Nedostatečné využití pracovních ochranných obleků

Zdroj: 
Čím argumentují zaměstnavatelé pokud jde o vybavování zaměstnanců ochrannými pracovními oděvy. Jaké důvody vedou k nepoužívání tohoto druhu OOPP samotné zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen chránit své zaměstnance před ohrožením zdraví na pracovišti a při práci. Pokud není možné existující nebezpečí na pracovišti zcela odstranit, je nutné vybavit zaměstnance odpovídajícími OOPP. Jejich volba a způsob použití však nejsou vždy zcela správné, ať už z důvodu nepochopení funkce OOPP, z důvodu úspor finančních prostředků, nebo prostě z důvodu nedostatečné informovanosti, týkající se především aktuálních zákonů a směrnic. To vše platí zejména pro ochranné oděvy, kde je důležitá znalost alespoň těch základních informací, které se týkají účelnosti i vlastností ochranného oděvu, a především jeho schopnosti chránit naše zdraví.

Důvody nízkého zájmu o OOPP

Jako hlavní příčiny nízké akceptance ochranných oděvů jsou nejčastěji udávány:

  • „vysoké náklady"
  • „nepohodlné nošení"
  • „pořízení není nutné"
  • "pořízení příliš složité" (z organizačních důvodů).

Náklady, otázka pohodlí při nošení, nízká motivace, resp. neinformovanost a další komplikace, spojené s použitím ochranných oděvů — to jsou zjevně nejčastější důvody nízké akceptance.
Žádná z těchto příčin se však nevztahuje na ochranné oděvy, s nimiž bychom vás v následujícímtextu rádi seznámili.

Odůvodnění „příliš vysoké náklady" Ochrana zdraví něco stojí, o tom jisté nelze diskutovat. Odpovídající opatření na pracovišti chrání zdraví pracovníků a vedle toho přispívají ke snížení počtu pracovních úrazů. Proto bychom měli finanční prostředky, investované do ochrany zdraví, porovnat s náklady, které nám vzniknou v případě úrazu nebo poškození zdraví zaměstnanců:

  • náklady na provedení první pomoci (např. použití oční sprchy a dalších součástí první pomoci, náhrada léčiv, náhrada vyšetření a ošetření pacienta u lékaře)
  • náklady vzniklé po dobu onemocnění nebo úrazu (např. pojistné)
  • náklady na náhradu pracovní síly (náhrada platu, úhrada zapracování nového zaměstnance) 
  • náklady vzniklé z důvodu následného omezení provozu podniku (např. omezení dodávek)
  • náklady na zjištění příčin - analýzu nehody nebo úrazu (např. úhrada znaleckého posudku)
  • náklady na případnou dekontaminaci nebo obnovení původního stavu pracoviště.

Většina těchto nákladů zatěžuje bezprostředně podnik a může za určitých okolností dosáhnout mimořádných rozměrů. K tomu je nutno připočítat i poškození „image" podniku, což způsobuje další náklady ( snížený odbyt, zvýšené náklady na reklamu...)

Na zajištění bezpečnosti práce se však nelze dívat pouze z finančního hlediska. Podle filosofie firmy DuPont je možné jakékoliv nehodě zabránit - nebo jí předejít. To znamená, že zajištění ochrany zdraví má i morální — vlastně ten hlavní — aspekt: chránit člověka před nebezpečím, před bolestí, utrpením, které většinou do jisté míry postihuje i celou jeho rodinu. Zaměstnavatel tedy nese dpovědnost jak z hlediska morálního tak i právního. Proto nelze absenci ochranných oděvů důvodnit pouhým finančním argumentem. Nestačí však ochranné oděvy pouze pořídit -pokud v dané situaci nevykazují dostatečnou ochrannou bariéru, nesplňují svůj účel. Přestože mají zaměstnanci v této situaci pocit zajištění ochrany zdraví, ve skutečnosti chránění nejsou, a to se všemi výše uvedenými důsledky.

Náklady na zajištění bezpečnosti práce sice nelze zcela vyloučit, je možné je však ptimalizovat volbou správného ochranného oděvu. To lze provést například porovnáním ceny, provedení a kvality obleku. K tomu patří vedle srovnání technických údajů ochranných vlastností obleku i zajištění servisních služeb výrobce, poradenství, hotline, event. dispozice databanky s údaji o bariéře - ochranné schopnosti oděvů.

Důvod „málo pohodlí při nošení"

Takto argumentují zejména pracovníci, kteří jsou nuceni oblek nosit. Částečně mají pravdu : ochranné oblečení je skutečně nepohodlné: člověk ho musí pracně obléknout, dát pozor, aby všechny uzávěry byly dokonale uzavřené, a čím je bariéra obleku vyšší, tím snáze se uživatel začne potit. Tyto faktory hovoří spíše proti použití ochranného obleku, a to jsme se ještě nezmínili o chraně hlavy, obličeje a dýchacích cest. Často lze slyšet argument: neprodyšné obleky nechceme, to nikdo neoblékne ....

Neřešitelný problém?
Naše odpověď zní: nikoliv.

Na jedné straně by měli výrobci materiálu a výrobci ochranných oděvů přispět k tomu, aby byly ochranné obleky i při zachování maximálních ochranných vlastností pohodlné. Toho lze dosáhnout druhem materiálu, ale především odpovídajícím střihem a designem obleku. I volba spodního oblečení může ovlivnit celkový pocit pohodlí. Od určitého stupně bariéry materiálu není možné zajistit propustnost vzduchu a vodních par. V tomto případě by měl být použit materiál, který zajišťuje požadovanou ochranu— bariéru při zachování minimální hmotnosti. Hmotnost obleku lze snížit i prostřednictvím speciálních doplňků — jako jsou zdrhovadla apod.

Na druhé straně je úkolem zaměstnavatele, resp. nadřízeného, zajistit takovou organizaci práce, při níž jsou pracovníci v ochranných oblecích vystaveni jen minimálnímu fyzickému zatížení, což lze řešit i individuálně. To lze dosáhnout například pořízením lehkého ochranného obleku, jehož design omezuje pohyb pracovníků jen minimálně. K nízké únavě při práci přispívá vedle pohodlnosti obleku i jeho odpovídající velikost, ale nelze opominout ani dodržování pracovní přestávky a vhodnou pracovní dobu

Argument „ochranný oblek není zapotřebí"

Odpovědní pracovníci v některých firmách stále ještě nepochopili, že v určitých situacích je zavedení ochranného obleku nezbytné. Nezájem o nasazení ochranného oblečení je Často důsledkem nedostatečné informovanosti a chybějící argumentace. To se týká jak vztahu zaměstnavatel (nadřízený) — zaměstnanec, tak vztahu mezi výrobcem (prodejcem) a rozhodujícím činitelem v podniku. Často se stává, že pracovníci (ani jejich nadřízení) o daném ohrožení zdraví nevědí, nebo ochranná funkce oděvu není správně odhadnuta. Zde pomůže pouze intenzivní komunikace a informace všech zúčastněných a zainteresovaných. Všeobecně známá zkušenost - ani dobrá myšlenka, ani vynikající výrobek se neprosadí sám — platí i pro ochranu zdraví na pracovišti a zejména pro ochranné obleky. Zde je třeba vyvíjet iniciativu, přesvědčovat ostatní, a to například:

  • poskytnutím OOPP, které jsou funkční a pohodlné při nošení
  • informovat o smyslu a způsobu jejich užití, o zkušenostech s jejich použitím
  • příkladným postojem nadřízeného — šířením informačních materiálů výrobců OOPP i odborové organizace
  • srozumitelnými podnikovými nařízeními
  • o dosažení pozitivních zkušeností informovat ostatní (pokud např. nějaký podnik dosáhl vysoké úrovně vybavení OOPP a současně nízké nemocnosti, nebo nízkého počtu úrazů, je vhodné a užitečné tyto informace prezentovat veřejnosti).

Argument "příliš složité - organizačně neproveditelné“

Nedostatečný zájem o použití OOPP byl doposud zjištěn jak u zaměstnavatelů (nadřízených), tak u zaměstnanců, a to proto, že správný výběr, zajištění potřebného počtu, nasazení a užití ochranných obleků — to vše je spojeno s nutnou dodatečnou činností a námahou, která narušuje nejen „zaběhaný" pracovní proces, ale především osobní pohodlí. V daném podniku musí být například k dispozici určitá infrastruktura pro skladování zásob, prostory pro převléknutí, pro likvidaci / čištění a dekontaminaci ochranných oděvů. Pokud tyto prostory nejsou k dispozici, je nutno je vytvořit. Pracovní proces je nutné přizpůsobit použití OOPP. Pracovníci, jejichž pracovní činnost je „multifunkcionální" a kteří ochranné obleky potřebují jen po dobu krátkých časových úseků, budou zcela jistě argumentovat tím, že při převlékání ztrácejí mnoho času.

Na tyto námitky lze odpovědět prakticky jen neoddiskutovatelnou morální a právní odpovědností zaměstnavatele za zdraví svých zaměstnanců. Nelze přehlédnout skutečnost, že požadavky bezpečnosti práce někdy přispívají i k racionalizaci práce: v některých případech je nová organizace zastaralých pracovních postupů přínosná.

Ochranné obleky bývají často použity nesprávně nebo se nepoužijí vůbec. Důvodem jsou finanční náklady, nepohodlné nošení, nízká motivace, event. složitější organizace práce. Náklady nezbytné na zvýšení bezpečnosti práce lze snáze akceptovat, pokud je srovnáme s podstatně závažnějšími — morálními i finančními — následky možného úrazu nebo onemocnění. Pohodlnost ochranného obleku lze zvýšit inovací technologie bariérového materiálu, jakož i funkčností a designem obleku.

Nevyhnutelnou zátěž, která vznikne při použití ochranného obleku, lze snížit na minimum racionalizací pracovního procesu - především dodržováním přestávek a přizpůsobením pracovní doby. Zájem o použití ochranných oděvů lze podpořit především vlastním příkladem, školením a šířením informací. Akceptance ochranných oděvů se všeobecně zvýší, pokud:

  • je uznána potřeba použití ochranných oděvů
  • pohodlnost ochranného oděvu je přijatelná
  • náklady na požadované OOPP jsou považovány za rozumné investice do ochrany zdraví spolupracovníků.

ZDROJ:
Nedostatečné využití pracovních ochranných obleků. Inovace, č. 1 (2002), s. 8-10.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail