Pravidelné zvedání těžkých břemen v 11 hodinové směně

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

V průběhu pracovní doby, která činí 11 hodin, nasazuje pracovnice cívky se skelným vláknem o váze 9 kg na trny, které jsou ve výšce 0,3 - 2,2 m. Průměrně jich nasadí 800 ks. Není to na ženu moc?

Odpověď na Vaši otázku může dát pouze odborník na hygienu práce. Doporučuji proto dotyčné, aby se obrátila na místně příslušnou hygienickou stanici (bývalou okresní hygienickou stanici, dnes příslušné pracoviště krajské hygienické stanice) a požádala je, aby provedli u zaměstnavatele měření. 

Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží jsou upraveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle tohoto nařízení vlády platí, že celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a pomocí hodnot srdeční frekvence. Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence přepočtené na průměrnou osmihodinovou směnu. Za průměrnou osmihodinovou směnu se pokládá směna vypočtená jako časově vážený průměr z naměřených hodnot jednotlivých pracovních operací, vykonávaných v měnících se časových pracovních expozicích, jimiž jsou týdenní expozice rozdělené jinak než na 5 osmihodinových směn, menší počet směn než 5 za pracovní týden, proměnlivý počet hodin za pracovní týden nebo proměnlivý druh pracovních operací.

Průměrné a přípustné hygienické limity pro hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle pohlaví a věku v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3. Přípustné hygienické limity pro hodnotu srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4. Pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při práci nestanoví.

Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, odpovídá hodnota navýšení v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové a delší nesmí být průměrné směnové hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Pro ženu je přípustný směnový výdej 5,4 MJ. Pro měření svalových sil je přesnější měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem. Tato metoda vychází  z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (%Fmax).

Metoda integrované elektromyografie je nejpřesnější a při ní je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin. Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti. Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus. Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.

Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle
a) velikosti svalové síly,
b) doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace,
c) pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru,
d) střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
e) střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event.v jednotlivých měsících během roku.
f) četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, pracovní doby.

To ale je věc, kterou musí posoudit výhradně odborník, proto doporučuji, jak shora uvedeno.

Autor článku: 

Komentáře

Malé doplnění.......

03.02.2011 - 13:14 František Černý
Tazatel měl zřejmě v dotazu na mysli hmotnost břemene. Pokud tedyvyjdeme z předpokladu, že práci ženy provádí ve stoje, Nazvedají 7200 kg. Ale není patrné, zad cívky z trnů stejné pracovnice snímají a jaká je pak hmotnost cívky. Pokud opravdu jen cívky na trny nasadí, je kumulativní hmotnost břemen v normě a velmi pravděpodobně také nedochází k nepřiměřené celkové fyzické zátěži. (limit pro ručně manipulovaná břemena jsou u žen 15 kg jednotlivého břemene a 7500 kg za osmihodinovou směnu). Tady bych si asi s klidným svědomím vystačil pouze s tabulkami, které paní doktorka Jandová zmiňuje v článku. Patrně nebude problém asi ani s lokální fyzickou zátěží, i když z dotazu nevyplývá, jak jemná práce to je. Z hlediska ergonomie tu ale problémy jsou. Výšky trnů od 0,3m do 2,2 m. Ideální výška pro ruční manipulaci je od pasu pracovníka do výše jeho ramen. Je tedy různá u každého z nás. Přílišná výška se dá celkem jednoduše technicky řešit, např. použitím schůdků, nebo manipulační lávky. Větším problémem bude spíše manipulace mezi pasem a těmi 30 cm........ Doporučuji problémřešit ve spolupráci s osobou, která se vyzná v ergonomiiia hygieně práce. Bez podrobných informací nelze odpovědět konkrétněji.

Re: Malé doplnění.......

04.02.2011 - 06:28 Norbert Chalupa
Pane Černý, ačkoliv v závěru svého příspěvku tvrdíte, že bez podrobných informací nelze odpovědět konkrétněji (s čímž souhlasím), přesto odvážně tvrdíte, že velmi pravděpodobně nedochází k nepřiměřené celkové fyzické zátěži pracovnice, že limit kumulativní hmotnosti přenášených břemen u žen za osmihodinovou směnu je 7 500 kg a že pravděpodobně nebude ani problém s lokální zátěží. Toto všechno bych se neodvážil tvrdit, ani kdybych tu práci jen sledoval. Dále nevím, kde jste přišel na limit 7 500kg? Pokud budeme vycházet z § 29 NV č. 361/2007 Sb., tak se musíme držet údaje 6 500kg, nikoliv 7 500kg, a už budeme, dle vaší dedukce, úplně jinde. Já bych měl obavy, že tam limity, ve více hodnocených faktorech, překročeny budou, ale to je skutečně na odborných posudcích a měřeních. Mimochodem, JUDr. Dandové byste se měl omluvit ....

Re: Malé doplnění.......

04.02.2011 - 11:18 František Černý
Pane Chalupo, myslím, že si za svým názorem můžu směle stát. Co píšu, je výsledek zkušeností. Obavy bych měl spíše z nadměrné zátěže malých svalových skupin. Kdybyste si přečetl, že píšu "pokud nesundavá cívky a jaká je pak jejich hmotnost", asi byste reagoval jinak. I moje doporučení k přizvání odborníka přes ergonomii a hygienu práce, je, myslím, úplně v pořádku. Rozhodně jsem nenapsal nic, čím bych se mohl paní doktorky dotknout. Samozřejmě nemám patent na pravdu a ani se tak nechovám, i když se tu takoví najdou a často se jejich reakcím nestačím divit. Mimochodem v oblasti ergonomie a hygieny práce celkem úzce spolupracuji s naším územním pracovištěm KHS a nikdy neměli výhrady k mým postupům, proto si myslím, že si mohou dovolit svůj názor napsat, netvrdím, že to je dogma.

Re: Malé doplnění.......

04.02.2011 - 16:58 Norbert Chalupa
Pane Černý, ještě tedy jednou: 1. Nemůžete jednoduše vynásobit 800 cívek x 9 kg a výsledek porovnat s maximální kumulativní hmotností pro manipulaci s břemeny u žen za osmihodinovou směnu, což je 6 500kg (nikoliv 7 500kg), poněvadž tam skutečně záleží na tom, jak s tím břemenem žena manipuluje, jestli kupř. jeden den převážnou část nasazuje cívky do výšky 1,80 m, zbytek směny do výšky 0,5 m, nebo se to v průběhu směny mění pořád atp., jestli se s břemenem otáčí, předklání se, zvedá ruce, a další faktory (teplota na pracovišti, hluk, prach atd.), kdy ve výsledku po všech měřeních a posouzeních je stanoven způsob manipulace s břemeny a s jakou celkovou hmotností břemen, se kterou smí žena, v daném případě v 11 hodinové směně, manipulovat. 2. Nezpochybnil jsem přizvání odborníka pro posouzení této situace, právě naopak jsem napsal, že s Vámi souhlasím a toto je, samozřejmě, správný postup. Všichni ostatní bezpečáci spolupracujeme s příslušnými hygienickými orgány, jinak to ani nejde. Obecně, hygiena práce se prolíná s bezpečností práce, takže ty poznatky a zkušenosti máme všichni, někdo menší, někdo větší, každý z různých oborů činností. 3. Když jsem napsal, že byste se měl JUDr. Dandové omluvit, tak z toho důvodu, že jste ji přejmenoval na Jandovou. Víte, to jsou právě ty reakce na mnohdy nekonkrétní dotazy, na které JUDr. Dandová odpoví konkrétně, dle zadání dotazu, i když tazatele třeba neuspokojí, poněvadž víc o případu neví, takže potom to jsou jen dedukce a dohady. Trvalá manipulace s břemeny je velmi složitý problém a opravdu vyžaduje maximální, zcela konkrétní, posouzení. Nikdo z nás, bezpečáků, ani JUDr. Dandová, nemůže seriózně tazateli na tento dotaz odpovědět, zda jsou, za dalších neznámých okolností, limity překročeny, či ne. Samozřejmě, jak se všichni shodujeme, je to pouze na základě znalostí daných podmínek, měření a posouzení příslušnými odborníky.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail