Platí požadavky ADR i pro vnitrozávodovou dopravu?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděl Ing. Jiří Tilhon z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

V rámci vnitropodnikové dopravy (uzavřený areál, komunikace jsou neveřejné nebo se jedná o ostatní plochy dle katastru nemovitostí) přepravujeme různé nebezpečné látky v obalech od výrobců (např. sudy s oleji, naftou, benzinem, žíravinami apod.). Přeprava probíhá pomocí vysokozdvižných vozíků nebo motorových vozíků, popř. nákladními nebo dodávkovými automobily. Veškerou techniku obsluhují zaměstnanci společnosti. V rámci novelizace místního provozního bezpečnostního předpisu jsme narazili na problém a mů dotaz zní: "Vztahují se při vnitrozávodové dopravě na řidiče a dané vozidlo požadavky ADR?"

Mezinárodní smlouva ADR byla zveřejněna v částce 12 Sbírky mezinárodních smluv a lze ji dohledat jako Sdělení MZV č. 21/2017 Sb.m.s. – verze smlouvy platná pro roky 2017 - 2018. K této smlouvě však platí vnitrostátní předpisy, z nichž je nutné zmínit zvláště zákon č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a vyhlášku č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů.

Smlouva ADR se vztahuje na mezinárodní přepravu nebezpečných věcí silniční přepravou, což jsou různé látky (převážně „chemikálie“) nebezpečných vlastností, ale i odpady v mezích charakteristiky uvedené v ADR. Pro přepravu zvláště nebezpečných věcí je potřebné povolení ministerstva dopravy, pro přepravu jaderného materiálu pak souhlasu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Podle čl. 1.1.2.1 smlouvy ADR se články ADR vztahují na mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, ze které jsou vyloučeny některé nebezpečné věci ve smyslu čl. 1.1.3.2 nebo přeprava v některých obalech ve smyslu čl. 1.1.3.4 a 1.1.3.5 či prostřednictvím dopravní jednotky ve smyslu čl. 1.1.3.6 atd. S uplatněním všech výjimek a čl. 1.1.5.1, který ustanovuje, že: „Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jímž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla“, lze dovodit, že ačkoli požadavek vzbuzuje představu, že vozidlo, které převáží nebezpečnou věc je naloženo na jiný přepravní prostředek a na něj se vztahují vnitrostátání předpisy, lze tento požadavek přenést a uplatnit i na jiné způsoby přepravy nebezpečných věcí, zvláště pak odkaz na národní předpisy. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, definuje např. v § 21e povinnosti na dopravce provozující příležitostnou osobní silniční dopravu. Pro potřeby přepravy odpadů je nutné dodržet § 2 vyhlášky č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů, která stanovuje povinnost označit motorové vozidlo přepravující odpad po veřejně přístupných pozemních komunikacích bílo výstražnou tabulkou s černým písmenem „A“. Tento požadavek neplatí pro vozidla M1 a N1.

Z výše uvedeného vyplývá, že vnitropodnikovou dopravu tak, jak byla charakterizována, lze provozovat bez uplatnění požadavků ADR, ale i silničního zákona či vyhlášky o přepravě odpadů. Je třeba si však uvědomit dvě věci. Jakákoli odchylka od uvedených charakteristik vnitroponikové dopravy Vás ihned přiblíží ke znění uvedených předpisů, takže je nezbytně nutná jejich znalost. Je nanejvýš vhodné, aby pracovníci manipulující s odpady = nebezpečnými látkami byli odborně způsobilí. A jejich odbornou způsobilost návodně stanovíte právě užitím příslušných článků ADR, včetně vlastní organizace práce, předáváním informací apod. To, že požadavky ADR na konkrétní činnost neplatí, neznamená, že je nelze vhodně použít.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail