Existuje nějaká důvodová zpráva k nařízení vlády č. 201/2010 Sb.?

Již několik dnů marně hledám na veřejných, volně přístupných elektronických stránkách důvodovou zprávu nebo obdobný druh vysvětlující jednotlivá znění paragrafů doprovázející nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Taktéž postrádám nějakou metodiku pro správnou klasifikaci zdrojů úrazů a příčin úrazů. Dalším problémem bude zařazování podle druhu práce (C/4), podle statistické příručky je KZAM (klasifikce zaměstnání) zase až velmi košatá a vyplňování záznamu o úrazu  vedoucími zaměstanci z "terénu" bude zavádějící, statisticky nejasné.

Podle nových Legislativních pravidel se již nezpracovává k nařízení vlády a k zákonům důvodová zpráva, ale tzv. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA). Ta byla zpracována i u návrhu právní úpravy způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu, ovšem není veřejně přístupná. Je určena pouze pro potřeby připomínkového řízení a pro potřeby vlády. V rámci připomínkového řízení s ní byla seznámena všechna připomínková místa. Proto žádná důvodová zpráva ani žádný oficiální výklad nařízení vlády vydáván nebude, budete se muset zaměřit pouze na komentáře k nařízení vlády a na svůj vlastní úsudek.

Pokud se týká části D záznamu o úrazu, tak lze uvést asi tolik. V bodě 6 se uvádí zdroj úrazu, značení se opět provádí křížkem a je možno označit i více zdrojů.  Jednotlivé zdroje úrazů zde uvedené by neměly v praxi činit výkladové potíže, protože se toto členění zdrojů úrazů v praxi používá již skoro 50 let. Z hlediska potřeb praxe byl údaj „kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí“ nahrazen údajem „stroje a zařízení přenosná nebo mobilní“ a údaj „stroje hnací, pomocné, obráběcí, pracovní“ údajem „stroje a zařízení stabilní“. V případě, kdy zdrojem úrazu byla jiná, než zde uvedená činnost, označí se křížkem jiný blíže nespecifikovaný zdroj. Účelem zde vyjmenovaných zdrojů úrazů je podchytit zásadní rizikové faktory, které mohou vést k pracovním úrazům.

Bod 7 pak sleduje příčiny úrazu a i zde je možno označit více příčin úrazu a značení se opět provádí křížkem. Je důležité, aby i tento údaj byl vyplněn pravdivě, již např. z důvodu případné kontroly orgánem inspekce práce. Změnou tu je, že byl vypuštěn dotaz na již nepoužívaný pojem „porušení pracovní kázně“ a byl nahrazen údajem „porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“.  Vyplní-li zaměstnavatel kolonku „pro závady na pracovišti“ musí při následné kontrole orgánům státního odborného dozoru sdělit, jaká přijal na základě tohoto úrazu opatření v prevenci rizik. Údaj o nedostatečném osobním zajištění zaměstnance OOPP a o porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatelem úrazem postiženého zaměstnance může mít též určitý význam pro jednání o případném částečném zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovního úrazu. Pod údaj o selhání lidského činitele lze zařadit situace, kdy k úrazu dojde následkem zaměstnancovy obecné choroby nebo predisposice či následkem selhání spoluzaměstnance či jiné osoby v místě úrazu, tj. následkem jejich nepozornosti nebo neopatrnosti. V případě, kdy příčinou úrazu byla jiná, než zde uvedená příčina, označí se křížkem jiný blíže nespecifikovaný důvod.