Ochrana pred riziky

Pouzívání soukromých elektrospotrebicu v práci

25.10.2004 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: elektrospotrebice

Je nejakou konkrétní právní normou výslovne zakázáno pouzívání soukromých elektrospotrebicu (rádia, konvice, televizory atd.) v práci, nebo se to jen dovozuje na základe jiných predpisu?

Konkrétní právní predpis, který by stanovil, ze zamestnanec si nesmí do zamestnání prinést rádio není. Zákoník práce vsak predpokládá, ze zamestnavatel stanoví základní pravidla chování na pracovisti bud v pracovním rádu nebo ve vnitrních predpisech. Celým zákoníkem práce je jako cervená nit vedena zásada, ze zamestnavatel je ten, kdo odpovídá za bezpecnost a ochranu zdraví zamestnancu pri práci a on sám si k tomu musí stanovit zásady podle svých vlastních podmínek daného pracoviste.
Mít ci nemít na pracovisti nejaký prístroj, který si zamestnanec prinese z domova je totiz pro zamestnavatele velice dulezitá otázka. To totiz není jen otázka bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, ale je to i otázka pozární (resp. protipozární) ochrany a nakonec i otázka toho, ze zamestnanec vyuzívá elektrickou energii, kterou platí zamestnavatel (tedy ve svých dusledcích pusobí zamestnavateli skodu) a nakonec, kdyz napr. poslouchá pri práci rádio nebo se dívá na televizi, tak rozhodne jeho pracovní  výkon není takový jako by byl, kdyby se na práci soustredil plne.  Podle mého názoru je ale v daném prípade nejdulezitejsí ono protipozární hledisko, nebot zamestnavatel nemuze dovolit, aby zamestnanec na jeho pracovistích bez jeho vedomí zapojoval nejaké spotrebice, u kterých nemá provedenou revizi a které by mohly zpusobit napr. zkrat v elektrické instalaci ci nakonec i pozár a ve svém dusledku ohrozit tak bezpecnost a zdraví ostatních zamestnancu.
S podobnou otázkou jsem se setkala v souvislosti s pouzíváním soukromých mobilu na pracovisti. Rada zamestnavatelu si dnes uz stanovuje ve vnitrních predpisech, ze zakazuje pouzívat v pracovní dobe a na pracovisti soukromý mobil a rozhodne nelze proti tomu nic mít, nebot mezi základní povinnosti zamestnance patrí pracovat svedomite a rádne podle svých sil a plne vyuzívat pracovní doby (ustanovení § 74 zákoníku práce). V tomto prípade to zamestnavatelé více oduvodnují tedy plným vyuzíváním pracovní doby a ani proti tomu nelze nic namítat.
Pokud se týká stroju, prístroju, technických zarízení a náradí tak v ustanovení § 134a zákoníku práce se ukládá zamestnavateli, ze musí tyto rádne udrzovat, kontrolovat a revidovat. K tomu jeste existuje pak samostatné narízení vlády c. 378/2001 Sb., kterým se stanoví blizsí pozadavky na bezpecný provoz a pouzívání stroju, technických zarízení, dopravních prostredku, prístroju a náradí a které téz ukládá zamestnavateli, ze musí o kazdém stroji, prístroji apod. mít technickou dokumentaci, aby mohl zajistit jeho revize nebo ze musí k nemu vydat místní   provozní  bezpecnostní  predpis. Ve stejném duchu hovorí i stará vyhláska c. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní pozadavky k zajistení bezpecnosti práce a technických zarízení, ve znení pozdejsích predpisu.
Záverem upozornuji, ze podle § 132 zákoníku práce zamestnavatel je povinen zajistit bezpecnost a ochranu zdraví zamestnancu pri práci s ohledem na rizika mozného ohrození zivota a zdraví, která se týkají výkonu práce a ze tato povinnost se vztahuje na vsechny osoby, které s vedomím zamestnavatele zdrzují na jeho pracovistích. Zamestnavatel bezpecnost a ochranu zdraví zajistuje prostrednictvím vedoucích zamestnancu na jednotlivých pracovistích a ti de facto zodpovídají za to co zamestnanci na pracoviste nosí a co tam zapojují apod. a jestli tam vznikne nebezpecí pozáru nebo ne.

Zpracovala JUDr. Eva Dandová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM