Pracovní úrazovost v České republice v roce 2016

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2016 průměrně cca 327 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (cca třiapůlnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2016 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,04) vykázaly kraje: Vysočina (1,59), Jihočeský (1,57), Plzeňský (1,53), Královéhradecký (1,38), Ústecký (1,38), Karlovarský (1,31),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,23), Zlínský (1,11), Liberecký (1,11), Středočeský (1,06), Olomoucký (1,02) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Jihomoravský (0,97), Moravskoslezský (0,97) a Hl. m. Praha (0,61), viz graf č.3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2016 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2016 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,23) vykázaly kraje: Liberecký (0,40), Olomoucký (0,35), Plzeňský (0,32), Zlínský (0,32), Jihočeský (0,31),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,24), Jihomoravský (0,21), Hl. m. Praha (0,20), Pardubický (0,20), Středočeský  (0,19) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (0,17), Karlovarský (0,12), Ústecký (0,07) a Královéhradecký (0,05), viz graf č. 3.4.2

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na růstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 2,3 %) se podílelo 8 krajů ČR. Největší nárůst byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 7,0 %). Pokles počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Karlovarském, a to o 4,2 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že i četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností obdobně vzrostla v souvislosti se vzrůstem absolutního počtu těchto pracovních úrazů, také v 8 krajích ČR. Největší nárůst četnosti byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 6,6 %) a největší pokles četnosti v kraji Středočeském. Celkem došlo v ČR k nárůstu četnosti případů o 1,0 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Středočeském (o 6,5 %) a pak v kraji Zlínském (o 6,1 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Jihomoravském (o 9,9 %). Ve dvou krajích tento ukazatel stagnoval.

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně klesla ve většině krajů ČR. Nárůst byl zaznamenán jen ve čtyřech krajích, největší v kraji Libereckém (o 1,13 kalendářního dne, tj. o 2,3 %). Celkem došlo v ČR k poklesu hodnoty tohoto ukazatele o 2,0 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2007 – 2016, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2012 – 2016 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 9 krajích došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů a ve 4 krajích naopak k nárůstu počtu případů proti roku 2015. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském. V kraji Libereckém byl evidován stejný počet případů. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2007 – 2016, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2012 – 2016 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.