Může zaměstnavatel po mistrovi v dílně požadovat vyhodnocení rizik?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jsem zaměstnán jako velitel družstva (mistr), mám sedm podřízených na třech dílnách - autodílna, stolárna a zámečnická dílna. Zaměstnavatel po mně požaduje, abych vyhodnotil a zpracoval rizika pro dané pracoviště. Je to v pořádku? Můžu já jako člověk neznalý problematiky BOZP tyhle dokumenty vytvořit? Mohu být v případě problému právně postihnut?

V rámci pojmu prevence rizik zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Podstata pojmu prevence rizik, tak jak vyplývá z § 102 odst. 2 zákoníku práce, se dá shrnout tak, že je třeba rizikům předcházet – rizika odstraňovat – či minimalizovat jejich působení (jsou-li neodstranitelná). Přijatá opatření v prevenci rizik jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. Cílem prevence rizik je předcházení škodlivému vlivu rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců a vzniku nemocí z povolání a pracovních úrazů. Na základě dobré znalosti prováděných činností, technických zařízení a prostředků, pracoviště i zaměstnanců, zaměstnavatel přezkoumává a vyhodnocuje (podle právních předpisů a ostatních předpisů k zajištění BOZP – např. technických norem v oblasti BOZP), jaká rizika mohou na pracovišti nastat, a je povinen učinit opatření k jejich odstranění nebo jejich maximálnímu snížení.

Při hodnocení rizik zaměstnavatel také zvažuje, co by mohlo být příčinou poškození zdraví nebo škody, tzn. identifikuje existující ohrožení při práci a vyhodnocuje rizika s ním spojená a určuje, jaká opatření by měla být učiněna k ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. V praxi to znamená projít pracoviště a vyhledat možné zdroje nebezpečí (např. stav podlah, výskyt výparů, stav přístupových cest). U každého nebezpečí je potřeba identifikovat osoby, které mohou být vystaveny nebezpečí buď přímo, nebo nepřímo. Některé skupiny zaměstnanců mohou být vystaveny zvýšenému riziku, jako např. těhotné a kojící ženy, mladiství a zdravotně postižení zaměstnanci. Po vyhodnocení rizik a jejich seřazení dle priorit má zaměstnavatel povinnost učinit rozhodnutí o přijetí opatření. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik je zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, např. prostřednictvím změny technologie pracovních postupů. Pokud riziko zcela odstranit nejde, následují technická opatření kolektivní ochrany. V případě, že stále zůstává zbytkové riziko (tzv. reziduální), lze použít například osobní ochranný pracovní prostředek a zavést opatření omezující expozici pracovníka danému riziku. Zaměstnavatel má v této souvislosti povinnost seznámit zaměstnance s výsledky vyhodnocení rizik a s přijatými opatřeními. Výstupem při hodnocení rizik je plán činnosti, záznam o hodnocení rizik při práci, bezpečnostní prohlídka, kontrolní seznamy, tzv. checklist.

Z uvedeného tedy vyplývá, že samozřejmě je nezbytná Vaše součinnost při vyhledávání a vyhodnocování rizik, protože jedině Vy znáte pracoviště i zaměstnance nejlépe. Podle mého názoru, ale nemůžete celou prevenci, zejména pokud se týká navrhování opatření k odstranění rizik dělat sám, minimálně byste to měl provádět spolu s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik, kterou má zaměstnavatel.

Každý mistr je vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele a plně pro něho platí výše uvedený § 101 odst. 2 zákoníku práce „Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.“ To platí obecně, ať se jedná o mistra u velkého zaměstnavatele nebo u zaměstnavatele, který má méně jak 25 zaměstnanců. Samozřejmě, že v praxi je asi situace u zaměstnavatele, který má méně jak 25 zaměstnanců, trochu složitější, tam zaměstnavatel většinou nemá osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, tak také musí klást asi vyšší nároky na vedoucí zaměstnance.

Z dotazu nevyplývá přesně, jakou máte kvalifikaci. Domnívám se, že pokud jste mistrem zámečnické dílny a autodílny, pak máte středoškolské vzdělání a asi zaměstnavatel předpokládá, že máte kvalifikaci k tomu, abyste řádně vyhodnotil rizika na pracovišti a sepsal, jaká by měla být přijata opatření k jejich eliminaci. I když nechci zlehčovat BOZP jako takovou, jde o složitou disciplínu, tak BOZP musí ovládat například i vedoucí tříčlenné skupiny pomocných dělníků na stavbě a musí vědět, jak zajistit vykopanou jámu, aby do ní nikdo nespadl. Vedoucí je každý, kdo řídí alespoň jednoho zaměstnance a jako vedoucí musí ovládat BOZP na svém pracovišti, bez toho svoji funkci vykonávat nemůže. To ani nemusí mít v pracovní smlouvě, to vyplývá přímo ze zákona - vedoucí odpovídá za BOZP svých podřízených.

Proto se domnívám, že když Vám zaměstnavatel uložil, abyste zpracoval plán eliminace rizik, tak ví, že to zvládnete. Tvrdit například „nemám to v pracovní náplni“ nejde, pracovní život není o papíru, na kterém je sepsáno, co má dotyčný dělat. Prostě když dotyčný pracuje jako mistr, tak musí mít přehled o tom, jaké má v autodílně stroje a přístroje, jestli jsou v pořádku, nepoškozené a provozuschopné a když by se stalo, že by spadlo auto z heveru na dělníka a způsobilo by mu úraz, pak by se samozřejmě vyšetřovalo, jestli byl předmětný hever řádně kontrolován a kdo věděl, že je v nepořádku. A kdyby se prokázalo, že o tom mistr věděl (protože ho např. včera jeden ze zaměstnanců na to upozornil), pak by samozřejmě mistr také odpovídal a zaměstnavatel na něm mohl požadovat spoluúčast na náhradě pokuty, kterou mu inspektorát práce předepsal.

Pro uzavírám a tvrdím – bez ohledu na to, jak je velký zaměstnavatel a jestli má, nebo nemá specialistu OZO na prevenci rizik – každý mistr je vedoucí zaměstnanec a jako takový je BOZP součástí jeho pracovní náplně a jedině on zná nejlépe pracoviště a nejlépe umí vyhodnocovat. Zákoník práce v části o BOZP užívá pojem „zaměstnavatel“, ale zaměstnavatel není generální ředitel, ten nestojí za jedním každým zaměstnancem a ten není v každodenním kontaktu se zaměstnanci, ale to je mistr a ten musí odpovídat za BOZP na svém pracovišti a vést zaměstnance k tomu, aby ji dodržovali.

Zaměstnavatel, když mistrovi uloží vyhodnotit rizika na pracovišti, tak po něm nechce, aby byl specialistou na BOZP, aby ji např. znal tak dobře jako OZO v prevenci rizik, která absolvovala kurz preventivy rizik (aby strojař ovládal např. biologická rizika apod.), ale chce, aby věděl, jak zajistit BOZP na svém pracovišti, jak zajistit, aby jeho podřízení zaměstnanci neutrpěli úraz.

Autor článku: 

Komentáře

Nebezpečný výklad!

02.02.2016 - 12:17 František Parák
Rád bych upozornil Dr. Dandovou, že nectí ustanovení zákonů. Zákon o BOZP (309/2006Sb.) požaduje v §9 po zaměstnavateli, aby vyhodnocení rizik a návrh na jejich eliminaci prováděl prostřednictvím odborně způsobilé osoby, jejíž kvalifikace je stanovena v §10 tohoto zákona. Není tedy možné, aby on sám (pokud má méně jak 25 zaměstnanců), nebo jiný zaměstnanec, pokud nejsou odborně způsobilou osobou k prevenci rizik, tuto činnost zajistili.

Re: Nebezpečný výklad!

02.02.2016 - 19:07 Vladimír Jindra
No, jako nebezpečný výklad bych bral spíš Váš příspěvek (z pohledu praxe). Tento článek bude zřejmě opět předmětem vášnivé debaty, podobná tady již v minulosti byla nad článkem pana Šenka. Co je myšleno pojmem "prevence rizik" najdete v zákoníku práce - §102 odst. 2 a zkuste jej porovnat s dalším odstavcem 3 a pak si přečtěte článek ještě jednou. Stále totiž není zcela jasné co by měla dělat OZO. A já stále tvrdím, že by měla být spíš poradním orgánem zaměstnavatele pro oblast BOZP, než tím kdo garantuje kompletnost vyhledaných rizik. Měla by navrhovat opatření, ale nemůže je schvalovat, to je věcí zaměstnavatele (tedy i vedoucích zaměstnanců). OZO by měla být především garantem, že zaměstnavatelem přijatá opatření nejsou v rozporu s právními předpisy. Jak můžete jako OZO vyhledat všechna rizika, když nevíte co všechno přesně dělají zaměstnanci za činnosti? Chtít vyhledat rizika po vedoucím zaměstnanci daného pracoviště je podle mého názoru "příklad správné praxe". Myslím, že došlo k nepochopení výkladu dr. Dandové, kterou jsem mimochodem ráno chtěl pochválit za to, že konečně také přidala i svůj výklad a jenom neopsala právní předpis.

Re: Nebezpečný výklad!

02.02.2016 - 20:14 Tomáš Neugebauer
"Chtít vyhledat rizika po vedoucím zaměstnanci daného pracoviště je podle mého názoru "příklad správné praxe". " - upřesnil bych v úzké spolupráci s odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik. "Stále totiž není zcela jasné co by měla dělat OZO." - A nebude to ani nadále, neboť do novely zákona č.309/2006 Sb. bylo zamítnuto zařadit rámcové stanovení její činnosti (jednalo se o již několikátý pokus právně tuto skutečnost upravit). A to přesto, že novela má stanovit možnost uložení pokuty za výkon činnosti OZO bez příslušného oprávnění.

Re: Nebezpečný výklad!

02.02.2016 - 20:30 Vladimír Jindra
Děkuji za doplnění, ano vyhledávání rizik by ideálně mělo být prováděno komisionálně, kde bude jak vedoucí zaměstnanec, tak OZO a další osoby vzhledem k zaměření pracoviště. Kromě toho nejde o "jednorázový akt", ale v podstatě jde o koloběh, který by měl končit až s ukončením činnosti zaměstnavatele. Zamítnutí stanovení rámce pro OZO v novele je velká škoda.

Re: Nebezpečný výklad!

02.02.2016 - 23:16 Radoslav Vlasák
Ta úzká spolupráce s OZO je opravdu na místě - vždyť kolik vedoucích zaměstnanců na všech úrovních má natolik dostatečné znalosti a vědomosti stran problematiky BOZP, aby mohli sami adekvátně zhodnotit rizika na jimi vedeném pracovišti. Obávám se, že jich zase až tak moc nebude. Tak to u nás prostě bývá - jakmile se něco aspoň rámcově nestanoví (viz vzpomenutá novela zákona č. 309/2006 Sb.), mnohdy je pak upřednostňováno to, co je zrovna nejlevnější nebo nejméně problémové (byť i na úkor kvality). A neplatí to jen pro OZO - obdobné je to např. i s koordinátory BOZP na stavbách, resp. s mírou jejich nezávislosti, když je musí zajistit, a tedy i honorovat, stavebník (resp. investor).

Re: Nebezpečný výklad!

02.02.2016 - 20:00 Tomáš Neugebauer
Musím se zastat Dr. Dandové. Váš výklad zákona je značně zavádějící. Ustanovení § 9 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je mnohem složitější, než vy uvádíte. Tento paragraf řeší problematiku prevence rizik, tedy zajištění BOZP. V žádném případě jej nelze zúžit na pouhé vyhodnocení rizik při práci, které řeší především § 102 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Zcela mylné je vaše tvrzení, že "není tedy možné, aby on sám (pokud má méně jak 25 zaměstnanců), nebo jiný zaměstnanec, pokud nejsou odborně způsobilou osobou k prevenci rizik, tuto činnost zajistili". Pokud zaměstnavatel zaměstnává maximálně 25 zaměstnanců a má-li potřebné znalosti, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám [§ 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.], a to včetně vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a stanovení opatření. Vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a navržení opatření k jejich odstranění nebo alespoň k snížení vlivu jejich působení byl mělo být prováděno komisionálně. V komisi by měl být i vedoucí zaměstnanec pracoviště, na kterém je hodnocení rizik prováděno. To je jeho právo [pokud splnil podmínky § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.].

Nebezpečný výklad!

03.02.2016 - 16:02 František Parák
Děkuji Vám všem za reakci. Vidím, že už od roku 2007, kdy jsem absolvoval kurz a zkoušku odborné způsobilosti v prevenci rizik žiju v mylné představě, že osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, (stejně jako osoba odborně způsobilá v PO nebo osoba odborně způsobilá koordinátor BOZP na staveništi) má tuto způsobilost pro to, aby byla odborným garantem pro zaměstnavatele, že vyhodnocení rizik na pracovišti a přijetí opatření k jejich eliminaci odpovídá nejnovějším poznatkům v této oblasti, konkretizovaným v platné legislativě (např. Zákon 258/2000Sb., Vyhláška 432/2003Sb., Nařízení vlády 361/2007Sb.). Takto celou dobu přistupuji k plnění svých závazků vůči zaměstnavatelům, kteří se mnou uzavřeli smlouvu o poskytování služeb v oblasti BOZP. Z pohledu praxe to vidím tak, že zaměstnavatel má priority nastaveny tak, že bezpečnost práce je nutné zlo vynucené legislativou a náklady na OOPP a jiná opatření pro bezpečnost jsou vyhozené peníze (názor změní až v okamžiku, kdy dojde ke kontrole od SÚIP nebo k úrazu a musí platit). OZO, kterou si platí, je pro něj v dané oblasti "nejchytřejší osobou" a když vedoucí zaměstnanec podepisuje nějaký dokument, tak logicky vyžaduje, aby to před ním bylo podepsáno zpracovatelem jako garantem. Jinak samozřejmě nemám námitky proti tomu, že se má kterýkoliv vedoucí zaměstnanec na příkaz svého nadřízeného podílel na vyhledávání rizik (nikoli na jejich vyhodnocení - což byl dotaz!), je to dle Zákoníku práce jeho povinnost. Vyhodnocení rizik dále považuji za povinnost zaměstnavatele a v tomto směru je pro mně odpověď JUDr. Dandové nejednoznačná.

Re: Nebezpečný výklad!

03.02.2016 - 20:21 Tomáš Neugebauer
Pane Paráku, odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik není garantem, ale poradcem zaměstnavatele v prevenci rizik, tedy zajištění BOZP, a to i pro vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a stanovení opatření (OZO opatření pouze navrhuje, zaměstnavatel si rozhodne zda je příjme a bude realizovat, či nikoliv [jeho podpisem se stávají závazná]). Vyhodnocení rizik a přijetí opatření k jejich eliminaci nemá odpovídat nejnovějším poznatkům, jež jsou konkretizovány v právních předpisech. Vyhodnocení rizik a přijetí opatření je "nadstavba" právních požadavků. Jedná se o opatření, která zaměstnavatel na základě vyhodnocení konkrétních podmínek na svých pracovištích přijme k zajištění BOZP nad rámec opatření, která jsou mu stanovena právními předpisy (porovnání stavu s požadavky právních předpisů je kontrola). Máte zcela pravdu v tom, že vyhodnocení rizik je povinností zaměstnavatele. A kdo je tím zaměstnavatelem ve vztahu k zajištění BOZP? Jednotliví vedoucí zaměstnanci - viz § 101 odst. 2 zákoníku práce. Tedy i vyhodnocení rizik je povinností vedoucího zaměstnance. A je to zcela logické, neboť OZO pro to nemá, a nemůže mít, dostatek potřebných informací. Na závěr ještě poznámka k podpisování. Důležité je v dokumentu jasně definovat, co je podpisem stvrzeno. To neplatí jen pro prevenci rizik, ale i pro PO a další oblasti.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail