Ochrana pred riziky

Není málo prípadu, kdy zamestnanci mají v léte na pracovisti prílis velké teplo, a naopak v zime je nebezpecí prochladnutí.

22.10.2002 | ZDROJ: casopis Bezpecnost a hygiena práce c. 3-4 (2002) | AUTOR: Jouza Ladislav

Odpoved na dotaz v casopise Bezpecnost a hygiena práce.

KLÍCOVÁ SLOVA: prostredí pracovní

Narízení vlády c. 178/2001 Sb., pamatuje i na tyto situace a pro povinnost zamestnavatele zajistit vhodné teplotní podmínky na pracovistích rozdeluje pracovní cinnosti do I az V. trídy. Do první trídy jsou napr. zarazeny kancelárské práce, do trídy IIa cinnost vstoje nebo pri chuzi spojená s prenásením bremen, trída Ilb znamená cinnost spojenou s prenásením stredne tezkých bremen a trídy IVb a V. uvádejí práce spojené s rozsáhlou cinností svalstva trupu, horních i dolních koncetin apod

Zajistení urcité výse teploty na techto pracovistích je dále závislé na skutecnosti, zda zamestnanec má jednovrstvý nebo dvou ci trívrstvý odev. V nejcastejsích prípadech se teplota na pracovisti má pohybovat v rozmezí 20 °C - 28 °C (napr. kanceláre) a se zvysováním fyzické nárocnosti na druh práce se pozadavek na teplotu snizuje (16 °C — 27 °C u Ila, 14 'C az 26°C u Ili, 9 °C — 26 °C u IIla, 5 °C— 26°C u lllb a u trídy IV a V se teplota nestanoví). Tyto teploty nemusí zamestnavatel zajistit, jestlize je mimorádne chladný den (venkovní teplota dosáhla méne nez — 15 °C) nebo mimorádne teplý den (venkovní teplota je vyssí nez 30 °C)

Na dotaz v casopise Bezpecnost a hygiena práce c. 3-4 (2002) odpovedel JUDr. Ladislav Jouza

TISKNOUT | POSLAT MAILEM