je snaha zaměstnavatele, aby zaměstnanec odcházel ze zaměstnání tak, jak do zaměstnání přišel, tzn. nezraněn a bez poškozeného zdraví. Dá se také říci, že rozhodující je výsledek (zaměstnanec je zraněn a nebo k úrazu nedojde). Výsledek vždy nezávisí zcela na nás, protože můžeme realizovat bezpečnostní opatření, ale k úrazu a nebo poškození zdraví stejně dojde. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby se pro dosažení shora uvedeného cíle BOZP přistupovalo k otázkám BOZP z pohledu prevence. Jinak řečeno nehledejme jak pro BOZP něco přínosného neudělat, ale přemýšlejme (nad rámec právních požadavků) co přínosného pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců zajistit anebo realizovat. 2. Kolik paragrafů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví potřebuje zaměstnavatel a jeho OZO BOZP pro zajištění BOZP? Odpovědný zaměstnavatel a osvícený ,,bezpečák" (OZO BOZP) nepotřebuje pro zajištění BOZP ustanovení čl. 5.10 NV č. 101/2005 Sb., protože oběma stačí § 101 odst. 1 ZP: ,,Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce." 3. Velmi sporné úvahy ,,profesionálů BOZP". 3.1 ,,Takovýto řetízek je akceptovatelný odnímatelný prvek u nákladových ramp, kdy v mezičase nepoužívání rampy k nakládce a vykládce slouží jako systém ohraničující vymezený prostor a částečně zamezující pádu z rampy." (pan Jiří Tilhon) Reakce na úvahu: Pro rampu jsou stanoveny zcela jiné bezpečnostní zásady (rampa musí mít vždy označenou hranu + u rampy sloužící i pro pěší musí být snímatelné zábradlí). Řetízek nemá na rampě co dělat, protože ten pádu osoby z rampy ani částečně nezabrání. 3.2 ,,Tedy pokud je podlaha šachovnicová (střídající se bílé a černé dlaždice o velikosti hrany 15 cm), stačí, když schodišťový stupeň je šedivý (stupeň musí být rozeznatelný, nikoliv významně rozeznatelný). (pan Tomáš Neugebauer) Reakce na úvahu: Důležitý je výsledek, viz shora uvedené (nikdo nesmí ze schodů spadnout). Vést akademické debaty o tom, zda je označení rozeznatelné a nebo významně rozeznatelné k ničemu rozumnému nevede. 3.3 ,,To je však jen spekulace, neboť není uvedeno z jakého důvodu má být rozeznatelné. Nemusí to být z důvodu zakopnutí a následného pádu, ale například jen z důvodu upozornění na měnící se druh komunikace, jež má zvýšit ostražitost (míra rizika není vyjádřena)." (pan Tomáš Neugebauer) Reakce na úvahu: Pokud není ,,míra rizika vyjádřena" a nevíme ,,z jakého důvodu má být schod rozeznatelný" tak dochází ke ,,spekulaci" a zaměstnanec i s návštěvou musí spadnout z neoznačených schodů. Nevím co dodat, snad jen - prevenci v BOZP si představuji jinak. 3.4 ,,Z toho vyplývá, že se použije v případě, že riziko pádu zaměstnanců je ve vztahu k povaze práce, nikoliv k povaze objektu nebo jeho stavební části. Avšak běžná chůze po schodišti není výkonem práce, ale výkonem chování na pracovišti zaměstnavatele." (pan Tomáš Neugebauer) Reakce na úvahu: Pokud není ,,běžná chůze po schodišti výkonem práce, ale jedná se výkon chování na pracovišti" tak to už je úvaha, která skutečně stojí za vážné zamyšlení??? 4. Odborně správná odpověď na položené otázky. 4.1 Otázka: Na novém úseku našeho pracoviště je schodiště do patra a pod ním vznikl prostor, kdy hrana je ve výšce zhruba 160 cm. V tomto prostoru není žádná technologie, pouze volný prostor. Je nutné ho barevně označit, nebo stačí řetízek mezi sloupy a značka zákazu vstupu? Odpověď na otázku: Doporučuji na hranu schodiště (ve výšce 160 cm) instalovat bezpečnostní hranu z pěnovky se žlutočerným šrafováním. Řetízek se značkou zákazu vstupu bych raději nahradil fyzickou překážkou (květiny v truhlíku, židle, nábytek) tak, aby byl umožněn jen občasný úklid sníženého prostoru, ale běžný vstup do prostoru by byl shora uvedeným opatřením významným způsobem znemožněn. 4.2 Otázka: Stačí označit schody žlutou barvou, nebo platí žlutočerné pruhy? Odpověď na otázku: 4.2.1 Na pohyb zaměstnanců po schodišti dopadá článek 5.10 NV č. 101/2005 Sb.: ,,Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel ..." Poznámka: Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být schody označeny tak, aby na schodech nedošlo k úrazu zaměstnance z důvodu přehlédnutí začátku a nebo konce schodišťového ramene. Zaměstnavatel odpovídá za výsledek = nezraněný zaměstnanec. Závěr: Podle místních podmínek je nutné podlahovou krytinou/dlažbou zvýraznit začátek a konec schodiště a nebo provést dodatečné označení tak, aby bylo prokazatelné, že začátek anebo konec schodišťového ramene nebylo možné přehlédnout. 4.2.2 Další minimální požadavky na bezpečný pohyb zaměstnanců po schodišti jsou v uvedeny § 3 odst. 1 NV č. 101/2005 Sb.: ,,Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob." Poznámka: Schody schodiště musí být nejenom zvýrazněny, ale musí být také řádně udržovány, viz. judikát NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 2697/2004: ,,Poškozená hrana schodiště - úraz s trvalými následky". Závěr: Všechna schodiště zaměstnavatele musí být zařazena do průběžných kontrol prováděných relevantními vedoucími zaměstnanci a také musí být schodiště zahrnuty do plánu prověrky BOZP, dle § 108 odst. 5 ZP. 4.2.3 Další minimální požadavky na bezpečný pohyb zaměstnanců po schodišti jsou v uvedeny § 3 odst. 2 NV č. 101/2005 Sb.: ,,Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení." Poznámka: V tomto ustanovení už nabádá zákonodárce zaměstnavatele k prevenci: vyhodnoť rizika + zvažuj možné zdroje ohrožení = zajisti bezpečnost zaměstnanců, viz shora uvedené ustanovení NV, ale stejný přístup k BOZP je uveden v § 101 odst. 1 ZP. Závěr: Pokud přehlédne zaměstnanec začátek/konec neoznačeného schodiště a spadne ze schodů, tak následky budou velice pravděpodobně velmi podobné u schodů pro výrobu/skladování jako u schodů v administrativní budově. Výstupem z posouzení rizik při pohybu zaměstnanců po všech schodištích zaměstnavatele (bez rozlišení) proto musí být bezpečnostní opatření, že první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém schodišťovém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy. 4.2.4 Další minimální požadavky na bezpečný pohyb zaměstnanců po schodišti jsou v uvedeny § 3 odst. 3 písm. f) NV č. 101/2005 Sb.: ,,Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit: f) opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů." Poznámka: Minimálně na únikových cestách musí být stanoveno a realizováno bezpečnostní opatření, že první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém schodišťovém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy i v případě mimořádné události, tzn. označení schodů musí být světelnou paměť, pokud není rozeznatelnost schodů zajištěna jinak, např. nouzovým osvětlením. Závěr Fotografie od pana Mojmíra Klase je pěkným příkladem správného přístupu k BOZP, kdy zaměstnavatel nad rámec právních předpisů (preventivní přístup) usměrňuje jednání svých zaměstnanců s cílem minimalizovat vznik úrazu a poškození zdraví zaměstnanců. Zpracoval dne 6. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Reakce na názor pana Chalupy a pana Neugebauera: Podobně jako u pracovní jámy pro opravy vozidel, tak i u nákladních ramp je v těchto prostorách právními předpisy povoleno se pohybovat v blízkosti hrany rampy (na rampě) a nebo v blízkosti hrany pracovní jámy jen povolaným osobám (na rampě skladníci / manipulanti a u pracovní jámy - automechanici). Pokud se na rampě mohou pohybovat další osoby (pěší) musí být rampa osazena snímatelným zábradlím. U pracovní jamy je stanovena obdobná bezpečnostní zásada (vyznačený ochranný prostor). Jinak řečeno v reakcích pana Neugebauera i pana Chalupy došlo k promíchání jablek s hruškami, protože na schodech se může pohybovat kdokoliv a kdykoliv, ale pro rampy a jámy je nepovolaným osobám vstup zakázán, a pokud je vstup do prostoru povolen, tak jsou pro tento případ stanoveny jasná pravidla (rampa snímatelné zábradlí a jáma označení). Pro schodiště které používají všichni (zaměstnanci i ostatní osoby) platí označení prvního a posledního schodu. Nevím jak může odborně způsobilou osobu vůbec napadnout a vyslovit názor, že si bude vybírat, které ustanovení právního předpisu použije a kterého si nebude všímat, viz pan Chalupa: ,,Souhlasím s panem Neugebauerem, že se nelze odvolávat na obecné ustanovení § 3 odst. 2 NV č. 101/2005 Sb. (bod 4.2.3 příspěvku p. Šenka)." Pánové je nutné si uvědomit, že NV č. 101/2005 Sb. se nazývá ,,o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí", tzn. v tomto předpisu nejsou žádná ,,obecná ustanovení" a i kdyby jste je za obecná považovali, tak je musíte stejně respektovat / dodržet. Napíšu to polopatě: Pan Neugebauer nemá v reakci na můj bod 4.2.3 pravdu a protože pan Chalupa souhlasí s názorem pana Neugebauera, tak nemá pravdu ani pan Chalupa. Stejná zásada platí i pro další reakce pana Neugebauera. Problém vidím v tom, že kolega nemá dostatečný přehled o tom, jak jsou ustanovení o kterých tady diskutuje posuzovány u soudu. Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu). Tady vystupuje do popředí skutečnost, že zaměstnavatel odpovídá za výsledek. Pokud mohl zaměstnavatel úrazu zaměstnance zabránit pomocí nějakého opatření měl tuto možnost využít. Viz text z judikátu Nejvyššího správního soudu: ,,Nicméně, jak již řečeno, odpovědnost stěžovatelky (zaměstnavatele) podle § 30 odst. 1 písm. o) zákona o inspekci práce je svou povahou blízká odpovědnosti za výsledek; následek, k němuž došlo u pana H., byl představitelný, i když v souhře všech nepříznivých okolností značně nepravděpodobný, a tedy bylo možno jej identifikovat jako možný a snažit se hledat prostředky k jeho eliminaci." Názor pana Neugebauera: ,,Zaměstnavatel si MŮŽE toto opatření na základě vyhodnocení rizik stanovit, ale NEMUSÍ. Záleží na něm, jak rizika vyhodnotí, a která se v důsledku toho stanou pro něj neakceptovatelná, a která naopak akceptovatelná." To je pochopitelně naprostý nesmysl, protože postoje soudů v ustálené judikatuře se nesou ve zcela jiném duchu. Názor pana kolegy vychází ze zastaralé koncepce BOZP, která je již dlouho překonána jiným - novým přístupem. Vysvětlovat na těchto webových stránkách, které mají v názvu ,,BOZP" a provozovatelem těchto stránek je Výzkumný ústav bezpečnosti práce, proč je hlavním cílem BOZP nezraněný zaměstnanec vnímám jako naprostou odbornou ale také profesní degradaci tohoto webu. Pan Neugebauer totiž používá při diskuzích prvky demagogie a na tu se jak známo velmi těžko reaguje, proto jen stručně. Nemám totiž čas na bezduché tlachání k bodům diskuze, které jsou ostatním jasné a proto na tyto nesmysly nebudu reagovat. Udělám jednu výjimku a vyjádřím se k následujícímu konstatování pana Neugebauera: ,,Z toho vyplývá, že se použije v případě, že riziko pádu zaměstnanců je ve vztahu k povaze práce, nikoliv k povaze objektu nebo jeho stavební části. Avšak běžná chůze po schodišti není výkonem práce, ale výkonem chování na pracovišti zaměstnavatele." Pojďme si o této hluboké myšlence (pomocí případové studie) trošku bezduše pohovořit: ,,Referentka zpracovává ve svojí kanceláři dopis. Když dopis zpracuje, vejde na chodbu a jde po schodech o poschodí výše ke svému vedoucímu, zajistit schválení a podpis dopisu." Moje otázka zní: Kdy přestala referentka pracovat a kdy se začala ,,chovat" (pojem p. Neugebauera)? Varianta č. 1: Referentka se začala ,,chovat" když vyšla z kanceláře na chodbu a zavřela za sebou dveře. Varianta č. 2: Referentka se začala ,,chovat" když došlápla na první schod schodiště. Varianta č. 3: V nějakou jinou chvíli, ale kterou? Kdy začala referentka zase pracovat, když před tím ,,se chovala"? Varianta č. 1: Když vešla nazpět do svojí pracovny. Varianta č. 2: Už mne to nebaví s vámi tlachat o ničem. Pane Neugebauer, vy si bohužel nezasloužíte, abych vám věnoval svůj čas. Zpracoval dne 11. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Příspěvek reaguje na názor pana Tomáše Neugebauera z 11. 1. 2016: ,,Nebudu zde probírat vaše právní znalosti, nebo spíše neznalosti, jen si dovolím vás upozornit na vaše značné přeceňování judikátů (v celém vašem působení v BOZP). Judikát je jakási berlička, poznámka pod čarou k ustanovení v právním předpise. Není závazná pro nižší soudy, natož pro ostatní subjekty. Proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Neboť například při kontrole OIP odvoláním se na příslušný judikát neřešíte problém. Judikát není pro OIP závazný a MŮŽE na daný problém nahlížet jinak (pro možnost vzniku problému například školení řidičů z dopravních předpisů a jejich přezkušování zaměstnavatelem). Neplatí tedy: "Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu)". Jak lze definovat demagoga: ,,Demagog je člověk, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to lidem, o nichž ví, že jsou hlupáci." (H. L. Menclem) Nejvyšší správní soud (NSS) Info z webu Nejvyššího správního soudu: Ve správním soudnictví poskytují krajské soudy a Nejvyšší správní soud ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, kterou doplňuje ochrana před nečinností správních orgánů a před nezákonnými zásahy, pokyny a donuceními správních orgánů. Rozsudek jménem republiky 5 Ads 92/2015: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. K., zastoupený JUDr. Vladimírem Davidem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 48, Louny, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 4. 2015, č. j. 15 A l/2013 - 52, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 4. 2015, č. j. 15 A 1/2013 - 52, se zrušuje. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 7. 2. 2012, č. j. 526/1.30/12/14.3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Rozsudek NSS 3 Ads 42/2014: Dále je třeba zdůraznit, že zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, z něhož stěžovatelka dovozuje, že české technické normy nejsou obecně závazné, se vůbec nevztahuje na oblast bezpečnosti o ochrany zdraví při práci (srov. § 1 odst. 1 citovaného zákona). Při řešení otázky závaznosti českých technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je naopak třeba vycházet z právních předpisů, které tuto oblast skutečně upravují. Podle § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné také technické dokumenty a technické normy. Z tohoto ustanovení zákoníku práce vyplývá závaznost technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je přitom lhostejné, zda jde o "právní předpisy" nebo "ostatní předpisy" ve smyslu citovaného ustanovení. Rozhodující je, že zákonodárce stanovil odkazem na tyto technické normy jejich právní relevanci a závaznost. Námitka stěžovatelky, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je nesprávně stavěn do role zákonodárce, je rovněž lichá. Nic takového z citovaného ustanovení zákoníku práce nevyplývá. Jak již bylo řečeno, zákonodárce pouze na technické normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odkazuje, čímž jím propůjčil právní relevanci a závaznost. Nejvyšší soud České republiky (NS ČR) Základní charakteristika: ,,Soudy první a druhé instance se mohou odchýlit od judikatury NS pouze tehdy, jestliže je judikatura NS ČR nejednotná nebo obecný soud zaujímá nový právní názor, a to zvláště s odkazem na novou judikaturu Ústavního soudu, ESLP, právní literaturu nebo podstatnou změnu společenských podmínek. Protože je ale v takové situaci přípustné dovolání, dojde opět na sjednocující roli Nejvyššího soudu." Z rozsudku NS ČR 21 Cdo 4238/2007: ,,Protože rozsudek odvolacího soudu ve výroku o určení, že pracovní poměr žalobce u žalovaného trvá, není správný, Nejvyšší soud České republiky jej v této části a v akcesorickém výroku o nákladech řízení podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc podle ustanovení § 243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek." Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 10 zákona č. 89/2012 Sb.: Odst. 1: Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Odst. 2: Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. § 13 zákona č. 89/2012 Sb.: Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Závěr k jednotlivým konstatováním pana Neugebauera: 1. Značné přeceňování judikátů (týká se mého působení v BOZP). Stanovisko Šenk: Judikáty nelze především podceňovat, ale problém je jinde. Já působím v BOZP a znám judikáty a pan Neugebauer taky působí v BOZP, ale judikáty nezná, protože si myslí, že to jsou jen berličky. 2. Judikát je jakási berlička, poznámka pod čarou k ustanovení v právním předpise. Stanovisko Šenk: Např. v novém občanské zákoníku je v § 10 a § 13 zajímavé ustanovení k ustálené judikatuře. Myslím, že není co dodat, a dále viz shora uvedené judikáty. 3. Judikatura není závazná pro nižší soudy. Stanovisko Šenk: Viz shora uvedené vzorové judikáty NS ČR a NSS. 4. Judikatura není závazná pro ostatní subjekty. Proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Neboť například při kontrole OIP odvoláním se na příslušný judikát neřešíte problém. Judikát není pro OIP závazný a MŮŽE na daný problém nahlížet jinak Stanovisko Šenk: OIP sice může na daný problém nahlížet jinak (to nakonec platí i pro soudy), ale na základě rozsudku NSS bude v případě úspěchu v soudním řízení rozhodnutí OIP (SÚIP) soudem zrušeno. V poslední době se tento princip velmi výrazně projevil u případů nelegálního zaměstnávání, kde musel SÚIP (na základě judikátů NSS) zásadním způsobem zkorigovat svůj přístup při řešení tohoto nešvaru. 5. Neplatí tedy: "Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu)". Stanovisko Šenk: Pane Neugebauer přečetl jsem a nastudoval cca 600 judikátů (vím co v judikátech zhruba je, jaký byl výsledek rozhodnutí) a dalších minimálně 200 judikátů jsem jen pročetl a vyřadil, protože nebyly pro moji práci k potřebě. Napsal jsem dvě knihy o pracovních úrazech s vazbou na judikaturu. Týdně v průměru řeším 2 až 3 pracovní úrazy po telefonu od bezpečáků z firem. Většinu dotazů dokážu vyřešit ihned v průběhu rozhovoru, protože vím který judikát (judikáty) na případ použít. Spolupracuji s advokátními kancelářemi Závěr je zcela jednoznačný. Ve všech pěti bodech (stanoviscích) jste byl zcela mimo a to znamená, že v problematice judikatury se vůbec neorientujete. Zpracoval dne 14. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Pane Šenku, na Vaší interpretaci judikátů bych se moc neodvolával, neboť si asi dost z nás pamatuje diskusi pod Vaším článkem - http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/pripadova-studie-pracovni-uraz.html (mimochodem očekával jsem i druhou část, pokud v nadpisu tohoto článku je sdělení, že se jedná o část první). Nebudu se vyjadřovat k celému Vašemu textu, judikáty jste dost vytrhl z kontextu (nechápu proč je tam odvolávka na závaznost norem? to co tam je psáno ohledně závaznosti tvrdím již pěkných pár let, bez "studia" judikátů). Ale k Vaší odvolávce na NOZ, dovolím si citaci (přiznám též výtažek, protože celý výklad je dlouhý) z výkladu k daným §§: §10 odst. 2 - Občanský zákoník však k analogii a přirozeným zásadám doplňuje, že se má také přihlédnout ke zvyklostem soukromého života, stavu právní nauky a ustálené rozhodovací praxi. Kritériem pro použití všech těchto zdrojů má být výsledek spočívající v dobrém uspořádání práv a povinností. Ve své podstatě to znamená výzvu, aby soudce zkoumal všechny argumenty, jestliže jimi potřebuje podpořit to, co podle svého nejlepšího svědomí považuje za dobré uspořádání práv a povinností, je to výzva osvícenému a kompetentnímu soudci, nikoli vyjádření vázanosti doktrínou. Znamená to ovšem také, že by soudce neměl, a dokonce že nesmí použít doktrinální nebo judikaturní zdroje, jestliže by k takovému výsledku nevedly. Tím nás zákonodárce vrací k rozhodující úloze (abstraktního) rozumného soudce, který bude muset posoudit, zda závěr, k němuž dospívá, odpovídá především oněm zásadám spravedlnosti a zásadám, na nichž spočívá kodex. Takové stanovisko je součástí koncepce právního státu. Z formulace ustanovení určitě nelze usuzovat ani na závaznost judikatury. Takový závěr je v souladu nejen s důvodovou zprávou, ale i s vazbou na inspirační ustanovení švýcarského občanského zákoníku. §13 - Podstatou legitimního očekávání je ve vztahu k soudnímu rozhodování možno rozumět právo strany soudem projednávaného případu očekávat, že tento případ bude rozhodnut stejně jako stejný nebo obdobný případ, tj. případ, s nímž se projednávaný případ shoduje v podstatných znacích a který již soudem projednáván byl. Nejde však o právo na stejné právní posouzení. Pokud bude případ projednávaný soudem rozhodnut jinak, vyplývá ze zákonné ochrany legitimního očekávání strany právo na to, aby odlišné rozhodnutí bylo přesvědčivě odůvodněno. Nestane-li se tak, nebyla soudní ochrana poskytnuta řádně se všemi důsledky, které z toho plynou. Tedy judikatura ano, pokud se shoduje v podstatných znacích, ale žádné případy nejsou zcela totožné a je třeba nahlížet na další skutečnosti. Pokud soudce provede odchylný výrok, oproti očekávanému, pak toto musí přesvědčivě odůvodnit. Souhlasím s tím, že je pro soudce pohodlnější se odvolat na judikát a nemuset nic "přesvědčivě odůvodňovat", ale každý soudce je jiný, že?

Pane Jindra super. Děkuji. Syrový.

Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat)[1] je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí. Pravidla českého pravopisu připouští i variantu diskuze,[2] avšak za slohově neutrální považují diskusi.[3] Požadavky na diskusi[editovat | editovat zdroj] Diskuse od účastníků vyžaduje: věcnost: věnovat se tématu a argumentovat, nikoli napadat nebo překřikovat, otevřenost: nevylučovat nikoho, kdo může k danému tématu přispět; poctivost: podstatné informace nesmějí účastníci zatajovat nebo tvrdit něco, čemu sami nevěří; trpělivost: pochopení argumentů druhého může vyžadovat čas; zdvořilost, která vyjadřuje společný zájem všech na každé věcné informaci. Zkušenost ukazuje, že taková diskuse může být pro hlubší poznání složitých jevů velmi užitečná, protože překonává přirozené jednostrannosti účastníků a zvyšuje pravděpodobnost, že se na nic důležitého nezapomnělo. Některé diskuse jsou méně náchylné k polemikám, například diskuse řešení v matematice, obtížnější je dodržet požadavky diskuse ve vědě, v právu nebo dokonce v politice. Vybral 22.1.2016. 7 hod. Syrový. Zdroj Wikipedie.