Ochrana pred riziky

Mohou odbory zakázat práci?

23.02.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: odbory

Mohou odbory zakázat práci ohrozující bezpecnost? Zákoník práce dosud nevzal odborum mocnou zbran - moznost zakázat práci v noci a ohrozující bezpecnost.  Údajne ji vsak odborum vzal Ústavní soud, který to shledal protiprávním. Odbory nejsou státní institucí a nemohou tedy takto zásadne zasahovat do práv podnikatelského subjektu. Nevíte císlo rozhodnutí Ústavního soudu?

Zvlástní oprávnení odborových organizací vykonávat kontrolu nad stavem BOZP patrí mezi tradicní oprávnení, která ceské pracovní právo obsahuje radu let. Predpokládá se, ze práve osoby, které pusobí v podniku, nejlépe znají stav BOZP a mohou iniciovat príslusné kroky, pokud je situace neuspokojivá nebo dokonce nebezpecná.

Toto oprávnení nezrusil zcela ani Ústavní soud. Nález ÚS Pl. ÚS 83/06 uverejnený pod císlem 116/2008 Sb. zrusil v § 322 zákoníku práce odst. 2 a 3. Ústavní soud konstatoval, ze kontrolu dodrzování bezpecnostních predpisu a pravidel lze povazovat za soucást obhajoby hospodárských a sociálních zájmu zamestnancu, coz je hlavním úkolem odborových organizací. Uvedl, ze v oblasti BOZP, která se bezprostredne dotýká zivota a zdraví zamestnancu, by meli mít zamestnanci (a tedy i organizace vystupující jejich jménem) moznost upozornit zamestnavatele na existující nedostatky, a to i na základe vlastních poznatku a zpusobem co nejrychlejsím. Ustanovení lze podle nej chápat i jako realizaci práva zamestnancu na uspokojivé pracovní podmínky ve smyslu cl. 23 Listiny základních práv a svobod. Je proto ve verejném zájmu a není v rozporu s ústavním porádkem.

Kdo za odborovou organizaci vykonává toto právo urcují stanovy. Casto jsou to i vyssí odborové orgány, nejen ty, které pusobí prímo u zamestnavatele. Kontrolu je mozno vykonávat u vsech zamestnavatelu bez ohledu na to, zda u nich pusobí odborová organizace nebo ne. Odborová organizace musí toho, kdo za ni v techto vecech jedná, vybavit tak, aby mohl své oprávnení zamestnavateli prokázat. Náklady na výkon kontroly hradí stát. Vzhledem k tomu, ze Nález ÚS nabyl úcinnosti dnem zverejnení ve Sbírce zákonu, byla tím dnem zrusena ustanovení § 322 odst. 2 a 3 ZP o právu odboru pozadovat závazným pokynem na zamestnavateli odstranení závad v provozu na strojích a zarízeních, pri pracovních postupech a v prípade bezprostredního ohrození zivota nebo zdraví zamestnancu zakázat dalsí práci, ci zakázat práci prescas a práci v noci, která by ohrozovala bezpecnost a ochranu zdraví zamestnancu.

Pro úplnost cituji z Pl. ÚS 83/06 (c. 116/2008 Sb.) body 309 a násl.:

Ponekud jiná je vsak situace týkající se kontroly bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci (§ 322 odst. 1). Kontrolu dodrzování bezpecnostních predpisu a pravidel lze povazovat za soucást obhajoby hospodárských a sociálních zájmu zamestnancu, coz je hlavním úkolem odborových organizací. V oblasti BOZP, která se bezprostredne dotýká zivota a zdraví zamestnancu, by meli mít zamestnanci (a tedy i organizace vystupující jejich jménem) moznost upozornit zamestnavatele na existující nedostatky, a to i na základe vlastních poznatku a zpusobem co nejrychlejsím. Ustanovení § 322 odst. 1 lze chápat i jako realizaci základního práva zamestnancu na uspokojivé pracovní podmínky ve smyslu cl. 28 Listiny…

Právo kontrolovat bezpecnost a ochranu zdraví pri práci je tedy tradicním právem orgánu zastupujících zamestnance, jehoz jisté koreny nacházíme uz v 1. republice. K jeho urcité deformaci dochází v 50. letech minulého století; právní úprava kontroly odborovou organizací souvisela s predstavou o postupném zániku státu a prechodu jeho funkcí na spolecenské organizace, zejména na jednotnou odborovou organizaci. Projevem této tendence bylo napr. i sverení správy nemocenského pojistení Revolucnímu odborovému hnutí, prevzetí usnesení IV. vseodborového sjezdu o postavení závodních výboru základních organizací Revolucního odborového hnutí do právního rádu zákonem c. 37/1959 Sb., o postavení závodních výboru základních organizací Revolucního odborového hnutí, atd. Uvedený trend byl prevzat zákonem c. 65/1965 Sb., zákoník práce, a jeho odraz nacházíme v nekterých aspektech i v zákone c. 262/2006 Sb., tedy v novém zákoníku práce.

Tyto deformace vsak nic nemení na tom - jak jiz bylo uvedeno výse - ze právo odborových organizací kontrolovat BOZP je reflexí základního práva zamestnancu podle cl. 28 Listiny, je ve verejném zájmu a není v rozporu s ústavním porádkem. Zrusení i tohoto práva odborových organizací by v podstate znamenalo poprení smyslu jejich existence, jíz je ochrana hospodárských a sociálních zájmu zamestnancu, která smeruje - mimo jiné - k vytvárení uspokojivých pracovních podmínek (cl. 27 odst. 1, cl. 28 Listiny). Odbory by se pak staly po výtce akademickým spolkem, který by roli dustojného partnera zamestnavatelu a jejich organizací hrát nemohl.

Proto Ústavní soud návrhu na zrusení ustanovení § 322 odst. 1 NZP nevyhovel.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM