Ochrana pred riziky

Pojem "skoronehoda"

17.10.2003 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika

Vysvetlete prosím co se rozumí pod pojmem "skoronehoda".

Odborná literatura charakterizuje nehodové jednání jako selhání aktivní adaptace cloveka v rizikové situaci. V pracovním procesu se pak jedná o selhání zamestnance a jeho momentální neprizpusobení se rizikovým pracovním podmínkám nebo rizikovému pracovnímu prostredí. Laicky bychom rekli, ze "skoronehoda" je událost pri níz má clovek dostatek duchaprítomnosti k tomu, aby se s rizikovou situací vyrovnal jako napr. pri zakopnutí, aby udelal potrebný pohyb k vyrovnání narusené rovnováhy nebo pri ohrození padajícím bremenem, aby uhnul apod. "Skoronehoda" je v podstate nedokonaný úraz, nebot dotycný neupadne nebo se uhne pred padajícím bremenem apod. V odborné literature se mluví o tom, ze pri nehode jde de facto o disfunkci motoriky, jejíz závaznost roste  úmerne s vekem, ale muze jít i o disfunkci zraku, sluchu, predstavivosti,chápání apod. Statisticky je dokázáno, ze na jeden úraz pripadá 300 "skoronehod". V konkrétním prípade zálezí na rade okolností, zejména na fyzické kondici jedince a na jeho veku, dále je treba vzít v úvahu i prostredí (zda napr. podlaha není kluzká) nebo zda zamestnanec má volné ruce ci zda nese bremeno. Pri nehode jde vlastne o selhání adaptace cloveka vyrovnat se s mimorádnou situací, zejména v tech prípadech, kdy podmínky na pracovisti presahují moznosti zamestnance prizpusobit se novým podmínkám.
Pojem "skoronehoda" byl dríve v odborné literature bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci  pouzíván v souvislosti s prevencí úrazu. V podstate se dnes dá ríci, ze prevence "skoronehod" je v dnesním nasem pojetí prevence rizik podle ustanovení § 132a zákoníku práce. Pojem riziko sice také není prímo zákoníkem práce definován (stejne jako nebyl definován pojem "skoronehoda"), nicméne odborná literatura jej definuje jako "kombinaci pravdepodobnosti a rozsahu mozného zranení a poskození zdraví zamestnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojum pracovních úrazu nebo ohrození zdraví zamestnance". V ustanovení § 134a odst. 2 zákoníku práce vsak je prímo definován pojem "prevence rizik" jako vsechna opatrení vyplývající z právních a ostatních predpisu k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a z opatrení zamestnavatele, která mají za cíl predcházet rizikum, odstranovat je nebo minimalizovat pusobení neodstranitelných rizik. Prevence rizik je celý proces, jehoz cílem je optimalizace rizika a skládá se z hodnocení a rízení rizik. První cást tohoto procesu se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáním rizik a prinásí vlastne podklady pro druhou cást procesu, ve které jsou prijímána opatrení pro jejich snízení na minimální míru. Jeho smyslem  úcelem je vést zamestnavatele (ale i zamestnance) k nalezení prijatelné míry rizik, nebot dosazení tzv."nulového rizika" tj. absolutní eliminace pracovních úrazu a nemocí z povolání není v oblasti pracovneprávních vztahu prakticky mozná. Z toho duvodu také veskerá odpovednost za prevenci rizik je na zamestnavateli. Zákon prímo neukládá zamestnavateli samotnému, jakou formu zvolí. To vse závisí mimo jiné i na velikosti zamestnavatele, rizikovosti jeho pracovních cinností a také na jeho potrebách.
Dnes jiz muzeme konstatovat, ze díky ustanovení § 132a zákoníku práce je prevence rizik neboli predcházení skoronehodám jednou z pracovneprávních povinností zamestnavatele, za jejíz porusování by mel být príslusnými kontrolními orgány sankcionován.

JUDr. Eva Dandová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM