Pracovnělékařská prohlídka uklízečky pro práci ve výškách

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Musí mít uklízečka, která koná práce na žebříku s chodidly více než 1,5 m (ovšem ne více než 5 m) nad okolní podlahou speciální lékařkou prohlídku (zkouška rovnováhy, Rombergův test), tedy více než základní vyšetření? Ve vyhl. č. 79/2013 Sb., ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb. - příloha č. 2, část II, bod. 9 - je práce ve výšce a nad volnou hloubkou s použitím osobních OOPP jako práce, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví.

I za „staré“ úpravy (tedy před 15. 12. 2017) jsme tvrdili vždy, že jakmile uklízečky pracují ve výšce nad 1,5 m, jde o práci rizikovou – minimálně kategorie 2R. Výška nad 1,5 m je považována nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky za práci vysoce rizikovou. Práce ve výškách představuje trvale vážné riziko ohrožení zdraví a životů zaměstnanců. Přestože počet smrtelných pracovních úrazů, jejichž zdrojem byl pád z výšky nebo do hloubky, rok od roku klesá, je zřejmé, že se jedná o oblast, v níž je regulace nezbytná. Proto uvedené nařízení vlády transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES, kterou se mění směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání pracovního zařízení pracovníky při práci [druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 16 (1) směrnice 89/391/EHS].

Současná právní úprava ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v příloze č. 2. části II Rizika ohrožení zdraví – bod 9 doznala změny. Původně zde bylo „Práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu“. Dnes tento bod zahrnuje „Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu“.

To proto, že na základě poznatků z praxe a po dohodě s odborníky na problematiku bezpečnosti práce byli nově vymezeni zaměstnanci, kteří spadají do kategorie zaměstnanců s rizikem ohrožení života a zdraví, pokud vykonávají práci ve výšce nebo nad hlubinou. Původně navržená výška nebo hloubka 10 metrů, která vycházela ze zrušené směrnice č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, neodpovídá realitě, neboť je celá řada profesí, kde musí pracovníci pracovat ve výšce menší než 10 metrů, kdy jde rovněž o ohrožení života a zdraví. Proto byl tento bod změněn tak, aby se posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve výšce nebo nad hlubinou vztahovalo i na tyto zaměstnance a aby rozhodujícím kritériem bylo to, zda je nutné při výkonu práce používat prostředky osobní ochrany, kterými jsou prostředky zabraňující pádu, jak je to požadováno například v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, a v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

Já Vám tak říkajíc „od zeleného stolu“ nemohu říci, jestli dotyčná uklízečka pracuje v riziku ohrožení zdraví. To musí se znalostí pracoviště a na základě poctivě provedené prevence rizik rozhodnout zaměstnavatel. Ten odpovídá v plném rozsahu za bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců.

Autor článku: 

Komentáře

2R?

14.02.2018 - 04:34 Norbert Chalupa
Zajímalo by mě, z hlediska jakého rizikového faktoru, dle vyhl. č. 432/2003 Sb., by měla být uklízečka zařazena minimálně do kategorie 2R? Přiznám se, že za dobu, co se nově kategorizují práce, tj. od roku 2001, toto slyším prvně?

Poděkování

14.02.2018 - 10:23 Radoslav Vlasák
Dovolím si přičinit poděkování paní doktorce Dandové za opravdu erudovaný výklad. Ony jsou totiž výšky, na které člověk tzv. dosáhne (tj. do cca 2 metrů), trvale podceňovány, přičemž je dostatečně známo, že právě při pádech z takto "malých" výšek člověk dopadne tak, jak spadl. Pak už jenom zůstává otázkou, na co (či na jaký terén) dopadne a jaké budou (či nebudou) následky - někdy bohužel i při takto "zanedbatelných" výškách fatální. Ono i to dřívější vymezení 10 metry bylo značně diskutabilní - při výšce 9,9 m ne a při výšce 10,1 m už ano?

Vyjádření JUDr. Evy Dandové k příspěvku pana Chalupy

14.02.2018 - 10:56 Kateřina Hrubá
Nebezpečí pádu z výšky není rizikový faktor, ale riziko. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES ze dne 27. června 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS; dnes je sice zrušená, ale je rekodifikovaná), která byla základem pro přijetí naší právní úpravy – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky v recitálu (bod 6) zdůrazňuje „práce ve výšce může vystavovat zaměstnance zvlášť závažným rizikům pro jejich zdraví a bezpečnost, zejména rizikům pádů z výšky a dalším vážným pracovním úrazům, které tvoří velkou část všech úrazů, zejména smrtelných úrazů;“. Proto musíme trvat na stanovisku, že nebezpečí pádu z výšky je významné bezpečnostní riziko. Musíme totiž rozlišovat mezi pojmy riziko a rizikový faktor. Pojem riziko máme legislativně podchycen v ustanovení § 101 zákoníku práce a zde se jedná o veškerá rizika možného ohrožení života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V našich zákonech ani v unijním právu není pojem „riziko“ definován. Doktrína pracovního práva vysvětluje, že riziko je kombinace četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu určité nebezpečné události a jejich následků. Riziko může být odstranitelné, neodstranitelné, přijatelné, nepřijatelné, významné, nevýznamné atd. Základem pro výklad pojmu riziko je rámcová směrnice 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, kde se zdůrazňuje a její článek 1, který stanoví „Účelem této směrnice je zavádět opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. K tomuto účelu obsahuje obecné zásady týkající se prevence pracovních rizik, bezpečnosti a ochrany zdraví, odstranění rizikových a úrazových faktorů, informování, projednávání, vyvážené účasti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi a školení zaměstnanců a jejich zástupců, a také obecná pravidla pro uskutečňování zmíněných zásad.“ Pojem rizikový faktor je definován v § 7 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se stanoví další podmínky BOZP a podle tohoto ustanovení jsou rizikovými faktory zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Rizikové faktory vyjmenované ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli jsou rizikové faktory jinak upravené nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci – ale to je jen polovina BOZP – to je jen oblast ochrany zdraví, z těchto rizikových faktorů může vzniknout nemoc z povolání. Proto musíme rozlišovat rizika, ve smyslu rizika pracovní – pád z výšky, práce s nebezpečnými stroji, ale i přístroji, doprava, práce v lese, práce se zvířaty na straně jedné a rizikové faktory – chlad, teplo, prach, biologické činitele atd. na straně druhé. Při kategorizaci prací musíme brát v úvahu vše – rizika i rizikové faktory a podle toho zařazovat zaměstnance do kategorie a ne hledět pouze na vyhlášku č. 432/2003 Sb.

Vážená paní Hrubá,

14.02.2018 - 17:59 Norbert Chalupa
Vážená paní Hrubá, děkuji za vysvětlení pojmu rizikový faktor a pracovní riziko. Někde už jsem to četl…… Domnívám se, že nemáte pravdu. Stejně jako níže píše pan Hauser, neznám žádné hodnocení pracovního rizika 2R (možná taková metodika existuje, ale nevím o ní), nýbrž pouze hodnocení rizikového faktoru 2R ve vztahu k rizikovým faktorům uvedeným ve zmíněné vyhl. č. 432/2003 Sb. Cituji paní doktorku: ,, I za „staré“ úpravy (tedy před 15. 12. 2017) jsme tvrdili vždy, že jakmile uklízečky pracují ve výšce nad 1,5 m, jde o práci rizikovou – minimálně kategorie 2R. ˮ Pochopitelně, že je nutné zohledňovat při hodnocení prací do kategorií všechna pracovní rizika a rizikové faktory pro danou činnost, ale výsledkem je zařazení práce do kategorie podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, ve smyslu vyhl. č. 432/2003 Sb. - 1, 2, 3, 4, popř. 2R. Domnívám se, že toto měla paní doktorka na mysli? Tážu se tedy, z hlediska jakého rizikového faktoru by měla být uklízečka pracující občas ve výšce nad 1,5m zařazena minimálně do kategorie 2R? Opravdu mě to zajímá, poněvadž v tomto případě mám téměř všechny uklízečky, které jsem ve firmách a organizacích zařazoval, zařazeny špatně, avšak státní dozor – KHS příslušné územní pracoviště, to při kontrolách nikdy nezpochybnil.

Omlouvám se paní Hrubé,

14.02.2018 - 18:22 Norbert Chalupa
Omlouvám se paní Hrubé, odpověď je adresována paní doktorce.

Re: Vyjádření JUDr. Evy Dandové k příspěvku pana Chalupy

14.02.2018 - 19:53 Tomáš Neugebauer
Vážená paní Hrubá, chápu, že se snažíte obhájit stanovisko paní doktorky, ale ona se opravdu v té své odpovědi zcela "ztratila". Navíc při snaze pomoci jí jste se dopustila také nepřesnosti, a to: "Nebezpečí pádu z výšky není rizikový faktor, ale riziko". Nebezpečí pádu z výšky není rizikový faktor, ani riziko, ale NEBEZPEČÍ, tedy zdroj, situace nebo činnost s potenciálem způsobit vznik poranění člověka nebo poškození zdraví. Pojem riziko definuje např. zatím stále platná norma ČSN OHSAS 18001 - "kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu". Také není pravdou, že při kategorizaci prací se musí brát v úvahu vše. V úvahu se berou pouze právním předpisem stanovené rizikové faktory. Na základě nich je práce zařazena do kategorie. Ostatní rizika se hodnotí v rámci vyhledání a hodnocení rizik při práci, což s kategorizací prací nesouvisí. Tedy tvrdit, že práce ve výškách musí být minimálně v kategorii 2R je nesmysl.

Zdravím, pane Neugebauere,

14.02.2018 - 20:00 Norbert Chalupa
Zdravím, pane Neugebauere, paní Hrubá pouze citovala odpověď JUDr. Dandové. Všiml jsem si toho pozdě, za což jsem se jí omluvil. Jinak zcela přesně jste to definoval.

Re: Vyjádření JUDr. Evy Dandové k příspěvku pana Chalupy

14.02.2018 - 20:08 Tomáš Neugebauer
Vážená paní Hrubá, právě jsem byl správně upozorněn, že se nejedná o váš příspěvěk, ale o odpověď JUDr. Dandové. Omlouvám se, že jsem si to neuvědomil. Chyby směrované na Vás tak patří paní doktorce. Ještě jednou se omlouvám.

Opět...

14.02.2018 - 12:55 Radoslav Vlasák
...super výklad paní doktorky, teď ještě aby pronikl do povědomí co nejširšího okruhu jak zaměstnavatelů (těch hlavně), tak zaměstnanců!

Re: Opět...

14.02.2018 - 20:03 Tomáš Neugebauer
Nemohu s vámi souhlasit. Odpověď je zcela zmatečná. Míchá do toho kategorizaci prací, která s tím vůbec nesouvisí. Navíc na závěr sama potvrzuje, že neví jak na otázku odpovědět.

2R

14.02.2018 - 13:11 Karel Hauser
Dobrý den, musím souhlasit s p. Chalupou, že definice " jakmile uklízečky pracují ve výšce nad 1,5 m, jde o práci rizikovou – minimálně kategorie 2R" je silně zavádějící. S pojmem 2R jsem se setkal pouze u rizikových faktorů v rámci kategorizace, ale nikdy jako stanovení rizika. S těmi OOPP proti pádu a příslušnou pracovnělékařskou prohlídkou to taky nemusí být tak jednoznačné, protože i již zmiňované NV 362/2005 Sb. stanoví, že "Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky". Takže se obávám, že se zde opět otvírá poměrně široké pole k různým diskuzím, sporům a dohadům.

No právě...

14.02.2018 - 17:09 Radoslav Vlasák
...většina předpisů stran BOZP přece vzniká (či by vznikat měla) ne tím, že je příslušné ministerstvo sepíše a vláda či poslanci a senátoři schválí, ale co nejširší odbornou diskusí, připomínkovými řízeními atd. To všechno se děje (či by se dít mělo) s cílem dosáhnout optimálního znění, zajišťujícího (při respektování toho kterého předpisu) náležitou eliminaci rizika poškození zdraví z práce. Jistě ne absolutní - určitá přijatelná či akceptovatelná míra rizika existuje vždycky, ale třeba u uklízečky, která může, ať už z jakýchkoliv příčin, spadnout (např. při mytí oken) ze schůdků mezi kancelářské stoly a židle (to v lepším případě), a přitom to zdaleka není "ve výšce chodidel 5 metrů nad okolním terénem", si zařazení do kategorie 2R dovedu docela dobře představit. Samozřejmě především záleží (či by záležet mělo) na odpovědném vyhodnocení rizik při té či oné činnosti - paušalizovat dost dobře nelze. _______Ono je to do určité míry zase o tzv. duchu legislativy, tedy o evidentní snaze jejím prostřednictvím (a účinným vynucováním jejího dodržování) zabránit poškození zdraví z práce v maximální možné míře. Ne tedy pouze úzkostlivě lpět na doslovném znění jednotlivých paragrafů či odstavců (nikdy nelze jejich prostřednictvím podchytit úplně všechno), ale podívat se na ten či onen problém tak trochu "selským rozumem".

Jakou kategorii 2R myslíte?

14.02.2018 - 17:45 Karel Hauser
Jakou kategorii 2R myslíte? Tady se snad nebavíme o kategorizaci, ale o riziku.

Jenomže...

14.02.2018 - 18:09 Radoslav Vlasák
...ono to spolu jaksi souvisí. Že popsané riziko existuje (a to i v těch tzv. malých výškách), je nejspíš evidentní. Pak zůstává pouze otázka, zda je přijatelné či nepřijatelné. Vzhledem k dlouholetým praktickým zkušenostem si myslím, že je nepřijatelné, a tedy je nutná alespoň jeho částečná eliminace (např. i zařazením takové práce do kategorie 2R a tedy i souvisejících opatření). Ale "co člověk, to názor" - za sebe plně souhlasím s paní doktorkou.

Kategorie 2R? Pokud myslíte v

14.02.2018 - 18:26 Karel Hauser
Kategorie 2R? Pokud myslíte v kategorizaci, tak by mě docela zajímalo v jakém faktoru. Pokud nemáte na mysli kategorizaci, tak by možná bylo dobré uvést o jaké metodě, stupnici apod. tady hovoříte. Děkuji

Re: Jenomže...

14.02.2018 - 19:59 Tomáš Neugebauer
Probohá! Který orgán ochrnay veřejného zdraví vám ji do kategorie 2R zařadí? Diť je to absolutní nesmysl!

Reakce na článek

14.02.2018 - 19:32 Tomáš Neugebauer
Odpověď JUDr. Dandové je zcela zmatečná a místy chybná. Práce uklízečky na základě práce ve výšce jako práce 2R je nesmysl a žádný orgán ochrany veřejného zdraví jí takto nezařadí (oprávněn je k tomu pouze on). Též tvrzetí, že výška nad 1,5 m je nařízením vlády č. 362/2005 Sb. považována za práci vysoce rizikovou, není pravda.

Souhlas

15.02.2018 - 14:56 Roman Poláš
Naprosto s Vámi souhlasím, v diskuzi došlo k odklonu od původní otázky, takže si ji dovolím zodpovědět. Ve smyslu vyhl. č. 79/2013 Sb., ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb. - příloha č. 2, část II, bod. 9 - je práce ve výšce a nad volnou hloubkou s použitím osobních OOPP jako práce, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví od 1.5 metru. Lékařskou prohlídku je uklízečka povinna absolvovat, pokud bude provádět práce ve výšce od 1,5 m do 5 m, které budou vyhodnoceny jako rizikové z hlediska možnosti jejího pádu a následku pádu. Práce nad 5 metru jsou rizikem vždy, a to dle NV 362/2005 Sb.. Vázat výšku 1,5 m a více na karegorizaci prací dle zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění, potažmo na vyhl. č. 432/2003 Sb. v platném znění je irelevantní.

Ano...

15.02.2018 - 00:23 Radoslav Vlasák
...opět se - troufám si napsat - tak trochu žongluje s terminologií, paragrafy a odstavci, ale to, na co by mělo být trvale upozorňováno (jak to zřejmě pojala JUDr. Dandová), pak povětšinou uniká. Podle mne se paní doktorka snažila objasnit, že nikoliv nevýznamné nebezpečí pádu z výšky hrozí v určitých případech i té vzpomínané uklízečce, a že by tedy nejspíš nebylo až tak úplně "od věci" zohlednit to i při posuzování její zdravotní způsobilosti poskytovatelem pracovnělékařských služeb (PLS). Pak se ovšem nabízí otázka, který poskytovatel PLS se bude přece jenom důkladnějším posouzením zdravotní způsobilosti vůbec zabývat, bude-li práce zaměstnavatelem označena jako příslušná do kategorie 1, čili zda se "nespokojí" pouze se základním vyšetřením, jak je uvedeno v dotazu. Zejména pak ten poskytovatel PLS, který je pouze registrujícím praktickým lékařem, tedy bez atestace z pracovního lékařství (příp. bez absolvování 150hodinového kurzu pracovního lékařství, určeného právě pro tyto lékaře bez uvedené atestace), a není ani natolik zkušeným praktikem, aby si byl možných souvislostí dostatečně vědom. Ostatně - řada dotazů absolventů zmíněného kurzu nasvědčuje tomu, že v těchto otázkách úplně jasno ani zdaleka nemají..

Rizikový faktor tekuté písky - kategorie 4

18.02.2018 - 21:28 Zdenek Šenk
Na základě osmé samostatné směrnice 432/2018/ES jsou nově práce v tekutých píscích rizikovým faktorem. Zaměstnanci vykonávající tyto práce se musí bezodkladně zařadit v rámci kategorizace prací do kategorie 4. To je všechno, co je k odpovědi paní Dandové potřeba napsat. Odpověď totiž není odpovědí, protože neobsahuje odpověď na položenou otázku a odpověď (s množstvím nesmyslů) už zhodnotili všichni diskutující (mimo jednoho), jako odpověď neodbornou anebo odpověď chybnou. V druhé odpovědi se paní Dandová ,,zahrabala" do (tekutého) písku ještě do větší hloubky; asi bude problém se vyhrabat, obzvlášť pokud je písek tekutý - proto kategorie 4. Ani druhá odpověď neobsahuje odpověď na úvodní otázku. Ale udělala to paní Dandová dobře. Poslala odpověď (která není odpovědí) paní Hrubé do VÚBP (proto jste odepisovali p. Hrubé) a ta umístila odpověď na web. Kdyby odpověděla paní Dandová přímo (jako diskutující) nedostala by honorář za odpověď na otázku, která neobsahovala odpověď na otázku. Proč jsem kritický, proč se rozčiluji? Webové stránky navštěvují lidé, kteří oprávněně očekávají, že na webu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se dostanou k odborně správným informacím. Pokud ale diskutující musí vysvětlovat autorovi článku zcela základní, všeobecně známé skutečnosti - je někde chyba. VÚBP by měl konat. Současně uveřejněné nesmysly začnou žít svým životem a ještě za několik let se můžeme potkávat s názorem ,,ale já jsem to četl na bozpinfo.cz a autorem byla paní Dandová". Protože přednáším a publikuji, tak se s těmito případy potkávám (nejedná se jen o paní Dandovou) a vím jak je složité a pracné vysvětlovat, že odborně správný názor má jinou podobu. Proto se rozčiluji. Závěr. Poděkování patří určitě panu Romanovi Polášovi, který se jako jediný rozhodl odpovědět na položenou otázku. S odpovědí pana Poláša sice nesouhlasím, ale přesto panu Polášovi patří můj obdiv, že se rozhodl odpovědět. Moje stanovisko k diskutované problematice lze dohledat na jiném webu, kde mám umístěn článek s obdobnou tématikou. Zdeněk Šenk

Odborně správný názor

19.02.2018 - 08:01 Vladimír Jindra
Pane bakaláři Šenku, dnes se odborníkem může označit každý. Snažíte se tady shodit paní dr, Dandovou a odkazujete se na "správný" názor, sic ten Váš, který publikujete jinde. Tak jsem si ho našel a přečetl a musím napsat, že to je tedy také perla ... Paní dr. Dandová často odpovídá na poloviční dotazy, kde je problém dát jednoznačnou odpověď, proto zde občas schytá nějakou tu kritiku. Ve článku se dopustila "faulu" v tom smyslu, že označila práci ve výšce pro uklízečku kategorií 2R, ano nesmysl a za to dostala vyčiněno víc než dost. Ale teď k Vašemu vyloženému a dle mého názoru daleko nebezpečnějšímu tvrzení ... cituji: "Příklad z praxe - práce na žebříku: Právní předpisy nestanovují explicitně (výslovně, striktně) povinnost použít vždy osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu při práci na žebříku. Např. při práci na žebříku je explicitně stanovena výška 5 metrů (měřeno k chodidlům), od které musí být zaměstnanec zajištěn proti pádu (příloha - část III. odst. 10 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.). Při práci na žebříku s chodidly ve výšce pod pět metrů není ochrana zaměstnance proti pádu z výšky právními předpisy požadována. Proto při výkonu práce na pozici např., "uklízečky", nemusí být zaměstnanci vykonávající úklidové práce na žebříku do 5 metrů zajištěni proti pádu a současně nemusí být vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro práci ve výškách (příloha 2 část II. bod 9 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). Volný prostor pro preventivní přístup zaměstnavatele. Zaměstnavatel si může shora uvedené právní ustanovení v rámci svého preventivního přístupu k BOZP zpřísnit. Prostor pro tento postup se nabízí v příloze 2 část II. bod 14 vyhlášky č. 79/2013 Sb., viz odstavec označený*). Pokud v rámci hodnocení rizik se zaměstnavatel společně s OZO BOZP dohodnou, že budou požadovat lékařskou prohlídku pro práci výškách pro všechny zaměstnance pracující na žebřících v jakékoliv výšce (i ve výšce do 5 metrů) a projednají tento požadavek s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, bude povinností poskytovatele posoudit u těchto zaměstnanců zdravotní způsobilost vykonávat takto definovanou práci. Lékařská prohlídka probíhá na základě přílohy 2 část II. bod 14 vyhlášky č. 79/2013 Sb." No to teda promiňte, ale "při práci na žebříku s chodidly ve výšce pod pět metrů není ochrana zaměstnance proti pádu z výšky právními předpisy požadována"??? To myslíte vážně? Váš "správný" názor je daleko nebezpečnější, než názor dr. Dandové, neboť pokud zařadím práci uklízečky do rizikové kategorie, protože jsem to četl od dr. Dandové, tak se maximálně hygiena podiví, ale daleko spíš začne zkoumat proč riziková práce a pak řekne "opravte si to" ... to není nic proti ničemu a nikomu tím neublížím, zaměstnavatele takový můj přístup bude stát pár stovek navíc za pracovnělékařskou prohlídku ... Kdežto pokud nechám "běhat" uklízečky po žebříku ve výšce třeba 4 metrů bez jakékoli ochrany, protože "odborník" bakalář Šenk to přeci psal ... tak tady už opravdu o život jde. Dále je samozřejmě věcí názoru, pokud se domluví zaměstnavatel s poskytovatelem PLS na prohlídce pro práce ve výškách, ale proč bych měl posílat tu uklízečku podle bodu 14., když k tomuto je určen bod 9.? Samozřejmě je tam podmínka OOPP, ale pokud se s PLS domluvím, že provádějí práce ve výškách sice bez OOPP, tak je daleko smysluplnější provést prohlídku na nemoci pro práce ve výšce! Jde o rozsah nemocí vylučujících zdravotní způsobilost a nemoci, kde lze uznat atd. Jsem s pozdravem Jindra

Reakce na příspěvek p. Šenka

23.02.2018 - 12:14 Kateřina Hrubá
Dobrý den, původně jsem se nechtěla do diskuze vměšovat, ale jen na vysvětlenou, pane Šenku. Paní doktorka Dandová nemá příspěvky do diskuze hrazené, bez ohledu na to, kdo je tam vkládá, a Vy to přece nemůžete tvrdit nebo někam psát, když o tom nemáte žádné informace. K. Hrubá, BOZPinfo

Co Vám mám pane Jindra odpovědět?

19.02.2018 - 18:11 Zdenek Šenk
Předpokládám, že jste OZO BOZP a vím, že už se nějaký pátek na bozpinfo.cz zapojujete do diskuze. Proč tedy takhle reagujete? Přečte si znovu co jste napsal: - divíte se, že při práci uklízečky na žebříku do 5 metrů není ochrana zaměstnance proti pádu právními předpisy požadována - pane Jindra, ale ono to tak je, to jsem si nevymyslel, to říká právní předpis (příloha část III. odst. 10 NV č. 362/2005 Sb.), - ,,zařadit uklízečku do rizikové kategorie", to si myslím už vyložili kolegové v diskuzi = to je úplná blbost, - ,,pokud se domluví zaměstnavatel s poskytovatelem na prohlídce ...". Máte nějakou zkreslenou představu o PLS. S poskytovatelem pracovnělékařských služeb se nemůžete jen tak bez opory v předpisech domlouvat na čemkoliv. Pracovnělékařské služby jsou regulovány poměrně rozsáhlou právní úpravou (mnou zpracovaný pracovní výtah z obou předpisů má 54 stran) a my OZO BOZP ani zaměstnavatelé si nemůžeme dělat co chceme a posílat zaměstnance na lékařské prohlídky jak se nám zlíbí. - ,,proč bych měl posílat uklízečku na prohlídku podle bodu 14, když k tomu je určen bod 9?" Odpověď je jednoduchá, protože vykonávaná práce nesplňuje kritéria stanovená bodem 9 (nutnost použít OOPP). - ,,pokud se poskytovatelem domluvím ..." - nic takového není možné, viz předcházející bod (právní předpis tento postup (prostřednictvím bodu 9) neumožňuje. Přečte si bod 14 vyhlášky a tam zjistíte, kde máte prostor na ,,domlouvání se s PPLS" = právě v tomto bodu. Proto má možnost zaměstnavatel preventivně poslat uklízečku na lékařskou prohlídku při práci na žebříku ve výšce do 5 metrů, ale výhradně podle přílohy 2 část II. bod 14 vyhlášky č. 79/2013 Sb. Já tento preventivní postup podporuji a prosazuji (proto jsem i napsal k tomuto tématu článek a také s Vámi diskutuji). Proto mne mrzí a zlobí, že paní Dandová propásla příležitost, sdělit čtenářům bozpinfo.cz jak se ke změnám v zákoně č. 373/2011 Sb. a ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. správně postavit a jediné co jsme se dozvěděli bylo, že seděla při psaní odpovědí (v kterých nebyla odpověď) u zeleného stolu. Zdeněk Šenk

Ještě jednou a pomalu ...

19.02.2018 - 21:43 Vladimír Jindra
Pane bakaláři, samozřejmě ještě jsem OZO v PR, dokonce jsem odborně způsobilý k výkonu funkce závodního pro činnost prováděnou hornickým způsobem a taktéž manažerem BOZP dle soustavy vzdělávání, OZO v PO, ale to není teď podstatné. Podstatné je, že jste zřejmě vůbec nepochopil psaný text a proto jej vezmu ještě jednou po bodech. Ad1. Dle Vašeho úvodu jsem si dovodil, že moje reakce byla z Vašeho pohledu nepřiměřená? Myslím si, že na Váš původní příspěvek je stále ještě smířlivá, neboť jste pro mě dost nevybíravým způsobem napadal dr. Dandovou z nekompetentnosti a doporučoval jste VÚBP aby konala, což jsem si přeložil něco jako "už tam příspěvky od dr. Dandové nepište, nebo mi je nechte nejdřív zkontrolovat, protože já mám ten odborně správný názor" ... Možná, že se pletu, o tom tady diskutovat nehodlám. Ad2. Já si nemusím znovu číst co jsem napsal, spíš byste si to měl přečíst Vy. Já to tedy zopakuji a "vypíchnu" to podstatné ... Píšu, že Vy se považujete za odborníka a přitom tvrdíte, že (opět) cituji "... při výkonu práce na pozici např., "uklízečky", nemusí být zaměstnanci vykonávající úklidové práce na žebříku do 5 metrů zajištěni proti pádu ..." a odkazujete na přílohu NV 362/2005 Sb. No tak si to probereme ještě jednou (a opravdu naposledy, protože pokud to nepochopíte, pak nemá cenu zde "trolit" diskusi díky Vašemu dotčenému egu, ano nepředpokládám, že byste napsal něco ve smyslu "omlouvám se, máte pravdu"). Tak si tedy probereme to NV 362/2005 Sb., ono nám říká v §3 odst. 1 písm. b), že "Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění ... na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m." ... Dále jsou v témže § uvedeny případy, jak ochranu zajistit přednostně a dále kdy není nutné ochranu proti pádu zajistit. NIKDE není napsáno, že ochranu proti pádu nemusím provádět, pokud zaměstnanec provádí práce na žebříku s chodidly do 5m, našel jste tam někde něco takového? Příloha nám pak v článku III. bod 10. říká, že "Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky." Já nevím jestli to chápete, ale Vy tvrdíte, že "Při práci na žebříku s chodidly ve výšce pod pět metrů není ochrana zaměstnance proti pádu z výšky právními předpisy požadována." a já tvrdím na základě výše uvedeného, že nemáte pravdu, neboť ochrana JE vyžadována, jen nemusí být nutně pomocí OOPP, tedy v případě, kdy zaměstnanec např. čistí svítidla ve výšce 4 m (nic neobvyklého na "zónách"), tak mu nemusím poskytnout prostředky proti pádu, určit mu kotvící body atd., ale musím mu tu ochranu zajistit! prostě mu musím zajistit ochranu proti pádu! Víc k tomu psát by asi bylo zbytečné (mohl bych se ještě odkázat na §101 odst. 1 ad. zákoníku práce, ale to už bychom se odklonili od specifické činnosti k obecným rizikům). Ad3. Uklízečka v rizikové kategorii - vzhledem k článku a diskusi jsme byli ve shodě, zřejmě jste nepochopil? Ale mimo článek - umím si velice dobře představit i uklízečku v rizikovém faktoru, vzhledem k CHL respektive u našich činností (elektrárny a doly) - žádný problém. Ad4. Právní systém je nastaven tak, že co není zakázáno je dovoleno + musíme si plnit povinnosti stanovené zákonem. Můžete mi říct, který zákon nám zakazuje se s PPLS domluvit na čemkoli? Pane bakaláři, pokud vyhodnotím riziko pádu zaměstnance a pošlu zaměstnance na prohlídku dle bodu 9. a ne 14. můžete mi sdělit co jsem udělal špatně? Pokud dám na žádost požadavek na provedení prohlídky dle bodu 9., pak v souladu s §6 odst. 2 písm. b) provede lékař vyšetření též na zkoušku rovnováhy včetně Rombergova testu a já vím, že ten zaměstnanec může do větší výšky, ale pokud ho tam pošlu na základě bodu 14. pak provede "další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika". Je otázka jaké vyšetření by ten lékař provedl. V tomto s Vámi tedy mohu souhlasit, pokud jsem si jistý, že bych případný spor argumentačně "ustál". V čem však nesouhlasím je, že nemůžu na žádost dát další riziko ohrožení zdraví, neboť může nastat situace, že zaměstnanec půjde na preventivní prohlídku a já už vím, že za měsíc bude manipulovat s VZV, Vaše tvrzení ve mě vyvolává dojem, že takovému zaměstnanci na žádost nemůžu "připsat" prohlídku dle bodu 4. (VZV), samozřejmě můžu, proč bych nemohl a tedy paralelně se ptám, proč bych nemohl uklízečku poslat rovnou podle bodu 9:? Ad4. Proč neustále napadáte dr. Dandovou? Je v tom něco osobního? Na změny byl publikován článek již v prosinci (sice ne od dr. Danové, ale co to na celé věci mění? nebo chcete další dost podobný článek?) http://www.bozpinfo.cz/rozumime-novinkam-v-oblasti-pracovnelekarske-pece

Děkuji, pane Jindro,

20.02.2018 - 22:21 Radoslav Vlasák
zřejmě obdobné situace měla na mysli dr. Dandová, když odpovídala na dotaz. A tak jsem to pochopil i já - sice včetně té nepatřičné 2R, ale tu jsem považoval pouze za "signál" poskytovateli PLS, že prohlídka má být trochu specifičtější právě s ohledem na zjištěná rizika. Účastníci mnou již vzpomínaného 150hodinového kurzu pracovního lékařství totiž často poukazují na to, že od zaměstnavatele mají označenu kategorii 1, ačkoliv již z popisu práce vyplývá - z jejich úhlu pohledu - něco jiného. Jistě - mohou se obrátit na hygienu, aby jim kategorii potvrdila či rozporovala, ale to je pro ně další nárůst administrativy atd. Ono je to všechno zase tak trochu (dost) o tzv. duchu legislativy, a ne pouze o jednostranném či úzkém "výkladu" paragrafů a odstavců. Ale to nejspíš chápeme - na rozdíl od některých kolegů - oba.

Je to o přístupu

21.02.2018 - 08:22 Vladimír Jindra
Můj registrující poskytovatel lékařských služeb (dále jen praktický lékař :-) ), mimochodem velmi dobrý známý, mi před necelými dvěma lety volal a rozčiloval se, že mu tam poslali (shoda okolností) uklízečku v kategorii 1, protože jim chytrý "bezpečák" poradil, že jedničky nemusí hlásit na KHS a prohlídku mu může udělat jeho praktický lékař (mimochodem tento konkrétní lékař je absolventem oné "nadstavby" pro pracovní lékařství). Jelikož je jeden z mála poctivých a nechce být popotahován po soudech a hlavně nechce přijít o licenci tak prohlídku neprovedl a to právě proto, že si lze jen velmi těžko představit uklízečku v kategorii 1 ... V případě poškození zdraví takové uklízečky si byl velmi dobře vědom, že by obhajoba u soudu "takhle si to vyhodnotil zaměstnavatel a tak jsem prohlídku musel provést" neuspěla. Proto vydal uklízečce výpis ze zdravotní dokumentace a odkázal ji na PPLS zaměstnavatele. Já si ho za tento přístup velmi vážím a jen doufám, že bude víc takových. Při nesčetných debatách s ním kolem BOZP a PLS jsme se shodli, že naše role je stejná - chránit zdraví zaměstnanců. JUDr. Dandová je na tom zcela určitě stejně, jde jí o zdraví zaměstnanců. Zde právě vidím rozdílný přístup bc. Šenka, neboť se mi nezdá, že by mu šlo o ochranu zaměstnavatele tím, že bude dostatečně chránit zaměstnance. Jde mu především o striktní dodržování předpisů a co je navíc, to "nemusím". Je to pravda, nemusím dělat "nic navíc", to je v pořádku. Víte, v roce 2015 jsme měli kontrolu z OIP po smrtelném pracovním úrazu. Právník zastupující inspektorát nám hned na úvod jednání sdělil, že jako zaměstnavatel máme "objektivní odpovědnost" a proto nám může být udělena sankce, i když jsme nic neporušili a předpisy máme "křišťálově čisté a dokonalé". Náš právník si v ten moment povzdechl a bylo mu jasné, že s tím nic neuděláme. Já jsem se chtěl zeptat jestli takhle opravdu chce SÚIP zvýšit prestiž OZO v PR, ale raději jsem tak nějak pokorně mlčel. Nakonec sankce udělena nebyla, zřejmě i proto, že ze šetření vyplynulo, že děláme víc než jen odškrtávání splnění zákonných povinností. Tak by to mělo být, tak by se dala zvýšit ona prestiž OZO v PR a ne vedením seznamu smluvních partnerů (můj názor). Zároveň nám mimo jednání bylo doporučeno neobhajovat Bezpečný podnik, protože ten se SPÚ obhajuje jen velmi těžko. Abych to shrnul, ANO, chápeme to stejně a je škoda, že se celá debata upnula na tvrzení o rizikové práci "2R", tam samozřejmě s dr. Dandovou nemohu souhlasit (tedy pokud nebudu brát uklízečky v extrémních provozech, jako třeba báňské provozy). Nechtěl jsem, ale udělám to ... pánové, všiml jste si někdo jak my "baňaři" z povrchových lomů máme geniálně jednoduše "ošetřené" práce ve výškách? Koukněte se např. na §6a vyhl. 26/1989 Sb. "Nám" stačí 3 odstavce a není o čem diskutovat.

Pár let zpátky

21.02.2018 - 10:38 Radoslav Vlasák
Dřív jsem se pravidelně zúčastňoval mnoha generálních prověrek ČBÚ ve firmách spadajících pod dozor SBS. A on ten rozdíl oproti většině firem, dozorovaných SÚIP, byl dost evdentní. Jistě, je to dáno i náročností a nebezpečností jednotlivých profesí a provozů, ale - podle mne - tak trochu i tím, že zatímco SBS zůstala samostatným orgánem státního dozoru, SÚIPkdysi "spadl" pod MPSV. Marně jsme to tenkrát rozporovali...Ono je opravdu něco jiného se o zajištění BOZP skutečně odpovědně starat, než se jenom spokojit s tím, co musím, tedy s tím minimem. Ale on ten současný systém (viz třeba úrazové pojištění) vlastně ani nic jiného zase až tak moc nepožaduje...

O čem je diskuse pod článkem

23.02.2018 - 06:41 Tomáš Neugebauer
Jak zde již zcela správně poznamenal p. Šenk, diskuse pod článkem, až na výjimku příspěvku p. Poláše, se odklonila od původní otázky a začala "žít vlastním životem". Co však bylo toho příčinou, resp. o čem začala být diskuse pod článkem? Při hledání odpovědi se odkloňme od duchařiny, mám tím na mysli vzývaného ducha zákona a podívejme se na průběh diskuse objektivněji. Došlo zde ke střetu dvou názorových proudů. Nepojím se to nazvat dvou generačních proudů. Nemám tím na mysli dvě věkově rozdílné skupiny (i když i to se dá předpokládat), ale dvě skupiny rozdílné podle názoru přístupu k BOZP. Na jedné straně tzv. stará garda představovaná p. Vlasákem a p. Jindrou a do jisté míry i JUDr. Dandovou, která však, vzhledem k tomu, že zastupuje odbory, tedy zástupce zaměstnanců, má na svůj postoj právo. Na druhé straně ostatní diskutující. "Stará garda" zde obhajuje dřívější pojetí přístupu k BOZP, tedy sociální (technické pojetí), což dokládají výroky ve svých příspěvcích: "...přístup bc. Šenka, neboť se mi nezdá, že by mu šlo o ochranu zaměstnavatele tím, že bude dostatečně chránit zaměstnance." či "Ono je opravdu něco jiného se o zajištění BOZP skutečně odpovědně starat, než se jenom spokojit s tím, co musím, tedy s tím minimem. Ale on ten současný systém (viz třeba úrazové pojištění) vlastně ani nic jiného zase až tak moc nepožaduje...". Naopak ostatní k problému přistupují nově na základě systémového přístupu, kdy BOZP není záležitostí odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, ale především vedení společnosti, jakož i všech ostatních zaměstnanců. Oni k problému přistupují zcela jinak - jim jde o ochranu zaměstnance tím, že bude dostatečně chránit zaměstnavatele. Odborně způsobilá osoba slouží primárně k ochraně zaměstnavatele (částečně i státu), nikoliv zaměstnance! Vědí, že dnes je nároků na zajištění BOZP mnohem více, než bylo v technickém pojetí BOZP. Na základě popsaných názorových proudů vznikla diskuse pod článkem a ze stejného důvodu není možné v ní najít smírné stanovisko, i když obě skupiny se shodly na tom, že uvedení kategorie R2 byl nesmysl.

Zajímavé

23.02.2018 - 13:08 Vladimír Jindra
Dobrý den pane Neugebauere. Jelikož Váš příspěvek je velmi obecný a dává velkou představivost (a mám obavu, že můj výklad Vašich slov bude lehce jiný než jste zamýšlel), mohl byste mi vysvětlit jak Vy, tedy ta "nová garda" (vězte, že jsem mladší než Vy) chápe onu ochranu zaměstnavatele a částečně i státu, nikoliv zaměstnance? Mimochodem jste právě posunul diskusi do úplně jiné galaxie ...

Re: Zajímavé

23.02.2018 - 15:25 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Jindro, s odpověďmi začnu od konce. Souhlasím s tím, že jsem diskusi posunul do úplně jiné galaxie. Učinil jsem však tak, až když bylo jasné, že diskuse k tématu byla ukončena. Záměrně jsem čekal několik dní. Že bude krátce po mém příspěvku znovu otevřena jsem nemohl předpokládat (také se k tématu vyjádřím). Co se týče označení stará garda, jak jsem již uvedl: "Nemám tím na mysli dvě věkově rozdílné skupiny (i když i to se dá předpokládat), ale dvě skupiny rozdílné podle názoru přístupu k BOZP". Váš věk neznám, uvedl jsem, že patříte do NÁZOROVĚ starší skupiny, tedy k dříve pojímanému způsobu zajištění BOZP (o tom více dále), a doplnil jsem to tím, že se dá předpokládat, že i věkově jste starší (zcela logicky tento názor spíše zastávají starší kolegové, kteří v tom starém systému pojetí aktivně působili delší čas). Nic víc, nic míň. Nyní k hlavnímu tématu. V Československu a později i v České republice bylo do 31. 12. 2000 zajištění BOZP pojato na socialistickém, tedy sociálním (obě ta slova jsou dobře) zajištění BOZP ve vztahu k zaměstnanci. Sice od 1. 6. 1994 (pokud si datum pamatuji správně) došlo k určitým drobným změnám, avšak základ zůstal zachován. K zásadní změně došlo k 1. 1. 2001, kdy nabyla účinnosti tzv. druhá euronovela tehdy platného zákoníku práce. S tím bylo v České republice prakticky zavedeno nové pojetí BOZP, tedy pojetí EU (ta jej zavedla směrnici 391/1989). Zásadní změny, které nastaly lze vyjádřit asi takto (před lomítkem starý přístup, za nový): přístup - technický/systémový; metody - řešení negativních aspektů/prevence, předcházení negativním aspektům; BOZP zaměřena na - stroje, zařízení, pracovní prostředí/lidský faktor, kulturu práce; řízení - direktivní/participativní (spolupracující); BOZP je záležitostí - technika BOZP/vedení a všech zaměstnanců (mohl bych pokračovat dále, ale toto jsou nejpodstatnější body, které jsem vybral z materiálu p. Ing. Majera, jenž byl evropským pověřencem pro zavedení systému BOZP v několika přistupujících zemích). Zužme výklad na odpověď na váš dotaz. Současné pojetí zajištění BOZP je založeno na tripartitním základě - stát, zaměstnavatel, zaměstnanec. Každý z nich má své povinnosti a svá práva. Také každý z nich má své "ochránce" svých zájmů. Za stát "kopou" státní kontrolní orgány (SUIP, orgány ochrany veřejného zdraví atd.), za zaměstnavatele "kope" odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik a za zaměstnance odbory a zástupci pro oblast BOZP (mimochodem mají mnohem větší pravomoci než OZO). Společně BY MĚLI vytvářet zdraví neohrožující pracovní podmínky nejen pro zaměstnance. Tedy neznamená to, že jen bojují proti sobě, ale také to neznamená, že bojují v jednom šiku. Konkrétní příklad - kolektivní smlouva. Požadavky do ní si musí stanovit odborová organizace, nikoliv OZO. Ten naopak má hlídat, aby nebyly přemrštěné. Po podepsání kolektivní smlouvy se společně podílejí na jejím naplnění (každý ze svého úhlu postavení). Odborně způsobilá osoba radí a pomáhá řediteli vytvořit systém řízení BOZP ve firmě nebo společnosti včetně zpracování příslušné řídící dokumentace, poskytuje poradenskou činnost jednotlivým vedoucím zaměstnancům při zajišťování úkolů BOZP, které metodicky řídí, včetně školení vedoucích zaměstnanců, a provádí kontrolní činnost především vedoucích zaměstnanců, zda jsou naplňovány požadavky BOZP. Z toho jasně vyplývá, že jejím úkolem je chránit zájmy zaměstnavatele v oblasti BOZP. To však nesmí být vykládáno tak, že má zaměstnavateli napomáhat zajišťovat BOZP na co možná nejmenší úrovni, aby ta mu nezvyšovala jeho náklady. Povinností odborně způsobilé osoby je vytvářet pro zaměstnavatele OPTIMÁLNÍ úroveň zajištění BOZP, která mu zajistí, že zajišťování BOZP se mu vyplácí, tzn. mimo jiné, že mu nevznikají zbytečné náklady z důvodu zajišťování BOZP v poměru k úrovni řízení jeho firmy nebo společnosti (nikoliv v poměru k optimálnímu stavu zajištění BOZP). K tomu jí především slouží zpracování návrhů řídící dokumentace BOZP. Při kontrole státním kontrolním orgánem (mimochodem na ni musí být odbory upozorněny) odborně způsobilá osoba je povinna plně hájit oprávněné zájmy zaměstnavatele, tzn. obhajovat, proč například není některý požadavek splněn (obdobně jako advokát hledat cestičku k prosazení zájmu zaměstnavatele, přestože ví, že správně by to mělo být jinak). Státní kontrolní orgán, jakož i zástupce odborů nebo zástupce pro oblast BOZP, jsou v daný okamžik jejími protivníky a ona je povinna využít všechny své znalosti a schopnosti proti nim, jakož oni jsou povinni je použít proti ní (při kontrole je to boj). Dostali jsme se na teoretickou rovinu. Doufám, že se mi podařilo vám objasnit, co jsem myslel.

"Stará" garda

23.02.2018 - 17:15 Radoslav Vlasák
Docela rozumím náhledu p. Neugebauera - jenom jsem až doposud přesvědčen, že zaměstnanec je vůči zaměstnavateli prakticky vždycky v mnohem nevýhodnějším postavení (to ostatně už vícekrát konstatovaly i soudy všech stupňů). A že by tím pádem měla OZO chránit nejen zaměstnavatele (pochopitelně), ale zároveň, a to nemenší měrou, i zaměstnance. A nejen prostřednictvím ochrany zaměstnavatele - ti totiž zdaleka ne všichni preferují právě tu ochranu zdraví a životů zaměstnanců. Proto bych si nedovolil nazývat kontrolu jakýmsi bojem, nýbrž jedním z racionálních způsobů, jak právě potřebnou ochranu zdraví a životů zabezpečit - a to ve spolupráci, nikoliv "na bitevním poli".

Re: "Stará" garda

23.02.2018 - 17:42 Tomáš Neugebauer
Máte pravdu v tom, že zaměstnanec je v podřízeném postavení, a proto má mnohem vyšší ochranu, než zaměstnavatel. Jakou řadu výhod mají jeho zástupci, především odborová organizace proti OZO.

RE:

23.02.2018 - 23:52 Radoslav Vlasák
Domnívám se, že nejen v tom - ale to už je pak věc názoru. A k těm výhodám - jistě, pokud je ve firmě fungující odborová organizace, tak ano. Pokud tam není (a se zástupci zaměstnanců pro BOZP jsem se v takovém případě setkal snad pouze jednou či dvakrát) a nebo se oblasti BOZP dostatečně nevěnuje, tak jsou všechny výhody značně iluzorní.____ Ono se svého času v mnoha případech "s vaničkou vylilo i dítě" - zdaleka ne všechno (v oblasti BOZP) bylo v dobách minulých špatné či nevyhovující, samozřejmě mimo tzv. třístupňové kontroly, daného procenta pracovní úrazovosti atd. Takže poukazovat na "starou gardu" a upřednostňovat současné pojetí - někdy kolem roku 1990 byla průměrná absence na 1 pracovní úraz cca 20 dnů. Dnes už toto číslo pomalu atakuje 60 dnů. Aspoň pro mne je to víceméně dostatečným důkazem, že ani současné pojetí zřejmě není to "pravé ořechové" (a počty smrtelných pracovních úrazů v EU ukazují, že nejen u nás).

Děkuji

23.02.2018 - 18:13 Vladimír Jindra
Děkuji za vysvětlení, nechtěl jsem reagovat na moje domněnky Vašeho textu. Kdybyste znal mojí práci a mé postavení v rámci naší společnosti, nikdy byste mě zřejmě nezařadil do "staré gardy", i když můj příspěvek tak vyzněl, respektive nebyl pochopen. Právě proaktivním přístupem k ochraně zaměstnanců chráním svého zaměstnavatele, proto jsem v roce 2013 úspěšně zavedl Bezpečný podnik jako systém dozorovaný SÚIP a další. Proto stále tvrdím a budu tvrdit, že ochranou zaměstnanců (k tomu se náš systém BOZP snažím směrovat) chráním zaměstnavatele, aniž by se cítil být "starou gardou". To, že starou gardou nemyslíte kolegy předdůchodového a důchodového věku, ale pojetí BOZP jsem pochopil. Takže ano, souhlasím s Vámi, jsem s Vámi za jedno a nemám s tím problém.

vrátila bych se k původní otázce

23.02.2018 - 13:15 Jana Herainová
Jsem autorkou dotazu a netušila jsem, jak bohatou diskuzi vyvolám....Nicméně, pořád jsem se nedočkala odpovědi na prostou otázku: má mít základní vyšetření nebo speciální vyšetření pro práce vy výšce? Uklízečka má sice nohy na žebříku více než 1,5 m nad okolním terénem, ale nedosahuje výšky 5 metrů, aby musela použít prostředky osobního zajištění. Kdo má takovou prohlídku dělat je jasné, v jaké periodě je taky jasné a co mi jasné není, zůstává i nadále nejasným....počítám, že až uklízečka spadne a zabije se, tak každý rád a odborně poradí

Odpovědi byly v diskusi vyřčeny

23.02.2018 - 13:28 Vladimír Jindra
Dobrý den, dostala jste dvě odpovědi, sice podle bc. Šenka - dejte do žádosti riziko ohrožení zdraví podle bodu 14. přílohy vyhlášky. Druhá byla dát do žádosti posouzení dle bodu 9. př. vyhlášky. V podstatě byla naznačena i třetí možnost, že při doslovném "uchopení", abychom opustili duchařinu, nemusí mít prohlídku ... Základní vyšetření neřeší "závrať", proberte to s poskytovatelem PLS a dohodněte se s ním, kterou variantu zvolíte, neboť při dalším pokračování diskuse se možná dočkáme i dalších variant.

dodatek

23.02.2018 - 13:32 Vladimír Jindra
aby nedošlo k omylu, třetí varianta neznamená "žádná prohlídka", ale je tím myšlena prohlídka bez rizika ohrožení zdraví dle bodů 9. případně 14.

Re: brátila bych se k původní otázce

23.02.2018 - 21:50 Tomáš Neugebauer
Vážená paní Herainová, předpokládám, že se dotazujete z pozice zaměstnavatele. V tom případě by vám kvalifikovanou odpověď měl poskytnou lékař, který pro vás zajišťuje pracovnělékařské služby. Nicméně, pokusím se na váš dotaz co možná nejkomplexněji odpovědět. Váš dotaz směřoval k práci na žebříku. Proto má odpověď se bude týkat této práce (v jiném případě by to bylo jinak). Z čl. III. 10. nařízení vlády č. 362/2005 Sb. vyplývá, že: "Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky". Vy uvádíte, že při práci uklízečka této výšky nedosahuje. Dále z uvedeného nařízení vlády vyplývá, že v případě, je-li práce vykonávána "nad vodou nebo látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením" musí být zajištěna ochrana proti pádu bez ohledu na výšku. Ochrana se přednostně zajišťuje pomocí kolektivní ochrany. Osobní ochranné pracovní prostředky se použijí v případě, kdy je vyloučeno použití prostředků kolektivní ochrany. Nepředpokládám, že za těchto podmínek uklízečky pracují (nutno však vyhodnotit konkrétní podmínky). Tedy pro vykonávanou práci není právním předpisem stanoveno použití osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu. Bod 9. přílohy II vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se týká prací ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním předpisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu. Vzhledem k tomu, že jsme konstatovali, že ne, bod 9. se nepoužije. Vrátím-li se k vašemu dotazu, nemusí mít zkoušku rovnováhy včetně Rombergova testu. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je ze zákoníku práce povinen vyhledávat a hodnitit rizika při práci, může nastat situace, že zaměsntavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb práci uklízečky na žebříku ve výšce chodidel 1,5 m až 5 m vyhodnotí jako práci s rizikem ohrožení rizika a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, přičemž toto riziko nelze odstanit. V tomto případě je nutné postupovat podle bodu 14 přílohy II vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To však opravdu záleží na konkrétních podmínkách práce a pracoviště, takže tuto skutečnost nelze předjímat. Nicméně v žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky se mají uvádět údaje o pracovním zařazení, údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech, o míře rizikového faktoru, druh prohlídky a důvod provedení, nikoliv bod z přílohy vyhlášky podle které ji má lékař provést. Tedy stačí, že lékaři uvedete, že se jedná o uklízečku, která mimo jiné bude vykonávat práci na žebříku ve výšce chodidel 1,5 m až 5 m. Doktor si již rozhodne, na jaké vyšetření ji pošle. Povinností zaměstnavatele je poskytnout potřebné informace, aby se lékař mohl kvalifikovaně rozhodnout, nikoliv rozhodnutí za něj činit.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail