Parametry účinnosti ochranných obleků a jejich význam

Pouhý popis ochranného obleku a jeho vlastností často neumožňuje uživateli vytvořit si potřebný přehled a rozhodnout se pro správný výrobek, odpovídající nejlépe způsobu jeho použití. Pojmy jako bariéra, odolnost proti natržení, propustnost vzduchu, pohodlí při nošení a další vlastnosti mohou být špatně interpretovány, pokud nejsou dostatečně vysvětleny nebo doloženy konkrétními údaji. To může způsobit chybné rozhodnutí při koupi nebo při způsobu použití obleku, což vede případně i k ohrožení zdraví uživatele.

Na co by měl uživatel ochranného obleku při hodnocení jeho vlastností dbát, a které parametry jsou zvláště důležité, bychom chtěli vysvětlit z hlediska následujících aspektů:

• význam vlastností výrobku a materiálu
• Interpretace údajů v praxi
• srovnání materiálů a výrobků

Otázka zní: Jaký význam mají často uváděné vlastnosti, jako je například odolnost proti oděru, nebo odolnost proti natržení v důsledku ohybu materiálu?

Co zjistíme z údajů o propustnosti vodních par, vzduchu nebo odolnosti proti natržení z hlediska praktického použití?
Co vypovídají jednotlivé údaje, a je možné správně je vyhodnotit?

Které z uvedených vlastností jsou důležité pro zajištění bezpečnosti při práci a které jsou méně důležité?

Jak je možné výkonnostní parametry ochranných chemických obleků správně vyhodnotit?

Údaje o bariéře: naměřené výsledky nestačí!

Pokud se v souvislosti s ochranným oblekem použije pojem bariéra, znamená to souhrn vlastností materiálu obleku ve vztahu k permeaci a penetraci. Oba pojmy vyjadřují dobu průniku chemikálie. Doba průniku je časový úsek mezi nánosem chemikálie na jeden čtvereční centimetr vnější strany obleku a prokázáním průniku určitého množství této chemikálie na vnitřní straně obleku. Z hlediska technických norem se označuje čas průniku, který je menší než 10 minut, jako permeace. Penetrace se měří pouze jednu minutu.

Tím je doba průniku jedním z důležitých kritérií bariérových vlastností ochranného obleku. Dobou průniku ale nelze nahradit pojem doby bezpečného použití obleku. Když například nelze prokázat určitou chemikálii po 480 minutách na vnitřní straně obleku, neznamená to ještě, že k žádnému průniku nedošlo: to znamená pouze, že daným (normovaným) způsobem měření, ovlivněným citlivostí měřícího přístroje, nebylo možno průnik chemikálie prokázat. Když potom v praxi dojde k nanesení chemikálie na plochu o rozloze například 10 cm2 , je naměřeno i desetkrát vyšší množství chemikálie v daném testu. Pak samozřejmě i získané výsledky vypadají jinak.

Co to znamená pro uživatele? To znamená, že pro zjištění účinnosti bariéry ochranného obleku je třeba zohlednit nejenom údaje o permeaci, ale i dobu možného nošení obleku, přípustnou velikost plochy obleku, která může přijít do styku s chemikálií, a samozřejmě i jedovatost dané chemikálie. Až po zvážení všech těchto údajů lze rozhodnout o tom, zda daný oblek v dané situaci poskytuje uživateli dostatečnou ochranu.

Je samozřejmé, že pro řadu uživatelů jsou tyto skutečnosti nepřehledné, proto má významnou úlohu osobní poradenská služba.

Vlastnosti materiálu neposuzovat jednotlivě!

Podívejme se však i na jiné, často uváděné vlastnosti ochranných obleků. Stejně jako dříve se ptají uživatelé často na hmotnost, respektive tloušťku materiálu obleku. Hmotnost a tloušťka materiálu obleku však nehrají žádnou podstatnou roli, protože nijak neovlivňují mechanickou pevnost nebo bariéru obleku. Větší plošný rozměr obleku způsobuje přirozeně i jeho větší hmotnost, což je z hlediska pohodlí uživatele a způsobu zacházení s oblekem spíše negativní.

Hodnota propustnosti vodních par, není sama o sobě pro praxi zvláště důležitá. Společně s údaji o propustnosti vzduchu se však její význam zvyšuje. Protože až kombinací propustnosti vodních par a vzduchu lze vytvořit představu o pohodlnosti obleku při nošení. Oba parametry jsou důležité například pro přenos tepla (člověk vytváří při tělesné námaze určité množství tepla, které odpovídá přibližně 200 – wattové žárovce) zevnitř obleku ven.

V praxi je tedy důležitá kombinace propustnosti vodních par a vzduchu (tab. 1).

Tabulka 1:
Hodnoty získané měřením propustnosti vodních par a vzduchu u materiálu Tyvek® 1431 N

Odolnost materiálů proti průniku vody (měřeno v mm vodního sloupce) slouží jako ukazatel jeho odolnosti proti vodě tlakem (100 cm vodního sloupce odpovídá tlaku 0,1 baru). Pro praxi je tento údaj důležitý až při desetinásobném rozdílu propustnosti, když se vezme v úvahu, že například při pokleknutí nebo v jiných pozicích pracovníka vzniká v některých partiích obleku tlak od 2 – 5 bar.

V praxi jsou však chemické ochranné obleky typu 4 odolné pouze proti stříkancům a kapkám, dopadajících z malé výšky!
Pevnost proti protržení – obdobně jako proti prasknutí – sice ovlivňují dobu trvanlivosti obleku, ale i zde je nutno ochranný oblek posuzovat komplexně. Jak ukázala praxe, opotřebují se oblasti rukávů a sedací části obleku rychleji než jeho ostatní části. A švy jsou často kvalitnější než materiál obleku. Často se natrhne spíše materiál obleku než jeho švy. Je třeba vzít do úvahy, že odolnost obleku proti natržení se měří lineárně a trapézově, stejně tak jako po směru šití šicího stroje (MD) a kolmo na něj (XD). Čím jsou takto získané hodnoty vzájemně bližší, tím lepší jsou vlastnosti materiálu (tab. 2).

Tabulka 2:
Průměrné hodnoty odolnosti proti natržení a roztažení u materiálu Tyvek® 1431 N

Materiál a srovnání výrobků

Často jsou v některých sdělovacích prostředcích srovnávány materiály ochranných obleků a hotové produkty. Pokud vychází toto hodnocení ze stejných kritérií – ze srovnatelných údajů, nelze proti němu nic namítat. Nebezpečí však hrozí v případě kdy:

• se srovnávají vlastnosti pouze na základě vizuálních vjemů (např. test odolnosti proti odření u obleku typu 4, 5 a 6 se provádí tak dlouho, až testující osoba zjistí díru na jednom z výrobků).
• se srovnávají vlastnosti, které nejsou dobře srovnatelné, jelikož se jedná o rozdílné měřicí metody, nebo o postup podle rozdílných norem.

Tak je například sporné posuzovat ochranný oblek jen podle permeace nebo penetrace jednotlivých chemikálií. Srovnání bariérových údajů maximální palety různých chemikálií, spolu s vlastnostmi jako je odolnost proti natržení, propustnost vodních par a vzduchu, vede jistě k objektivnějšímu posouzení ochranného obleku. Při srovnání více výrobků je třeba posoudit i použité měřicí metody a normy (např. ISO, EN). Pokud se měří například penetrace podle amerických metod (např. ASTM F 203), jiné zase podle evropských norem (EN – ISO 6530), nelze tyto výsledky spolu srovnávat. Tam, kde chybějí některé informace, lze dojít k mylným závěrům!

Mimoto se doporučuje postupovat pokud možno podle evropských norem.

Při srovnání produktů a materiálu však existují i jiné – „záludnosti“: často se uvádí „horší“ nebo „lepší“ funkčnost ochranného oděvu – co to má vlastně znamenat? Nebo co má znamenat „lepší“ ochranná schopnost? Zde jsou často pod jedním pojmem shrnuty faktory, které nejsou pro uživatele srozumitelné. To lze interpretovat tak, že funkčnost ochranného obleku záleží jednak na jeho uživateli a jednak na jeho pracovních podmínkách.

V následujícím přehledu najdete nejdůležitější otázky, které je třeba zodpovědět pro posouzení materiálu a výrobků.

Kontrolní přehled pro srovnání výrobků a materiálů

• Jsou vlastnosti výrobků (například odolnost proti protržení) popsány tak, aby je mohl uživatel správně interpretovat?
• Odpovídají uvedené údaje aktuálním evropským normám?
• Jsou technické pojmy (jako např. údaje o permeaci nebo doba průniku) srozumitelně objasněny?
• Může uživatel srovnat vlastnosti produktů různých výrobců (které se zakládají například na výsledcích testů nebo srovnatelných měřicích metod)?
• Poskytuje výrobce poradenský a informační servis, resp. Školení o způsobu použití chemického ochranného obleku?

Pouze v případě, že je možné všechny výše uvedené otázky kladně zodpovědět, může se uživatel spolehnout na údaje výrobce.

Interpretace výsledků testů

Pro odvození vlastností výrobků z výsledků provedených testů je zapotřebí rozsáhlých vědomostí a praktických zkušeností. V praxi si oblek vybírají a používají ho osoby, které mají jen zřídkakdy odpovídající vzdělání chemického nebo fyzikálního zaměření. Proto nesou výrobci nebo prodejci ochranných oděvů mimořádnou odpovědnost za správnou interpretaci vlastností a doporučení způsobu použití obleku. Jak jsme se již zmínili, používají se v této souvislosti často neurčité pojmy jako funkčnost, ochranný účinek, nebo také pohodlí při užití. A zde je nutné upřesnit obsah a zkontrolovat správnost těchto pojmů.

K tomu je třeba dodat, že užitné vlastnosti ochranného obleku se nedají odvodit pouze z výsledků testů. Způsob výroby, způsob šití, design a střih obleku mají rovněž podstatný vliv na celkové vlastnosti produktu. Zde několik příkladů:

• pokud například všitý zip není dostatečně přizpůsoben materiálu nebo způsobu použití oděvu, může to podstatně snížit ochranný účinek obleku
• pokud překrytí zipu dokonale netěsní, může rovněž dojít ke snížení ochranné funkce obleku
• v případě úzkých rukávů nebo nohavic obleku může dojít k poškození obleku při přetáhnutí rukávů přes rukavice a nohavic přes boty
• ochranný oblek musí mít takový střih, aby se materiál nenatrhnul ani při pohybu uživatele, aby nepovolil stehy, a aby střih obleku nikterak neomezoval pohyblivost uživatele (pokud například nemá oblek všitou zpevňující díl v rozkroku, dochází často k povolení stehů nebo natržení obleku právě v této partii)
• pokud se švy roztahují už při minimálním tlaku, může dojít k penetraci částic nebo tekutin
• u některých materiálů způsobují samotné švy natržení látky, čímž dochází trvale k jejímu poškození

Informace – základ správného rozhodnutí

Na informaci o výrobku se zakládá rozhodnutí uživatele pro konkrétní výrobek. Jako zdroje informací slouží i prospekty výrobců, rozhovory s odborníky, nebo zprávy a odborné texty ve sdělovacích prostředcích.Uživatel, respektive zákazník, musí obdržet objektivní informace, které nic nezkreslují. Tyto informace musí být srozumitelné a relevantní pro praxi. Pro zodpovězení dalších případných technických dotazů by měl mít výrobce k dispozici kompetentního zástupce (u některých firem jsou například pracovníci hotline).

Srozumitelnost informací komplikují uživatelům odborné údaje, kterým lze těžko porozumět nebo které nelze ověřit. To může způsobit chybné posouzení celkové charakteristiky výrobku, tudíž i nesprávný způsob použití výrobku a v konečném důsledku i ohrožení zdraví uživatele.

Proto je nutné nejen z hlediska ekonomického, ale především z hlediska bezpečnosti, aby byly údaje o ochranném obleku správné, vyčerpávající a ověřitelné.

ZDROJ:
Steffens, R. - Mreyen, E. Parametry účinnosti ochraných obleků a jejich význam. Inovace, č. 4 (2004), s. 7 - 9.