Ochrana pred riziky

Príplatek za práci v hluku

23.01.2006 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: podmínky pracovní

Chtela bych se zeptat, zda musíme zamestnancum, kterí pracují v riziku hluku (92 dB) vyplácet prípatky za práci v rizikovém prostredí. Pracovníci jsou vybaveni OOPP proti tomuto riziku a chodí na pravidelné lékarské prohlídky. Hygiena nám kategorizaci schválila, ale na tuto otázku nám odpovedet nedokázala.

Z Vaseho dotazu nevyplývá základní údaj a tom, o jakého zamestnavatele se jedná. Jestli o zamestnavatele, který se v odmenování rídí zákonem c. 1/1992 Sb., o mzde, odmene za pracovní pohotovost a o prumerném výdelku, ve znení pozdejsích predpisu nebo o zamestnavatele, který se rídí zákonem c. 143/1992 Sb., o platu a odmene za pracovní pohotovost v rozpoctových a v nekterých dalsích organizacích a orgánech. To je pro posouzení povinnosti poskytovat príplatek za práci ve zdraví skodlivém pracovním prostredí totiz rozhodující. Podle ustanovení § 11 zákona c. 143/1992 Sb., platí, ze za vykonávání cinností, pri nichz je riziko ohrození zivota nebo zdraví zamestnance, cinností spojených s jinými závaznými riziky pri ochrane zájmu státu, cinností pri zabezpecování obrany nebo cinností s mimorádnou psychickou zátezí, se poskytne zamestnanci zvlástní príplatek za podmínek a ve výsi stanovených provádecím predpisem. Tímto provádecím predpisem je narízení vlády c. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výsi zvlástního príplatku za vykonávání cinností ve ztízených a zdraví skodlivých pracovních podmínkách, ve znení pozdejsích predpisu. Podle tohoto narízení vlády platí, ze cinnosti, za jejichz vykonávání se príplatek poskytuje, jsou rozdeleny podle míry rizika do dvou skupin a uvedeny v príloze, která je soucástí tohoto narízení. Cinnost neuvedenou v príloze a vykonávanou v prostredí, v nemz prevládají ztízené a zdraví skodlivé podmínky, které souvisejí s rizikem skodlivého pusobení vlivu profesionální infekce, ionizujícího a elektromagnetického zárení, práce s lasery, chemických karcinogenu, dalsích chemických skodlivin nebo fyzikálních vlivu, zamestnavatel zaradí do I. nebo II. skupiny porovnáním s cinnostmi uvedenými v príloze. Výsi príplatku stanoví zamestnavatel podle míry rizika, intenzity a doby pusobení skodlivých vlivu v prubehu vykonávání cinnosti ve vnitrním platovém predpisu nebo ji sjedná v kolektivní smlouve a) pro pracovní cinnosti uvedené v první skupine ve výsi 100 Kc az 400 Kc mesícne, b) pro pracovní cinnosti uvedené ve druhé skupine ve výsi 300 Kc az 700 Kc mesícne. Pokud se týká hluku, tak ten je výslovne zminován v první skupine v cásti E – Fyzikální vlivy pod bodem 1 - práce v hluku presahujícím výsi N 115. Jinak je treba upozornit, ze vetsina rizik je zde popsána spíse profesne nez s odkazem na prekrocení limitu, takze doporucuji probrat prípadne celé narízení vlády z hlediska vykonávané cinnosti (nejedná-li se napr. jeste o vibrace apod.). Nakonec pripomínám pro úplnost, ze zamestnavatelé rídící se v odmenování zákonem c. 143/1992 Sb. výse uvedený príplatek poskytovat musí, to vyplývá z citovaného ustanovení § 11. Naproti tomu zamestnavatelum tzv. podnikatelské sféry rídícím se zákonem c. 1/1992 Sb., o mzde, odmene za pracovní pohotovost a o prumerném výdelku zákon nestanoví konkrétní výsi mzdového zvýhodnení za práci ve stízeném a zdraví skodlivém pracovním prostredí a za práci v noci, ani neupravuje podmínky pro jejich poskytování. Podle ustanovení § 7 zákona platí, ze za práci ve ztízeném a zdraví skodlivém pracovním prostredí a za práci v noci príslusí zamestnanci dosazená mzda a príplatek ve výsi a za podmínek stanovených narízením vlády; v kolektivní smlouve lze stanovit jinou výsi uvedeného príplatku. Tuto úpravu tedy zákon ponechává plne kolektivním smlouvám. Pouze podpurne, pokud není v kolektivní smlouve mzda sjednaná, predpokládá zákon právní úpravu a zmocnuje proto vládu k vydání vládního narízení. Vládní narízení c. 333/1993 Sb. , ve znení pozdejsích predpisu, pak stanoví výsi mzdového zvýhodnení za práci ve ztízeném a zdraví skodlivém pracovním prostredí, tj. pri pusobení chemických skodlivin, prachu (aerosolu bez toxického úcinku), vibrací. ionizujícího zárení, elektromagnetického zárení, infracerveného zárení (tepla), laseru, pri práci v infekcním pracovním prostredí s rizikem profesionálního onemocnení, pri prímém kontaktu s alergeny, pri pusobení chemických karcinogenu a zvýseného tlaku vzduchu. Narízení vlády stanoví minimální hodinovou sazbu tohoto mzdového zvýhodnení ve výsi 6 Kc za hodinu práce v tomto prostredí. V príloze k tomuto narízení vlády je podrobný seznam profesí ztízeného a zdraví skodlivého pracovního prostredí, ovsem zase se zde nestanoví odkaz na prekrocení limitu hluku, ale jsou zde vyjmenovány konkrétní práce. To je totiz zatím problém nasich hygienických predpisu, ze kategorizace prací (tím mám na mysli vyhlásku c. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zarazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelu biologických expozicních testu, podmínky odberu biologického materiálu pro provádení biologických expozicních testu a nálezitosti hlásení prací s azbestem a biologickými ciniteli) není provázána na mzdové predpisy a ze tyto vychází z hygienických predpisu platných v letech 1992-1993, kdy se tvoril zákon o mzde a zákon a platu a jejich provádecí predpisy. Vsichni doufáme, ze rekodifikace zákoníku práce by mela tento stav zmenit a ze by zamestnanci pracující v rizikovém prostredí meli být odmenováni podle toho, do jaké kategorie je jejich práce zarazena. Tak je tomuto totiz také v zemích ES.

JUDr. Eva Dandová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM