Ochrana pred riziky

Do jaké výse teploty lze jeste pracovat v kancelári?

26.07.2006 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: horko, podmínky pracovní

Do jaké výse muze dosáhnout teplota v kancelári, kdy je jeste mozné pracovat? Kdy nás musí zamestnavatel pustit domu?

Zádným právním predpisem není stanoveno, ze zamestnavatel musí zamestnance pracující v kancelári pustit domu z práce z duvodu teploty v kancelári. Podle ustanovení § 134 zákoníku práce platí, ze zamestnavatel je povinen zajistit, aby pracoviste byla prostorove a konstrukcne usporádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zamestnance z hlediska bezpecnosti, hygieny a ochrany zdraví pri práci odpovídaly bezpecnostním pozadavkum a hygienickým limitum na pracovní prostredí a pracoviste, zejména aby pracoviste byla rádne osvetlena, pokud mozno denním svetlem, mela stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, vetrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. Jinak hodnoty mikroklimatických podmínek upravuje narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci, ve znení pozdejsích predpisu. Podle ustanovení § 4 odst. 2 tohoto narízení na pracovistích, kde jsou prekracovány hodnoty prípustných mikroklimatických podmínek v dusledku tepelné záteze z technologických zdroju, a na ostatních pracovistích za mimorádne teplých dnu musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly prekracovány hodnoty dlouhodobe a krátkodobe únosné pracovne tepelné záteze; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v cásti B prílohy c. 1 k tomuto narízení. Za mimorádne teplý den se povazuje den, kdy nejvyssí teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyssí nez 30 ^oC. Podle prílohy c. 1 je kancelárská práce zarazena do trídy 1 – práce vsede s minimální pohybovou aktivitou. Dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce pri zvýsené tepelné zátezi jsou uvedeny pro muze a zeny v tabulkách c. 4a az 5c. cásti B prílohy c. 1, pritom se také musí vycházet z toho, jestli zamestnanci mají na sobe dvouvrstvý nebo trívrstvý odev. Jinak ale podle tabulek platí, ze pri krátkodobe zvýsené tepelné zátezi (tj. práve v dusledku horkých letních dnu) mohou zeny i muzi pracovat az do teploty 34 ^oC po celých osm hodin, tabulky urcují 480 minut. Obecne ale platí, ze vsechny otázky BOZP musí zamestnavatel projednávat se zamestnanci (§ 18 zákoníku práce) a to bud prostrednictvím zástupcu zamestnancu (odboru) nebo prímo. Proto také by s vámi mel zamestnavatel projednat i otázku ochrany pred nepríznivými mikroklimatickými vlivy. Samozrejme lze dohodnout ledacos. V rámci kolektivního vyjednávání se bezne dojednává poskytování ochranných nápoju i nad rámec prípadu uvedených v ustanovení § 5 narízení vlády. Dále je samozrejme mozno v kolektivní smlouve sjednat i zkrácení pracovní doby a to tak, ze nemusí být zkrácená pracovní doba sjednána trvale na celý rok, ale jen s ohledem na pracovní podmínky na pracovistích zamestnavatele v urcitých dnech. To vse je mozné dohodnout v rámci kolektivního vyjednávání a to je také smysl a úcel kolektivního vyjednávání. Pokud ale u zamestnavatele odbory nepusobí, pak je situace ponekud slozitejsí, a platí, ze zamestnavatel musí jednat se zamestnanci a vsechna opatrení realizovat na základe svého vnitrního predpisu, tedy jak poskytování ochranných nápoju nebo zkrácení pracovní doby. Nicméne kazdý zamestnavatel dnes jiz musí mít svého odborne zpusobilého zamestnance pro prevenci rizik. Nerozhoduje, jestli tímto preventistou je zamestnanec v pracovním pomeru nebo externista, který zamestnavateli pravidelne zpracovává posudek, jaká prijmout opatrení k odstranení rizik. V kazdém prípade byste si meli promluvit i s ním.

JUDr. Eva Dandová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM