Povinnosti zaměstnavatele při provozu tlakových zařízení

Zdroj: 

Riziko nadměrného vnitřního přetlaku v technickém zařízení nemůžeme na rozdíl třeba od teplotního rizika vnímat svými smysly a jeho podcenění mívá často velké a tragické následky. Druhá část našeho seriálu, který se věnuje provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení, shrnuje základní informace, které by měli znát zaměstnavatelé provozující tlaková zařízení.

Již od dávných dob využití přetlaku vodní páry vyráběné v parních kotlích nebo vařácích jsou vydávány státem zákony a na ně navazující právní a bezpečnostní předpisy, které ukládají výrobcům a provozovatelům různé povinnosti. Při tom se má za to, že pokud jsou splněny dané povinnosti, je provoz tlakového zařízení bezpečný.

Podle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. jsou VTZ jsou definována takto
a) parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 Mpa,
c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u nichž  při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 Mpa.

Kotle se dělí do 4 tříd:
a) 1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,
b) 2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,
c) 3. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
d) 4. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h  (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v Mpa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“) takto :
a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 Mpa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103,
b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.

Vyhrazeným zařízením podle této vyhlášky nejsou:
a)  kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
b)  kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřesahuje 10,
c) tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
d) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10,
e) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
f) topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění,
g) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D< 3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (například rozdělovače, odlučovače, sběrače),
h) tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou samostatnými tlakovými nádobami (například válce pístových strojů, skříně parních turbín, větrníky pístových kapalinových čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených rozvoden),
i) ohřívače vzduchu, prašníky, čističe plynu vysokých pecí,
j) nafukovací nekovová zařízení, u nichž vnitřní přetlak stlačeného  plynu zajišťuje jejich tvar a tuhost (například pneumatiky, pneumatické nosníky, plováky),
k) nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litru (včetně),
l) nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné použití.

Povinnosti zaměstnavatele plynoucí z vyhlášky:
1) Nepřebírat do provozu od montážní organizace
a) kotle s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 Mpa,
b) tlakové nádoby skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa, u nichž by nebyla provedena úspěšná první tlaková zkouška zařízení potvrzená organizací státního odborného dozoru (nyní Technická inspekce ČR, dále TIČR).
2) Připravit kotle a tlakové nádoby pro účely státního odborného dozoru ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce ve sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem dozoru (TIČR).

Tlaková zkouška musí být provedena
a) určí-li to orgán dozoru (TIČR),
b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší.
Jinak musí být tlaková zkouška u kotlů stabilních provedena vždy po jejich přemístění před opětovným zahájením provozu a u všech kotlů vždy po provozní přestávce delší dvou let.
3) Kotel provozovat jen tehdy, je-li jeho obsluhou pověřen odborně způsobilý pracovník (dále jen „topič“), jemuž byl po úspěšně vykonané základní zkoušce vydán topičský průkaz příslušným orgánem dozoru (TIČR). Základní zkouška opravňuje k samostatné obsluze kotlů 4. třídy.

K samostatné obsluze kotlů 1. a 3. třídy nebo kotlů na jiné než v topičském průkaze uvedené palivo je nutno složit příslušnou doplňkovou zkoušku.
Topičského průkazu není třeba k obsluze kotlů 4. třídy
a) plně automatizovaných s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 0,5 t/h,
b) plně automatizovaných kapalinových s tepelným výkonem do 0,35 MW,
c) s konstrukčním přetlakem do 0,3 MPa a o objemu do 100 litrů,
d) průtočných o objemu do 100 litrů.

Topiči těchto kotlů musí být o jejich obsluze poučeni a v ní zacvičeni, o čemž musí provozovatel - zaměstnavatel pořídit zápis.
4) Dodržet způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek dle technických norem.
V případě tlakových nádob stabilních se jedná například o

  • ČSN 69 0012 - Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky;
  • ČSN EN 13445-5 - Netopené tlakové nádoby - Část 5: Kontrola a zkoušení;
  • ČSN EN 307 - Výměníky tepla - Návody na vypracování instrukcí pro instalování, obsluhu a údržbu pro udržení výkonnosti všech typů výměníků tepla;

v případě kotlů se jedná například o

  • ČSN 07 0710 - Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů;
  • ČSN EN 12953-11 - Válcové kotle - Část 11: Přejímací zkoušky;
  • ČSN EN 12952-18 - Vodotrubné kotle a pomocná zařízení - Část 18: Návody k obsluze;
  • ČSN EN 12953-13 - Válcové kotle - Část 13: Návody k obsluze;

 v případě kovových tlakových  nádob k dopravě plynů (TNP)  se jedná například o

  • ČSN 07 8304 - Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla;
  • ČSN EN 12817 - Zařízení a příslušenství na LPG - Kontroly a revize zásobníků na LPG o objemu nejvýše 13 m3;
  • ČSN EN 14334 - Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a zkoušení autocisteren na LPG;
  • ČSN EN 14912 - Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a údržba ventilů lahví na LPG při periodické kontrole lahví;
  • ČSN EN 1968 - Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých ocelových lahví;
  • ČSN ISO 6406 - Lahve na plyny - Bezešvé ocelové lahve na plyny - Periodická kontrola a zkoušení.

Dále samozřejmě nesmíme zapomínat na povinnosti zaměstnavatele dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Podle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, je povinností zaměstnavatele zajistit:
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písm. a)
c) a určit osobu,  jejíž povinností je zajistit provádění uvedených činností.

Poznámka: Při stanovení termínů, lhůt a rozsahu výše uvedených preventivních činností může zaměstnavatel využít doporučených normových hodnot z výše uvedených technických norem.

A podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, je povinností zaměstnavatele:

  • provádět kontrolu bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem;
  • zajistit vybavení zařízení provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak;
  • uchovávat provozní dokumentaci po celou dobu provozu zařízení.

V jednom z příštích Témat BOZPinfo budou informace pro provozovatele tlakových zařízení pokračovat ještě 2. částí, kde autor uvede povinnosti zaměstnavatele, který provozuje nevyhrazená tlaková zařízení, příklady zařízení a povinnosti při provozu nízkotlakých kotlů a tepelných výměníků.

Autor - Ing. Antonín Voříšek - je výkonný místopředseda Asociace pracovníků tlakových zařízení (ATZ) a vedoucí redakční rady Zpravodaje ATZ.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail