Nároky při pracovním úrazu

Zdroj: 

Zaměstnanci se stal pracovní úraz závažnějšího charakteru. Sanitka záchranné služby ho odvezla do nejbližšího nemocničního zařízení, které však nemá nejlepší pověst. Je možné, aby zraněný, případně rodinní příslušníci požadovali odvoz do jiné, vzdálené nemocnice? Na co všechno má zraněný nárok?

„Záchranná služba má určeny spádové oblasti a jim příslušná zdravotnická zařízení, což vyplývá z nutnosti zajistit krátké dojezdové časy,“ říká svazový inspektor OS pracovníků zdravotnictví a sociální péče Zbyněk Moravec. Pacient má právo vybrat si zdravotnické zařízení podle své úvahy, ale musel by si dopravu do něj zajistit sám a na své náklady, pokud se nedohodne jinak se svou zdravotní pojišťovnou. Je pravděpodobné, že první zdravotnické zařízení po něm bude vyžadovat podepsání reverzu.

Z čeho se skládá odškodnění

Je to především náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, což je rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem události a plnou výší nemocenských dávek. Dále je tato náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v případech, kdy dojde ke změně pracovních schopností, přiznání invalidního důchodu a podobně.
 
Bolestné lékař stanovuje počtem bodů podle platného sazebníku. Jeden bod dnes představuje 120 korun. Dále sem patří ztížení společenského uplatnění, což je obdoba bolestného reprezentující náhradu za trvalé následky. Náhrada věcné škody, ke které došlo při úrazové události, může mít různorodý charakter. Patří sem i případné zjednání výpomoci, či poplatky za znalecké posudky. Mezi náklady účelně vynaložené ve spojitosti s léčením patří doplatky na léky, nákup ortopedických pomůcek, cestovné za cesty k lékaři (hradí se veřejný dopravní prostředek, není-li dobrozdáním lékaře podložena nutnost použití vlastního vozidla), nově sem patří i tzv. regulační poplatky.

Dvouletá lhůta pro žalobu u soudu

Odpovědný bývá zpravidla zaměstnavatel, u kterého poškozený také svůj nárok uplatní. Výše škody může být známa v různých časech. Např. výše ztráty na výdělku bude známa až po skončení pracovní neschopnosti, výše bolestného v okamžiku, kdy lékař považuje stav postiženého za ustálený. Nároky za škody na zdraví jsou obecně nepromlčitelné, je však možné promlčet jednotlivá plnění plynoucí z těchto nároků. Proto je dobře „ohlídat si“ dvouletou lhůtu pro případné uplatnění nároků u soudu.

Zdroj: Nároky při pracovním úrazu, Revue Sondy 8/2008 (s. 6)

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail