Náhrada za nadstandardní OOPP při skončení pracovního poměru

Na základě vyhodnocení rizik musí naši zaměstnanci nosit po celou dobu výkonu práce ochranné brýle. Zaměstnancům, kteří nosí dioptrické brýle, jsou poskytovány ochranné krycí brýle určené k nošení přes brýle dioptrické. Mnohým však toto nevyhovuje, tudíž zaměstnavatel nechal na své náklady zhotovit "jako nadstandard" speciální ochranné bezpečnostní dioptrické brýle. Jak je to však v případě ukončení pracovního poměru? Můžeme požadovat po zaměstnanci částečnou úhradu těchto nadstandardních brýlí? Po uplynutí dvou let záruky od výrobce jsou automaticky majetkem zaměstnance, ale jde nám o toto dvouleté období. Podotýkám, že zaměstnanci s tím nemají problém. Při převzetí brýlí podepsali, že souhlasí s úhradou.

I sebelepší ochranné dioptrické brýle poskytnuté zaměstnavatelem jako osobní ochranný pracovní prostředek jsou prostředkem individuální ochrany před možnými riziky způsobenými výkonem práce. Platí obecná zásada, že zaměstnavatel nese veškeré náklady na zajištění BOZP (§ 101 zákoníku práce) a také zaměstnavatel si to odečítá z daní. Proto rámcová směrnice o BOZP (směrnice 89/391/EHS) výslovně stanoví, že náklady na BOZP nesmí být přenášeny na zaměstnance.

Proto také všechny osobní ochranné pracovní prostředky, včetně mycích a čisticích prostředků (např. ručníky) jsou majetkem zaměstnavatele a po skončení jejich životnosti, nebo když ztratí svoji ochrannou funkci (poškodí se, oblečení se potrhá apod.), jsou stále majetkem zaměstnavatele a ten si sám rozhodne, co s nimi udělá. Tuto otázku jsme již před lety řešili v souvislosti s ochrannými oděvy a myslím, že s brýlemi, které jsou určeny výhradně pro konkrétního zaměstnance, je situace obdobná. Někteří zaměstnavatelé nechávají zaměstnancům například montérky a ostatní ochranné oděvy (také často ručníky) zadarmo. Někteří za to vyžadují „drobný peníz“, někteří chtějí, aby zaměstnanci oděvy vraceli, a pak je odevzdávají do sběrných surovin apod. Všechny tyto způsoby jsou možné. Proto záleží výslovně na vaší dohodě se zaměstnancem. Pokud zaměstnanec nebude chtít nic uhradit, je to váš majetek, byť pro další zaměstnance jako osobní ochranný pracovní prostředek nepoužitelný.